14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Ahoj,
v poslední době naráím čím dál tím víc na to, e asi neumím jednat s lidmi, resp. s kolegy na pracoviti.
Asi nedokáu být dosti asertivní, ale na mé pozici je velký problém - jak ukočírovat lidi tak, aby vám lidově řečeno "nenas.ali na hlavu", ale zároveň neměli pocit, e jste neochotná.
Jak byste reagovali na situaci, kdy po vás chce například někdo něco okopírovat a přitom to není ani náhodou vae práce? Dála jak byste reagovali na situaci, kdy lidé kolem vás vlastně ani neznají pozici, na které pracujete a neustále vás představují patně... a samozřejmě díky tomu po vás chtějí věci, které nespadají pod vaí "jurisdikci"?
Jak si představujete "ideálního" kolegu a "ideálního" podřízeného? Máte konflikty s kolegy a jak je řeíte? Dostali jste se někdy do konfliktu, který přerostl v afétu, která u se nedala ukočírovat?
A jak v práci zvládáte své nálady? Dáváte ostatním kolegům pocítit, kdy se vám něco nedaří? Dávají to kolegové pocítit vám? A jak řeíte situaci, kdy se k vám kolega chová tak, e byste mu nejraději urvali hlavu? Umíte ovládnout své emoce a být asertivní??
Díky za vá čas
Fatima
Není tady
Ahoj Fatimo,
já jsem musela chodit svému bývalému éfovi pro jídlo nebyla jsem asertivní... Pomaličku se to učím, ale jde to ztuha. Oni někteří lidé rádi přehazují svou práci na jiné No a své emoce moc neovládám, co se v open space moc nevyplatí
Take se připojuju k tobě a zajímá mě, jestli někdo napíe nápad, jak být asertivní a zároveň ne neochotná
M.
Není tady
Ahoj maryt,
já jsem taky éfovi chodila pro jídlo, ale tohle mi nějak nevadilo. měli jsme prima přátelský vztah a bylo to spíe o tom, e jsem la na oběd a zeptala se, jestli nechce něco koupit po cestě a tak... občas si mně teda i "poslal", ale jak říkám, udělat to pro něj jako pro svého nejvyího nadřízeného mi nedělalo problém, uměl sluně poádat, poděkovat...
V současné práci jsem na pozice Office Managerky, bohuel v lepím případě mně představují jako asistentku obchodního ředitele, v horím jako sekretářku. Asi se tomu budete smát, ale mezi těmito pozicemi je opravdu značný rozdíl.
Dolo k situacím, kdy po mně chtěl kolega uvařit kafe, nebo mi donesl dva listy na okopírování (ke mně musel jít kolem kopírky)... přičem to opravdu není má práce a kdybych měla vařit kafe a kopírovat blbosti kadému, tak na tu svou práci čas mít nebudu.
Navíc čekat, e snad kolega poprosí... ach jo. Asi nejhorí je, e aspoň tady u nás vám nikdo neřekne do očí - natvala jsi mně, tohle jsi udělala blbě, tohle se mi nelíbí, pojďne si to vyříkat, ale pomlouvají, běhají za éfem,... v téhle firmě jsem u asi třetí office managerka, která nezvládla tohle prostředí a dochází po poměrně krátké době, nicméně jsem si vědoma svých rezerv a ráda bych na novém místě fungovala jinak a lépe..
