29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Nejdříve jde o lidskou důstojnost, pak o zdraví a nakonec o život.
DOMÁCÍ NÁSILÍ JE, KDYŽ VÁS OPAKOVANĚ:
-blízká osoba uráží
-blízká osoba ponižuje před ostatními lidmi
-blízká osoba nutí k sexuálním praktikám, které se Vám nelíbí, nebo je přes Váš odpor vykonává
DOMÁCÍ NÁSILÍ JE, KDYŽ VÁM OPAKOVANĚ:
-blízká osoba zakazuje styk s přáteli a s vaší rodinou
-blízká osoba kontroluje veškeré Vaše finance
-blízká osoba vyhrožuje a zastrašuje Vás
-blízká osoba fyzicky ubližuje
-blízká osoba ničí Vaše věci
DOMÁCÍ NÁSILÍ JE, KDYŽ:
-blízká osoba požaduje naprostou kontrolu nad vším, co děláte
SKUTEČNÉ DOMÁCÍ NÁSILÍ SE OPAKUJE A STÁLE STUPŇUJE. V OBĚTI VZNIKÁ VZRŮSTAJÍCÍ STRACH VŮČI AGRESOROVI A DOMOV PŘESTÁVÁ BÝT ÚTOČIŠTĚM A DOMOVEM.
Domácí násilí není omezeno jen na ženy v některých případech jsou obětmi i muži a staří lidé. Pro rodiče ( muže i ženy), kteří se setkávají se syndromem odmítaného rodiče, jako výsledkem msty rozvedeného partnera existují webové stránky, na nichž je možné si najít mnoho důležitých informací, nebo se zapojit do debaty.
DULEŽITÁ ČÍSLA:
Nepřetržitý provoz:
DONA-linka obětem domácího násilí
Telefon: 251 511 313
Linka Bezpečí dětí a mládeže
Telefon: 800 155 555
Senior linka
Telefon: 222 221 771
ACORUS non stop: vyborna poradna TELEFON: 283 893 772
PRO-FEM: velice vychvalovana poradna s pravni linkou 1x tydne (streda?), jinak denne: 224 917 224
LIGA LIDSKYCH PRAV, PORADNA PRO ZENY V TISNI: KRIZOVA LINKA MOBIL: 737 834 345, DENNE TELEFON : 545 245 996
PORADNA PRO TYRANE ZENY: BRNO 974 624 001 (974 624 001)
ROSA. TELEFON 602 246 102
RIAPS jen lecebna s provizornimi azylovymi luzky: TELEFON 222 580 698
LINKA PRAVNI PORADNY PRO ZENY: 224 910 744
SPONDEA BRNO: Pro deti a dospivajici : TELEFON: 541 235 551.MOBIL: 608 118 088
NESEHNUTI : TELEFON : 543 245 342
WEBY
www.profem.cz poskytuje pomoc ženám, které byly týrány, pomáhá najít sama sebe - MOSTY PRO ŽENY
www.acorus.cz pomoc ženám - obětem domácího násilí a jejich dětem, včetně anonymní porady emailem
www.llp.cz Liga lidských práv
www.obcanskeporadny.cz Asociace občanských poraden
www.rosa-os.cz Občanské sdružení ROSA se specializuje na poskytování bezplatné, komplexní pomoci ženám-obětem domácího násilí.
www.spondea.cz pomáhá dětem a mladým lidem, kteří se ocitli ve stavu beznaděje, nouze či psychické krize, dále matkám s dětmi jako obětem domácího násilí (emailová poradna:krizovapomoc@spondea.cz), poradenství prostřednictvím chatu
http://www.help24.cz/index.php?page=poradna psychologické poradny na netu
PRO PŘÍPAD VYHROCENÍ SITUACE ZVAŽTE TYTO KROKY:
-uschovejte si u osoby, které věříte, náhradní klíče, oblečení, důležité dokumenty, lékařské předpisy a určitý peněžní obnos
-uschovejte si všechny důkazy o fyzickém násilí
-Naplánujte si nejbezpečnější dobu k případnému útěku
-Pamatujte si na koho se můžete obrátit se žádostí o pomoc. Svěřte se někomu s tím, co se u Vás děje. Noste s sebou telefonní čísla svých přátel, příbuzných a azylových domů
-Jestli je to jen trochu možné, odveďte děti z dosahu agresivního partnera(ky)
-Domluvte si nouzový signál se sousedy
-Nestyďte se vyhledat pomoc příbuzných a odborníků
KDYŽ JDE O ŽIVOT:
-Pokud jste v nebezpečí zavolejte policii
-Pokud jste napaden(a) během telefonátu nechte telefon vyvěšený, mluvte a křičte
-Když přijde policie, jděte s ní do jiného pokoje, abyste mohl(a) mluvit bez přerušování.
-Pokud jste zraněn(a) jděte na pohotovost nebo ke svému lékaři a oznamte, jak ke zranění došlo a požádejte ho, aby Vaši návštěvu zdokumentoval a Vaše zranění popsal, případně Vám napsal zprávu.
-Po útoku neuklízejte důkazy až do příjezdu policie.
-Zjistěte si jména a čísla zasahujících policistů a pokud by se zdráhali zasáhnout, upozorněte je na zákon o domácím násilí.
-Vyhledejte pomoc odborníků
Rady přátelům a příbuzným obětí domácího násilí
- buďte vnímaví, naslouchejte oběti, ale nenuťte ji k detailům, podporujte ji v projevech jejích emocí
- vysvětlete oběti, že v podobné situaci zdaleka není sama
- projevte svůj soucit, ale oběť nelitujte (mohlo by to vést k prohloubení jejích negativních pocitů)
- nabídněte svou pomoc: poskytněte informace o možnostech řešení, případně je pomožte vyhledat. Nabídněte doprovod k lékaři/lékařce, advokátovi/advokátce či policii. Poskytněte kontakt na poradnu pro oběti domácího násilí.
- nesnažte se oběť k ničemu nutit – nabízejte možná řešení, ale nechejte ji učinit svá vlastní rozhodnutí
- zdůrazněte oběti, že není příčinou jednání pachatele a nenese za ně žádnou odpovědnost. Její situace není důvodem pro pocity studu a zahanbení.
- nehledejte příčiny násilí, myslete na to, že nikdo nemá právo působit jiné osobě bolest
- oběti nic nevyčítejte
- nepodmiňujte svou pomoc nutným odchodem oběti ze vztahu, ačkoliv vy jinou možnost řešení nevidíte. Nechejte ji samu vyhledat řešení svých problémů.
- cílem vaší pomoci by měla být znovu nabytá samostatnost, sebedůvěra a nezávislost oběti
NIKDY NEHLEDEJTE CHYBU V SOBĚ. VINA JE, SE VŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ, JEN NA NĚM. JE ZPŮSOBENA JEHO POVAHOU, ZE KTERÉ NENÍ, ANI PRO NĚJ, BEZ NĚKOLIKALETÉHO LÉČENÍ, JAKÉHOKOLIV VÝCHODISKA. POKUD DOJDE K PRVNÍMU ÚTOKU, OKAMŽITĚ ODEJDĚTE.
Jak bezpečně prohlížet tyto stránky?
