Milá Hanko, nevím, jak dlouho se znáte, jestli znáš jeho rodinu, zda bydlí ve městě nebo na venkově .... (na jihu Evropy jsou velké rozdíly mezi městem a venkovem)
Nevím, kde budete po svatbě bydlet. Jestli v Srbsku, počítej s tím, že budeš muset přijmout jinou kuturu, jiné myšlení třeba v oblasti vztahů v rodině- na Balkánu bývají doma  muži větší machové, co řeknou, to musí bez debat platit...
Rozhodně bych předem dobře poznala jeho rodinu, jaké postavení tam má jeho matka apod.... Ženy u nás si tady tak neuvědomují, jakou mají ve skutečnosti svobodu, na Jihu musí převážně "držet hubu". Mluvím o zkušenosti svých známých a bývalých dvou spolužaček....

mno priznam ja do svatby spechala a nelituju,ale ja se do vseho zenu po hlave a rovnou...a koooolikrat jsem se nabila,ale toto vyslo
proste nikdy nevis,bud to vyjde,nebo nevyjde ,ale tak to je v zivote se vsim ne?
rozhodne nikam nespechej(to rika ta prava ja vim hehe ) a nech si vse projit hlavinkou a dej tomu cas
a zda muzes byt stastna?zalezi jen na tobe jak si zivot zaridis takze si myslim ze urcite;)
preji hoodne lasky a at vse vyjde a jsi spokojena 

Haničko, já vím, že teď jsi zamilovaná, ale měla bys myslet třeba i na to, že pokud manželství nevyjde, co bude s dětmi. Otřesné případy ze současnosti ukazují, že zamilované holky odjely za svým princem a když si přestali rozumět a holky chtěly s dětmi domů, tvrdě narazily.....
Svatbu Ti nerozmlouvám, jsi dospělá a Tvůj milý je jistě fajn, i když mě osobně by děsila i ta poznámka, že tady se kolem žen nějak moc skáče.......
Ale prosím Tě, nech si zadní vrátka otevřená........... Sobě, případně i dětěm......

Žije -li tvůj přítel celý život v Rakousku nebo blízké Evropě a do mešity chodí jen v pátek a o svátcích a ty jsi ochotna stát se muslimkou, tak jistá šance je.

Z moji zkusenosti zalezi i na praci a kde si vyberete bydleni.

Hm, medzi vami dovmi by to malo byť OK, ale si vyrovnaná s tým, že prípadné deti budú tak či onak muslimovia? S tým nič nenarobíš, to sú ich zákony a cez to vlak nejde... Mňa odradili takéto veci. A potom, že sa s postupujúcim vekom začal meniť - bol čoraz viac nábožensky založený. Spočiatku si so mnou dal aj bravčovinu a víno, ku koncu už bol nesmierne úzkostlivý. A zakapal nám na to aj sex... Zlé je, že nikdy nevieš predvídať, kam a ako sa ten človek bude vyvíjať. Toto bol - podľa jeho vlasntých slov - tiež svetoobčan a skôr európsky zmýšľajúci človek, ale udalosti po 11. septmebri z neho paradoxne urobili nábožensky zmýšľajúceho muslima. No ale - podobné riziká máš aj u Čechov či Slovákov; muž mojej spolužiačky objavil až okolo tridstiaky, ako už ženatý otec dvoch detí, svoje židovstvo, a nakoniec sa museli rozviesť, lebo sa s ním nedalo žiť - a taká to bývala láska...

To je dosť pravdepodobné. Aj on sa ešt môže výrazne zmeniť. Môj bývalý parťák sa začal meniť po 40-tke... a to dosť...

Mila Aicho

taky ziju s arabem, mam s nim dite a na zadnou viru jsem se konvertovat nemusela. Jedine co doma praktikujeme je nepapani veproveho. Tatinek si pak jednou do roka da ramadam. Tot vse.

Ve tvem veku bych urcite ale byla opatrnejsi a rozhodne si vse dobre promyslela, nez se pustim do nejakych odvaznejsich cinu, zvlast po tom, co se ti ozvala jeho "manzelka". Neni arab jako arab. Ja mam to stesti, ze ten muj je "normalni", jsou ale i taci, co se pak chovaji jako skutecni a zatvrdili praktikanti islamu a to nevim, zda-li by jsi ty, jak evropanka skousla....