Není tady
No, tohle není a tak jednoduchý. Hodně záleí na tom, jaký individuality kolem sebe člověk má. Já mám v kanceláři kolegy, který cením nad zlato, jsou to dvě enský a dva chlapi a jsou to zlatíčka. Pomáháme si, jeden druhýho bráníme, kdy je třeba, jsme takoví muketýři, haha. Ovem zbytek fabriky - koda mluvit. Přímej nadřízenej bohuel absolutně neumí řídit lidi, je vyhejbavej, nepřímej, divnej, no. Lidi na jednotlivých střediscích (výroba, lakovna, sklady, atd.) jsou alibisti, jen tak něco neudělají a něco navíc u vůbec ne a s klidem tě polou do pr.ele. Bohuel chování éfa jim k tomu nahrává, spoustu věcí hází na nás v obchodním a ohání se zástupcem zákazníka a podobnýma hovadinama a běda, kdy něco potřebujete vy od nich. Já jsem tým lidí, který mám na starosti, jednou prostě zcela jednodue písemně pochválila za spolupráci, protoe se nám poved audit, bylo a dojemný, jak jsem je okovala, a od tý doby se mnou taky jednaj jinak. U se neutrhujou, nehází vechno na mě... Ale fakt si nejsem jistá, jestli existuje nějaká univerzální rada, jak ze sebe nedělat blbce a přitom zůstat váená.
Není tady
Nějak si nepamatuju na nějaký a takový velký konflikt, ale občas jsem si s někým prostě nesedla, nicméně řeilo se to fungováním v rámci obecné slunosti.
Co se těch úkolů navíc týká, záleí na tom o co jde, kdy něco hoří, tak nebudu dělat problémy, e to není moje práce. Taky celkem rozliuju, od koho daný úkol pochází, éfovi kafe uvařím, kolegovi ne, éfovi občas pro jídlo zajdu ( chce to po mě tak jednou za půl roku ) ale kdy přili kolega z kolegyní s tím, abych jim dola pro oběd, tak jsem sice la, ale důrazně jsem jim řekla, e to bylo naposled a a si to nezvykají, e chodit jim pro jídlo rozhodně nebudu.
Fatimo tvého kolegu bych poslala do háje, pokud být mu k ruce ( to jest fotit mu věci, vařit kafe ) není tvoje práce, nemá nárok, nejsi jeho sluka.
Není tady
Fati,
měla jsem kolegyni, která na úkony, které nebyly v její kompetenci, reagovala prostě "toto není moje práce" a mnohdy dost drsně, ale lidé za ní pak nechodili..
Ideální je asi střední cesta - a ti/mě někdo řekne, a něco okopíruje, s úsměvem bych řekla, a se nezlobí, ale toto není tvá práce"... Je ale důleité, aby za tebou éf stál, aby se tě zastal v případě, e by si na tebe za tvou "neochotu" el takový týpek stěovat.
Nebo to hoď do vtipu - "já ti to okopíruju, ale nechápu, proč jsi el a za mnou, kdy je opírka hned u dveří" Třeba ho tím elegantně ztrapní. To ale záleí na tom, jaké máte ve firmě klima.
S tím jídlem pro éfa to bylo tak, e za mnou přiel a řekl "mám hlad, dal bych si...." jako v restauraci
Jetě se tě zeptám - office manaerka musí být drsná a asertivní, kdy s tím má problémy, proč jsi to místo brala? BI
Není tady
Ha, asertivitu "prtám dva roky" a řekla bych, e jsem to sluně zvládla. Asertivně a bez VÝČITEK SVĚDOMÍ řeknu nezlob se, ale tohle není má práce, není má pracovní náplň, nebudu na mobilu, páč mám dovolenou..........
A kdy mě éfka poádala, jestli jí nakoupím vodu pro návtěvu, řekla jsem jí, e ano, ale za jaké peníze, e nejsem asistentka a nevím, jak to chodí . Je bystrá, od té doby u to neudělala.......Občas to chce být mazaná . A to my enský jsme, no néé?
No jinak si myslím, e není nutné být drsná, říci to důrazně, ale v klidu. Těm co to nepochopí klidně zopakovat. Vak oni pochopí ............
Maryt - protoe jsem si myslela, e jsem drsná i asertivní. Teď u si myslím, e jsem jenom "drsná"
Bohuel jsem si myslela, e budu dělat office Managerku, jak mám napsáno ve smlouvě, ale zjistila jsem, e si tady vichni myslí, e jsem sekretářka a tak ke mně přistupují.
jednomu "managerovi" jsem odmítla kopírování, mile a asertivně. Nic na to neřekl, normálně se se mnou bavil a a po půl roce jsem zjistila, e mně pomlouvá kde můe, e nic nedělám... chodil s tím za éfem. Ten mi to řekl a po delí době. Zůstala jsem na éfa zírat s otevřenou pusou, nejen, e mi nikdo nic neřekl, nevytknul, ale ani nenaznačil... éf se pokusil udělat nějaké kroky, ale vedlo to ke zhorení situace.