Pokud se obáváte, že se někdo dozví o vaší návštěvě stránek DONA linky, přečtěte si prosím tento text. Dozvíte se, jaké kroky podniknout ke zvýšení vaší bezpečnosti při používání internetu.
Ani s využitím těchto informací však nemusí dojít k úplnému skrytí stop. Mnohé prohlížeče obsahují funkce, které umožňují zobrazit nedávno navštívené stránky. Nejbezpečnější způsob jak hledat informace na internetu je použití počítače u přátel nebo např. v knihovně.
1. Jak vyčistit internetovou paměť (cache)
Je možné, že někdo prohlédnutím souborů internetové paměti vašeho počítače zjistí, jaké stránky jste navštívil(a). Do těchto souborů se ukládají části webových stránek pro snažší dostupnost a rychlejší časy stahování. Internetovou paměť můžete vyprázdnit v nastavení vašeho prohlížeče. Tím zabráníte komukoliv v prohlížení vámi navštívených stránek.
Pro vymazání internetové paměti postupujte podle těchto kroků:
Internet Explorer:
1. Vyberte v menu položku Nástroje.
2. Zvolte Možnosti Internetu.
3. V záložce Obecné klikněte na tlačítko Odstranit soubory.
4. Zaškrtněte políčko Odstranit veškerý obsah offline.
5. Zvolte OK.
Mozilla Firefox:
1. Vyberte v menu položku Nástroje.
2. Zvolte Možnosti.
3. V sekci Soukromí a záložce Vyrovnávací paměť klikněte na tlačítko Vymazat diskovou vyrovnávací paměť.
4. Zvolte OK.
2. Jak odstranit stránky z historie prohlížeče
Historie prohlížených stránek se narozdíl od internetové paměti ukládá přímo v prohlížeči. Je přístupná pomocí tlačítka Historie a uchovává odkazy na všechny stránky, které jste v několika předchozích dnech navštívil(a).
Pro vymazání historie v prohlížeši postupujte podle níže uvedených kroků. Historii budete muset mazat vždy, když navštívíte takové stránky, u kterých si nepřejete aby mohl někdo zjistit, že jste je navštívil(a).
Internet Explorer:
1. Vyberte v menu položku Zobrazit.
2. Zvolte Panel aplikace Explorer.
3. Klikněte na možnost Historie.
4. Na levé straně prohlížeče se zobrazí sloupec s historií prohlížení stránek.
5. Klikněte pravým tlačítkem myši na položku, kterou chcete smazat a zvolte Odstranit.
Mozilla Firefox:
1. Vyberte v menu položku Zobrazit.
2. Zvolte položku Postranní lišta.
3. Klikněte na možnost Historie.
4. Na levé straně prohlížeče se zobrazí sloupec s historií prohlížení stránek.
5. Klikněte pravým tlačítkem myši na položku, kterou chcete smazat a zvolte Smazat.
Upozornění
Pokud toto provedete pečlivě, nikdo nepozná, že byla historie změněna. Buďte opatrní a nemažte celou historii, hrozilo by riziko, že si toho ostatní uživatelé počítače všimnou.
3. Jak odstranit cookies soubory z harddisku
Cookies jsou malé kousky programu uložené na harddisk internetovými stránkami k uchování často požadovaných informací. Například pokud zaškrtnete políčko "Uložit přihlašovací údaje" na nějakých stránkách, uloží se na harddisk cookie, které je voláno při každé návštěvě stránek a vy se díky němu nemusíte pokaždé přihlašovat.
Není dobrý nápad mazat všechny cookies soubory, protože pokud to uděláte, odstraníte všechna uložená hesla, informace o uživatelích a nastavení z různých stránek a budete muset tato data znovu všude zadat. Potřebujete vymazat jen cookies ze stránek, jejichž návštěvu chcete udržet v tajnosti. Cookies je nutné smazat po každé návštěvě rizikových stránek.
Internet explorer:
1. Vyberte v menu položku Nástroje.
2. Zvolte Možnosti Internetu.
3. V záložce Obecné klikněte na tlačítko Nastavení v bloku Dočasné soubory internetu.
4. Klikněte na tlačítko Zobrazit soubory.
6. Objeví se seznam všech souborů uložených prohlížečem. Většina cookies má formát "Cookie: uživatel@doména".
7. Vyberte soubor, který chcete odstranit.
8. Klikněte na něj pravým tlačítkem myši a zvolte Odstranit.
Mozilla Firefox:
1. Vyberte v menu položku Nástroje.
2. Zvolte Možnosti.
3. V sekci Soukromí a záložce Cookies klikněte na tlačítko Správce cookies.
4. V zobrazeném seznamu vyberte složku, kterou chcete odstranit a klikněte na tlačítko Odebrat cookie.
5. Zvolte OK.
Opsáno z letáku Petry Vitoušové prezidentky Bílého kruhu bezpečí a serveru Donalinka
Není tady
TÝRÁNÍ DĚTÍí
Tělesné a psychické týrání
Tělesné týrání je definováno jako tělesné ublížení dítěti nebo nezabránění ublížení či utrpení dítěte, včetně úmyslného otrávení nebo udušení dítěte, a to tam, kde je určitá znalost či důvodné podezření, že zranění bylo způsobeno anebo že mu vědomě nebylo zabráněno.
(definice podle Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992)
Pro větší přehlednost tělesné týrání rozdělujeme podle povahy na aktivní a pasivní.
Aktivní tělesné týrání
Zahrnuje všechny akty násilí na dítěti, při kterých dochází k tělesnému zranění dítěte, k jeho trvalému postižení nebo dokonce k usmrcení. K této formě týrání se také řadí pravidelné tělesné trestání dítěte užívané jako převažující výchovný prostředek.
Za aktivní formy fyzického týrání je považováno:
- nepřiměřené bití rukou, jako jsou facky a pohlavky
- bití různými nástroji, většinou běžně dosažitelnými v domácnosti -např. vařečka, řemen, hadice, kabel apod.
- kopání do dítěte, údery pěstí (při tomto násilí často dochází k poranění vnitřních orgánů)
- způsobení bodných, řezných a sečných ran různými nástroji (také se většinou běžně dosažitelnými v domácnosti, kupříkladu nožem, nůžkami, jehlou, jehlicí aj.
- poranění střelná
- vytrhávání vlasů (možná záměna s onemocněním, které je typické vypadáváním vlasů – alopecií)
- nepřiměřené tahání za ušní boltce
- kousání dítěte
- způsobování popálenin přiložením žhavého předmětu na kůži, nejčastěji cigaretou, popáleniny od kamen, kulmy, grilu apod. Řadíme zde i drobné popáleniny vzniklé třením, když je například dítě vlečeno po koberci, popáleniny úst od násilím podané horké potravy, popáleniny od vroucí vody, kdy větší děti bývají horkou vodou většinou polity a menší spíše do horké vody ponořeny
- odmrštění, odhození dítěte, kdy často dochází k úderu o různý nábytek, stěnu nebo podlahu
- svazovaní a připoutání dítěte (mezi způsobená zranění patří stopy od provazu či kabelu, které jsou patrné především na zápěstí a v okolí kotníků)
- škrcení (charakteristickým zraněním jsou stopy po provazu na krku (tzv. strangulační rýha) a patrné stopy po prstech
- dušení
- silné třesení, které zejména u malých dětí způsobuje poškození mozku.
