Nechapu, ale kdo vi, ....
... mozna, ze uz neni ani tak uspesny ani tak bohaty jako byl pred 7 lety.
... Nevim, kde pracuje, ale taky muze byt vystresovany ze zamestnani. To ho ovsem neomlouva.
Taky to muze byt jeho boj se starnutim. Nejen zeny snazi spatne kazdou novou vrasku.

mozna, ze na tebe, Barunko, zarli, protoze jsi se za tech 7 vypracovala zatim co on klesa ke dnu.

Jak jsi na tom ted ty? Srovnej si, jak jsi vypadala pred 7 lety a jak vypadas dnes taktez kde a za kolik jsi pracovala tehdy a kde a za kolik pracujes dnes.

Mozna, ze i tohle v tom hraje urcitou roli, ale spis se obavam, ze je nervozni se starnuti.

Upravil(a) Paila (2. 12. 2006 18:18)

Káča napsal(a):

Tohle je typický mužský přechod!!!

Kačko, bála jsem se to tady napsat, ale mám stejný názor. Nevím jestli sledujete telenovelu na Primě, Rodinná pouta, kdy stárnoucí manžel  Haničky, která o něj pečuje až přehnaně a vaří mu různé čajíčky, se vzepře a začne si dokazovat v doprovodu mladičké pracovnice firmy, že je ještě k světu. Tak na tento díl jsme se s manželem koukali spolu a on jen opět povýšeně dodal: "to ty, nesmíš nikdy udělat, zesměšňovat mne a dávat mi na jevo, že jsem starší než ty! Ta Hanička se mu prý nemá divit, že si našel mladou, která mu lichotí a nepředhazuje mu jeho stáří." Tak to já prý nesmím udělat, ale on mi stále může předhazovat, že vydělávám 10x méně než on a že jsem do manželství nic nepřinesla a navíc jsem úplné ho :-), jelikož nemám maturitu a nic neumím. To já snášet musím, ikdyž mne to také bolí, ale stárnoucímu muži se nesmí říct nic.

Barunka40 napsal(a):

Rozhodla jsem se s Vámi tady poradit, jak jednat, reagovat a vůbec se chovat, či bránit. Jsem se svým manželem 7 let, nevím co se to s ním děje. Je mu 55 let, mi o 15 let míň. Brali jsme se, když já ve finanční i bytové krizi s 9 letou dcerou, on úspěšný bohatý muž. Nastěhovala jsem se k němu do přepychového domu. Vše bylo v pořádku, až v poslední době začal strašně žárlit a své scény, jsou plné výčitek, že mne dostal ze sraček a ať se tam nedostanu znovu, jestli nezačnu sekat latinu. Sekat latinu, je podle něj, poslouchat jako pejsek, nehnout se na krok, aniž by věděl kam jdu.....Nejhorší na tom je, že já bych opravdu neměla kam jít a on si je právě v tomto jistý. Ale dělat ze sebe Azora, který čeká doma u sporáku....to ani náhodou, mám svou hrdost. To by vše "nějak" ušlo, ale vynucuje si milování, jako malý kluk dupáním a šílením plných urážek a výhružek. Copak to jde se po takové scéně milovat? Je ve mě vždy po takové scéně vůči němu taková nenávist, že se s ním prostě milovat nemůžu. Takže zase kravál, víčitky a podezřívání, že mám někoho jiného. Zdá se mi, že je úplně mimo....kde se v něm vzaly tyto zvířecí pudy? Chápete to někdo?

Myslím si, že je opravdu v přechodu, četla jsem o tom hodně, jelikož mám stejně starého manžela. Má podobné projevy, stále si musí dokazovat a to neskrývaně i před kamarády, jak dobře vypadá, jakou má stále dobrou kondičku, porovnává se s jinými stejně starými kamarády. Až je mi za něho kolikrát trapně jak je samolibý, ale vlastně trapný. To jsou  muži, z kterých se povahově vlastně stávají děti. Nezdá se ti? Jestliže s ním chceš zůstat, budeš to muset vydržet, jiný nebude s tím nepočítej, bude to jen a jen horší. To, že si "vydupává" milování, svědčí o tom, že už i tady to u něj nefunguje, jak by mělo a ví, že ty ještě stále mladá a právě v těch nejlepších letech, kdy si žena dovede milování řádně vychutnat, že z tvé strany je stále snadné si na milování najít náhradu. On už ne, proto opět jako malé dítě,  vyžaduje "zvířecí páření" křikem a výhružkami. Je si tebou jistý, že tohle ještě zabírá. Moje rada:  buď ta laskavá hodná ženuška, starej se o dům, o rodinu, aby bylo navařeno, vypráno.....atd., ale nemiluj se s ním. Posere se z toho /promiň ten výraz/, zjistí, že křikem nic nezmůže. Píši to z vlastní zkušenosti, věř mi. Ten můj kvůli milování pomalu za mnou lozí po kolenou. Protože /z důvodu jeho samolibé povahy/ má strach, abych se náhodou někde nezmínila, že to co kdysi fungovalo, ho už neposlouchá. Muži jsou totiž velmi ješitní, na to jsi ještě nepřišla?