Je to komplikované, ta práce vypadá jinak, ne jak mi bylo na úvod řečeno, ukázala se tady spousta "zajímavýchů informací, které jsem při nástupu nevěděla, zkrátka byla jsem tady dost neastná a i na základě toho jsem asi udělala pár chyb, jejich závanost jsem si v tu chvíli neuvědomovala.
za pár týdnů končím, ale je to pro mně očistec. Snaím se tedy přijít na to, kde vude jsem udělala chyby, poučit se z toho a přítě se tomu vyhnout.
Není tady
Fati, po té zkuenosti se ti ani nedivím. Někteří lidé jsou fakt na pozvracení. A bohuel je jich čím dál víc........
lvice napsal(a):
Fati, po té zkuenosti se ti ani nedivím. Někteří lidé jsou fakt na pozvracení. A bohuel je jich čím dál víc........
No jo, jene já u se nechci v přítí práci vztekat a brečet doma, e lidi jsou hnusní, chci se u konečně naučit vycházet s lidmi tak, aby mně ani v nejmením nemuselo trápit, e jsou takoví nebo makoví... je nezměním, musím změnit svůj přístup k tomu, jak takové situace proívám.
A musím nějak dokázat, aby ze mně vyzařovalo pozitivno a ne neochota... anpř. já mám pocit, e se pořád culím. Teď se mi kolegyně vysmála, e se prý vůbec neusmívám. Tak nevím, jestli kdy se u měkoho patně zapíete, tak u na vás prostě jenom vidí to negativní i kdybyste si "hubu roztrhli", nebo jestli já sama sebe vnímám úplně blbě.
Tak trochu si připadám jako Russel Crow ve filmu čisté srdce, kdy mu řekli, e jeho nejlepí kamarád je jen jeho halucinace. najednou jsem straně zmatená a nevím, jestli jsem opravdu tak hrozná, jak mně tady pár kolegů vidí...
Není tady
Fatimo jse málo rázná.Je úplně jedno jak se tvá funkce jmenuje v pracovní smlouvě.Takhle to dopracuje na pomocnou kancelářskou sílu.
Základ je nenechat se sebou zametat.Já bych se také podivila ,e kolega neumí kopírovat,případně jej poslala za někým na kolení.Jistě by se chytil za nos.
Není tady
Fatima: Nenech se rozhodit. Já jsem na pozici tlumočnice/překladatelka. Sedím se sekretářkou ředitele v jednom kanclu. Paní přede mnou měla pozici tlumočnice/sekretářka (fakt sekretařila pro jednoho ředitele, jeho funkce se pak přeměnila). Personální ředitelka mne představuje novým kolegům jako sekretářku...a já jim podám ruku a říkám "No...já pracuju jako tlumočnice...kdybyste něco potřeboval, stavte se...kdybyste chtěl cesák a podobně, dojděte si za kolegyní (pokynu k ní hlavou) - to je sekretářka...", udělám milý úsměv plný pochopení pro nováčka.....je to sice smutný, ale nechce se mi dát si tohle líbit... Občas tu taky zaskočí ledaskdo, kdo si myslí, e mojí prací je kopírovat apod....mile se usměju a řeknu "Ale ovem, jestli potřebuje mou pomoc, tak a dokončím svou práci, pomůu ti s tím...mám to tak na ....ehm....půl dne....to ví, zná to...tyhle překlady od gumovaček a rolováků...to je makačka..." atp. Případně řeknu: "Aha, nezlobte se, ale tady si větinou vichni kopírují sami...jestli si nevíte rady, tak vám můu pomoct ..." a jdu a pomůu. Jednou...podruhé přitvrdím a řeknu něco jako "Jé, vy s tou kopírkou pořád bojujete, e? ... no to nic, ukáu vám to znovu..." ....Hodně lidí se u dovtípila, e fakt sekretářka nejsem....některý ne a s těma nic nenadělám. Myslím si o nich své a ty kopie občas do toho stroje hodím...jako třeba tu personalistku beru jako docela velkou slepici, která ovem má tu moc, e rozhoduje, jestli mě náhodou nevyhodí...a to je něco, co nepotřebuju. Vím, e já nedělám podřadnou práci a to, e se mě ona snaí shodit nebo přehodit na mě tu podřadějí práci, to beru tak, e je naprosto pitomá a hluboko pod úrovní naich "obyčejných" vrátných...(cha cha a to si o sobě myslí, e serala alamounovo h...o)....