- otravy jedy a chemikáliemi
- podávání alkoholu a drog
Pasivní fyzického týrání
Představují nedostatečné uspokojení nejdůležitějších potřeb dětí v návaznosti na jeho potřeby psychické a sociální. Jde o úmyslné, ale také neúmyslné nepečování o dítě, jedná se také o opomenutí v péči o dítě či nepochopení rodičovské role. Takto týrané dítě se vyznačuje nedostatečným rozvojem v mnoha oblastech. Nejvážnějším důsledkem je zpustnutí dítěte v krajním případě pak jeho smrt.
Za pasivní fyzické týrání je považována:
- porucha v prospívání dítěte neorganického původu. Jde o poruchy vzniklé z nedostatečné výživy, což se projevuje výraznou podváhou, nedostatkem důležitých vitamínů především skupiny D, C a B. Nejtěžší případy pak představují zastavení růstu dítěte.
- nedostatek zdravotní péče. Jedná se o vědomé odmítání preventivní a léčebné péče. Nevědomé odmítání zdravotní péče, zvláště v kritických situacích, vzniká spíše z nepochopení a neporozumění vážnosti zdravotního stavu dítěte a ohrožení jeho života. Do této skupiny patří i případy, kdy dospělí způsobí dítěti nějakou újmu, bojí se následků, doufají ve spontánní uzdravení dítěte a tím mu prakticky odepírají první pomoc. Řadíme zde i případy, kdy rodiče nezabezpečují dítěti kvalitní hygienickou péči.
- nedostatky ve výchově a vzdělání. Jedno z významných práv dítěte je právo na vzdělání. Nedostatky se projevují v nerozvinutí mentální kapacity dítěte a to nedostatečnou motivací a učením. Vzdělanostní úroveň dítěte pak neodpovídá jeho možnostem. Jednou z nejvážnějších poruch je negramotnost dítěte.
- nedostatek přístřeší, ošacení a ochrany. K ohrožujícím vlivům na zdraví a život dítěte patří nezabezpečení domova a vhodných životních podmínek. Děti takto postižené jsou ty, jenž bezprostředně trpí chudobou svých rodičů, děti bez domova, které o něj přišly z příčin objektivních (přírodní katastrofa, válka, emigrace, úmrtí apod.) nebo subjektivních (útěk, izolace aj.),
- vykořisťování dětí. Jde o nucení dětí k žebrání a využívání dětské práce.
Psychické týrání zahrnuje chování, které má vážný negativní vliv na citový vývoj dítěte a vývoj jeho chování. Může mít formu slovních útoků na sebevědomí dítěte, opakovaného ponižování dítěte, jeho odmítání či zavrhování. (definice podle Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992)
Za psychické týrání považujeme:
- slovní útoky na sebevědomí dítěte. Jde o nadávky, často vulgární.
- opakované ponižování dítěte, tj. uvádění dítěte do situací, kdy jsou uráženy jeho lidské kvality. Dítě je například nuceno vykonávat pro něj ponižující práce či úkony.
- zavrhovaní dítěte. Je mu dáváno najevo, že je pro rodinu či rodiče nedůležitým, nepotřebným.
- vystavování dítěte závažným domácím konfliktům, a to domácí násilí mezi partnery, a situace předrozvodové, rozvodové a porozvodové
- násilná izolace dítěte. Může se jednat o izolaci od vrstevníků, širší rodiny, sourozenců, rodičů,...
- kontrolování dítěte s cílem vyvolat u něj pocit citového ohrožení. Patří sem výroky typu, „stydíme se za tvé chování“, „těmi špatnými známkami nás utrápíš“. Také sem náleží případy, kdy je okolí rodiny prezentováno jako nepřátelské, dítě je kontrolováno s kým se stýká, co si myslí, co cítí.
- podrývání sebedůvěry a sebevědomí dítěte opakovaným urážením a podceňováním. Dítěti je dáváno najevo, že ničeho nemůže dosáhnout, nic nedokáže udělat, například „ty to nedokážeš“, „tys to nikdy neuměl“ apod. a také srovnávání dítěte se sourozencem, který je podle rodičů "lepší"
- kladení nerealistických nároků. Dítě pak není schopno splnit očekávání rodičů, kteří pak jsou neustále nespokojení se školními, sportovními či jinými výsledky a výkony svého potomka a dítě tak nabývá dojmu, že pro rodiče nebude nikdy dost dobré
- nedostatečný zájem o dítě z důvodu vysoké zaměstnanosti rodičů.
Oznamovací povinnost
S účinností od 1. 1. 1994 platí ohledně trestného činu týrání svěřené osoby oznamovací povinnost, jakož i povinnost překazit jeho páchání. To lze učinit i včasným oznámením. Ten, kdo tuto povinnost nesplní, se sám dopouští trestného činu (s trestní sazbou až na tři roky odnětí svobody). Oznámení je nutno učinit orgánům činným v trestním řízení - policii nebo státnímu zastupitelství. Oznamovatel je povinen pravdivě sdělit skutečnosti, které týrání dítěte nasvědčují, aniž by odpovídal za to, zda se spáchání činu podaří prokázat.
Jak pomoci týraným dětem?
Nenechávejte si své poznatky o špatném zacházení s dítětem pro sebe. Situace je obvykle ještě horší, než se jeví zvenčí. Malým dětem jde často o život.
- Je-li to možné, zeptejte se dítěte, jestli ho něco netrápí, jestli mu někdo neubližuje, zda a jak mu můžete pomoci
- Nasvědčují-li zjištěné poznatky týrání, je podle zákona nutno učinit neodkladně oznámení policii (oznamovací povinnost). Prověřují se i anonymní oznámení.
- Informujte též orgán péče o dítě, příp. i některou nestátní organizaci, třeba FOD.
- Zjistíte-li ve škole nebo v jiném kolektivním zařízení na dítěti stopy týrání, zajistěte lékařské vyšetření, příp. i fotodokumentaci, a informujte neodkladně policii a Péči o dítě.
- Nevíte-li si rady, můžete kontaktovat nestátní či státní instituci na ochranu dětí http://www.fod.cz/informace.htm.
Zdroj: http://www.moje-rodina.cz/deti/tyrani-deti
Není tady
Jestli to tady někde už je, tak se omlouvám
Sdružení Rosa: Žen zabitých v důsledku domácího násilí neubývá
Praha - Počet žen, které se staly oběťmi domácího násilí a přišly rukou manžela či partnera o život, v České republice neubývá. V letošním roce jich občanské sdružení ROSA zaznamenalo 17, řekla dnes ČTK ředitelka sdružení Marie Vavroňová při akci "Tiché svědkyně", pořádané u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách. Na pražském Jungmannově náměstí sdružení ROSA postavilo deset červených figurín znázorňujících stejný počet konkrétních žen, které zavraždili jejich nejbližší, současní či bývalí partneři.
"Dnešní akce je takovým vykřičníkem, že jsou zde zmařené životy mladých žen, které mohly mít děti nebo si vůbec neužily svých potomků a vnoučat. Je to takové memento, že domácí násilí je pořád slabě postihováno, trestní sazby jsou nízké a ochrana obětí stále nedostatečná," uvedla Vavroňová.