Aischa napsal(a):

Tak jsem se dočkala prvního "překvapení". Ozvala se mi nějaká žena a řekla mi, že je manželkou mého přítele. Pověděla jsem mu to a on mi řekl, že spolu uzavřeli sňatek v mešitě pouze z náboženských důvodů, aby legalizovali svůj vztah, že tento sňatek podle zákonů vůbec nevznikl (tj. de facto je stále svobodný) a toto manželství bylo již rozvedeno. On o tom nikdy nechtěl mluvit, protože to již považuje za uzavřenou kapitolu svého života a nechce na to více myslet. Jenže jeho (bývalá?) manželka se nyní rozhodla, že jej chce zpátky...
Trápí mě, že mi to neřekl sám, a to nahlodalo moji důvěru v něj. Jak to vidíte Vy?

Aischo,chce-li si věřící muslim "užívat" je takovéto manželství jediný způsob.Manželka je zřejmě rovněž muslimka.S tebou zřejmě v mešitě nebyl(nevadilo by ,že nejsi muslimka).Buď nábožensky ochladl nebo vztah s tebou je pouhým nabíráním sexzkušenností.Může ti klidně lhát,podvádět, nejsi manželka ale jen coura.Promiň ,napsala jsem to dost neobratně ale výrazivo ,které v této souvislosti slýchám je mnohem horší. Je to jiný svět ,jiné mravy,jiné všechno.Vstoupila jsi do světa , kde muži ženu mají až po svatbě. Musí se snažit,studovat,pracovat,šetřit,podporovat finančně své sourozence a rodiče,pak i předvést svůj životní styl aby mu rodiče dceru vůbec dali. Dnešní uvolněné mravy křesťanek a ateistek vytvářejí bezva protipól,muž si užívá mládí a světáctví a pak se usadí s mravnou muslimkou.Není na tom nic špatného. Když to víš.

Má státní příslušnost v EU?

Aischo, stejně se rozhodneš sama, já bych měla strach. Je všeobecně známo (ne u nás), že třeba muslimové v evropském prostředí žijí po "evropsku". Jedno jak dlouho. Pokuď se vrátí "domů", do původního prostředí, vrací se taky k životnímu stylu tohoto prostředí. A je jedno, zda žili 15-20-25 let mimo. Vždyť by se mu tam vysmívali, jemu MUŽOVI!!!, živiteli rodiny? to nejde. Takovou cenu ženská nikdy nemůže mít v jejich ponímání.
Já bych měla strach do toho jít, ale ty ho znáš. Jen s tím rizikem počítej. A taky s tím, že matka je pro něj svatá....
Znám Egypťana, je křesťan!, ale nikdy nepřestal žít jakoby po jejich, i tak podporuje matku, rodinu a žije sám, neboŤ veškeré peníze posílá domů a na svou rodinu by mu už nic nezůstalo /žije v Holandsku/.
Nebo Thajce, který žil v Německu málem celý život, byl tady totální Evropan, ale po návratu domů prostě žije, jako ostatní. Nosí to jejich oblečení(pro nás velká noční košile), jí se rukama(žádné příbor jak u nás) a pod. Manželka má místo dle tamnějších zvyků a basta.
Já osobně bych nesnela to postavení ženy, které je běžné v muslimských zemích. Já nejsem typ, drž pusu, nesedej tam, nemluv a podobně. Nechodˇsama ven, nesmíš řídit apod. A hlavně, víš, že kdyby něco(rozchod), děti automaticky připadají otci????Ani se nechci o muže dělit....
Když jsem byla na dovolené v Egyptě, měla jsem strach, že se mne nepovede vrátit domů.  Jen jsem zůstala sedět 2 vtěřiny u stolu sama, už číšník hlásil, že mne miluje a vezmě si mne. A to jsem ho viděla poprvé v životě.

No, tak to opravdu nevím, jak se žije je vyšších vrstvách, co by jste jako doktoři zřejmě byly. A taky, kde by jste žili. V Rak.žádný problém, v Egyptě nevím. Co si pamatuji, vlastně nepamatuji, že bych tam někde  viděla pracující ženu. Jen samé muže. Pravda, byla jsem tam v roce 1989 a ve městech to budé jiné, než na vesnicích.
Ano, ta tvá poslední věta mne včera taky ležela v hlavě. Myslíš si, že tě přijme jeho matka za "svou"..jakože Arabku? na 100%? Já si to u své tchýně taky myslela, že mám štěstí a po narození dítěte otočila a už se hodně nemusíme! Prostě jsem ji neposlechla jak vychovávat dítě v našem století....a to stačilo....pak už jsem pro ní byla pouze studovaný blb.