Upravil(a) Eva36 (22. 11. 2006 15:34)
Není tady
Hannah napsal(a):
Fatimo jse málo rázná.Je úplně jedno jak se tvá funkce jmenuje v pracovní smlouvě.Takhle to dopracuje na pomocnou kancelářskou sílu.
Základ je nenechat se sebou zametat.Já bych se také podivila ,e kolega neumí kopírovat,případně jej poslala za někým na kolení.Jistě by se chytil za nos.
Hannah - no právě e mně je vyčítáno, e jsem moc rázná a tvrdá... věci nazývám pravými jmény, kolegy nepomlouvám, případné připomínky jim říkám do očí, pokud to jejich funkce neumoňuje, naznačuju. kdy něco není má povinnost, řeknu - je mi líto, tohle není má povinnost, navíc mám momentálně opravdu hodně práce, take...
Jenome to asi dělám blbě, tak nevím... problém je, e kdy vám do očí nikdo nic neřekne, nemůete na svém případném neduhu zapracovat, pokud ho sami nepoznáte, e...
Teď si sypu pople na hlavu, protoe si říkám, e asi něco zlého musí být ve mně, kdy někteří mají pocit, e to není o kompetencích, ale o neochotě... kdyby to byl jeden člověk fajnm ale těch lidí je víc. nejsou to vichni, i můj éf je se mnou spokojen... ale nechci to zamést pod práh s tím, e oni jsou pitomci a já hvězda, chtěla bych si definovat do budoucna nějaká pravidla, promluvit si o tom..
chjo chjo
Asi i trochu problém bude, e prý vypadám velmi suveréně... co prostě nechápu, protoe já mám do suverenosti hodně daleko, ale nějak to ze mně vyzařuje... kdy na sebe koukám do zrcadla, taky mně přijde e vypadám suveréně a to bych si nejraději dala facku
Upravil(a) Fatima (22. 11. 2006 15:45)
Není tady
Dělám to jako Eva. I kdy tedy nejde o kopírování. Ale jinak my si tady vycházíme hodně vstříc a musím říct, e jediný problém jsem měla, kdy enám přes padesát let zavadilo, e jim velí mladice, take já mám občas problém se starými zaitými "komunist i po" strukturami, ale nějak jsem se naučila tím prodírat.
A v druhém zaměstnání nemám problémy vůbec ádné, take nevim.
Pomlivuání tedy vůbec neřeím, protoe to bych se na naem "útvaru" musela zbláznit, tomu se jen směju, nad to se musí povznést, i kdy chápu, e občas to jde hodně těko.