Je přesvědčena o tom, že tresty za vraždu jsou "naprosto neúměrné". Určitě by prý zpřísnila postihy za tyto násilné činy. "Naším snem je, aby do několika let nebyly ženy vůbec zavražděny, ten horizont je tak do roku 2020," doufá ředitelka sdružení.
Věřila, že poté, kdy v červnu 2004 začal platit zákon určující jako trestný čin týrání osoby blízké žijící ve společné domácnosti, tak se sníží počet skutků souvisejících s domácím násilím a lidé budou tento problém více vnímat. "Policejní statistiky ale hovoří jinak. Jen letos se do konce září stalo 70 vražd, kde jsou drtivá většina obětí ženy," doplnila Vavroňová. Loni policie zaznamenala 104 vražd, z kterých bylo podezřelých 83 mužů a 21 žen, předloni 120 činů se 102 podezřelými muži a 18 ženami.
Akce Tiché svědkyně navazuje na 16 let starý projekt, který vznikl v Minnesotě v USA. Postupně se do něj zapojilo 46 států USA a nejméně 21 evropských zemí včetně ČR. Česko do projektu vstoupilo v roce 2003.
Dnešní Mezinárodní den proti násilí na ženách si účastníci shromáždění v Praze připomněli tichou vzpomínkou, básní z úst herečky Jitky Schneiderové (známá z filmu Samotáři), přečtením deseti krátkých příběhů letos zavražděných žen a zapálením svíček u deseti červených figurín, na kterých byly připevněny jmenovky usmrcených.
Mezi těmi, jejichž jméno dnes viselo na umělohmotné siluetě znázorňující oběť vraždy, je například jednatřicetiletá Karolína, kterou manžel přivázal k posteli, zalepil jí ústa, lehl si vedle ní a byt podpálil. Třiapadesátiletou Marii zase zavraždil muž kvůli rozvodu, když zastřelil nejen ji, ale i osmadvacetiletého syna. Další, devětatřicetiletá žena, zemřela rukou partnera přímo před zraky lidí ve vlaku, kde ji 17 ranami nožem při návratu z chaty bezdůvodně v afektu ubodal. Čtyřicetiletou Danielu manžel ubil násadou jen kvůli tomu, že po rozchodu, který iniciovala, prý neměla stejný názor na dělení společného majetku. Následně zastřelil i její čtyřiapadesátiletou tetu, která vraždu viděla.
Organizátor dnešní akce, nevládní sdružení ROSA funguje v ČR již třináctým rokem a zajišťuje týraným ženám i jejich dětem kompletní poradenství. Má mimo jiné vlastní krizovou linku (602 246 102), utajený azylový dům a dva utajené byty, v nichž se mohou oběti násilí mužů skrýt. "Azylové ubytování zachránilo od roku 1998 do konce června 2006 život celkem 111 ženám a 122 dětem. Navíc od roku 1998, kdy ROSA otevřela své informační a poradenské centrum, se až do letošního června obrátilo téměř 1200 nových klientek," upřesnila Vavroňová.
Není tady
Cilko,
zdravím vás všechny na tomhle fóru.... přeji uzdravení všech šrámů na duši a radost každý den... Víš, jak čtu příspěvky, mám dojem, že DA nebojuje (nevím, jak bych to líp řekla) z a týrané ženy (tj. snaha poradit, přispět, vžít se...) ale s n i m i ....
Upravil(a) Largo (1. 12. 2006 10:39)
Není tady
Tyto stranky stoji za prohlednuti:
http://test.polar.cz/domacinasili/
DA
Není tady
ZÁKON ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím
Odkaz na tento zákon mi poslal DA (kterému děkuji), původně jsem si myslela, že by bylo vhodné jej nějak "zestručnit", ale vzhledem k tématu, je třeba podat pravdivé a úplné informace, tedy jej sem kopíruji v úplném znění :
135
ZÁKON
ze dne 14. března 2006,
kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNĺ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. I
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 186/1997 Sb., zákona č. 138/1999, zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999, zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 288/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21d, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8f) až 8i) znějí:
" Oprávnění rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj
§ 21a
(1) Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn toho, kdo je podezřelý z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou (dále jen "společné obydlí"), jakož i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání je rovněž zákaz návratu do vymezených prostor. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy bylo prokazatelně sděleno osobě, proti které směřuje. Osoba, proti níž vykázání směřuje (dále jen "vykázaná osoba"), je poté povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje.
(2) Není-li ten, vůči komu směřuje opatření podle odstavce 1, v době policejního zákroku přítomen ve společném obydlí, je policista takové osobě oprávněn zakázat vstup do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí, a to i v době jeho nepřítomnosti. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy se o něm osoba, proti které směřuje, dozví. Osoba, které byl zakázán vstup do společného obydlí, poté nesmí vstupovat na místo, na které se toto rozhodnutí vztahuje.
(3) Rozhodne-li policista o vykázání osoby ze společného obydlí nebo o zákazu vstupu do něj podle odstavce 1 nebo 2 (dále jen "vykázání"), vždy specifikuje prostor, na který se tato omezení vztahují, a stanoví rozsah bezprostředního okolí společného obydlí. O takto stanoveném prostoru je policista vykázanou osobu povinen poučit. Územní rozsah vykázání se určí podle míry požadavku účinné preventivní ochrany osoby ohrožené útokem podle odstavce 1 (dále jen "ohrožená osoba").
(4) Pokud je vykázání spojeno s ohrožením provozu objektu nebo znemožněním výkonu zaměstnání vykázané osoby podle zvláštního zákona8f), je o této skutečnosti třeba bezodkladně vyrozumět zaměstnavatele nebo provozovatele objektu, který přijme příslušná opatření k náhradnímu zajištění provozu objektu.
(5) Při provádění úkonů souvisejících s vydáním rozhodnutí o vykázání je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, ledaže hrozí nebezpečí z prodlení.
(6) O provedených úkonech a opatřeních sepíše policista neprodleně úřední záznam.
§ 21b
(1) Rozhodnutí o vykázání se vydává bez projednání věci a z úřední povinnosti, přičemž souhlas ohrožené osoby se nevyžaduje.
(2) Rozhodnutí o vykázání se písemně vyhotoví do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí. Vyhotovené rozhodnutí se v opise doručí vykázané osobě a ohrožené osobě. Opis rozhodnutí o vykázání doručí policista do 24 hodin od jeho vydání spolu s opisem úředního záznamu podle § 21a odst. 6 příslušnému intervenčnímu centru8g); v případě, že ve společném obydlí, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje, žije nezletilá osoba, doručí se opis rozhodnutí o vykázání spolu s opisem úředního záznamu ve stejné lhůtě též příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(3) Opravným prostředkem proti rozhodnutí o vykázání je odvolání, které nemá odkladný účinek.
(4) Při vydání rozhodnutí o vykázání se postupuje, nestanoví-li tento zákon jinak, podle správního řádu.
§ 21c
(1) Rozhodne-li policista o vykázání, vyzve vykázanou osobu, aby mu vydala všechny klíče od společného obydlí, které drží, a vykázaná osoba je povinna klíče vydat. Policista zároveň poučí vykázanou osobu o následcích neuposlechnutí takové výzvy8h). Policista je dále povinen umožnit vykázané osobě, aby si nejpozději při výkonu rozhodnutí o vykázání vzala ze společného obydlí výlučně věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty, a ve lhůtě do 24 hodin od výkonu rozhodnutí o vykázání pak další osobní věci a věci nezbytné pro její podnikání nebo výkon povolání.