Barunko, možná tvůj starý  :-)) bude vyskakovat do té doby, než opravdu si ty kufry (aspoň na oko) sbalíš. To by pro něj byla ostuda před kamarády, že mu utekla mladá. Možná by jedna taková scéna nezaškodila....

Barunko, jen k tomu sexu. Sice věkově jsem tehdy byla jinde než Ty dnes. Byla jsem maldá, ale i tak... Žila jsem s mužem, který na mne byl přísný, byl velice vznětlivý, prostě cholerik, ale i dost agresivní... takže se na mne dost vybíjel. když nebylo dost sexu po jeho, dokázal na mne řvát úplně hrozně a přesně jak píšeš - pak si chtěl zasouložit, ale já po tom řvaní leckdy jen s odporem přidržela. A horšilo se to. Pak mne začal i ponižovat před kamarády výroky, že jsem frigidní a že má sex jen jednou za uherský rok... Odešla jsem. zjistila jsem, že všechno hezké je pryč a zbyl mi jen odpor, který už byl nesnesitelný a nezvratný. Bu´d to musíte zkusit promluvou vyřešit, ale spíš si myslím, že už je to taky ztracené......  nesměla jsem nikam s nikým. Jak jsem jen promluvila s cizím chlapem, byl oheň na střeše, dokonce na něj zcela nesmyslně dokázal i "zaútočit"... prostě hrůza.

Kiaro, chápu, že Barunka nemá kam jít, ale jedno je jisté, určitě by měla na tom pracovat. A do té doby dokud opravdu si bude jist, nic se nezmění a situace se bude zhoršovat. Nechat si znásilňovat duši je zločin sama na sobě. Možná si to vyžaduje už extrém a udělat scénu o odchodu, že fakt odchází. Ona zůstane - zatím, ale je čas řešit. Možná to znají ženy na mateřské, jak jsou někdy pánové hnusní, protože jsou si jistí, ale s nástupem do práce značně ustoupí. Tady je buď a nebo. Rozhodně to chce činy, a ne pasivně čekat na totální znechucení. Myslím si, že příběh Lulu hodně vypovídá. Jsme svobodní lidé, je třeba hledat možnosti. A vlastně barunka už začala, šla na Babinet pro radu, názory, rozhled.

Ahoj Barunko, mám stejný problém, určitě to není mužský přechod, protože tomu mýmu je 36. let.
U nás bylo na dennín pořádku, "udělám vše ale po pořádným sexu, nebude sex, nebude nic!
A tak to u nás bude tak dlouho než se dokopu k tomu se dát rozvést, zatím jsem velký slaboch, nic víc.
Držím palečky aby se to u vás zlepšilo, ale po mém vztahu se žárlivcem už nevěřím, že se takové lidi dají napravit.
Víc "Jak si dodat odvahy" od madelain.

viki napsal(a):

Ahoj Barunko, mám stejný problém, určitě to není mužský přechod, protože tomu mýmu je 36. let.
U nás bylo na dennín pořádku, "udělám vše ale po pořádným sexu, nebude sex, nebude nic!
A tak to u nás bude tak dlouho než se dokopu k tomu se dát rozvést, zatím jsem velký slaboch, nic víc.
Držím palečky aby se to u vás zlepšilo, ale po mém vztahu se žárlivcem už nevěřím, že se takové lidi dají napravit.
Víc "Jak si dodat odvahy" od madelain.

Zlepšilo? Holky zlaté, sestupte z oblaků svých iluzí! Jsem muž a znám jejich reakce. NIC SE SAMO OD SEBE NEZLEPŠÍ. Pokud se o vlastní štěstí nepřičiníte samy, vše bude jen a jen horší...

to si chce rozmyslet a dát na misky vah SVOBODNÝ TOULAVÝ ALÍK versus POSLUŠNÝ UVÁZANÝ AZOR Já jsem pro Alíka a ty???