Není tady
Kdy vypadá tak suveréně a na rovinu ve říká, pak nechápu, proč Ti dávají stále dokola kupříkladu fotit něco na kopírce. To by si pak logicky neměli dovolit... Take tomu nerozumím. Ale moná to nemá co do činění s respektem, ten asi nevzbuzuje, jinak to prostě nechápu, kde je zakopaný pes. Na mne, kdy někdo působí suveréně a jetě mi jednou řekne - e takhle to dělat nemám a já vím, e má pravdu, nemusí mi to u nikdy opakovat. Take nechápu, co tam máte za chaos. Ale jinak se s tím příli netrap, protoe práce je za účelem získání financí a já se ji snaím domů nenosit, pokud to jde, tak ani v hlavě. Bu´d víc nad věcí
Není tady
Fatima: myslím, e kolegové se tě prostě bojí...vyzařuje něco jako osobnost a to by si oni nikdy nedovolili...nepracuje ty náhodou v bývalém státním podniku plném rozkydlých bab a ininýrů zvyklých na "lepí časy", kdy se jen chlastalo a nic nedělalo?...Já bych je asi neprudila s tím "Není to má povinnost"...jen bych řekla "Nezlobte se, ráda bych Vám pomohla, ale nejdřív musím udělat......asi to znáte, éf je éf..."....oni vědí, e to není tvoje povinnost, ale snaí se tě zneuít...já bych to netolerovala (aspoň ne úplně tedy, kdy má někdo moc a vyaduje po tobě kraviny, tak s tím nic nejde dělat. Leda odejít z takového místa, co můe být plus, ale taky mínus. Záleí na situaci.)
Není tady
Fatimo,tvá práce je být rázná a spolehlivá.Kolegové by jistě přivítali submisivní křehulinku se kterou budou mávat.Nenech se zblbnout.Má svoji pracovní náplň a basta!
Není tady
Eva36 napsal(a):
Fatima: myslím, e kolegové se tě prostě bojí...vyzařuje něco jako osobnost a to by si oni nikdy nedovolili...nepracuje ty náhodou v bývalém státním podniku plném rozkydlých bab a ininýrů zvyklých na "lepí časy", kdy se jen chlastalo a nic nedělalo?...Já bych je asi neprudila s tím "Není to má povinnost"...jen bych řekla "Nezlobte se, ráda bych Vám pomohla, ale nejdřív musím udělat......asi to znáte, éf je éf..."....oni vědí, e to není tvoje povinnost, ale snaí se tě zneuít...já bych to netolerovala (aspoň ne úplně tedy, kdy má někdo moc a vyaduje po tobě kraviny, tak s tím nic nejde dělat. Leda odejít z takového místa, co můe být plus, ale taky mínus. Záleí na situaci.)
Je fakt, e jsem zjistila, e mít osobnost a dokonce i vlastní názor je těké mínus, hlavně tehdy, pokud pracujete s pány inenýry, kteří mají pocit, e nějaká sekretářka nemá co vyzařovat osobnost, kdy má jenom gympl a oni V...
Tak trochu má Evo pravdu s tím státním podnikem... platí to u nás tak napůl.
Víte, právě proto, e si nechci práci nosit domů, byla bych ráda, abych v nové formě nezjistila, e nějaký blbec dochází půl roku za mým éfem, aby mu tam vykládal, e jsem neochotná a na mně se culí jak sedmikráska... ale tomu se asi nevyhnu.
Spí se tedy opravdu musím naučit být nad věcí, nebo dělat ve, oč mně poádají a spolknout hrdost... jene ta má hrdost se bohuel spolknout nedá a kdy se ke mně někdo chová jako idiot, manaer nemanaer, svůj názor mu od plic řeknu a hrdě odejdu středem vstříc nezaměstnanosti
A teď váně, asi jsem opravdu zbytečně přecitlivělá na reakce okolí. Jetě v bývalé firmě jsem dělala asistentku Vice presidenta. Má předchůdkyně si "polepila", take jsem s ní prakticky celou dobu přicházela do styku. Mou předchůdkyni nenáviděli snad vichni, občas jí to dali najevo, ale větinu času se k ní chovali více méně normálně... já bych v takové atmosféře ve firmě asi nedokázala zůstat, jí to bylo celkem jedno. asi to není ideální příklad, ale něco málo hroí kůe navíc by mně asi nezakodilo.
Docela mi pomohlo, kdy tady vidím, e nejen já zápasím s těmito věcmi
Není tady
Fatimo, já V mám a taky si někdy připadám jako debil, to má fuk.......