(2) Vykázané osobě poskytne policista informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím i nezbytnou součinnost. Policista je povinen vykázanou osobu poučit o jejím právním postavení, o jejích právech a povinnostech a o dalším možném postupu ve věci. Za tímto účelem policista vyžádá od vykázané osoby adresu pro doručování.
(3) Ohroženou osobu poučí policista o možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu8i) a o možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Policista poučí ohroženou osobu i o následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při rozhodování o vykázání přihlíží. Je-li toho třeba, přivolá policista ohrožené osobě nezbytnou lékařskou pomoc.
§ 21d
(1) Vykázání, o kterém bylo rozhodnuto podle § 21a odst. 1 nebo 2, trvá po dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby.
(2) Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu v průběhu vykázání se lhůta uvedená v odstavci 1 prodlužuje až do pravomocného rozhodnutí soudu o tomto návrhu.
(3) Policista je povinen ve lhůtě do 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání provést kontrolu, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná osoba i ohrožená osoba. O provedené kontrole sepíše policista úřední záznam.".Poznámky pod čarou č. 8f, 8g, 8h a 8i znějí:
________________________________________
"8f) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.
8g) § 74a a 74b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
8h) § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
8i) § 76b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 42k odst. 1 písm. a) se za slovo "tak" vkládají slova "tento nebo".
3. V § 42k odst. 2 v druhé větě se za slova "odstavce 1 písm." vkládají slova "a) a".
4. Za § 42m se vkládá nový § 42n, který včetně nadpisu zní:
"§ 42n
Zpracovávání osobních údajů v souvislosti s vykázáním ze společného obydlí a zákazem vstupu do něj
(1) Podle ustanovení této hlavy zpracovává policie též osobní údaje ohrožené osoby a vykázané osoby (§ 21a); v případě, že ve společném obydlí, na které se vztahuje vykázání (§ 21a odst. 3), bydlí nezletilá osoba, zpracovává policie též osobní údaje této osoby.
(2) Osobní údaje osob uvedených v odstavci 1 se zpracovávají podle zásad stanovených v § 42g.".
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. II
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 52 odst. 2 se slova "příslušný policejní orgán" nahrazují slovy "Policii České republiky" a slova "tento orgán" se nahrazují slovy "Policii České republiky".
2. V § 74 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Účastníky řízení podle § 76b jsou navrhovatel a ten, vůči němuž návrh směřuje; navrhovatelem se rozumí osoba, jejíž život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost jsou jednáním osoby, proti které návrh směřuje, vážným způsobem ohroženy.".
3. V § 74 odst. 4 se za slova "§ 76a" vkládají slova "a 76b".
4. V § 75a se na konci odstavce 2 doplňují slova "a 76b".
5. V § 75b odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova "a 76b".
6. V § 75c odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova "nebo § 76b".
7. V § 75c odst. 2 se za slova "24 hodin poté, co byl podán," vkládají slova "o návrhu podle § 76b až do 48 hodin poté, co byl podán".
8. Za § 76a se vkládá nový § 76b, který včetně poznámky pod čarou č. 33c zní:
"§ 76b
(1) Je-li jednáním účastníka, proti kterému návrh směřuje, vážným způsobem ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost navrhovatele, může předseda senátu předběžným opatřením uložit účastníku, proti kterému návrh směřuje, zejména aby
a) dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s navrhovatelem (dále jen "společné obydlí"), jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval,
b) se zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním.
(2) Výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením účastníku, proti kterému návrh směřuje, stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům.
(3) Předběžné opatření podle odstavce 1 trvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Předcházelo-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 1 rozhodnutí Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu33c), počíná tato lhůta dnem následujícím po dni, v němž uplynula lhůta stanovená v tomto zvláštním právním předpise. V případě podání návrhu na prodloužení předběžného opatření podle odstavce 4 neskončí lhůta dříve, než soud o takovém prodloužení rozhodne.
(4) Bylo-li před uplynutím doby uvedené v odstavci 3 zahájeno řízení ve věci samé, může předseda senátu na návrh navrhovatele rozhodnout o prodloužení doby trvání předběžného opatření; vezme přitom v úvahu trvání stavu ohrožení navrhovatele podle odstavce 1, obsah a důvody podaného návrhu na zahájení řízení ve věci samé, majetkové či jiné poměry účastníků včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti. Předběžné opatření však zanikne nejpozději uplynutím doby jednoho roku od okamžiku jeho nařízení.
(5) Rozhodnutí o návrhu předběžného opatření podle odstavce 1 není podmíněno předchozím rozhodnutím Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu.
________________________________________
33c) § 21a a násl. zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".Dosavadní § 76b až 76f se označují jako § 76c až 76g.
9. V § 76c se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Usnesení o předběžném opatření podle § 76b se vyhlásí účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, se usnesení doručí dodatečně společně s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon.".
10. V § 76d se na konci textu písmene a) doplňují slova "a 76b".
11. V § 77 odst. 1 písm. a) se za slovo "nepodal" vkládají slova "v zákonné lhůtě nebo".
12. V § 89 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
"(2) V řízení, které je zahajováno spolu s návrhem na prodloužení předběžného opatření podle § 76b odst. 2, je příslušný okresní soud, který o prodloužení předběžného opatření rozhoduje.".
13. Za § 273a se vkládá nový § 273b, který včetně nadpisu zní:
"§ 273b
Výkon rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným
(1) Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby povinný dočasně opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání s osobou, kterou soud v usnesení označil, a nenavazoval kontakty s ní (§ 76b), zajistí také bezodkladný výkon tohoto rozhodnutí.
(2) Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a popřípadě mu zakáže setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soud zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření podle § 76b pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání.
(3) Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, poskytne mu soud na jeho žádost během lhůty uvedené v § 76b odst. 4 příležitost, aby si ze společného obydlí vyzvedl věci uvedené v odstavci 2. O tomto právu soud povinného vyrozumí oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí.
(4) Příslušným k výkonu rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 je soud, který nařídil předběžné opatření.".
ČÁST TŘETĺ
Změna trestního zákona
Čl. III
V § 171 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 405/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 139/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 134/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 482/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 91/2004 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 692/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se na konci písmene d) slovo "nebo" zrušuje a za písmeno d) se vkládá nové písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 2b zní:
"e) dopustí se závažného nebo opakovaného jednání, aby zmařil rozhodnutí o vykázání vydané podle zvláštního právního předpisu2b) nebo na základě předběžného opatření soudu, nebo
________________________________________
2b) § 21a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o sociálním zabezpečení
Čl. IV
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 582/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 350/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 213/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb. a zákona č. 218/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 73 odst. 6 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
"l) pomoc v intervenčních centrech.".