Podža mňa je to hodne o kolektíve a prevaujúcej amtosfére, a to ovplyvní maximálne tým, e si vyberie odvetvie, príp. konkrétne meisto, ktoré ti budú sedie. Ale vade je niečo, a aj ja mám na mojom squellom mieste s mladými, tvorivými a príjemnými kolegami zopár žudí, s ktorými vychádzam aie. Jedna osoba mi môe (a robí to) zadáva preklady, ale ona mi ich háde ako psovi kos a vdy si to ku mne rázuje ako bacharka v koncentráku, hlasno na mňa vykrikuje a správa sa ako kofa na trhu. Tak ju vdy milo, s úsmevom usmerním, hlavne keď mi potom trhá nedokončený preklad z rúk s tým, e včera bolo neskoro - poviem jej, e robím najrýchlejie ako viem(pravda), e robím rýchlejie ako väčina žudí naokolo(tie pravda, ale to nie sú profesionálni prekladatelia, ale svojpomocní "kutilovia") a e prosto jej to polem čo najskôr, ale jej brblanie ma iba zdriava. Kolegovci sa u bavia na naich dialógoch. V bývalej robote som mala problémy výlučne s žuďmi(enami), čo mali pocit - neoprávnený - e ohrozujem ich kariéru. Ale zasa iné eny sa ma zastali, take ja som v konenčom dôsledku nijako netrpela. Teraz som robila pol roka v celkom odlinom prostredí v zahraničí a ila som tam s malou duičkou, ale nala som výborný kolektív, v ktorom som sa rýchlo "zabývala" a kde sa mi dobre spolupracovalo. Tých pár problémov som sa snaila vyriei s úsmevom a dobrou vôžou, to sa mi osvedčilo. A tie je dobré ma poruke pádne argumenty(v mojom prípade slovníky), ak si stojíte sa svojím. Inak, u mňa sa asertivita spája hlavne s takým "cudzie nechceme, svoje si nedáme": Nestarám sa o druhých, ale keď sa oni zastarejú do mňa, bránim sa a reagujem, ale vdy lepie s úsmevom a pokojnými argumentmi. Napr.: "Ja vám rada pomôem, ale potom mi nezostane čas na inú prácu, na ktorú čaká éf(ktorá musí by do večera hotová, apod.)." "Jedlo rada prinesiem, ale ja ete nie som hladná, pôjdem obedova o hodinku, tak potom vám ochotne niečo prinesiem..." A vetko s úsmevom, ten odzbrojuje. Môu ma ohovára za chrbtom(napr. e som neochotná), ale to ma nemusí zaujíma, hlavné je, e dosiahnem svoje, a to bez kriku a hádok...
Není tady
Jestlie chodí někdo donáet a pomlouvat půl roku, pak je to problém toho éfa, e naslouchá a kvituje to, ani by to řeil a tím tomuto počínání dává prostor a de facto to přikrmuje.
Není tady
Nety napsal(a):
Jestlie chodí někdo donáet a pomlouvat půl roku, pak je to problém toho éfa, e naslouchá a kvituje to, ani by to řeil a tím tomuto počínání dává prostor a de facto to přikrmuje.
No éf na to práě nereagoval, neb si myslel svoje (opak), ale jednoho dne to přerostlo určitou hranici, kterou dokázal tolerovat.
Jsem toho názoru, e kdyby mi to řekl rovnou, dokázala bych ten problém řeit, ale teď u je prostě příli pozdě.
Není tady
Nety, někteří éfové ne by si dělali problémy, tak se tváří, e je ve O.K. Čím vý se člověk plhá, tím se víc chová jako nenacházím ten správný výraz, protoe dobytek bych tím urazila
Upravil(a) lvice (22. 11. 2006 16:39)
lvice napsal(a):
Nety, někteří éfové ne by si dělali problémy, tak se tváří, e je ve O.K. Čím vý se člověk plhá, tím se víc chová jako nenacházím ten správný výraz, protoe dobytek bych tím urazila
dobré slovo, které by se ti teď hodilo je - MADUHO - neboli malé důleité ho :-)
Není tady