2. Za § 74 se vkládají nové § 74a a 74b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 50a znějí:
" Pomoc osobám ohroženým násilím
§ 74a
(1) Osobám, které jsou ohroženy násilným chováním ze strany osob blízkých nebo osob žijících s nimi ve společném bytě nebo domě, se poskytuje bezprostřední individuální psychologická a sociální pomoc ambulantní nebo azylové povahy. Těmto osobám se rovněž zprostředkuje poskytnutí následné pomoci zejména sociální, lékařské, psychologické a právní. Pro poskytování pomoci těmto osobám se zřizují intervenční centra.
(2) Součástí pomoci podle odstavce 1 je i spolupráce a vzájemná informovanost mezi orgány sociálně-právní ochrany dětí, obcemi, orgány Policie České republiky a obecní policie, nestátními a charitativními organizacemi. Intervenční centra plní koordinační úlohu mezi zúčastněnými institucemi při pomoci osobám ohroženým násilným chováním a vyhodnocují vzájemnou spolupráci.
(3) Zaměstnanci intervenčních center jsou při pomoci osobám ohroženým násilným chováním povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozvěděli. Sdělit takové skutečnosti mohou jen se souhlasem osob, kterých se tyto údaje týkají, nebo pro účely trestního řízení orgánům činným v trestním řízení i bez takového souhlasu.
§ 74b
(1) Pomoc osobám ohroženým násilným chováním se poskytuje převážně na základě podnětu doručeného intervenčnímu centru Policií České republiky podle zvláštního právního předpisu50a); tímto podnětem je opis rozhodnutí o vykázání nebo o zákazu vstupu do společného obydlí a opis úředního záznamu o provedených úkonech. Pomoc intervenčního centra může být poskytnuta na základě žádosti osob ohrožených násilným chováním i bez takového podnětu.
(2) Intervenční centrum je povinno kontaktovat osobu, která byla v rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí označena za osobu ohroženou násilným chováním, a to ve lhůtě nejpozději do 48 hodin od doručení podnětu, jinak vždy bezodkladně poté, co se dozví o ohrožení osoby násilným chováním.
(3) V rámci prvního kontaktu s osobou ohroženou násilným chováním intervenční centrum zjišťuje, zda tato osoba porozuměla všem informacím poskytnutým příslušníky Policie České republiky a zda jí byla zajištěna dostatečná ochrana a bezpečí. Dále pomoc zahrnuje i následnou poradenskou činnost.
(4) Intervenční centrum je povinno oznamovat příslušnému krajskému úřadu počet osob ohrožených násilným chováním, kterým byla poskytnuta pomoc.
________________________________________
50a) § 21b odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení
Čl. V
Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/1991 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
"d) zřizuje a spravuje intervenční centra.".
2. V § 45 se na konci písmene ch) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
"i) intervenční centra.".
3. V § 46 odst. 1 se za slova "§ 3 odst. 2 písm. a)" vkládají slova "a d)".
ČÁST ŠESTÁ
Účinnost
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Není tady
cilka napsal(a):
NIKDY NEHLEDEJTE CHYBU V SOBĚ. VINA JE, SE VŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ, JEN NA NĚM. JE ZPŮSOBENA JEHO POVAHOU, ZE KTERÉ NENÍ, ANI PRO NĚJ, BEZ NĚKOLIKALETÉHO LÉČENÍ, JAKÉHOKOLIV VÝCHODISKA. POKUD DOJDE K PRVNÍMU ÚTOKU, OKAMŽITĚ ODEJDĚTE.
Opsáno z letáku Petry Vitoušové prezidentky Bílého kruhu bezpečí.
Co to tady čtu????? Sním, nebo bdím??? Mám dojem, že paní prezidentka nemá absolutní tušení o tom, o čem mluví!!!
Naopak, milé oběti domácího násilí! Ač je to paradoxní, ač vám to připadne jako zhola nemožné a za vlasy přitažené, ač riskuji, že mi budete nadávat, zcela zodpovědně a důrazně říkám:
VŽDY HLEDEJTE CHYBU V SOBĚ! VINA JE TÉMĚŘ VŽDY NA VAŠÍ STRANĚ! VY JSTE V PARTNEROVĚ POVAZE VZBUDILY TY NEJTEMNĚJŠÍ MANIPULATIVNÍ A AGRESIVNÍ VÁŠNĚ, KTERÝMI VÁS TERORIZUJE! vY SE ČÍM DÁL VÍCE PROPADÁTE DO SYNDROMU BEZNADĚJNÉ OBĚTI. I KDYBYSTE ODEŠLY OD STÁVAJÍCÍHO AGRESIVNÍHO PARTNERA, NENÍ ZÁRUKA, ŽE NENATREFÍTE NA JINÉHO, JEŠTĚ HORŠÍHO, AGRESIVNĚJŠÍHO.
I TEN NEJSLUŠNĚJŠÍ A NEJHODNĚJŠÍ PARTNER SE PO VAŠEM BOKU PRAVDĚPODOBNĚ ZMĚNÍ ČASEM NA AGRESIVNÍ TERORISTICKÉ ZVÍŘE... a to platí jak pro ženy, tak pro muže, i když ženy jsou v tomto případě ohroženější kvůli svému založení...
...to vše do doby, NEŽ SI NEZAČNETE NAPROSTO A BEZPODMÍNEČNĚ VÁŽIT SAMA SEBE, DO DOBY, NEŽ SE OKAMŽITĚ A NEKOMPROMISNĚ NEPOSTAVÍTE AGRESI A NEUDĚLÁTE S NÍM KRÁTKÝ PROCES, ABY SI UVĚDOMIL, ŽE TÍM, ŽE JDE PROTI VÁM, JDE VLASTNĚ PROTI SOBĚ SAMÉMU...
Této vlastnosti se v psychologii říká interpersonální inteligence a obsahuje přesně specifikované dovednosti a kvality. Schopnost navázat a udržet si partnerský vztah. Je to dovednost, které se člověk učí velmi... velmi dlouho, mnoho životů...
V závislosti na tom, jak máme tuto kvalitu zvládnutou, jsme buďto více, nebo méně úspěšnější v partnerských vztazích...
Takže, abych nebyl pouze proti paní prezidentce zcela se shoduji s její radou: Od agresivního partnera jste měli odejít již tehdy, když si dovolil na vás vztáhnout ruku ... aniž by vás třeba udeřil, tehdy, kdy na vás poprvé "zařval", kdy vám poprvé hrubě vynadal...
Když vás zmlátí, je už dávno pozdě, milé oběti, věřte mi, vím, o čem mluvím...
Zapomněl jsem na týrané děti... zde to ovšem neplatí a je povinností každého dospělého, aby zabránil týrání i cizích dětí, jinak vychováváme generaci, která je bezbranná a submisivní, pokud jde o agresi!!!
Upravil(a) Salvator (23. 3. 2007 15:58)
Není tady
Je fajn, že se nad tématem zamýšlí také muž. Přemýšlím, zda by na leták odborník psycholog nechal napsat:
Milé oběti domácího násilí! Ač je to paradoxní, ač vám to připadne jako zhola nemožné a za vlasy přitažené, ač riskuji, že mi budete nadávat, zcela zodpovědně a důrazně říkám:
VŽDY HLEDEJTE CHYBU V SOBĚ! VINA JE TÉMĚŘ VŽDY NA VAŠÍ STRANĚ! VY JSTE V PARTNEROVĚ POVAZE VZBUDILY TY NEJTEMNĚJŠÍ MANIPULATIVNÍ A AGRESIVNÍ VÁŠNĚ, KTERÝMI VÁS TERORIZUJE! vY SE ČÍM DÁL VÍCE PROPADÁTE DO SYNDROMU BEZNADĚJNÉ OBĚTI. I KDYBYSTE ODEŠLY OD STÁVAJÍCÍHO AGRESIVNÍHO PARTNERA, NENÍ ZÁRUKA, ŽE NENATREFÍTE NA JINÉHO, JEŠTĚ HORŠÍHO, AGRESIVNĚJŠÍHO.
I TEN NEJSLUŠNĚJŠÍ A NEJHODNĚJŠÍ PARTNER SE PO VAŠEM BOKU PRAVDĚPODOBNĚ ZMĚNÍ ČASEM NA AGRESIVNÍ TERORISTICKÉ ZVÍŘE... a to platí jak pro ženy, tak pro muže, i když ženy jsou v tomto případě ohroženější kvůli svému založení...
Myslíš, Salvatore, že ženě, která je svým manželem bombardovaná urážkami (jsi neschopná, blbá, vždyť se na sebe podívej, nic neumíš, jsi k ničemu, jenom tě musím živit, krávo, ku****.... a mnohem horší urážky), která je fyzicky napadaná, bita, znásliňovaná, že téhle ženě pomohou slova: "Milé oběti domácího násilí...", která by si přečetla na tvém letáčku?
Anebo takové ženě se zlomeným sebevědomím a přesvědčením o své neschopnosti a méněcennosti pomohou slova podpory, že si nezaslouží takové zacházení, že má odejít od takového násilníka a vyhledat pomoc (sociální i psychologickou, kde v terapicích může najít svůj vzorec chování, které spouští tuhle agresivitu jejích partnerů). Anebo ten vzorec nezmění, protože je na to zvyklá již z dětství z rodiny a myslí si, že je to normální a nic jiného si ani sama nezaslouží.
V závěru tvého příspěvku čtu, že se nakonec shoduješ s paní prezidentkou
Není tady
Salvatore, moc bych tě poprosila, aby ses napříště vyjadřoval zasvěceně pouze k těm tématům, ke kterým máš co říci z vlastní zkušenosti.
To, co jsi napsal Tě posouvá na stejnou úroveň duševních suterénů, na které se nacházejí pachatelé domácího násilí, tzn. na úroveň zamindrákovaných hajzlů, kteří si dnes a denně léčí svoje komplexy buď na manželce, nebo na komkoliv slabším, kdo má tu čest jim přijít pod ruku.
Nepřeji Ti, aby ses někdy dostal do pozice podobné oběti. K vyvolání dlouhodobých psychosomatických obtíží stačí mít někdy jenom náročné zaměstnání a navíc nadřízeného, který si upevňuje svoje ego brutálním rajtováním po personálu.
Je vidět, že ses na vlastní kůži ještě nesetkal s personifikovaným zlem, namířeným proti Tvojí vlastní osobě a nedostal ses do pozice oběti, která je dnes a denně trápena agresorem s tím, že si za svoje peripetie může sama, protože ho "provokuje".
Není tady
Ra napsal(a):
Je fajn, že se nad tématem zamýšlí také muž. Přemýšlím, zda by na leták odborník psycholog nechal napsat:
Milé oběti domácího násilí! Ač je to paradoxní, ač vám to připadne jako zhola nemožné a za vlasy přitažené, ač riskuji, že mi budete nadávat, zcela zodpovědně a důrazně říkám:
VŽDY HLEDEJTE CHYBU V SOBĚ! VINA JE TÉMĚŘ VŽDY NA VAŠÍ STRANĚ! VY JSTE V PARTNEROVĚ POVAZE VZBUDILY TY NEJTEMNĚJŠÍ MANIPULATIVNÍ A AGRESIVNÍ VÁŠNĚ, KTERÝMI VÁS TERORIZUJE! vY SE ČÍM DÁL VÍCE PROPADÁTE DO SYNDROMU BEZNADĚJNÉ OBĚTI. I KDYBYSTE ODEŠLY OD STÁVAJÍCÍHO AGRESIVNÍHO PARTNERA, NENÍ ZÁRUKA, ŽE NENATREFÍTE NA JINÉHO, JEŠTĚ HORŠÍHO, AGRESIVNĚJŠÍHO.
I TEN NEJSLUŠNĚJŠÍ A NEJHODNĚJŠÍ PARTNER SE PO VAŠEM BOKU PRAVDĚPODOBNĚ ZMĚNÍ ČASEM NA AGRESIVNÍ TERORISTICKÉ ZVÍŘE... a to platí jak pro ženy, tak pro muže, i když ženy jsou v tomto případě ohroženější kvůli svému založení...
Myslíš, Salvatore, že ženě, která je svým manželem bombardovaná urážkami (jsi neschopná, blbá, vždyť se na sebe podívej, nic neumíš, jsi k ničemu, jenom tě musím živit, krávo, ku****.... a mnohem horší urážky), která je fyzicky napadaná, bita, znásliňovaná, že téhle ženě pomohou slova: "Milé oběti domácího násilí...", která by si přečetla na tvém letáčku?
Anebo takové ženě se zlomeným sebevědomím a přesvědčením o své neschopnosti a méněcennosti pomohou slova podpory, že si nezaslouží takové zacházení, že má odejít od takového násilníka a vyhledat pomoc (sociální i psychologickou, kde v terapicích může najít svůj vzorec chování, které spouští tuhle agresivitu jejích partnerů). Anebo ten vzorec nezmění, protože je na to zvyklá již z dětství z rodiny a myslí si, že je to normální a nic jiného si ani sama nezaslouží.
V závěru tvého příspěvku čtu, že se nakonec shoduješ s paní prezidentkou
Milá Ra,
řekni mi, kde se to stane, když "velká láska" na celý život se změní na tento způsob chování a co to vyvolá? Ačkoli nesmírně soucítím s obětmi DN, a ženu bych neuhodil ani květinou, jak se říká, přesto zodpovědně tvrdím: Domácí násilí není něco, za co je vinen pouze agresivní partner. Jeho podstatou je vztahový vzorec chování, pocházející, řekněme, z otrokářského Říma.
Muž - dominantní osoba, která může cokoli,
žena - submisivní osoba, která musí "někomu patřit".
Když tento vzorec zasadíte do moderní civilizované společnosti, výsledkem je KATASTROFA.
Oba partneři snadno vklouzávají do těchto rolí, protože je mají hluboce v sobě zakořeněny. Dokud je nerozkryjete a nezačnete s nimi pracovat, nic se nezmění. Vývoj vztahové inteligence je velmi dlouhodobá záležitost a člověk za jeden život nemá možnost v této společnosti poznat dokonale sám sebe a také adekvátní počet protějšků, aby se naučil dostatečně rychle si vážit sám sebe a hledat vztah, který bude harmonický.
Další z blbých společenských vzorců říká: muž může střídat partnerky, žena nesmí. Důsledkem je opět iluze, do které jsou oba dva chyceni: muž proto, že se podvědomě domnívá, že otázka harmonického partnera je otázkou nalezení vhodné ženy, žena proto, že čeká na "toho pravého, prince na bílém koni, kterému když se oddá, tak bude šťastna". Oba tyto postoje jsou naprosto iluzorní, nefungují a nebudou fungovat.
Takže, slova podpory - třebas ano - ale v konečném důsledku oběti DN nemohou pomoct, dokud nerozkryje v sobě v čem dělá chybu a nezbaví se modelu "potřeby patřit někomu", projektovat se skrze partnera. Je to v ní, je to pouze a výhradně její problém.
Žádná oběť nemůže změnit partnera (to nemůže nikdo) a dokonce ani nemá právo to očekávat a žádat. (Bohužel, toto je častá iluze žen: "moje láska k němu ho změní..." dovolte, abych se zasmál, milé dámy, to nebude fungovat!). Co ale každá oběť může udělat - je ZMĚNIT SAMA SEBE.
Takže, abych to shrnul:
Svalováním viny za DN pouze na agresivního partnera, sice snad umožníte jeho "potrestání", nikoliv však efektivní nápravu věcí.
Přesunutím viny na agresora navíc ZAMLŽÍTE PRAVOU POVAHU PROBLÉMU. Tím vznikne opět jenom FALEŠNÝ DOJEM, že muži jsou agresivní bestie, kteří neumí nic, jenom terorizovat bezbranné chuděrky ženy.
Čehož následně využijí různé pseudo feministické spolky, které zas jenom vytvářejí falešný dojem, že muži a ženy patří do dvou v zásadě nikdy nesmiřitelných táborů... a tak dále....
Obětem DN nemůže pomoct někdo, kdo JE CHYCEN VE STEJNÉM PROBLÉMU SÁM. To může udělat jenom ten, kdo je ZA TÍM, KDO TENTO PROBLÉM UŽ VYŘEŠIL...
Namísto stěžování na svého brutálního partnera a osočování mne, že vám nerozumím, se zamyslete nad tím, jak tu situaci řešit efektivně.
Všechny, které jste zde, všechny ženy, v sobě potenciálně skrýváte Bohyni. Umožněte, aby se vaše božství projevilo. To se nestane do té doby, dokud budete sedět se strachem v koutě a třást se před svým agresivním partnerem, nebo, ještě horší, třást se, že vás ten hrubián opustí a zůstanete sami...
Upravil(a) Salvator (24. 3. 2007 9:29)
Není tady
Kiara napsal(a):
Salvatore, moc bych tě poprosila, aby ses napříště vyjadřoval zasvěceně pouze k těm tématům, ke kterým máš co říci z vlastní zkušenosti.
To, co jsi napsal Tě posouvá na stejnou úroveň duševních suterénů, na které se nacházejí pachatelé domácího násilí, tzn. na úroveň zamindrákovaných hajzlů, kteří si dnes a denně léčí svoje komplexy buď na manželce, nebo na komkoliv slabším, kdo má tu čest jim přijít pod ruku.
Nepřeji Ti, aby ses někdy dostal do pozice podobné oběti. K vyvolání dlouhodobých psychosomatických obtíží stačí mít někdy jenom náročné zaměstnání a navíc nadřízeného, který si upevňuje svoje ego brutálním rajtováním po personálu.
Je vidět, že ses na vlastní kůži ještě nesetkal s personifikovaným zlem, namířeným proti Tvojí vlastní osobě a nedostal ses do pozice oběti, která je dnes a denně trápena agresorem s tím, že si za svoje peripetie může sama, protože ho "provokuje".
Drahoušku, zeptám se tě: co ty o mně víš? Co víš o tom, s čím mám zkušenosti a s čím ne? Namísto toho, abys popřemýšlela o tom, co říkám, mne posouváš na roveň těch zamindrákovaných chudáků, kterými se necháváte týrat.
Uvědomte si, milé oběti DN, že VY JSTE SI SVÉ PARTNERY VYBRALI KE SPOLEČNÉMU ŽIVOTU. Nikdo, a už vůbec ne já, je nemáme právo soudit za to, že v sobě rozkrývají středověké žoldáky a otrokáře.
Ano, máš pravdu, psychosomatika jsou důsledkem takového zacházení a pro tebe jenom signálem, že ignoruješ své sebeprosazení, sebehodnotu a sebevyjádření. Model "přenechání odpovědnosti za sebe na druhého" prostě nebude fungovat a o své se musíš zasadit sama. Za ta léta praxe jsem řešil desítky žen v podobné situaci a vždy, podotýkám, VŽDY byl problém v tom, o čem mluvím. Větší, menší, ale pokaždé je to jenom variace na toto téma.
Pokud jde o "brutálním rajtování na personálu" - nenechte si to líbit. Zajděte na pracák a poptejte se, jak postupovat. Ušijte na šéfa boudu, do které se sám chytne. Zruinujte mu firmu. Udělejte proboha něco, jinak vás může zničit on. Proč ustupujete agresi? Ze strachu. Strachu z čeho? Z budoucnosti, která se ještě nestala.
Máte povinnost postarat se sami o sebe, zachovat svou integritu. Pokud to neuděláte, lekce se budou opakovat.
Pozor, není dobré agresí převálcovat toho druhého. Tlačte jenom tolik, abyste získali svůj životní prostor. Na to máte právo a o zbytek se nestarejte. Pokud jste slabé, pozvěte si kamaráda, zaplaťte si gorilu, která vás ochrání a vytluče z vašeho agresora duši.
Každý agresor je v podstatě zbabělec, využijte toho... jenom mi nevykládejte, že to nejde, že nevím o čem mluvím, že nemám zkušenost.
Zkušenost mám, a možná mnohem horší, než se vám mohla přihodit. Je to už hodně dávno, ale zvládlo se to...
Možná i proto nyní mohu žít v harmonickém vztahu už více jak dvacet let.
Není tady
Víš Salvatore, tohle co píšeš, je pravda, potvrzuješ tak to, že vina je vždy na obou březích, že k tomu aby zbraň vystřelila ji musí někdo nejen držet, ale taky stisknout spoušť..... Jenže pokud se někdo dostane do situace oběti DN, je mu úplně fuk za co může a za co ne, protože v jeho očích je on sám, to nejhorší, nejneschopnější,....., prostě on za nic nestojí a když vychází z téhle pozice, nebude za sebe nikdy bojovat, raději se nechá umlátit k smrti..... A proto se v onom letáku píše to, co tě tolik pobouřilo....
Sytý, hladovému nevěří. 100x nic umořilo vola.
Začni obráceně, popiš svoji zkušenost, ukaž na skutečném člověku, že lze z toho ven. To že po několika letech oběť DN přijde na to, že nebyla vina jen na agresorovi, bych ponechala stranou, protože to je součást jejího sebeuzdravení.
Víš, ono je moc lehké přijít říct, že si za to může sam a pokračovat: ....Zkušenost mám, a možná mnohem horší, než se vám mohla přihodit. Je to už hodně dávno, ale zvládlo se to...
Mám taky zkušenost a proto se tě tu ptám: na jakém základě vyslovuješ domněku, že osobě v situaci, kdy leží v krvi na zemi a močí na ní vlastní manžel, nejvíc pomůžou slova: ..... Uvědomte si, milé oběti DN, že VY JSTE SI SVÉ PARTNERY VYBRALI KE SPOLEČNÉMU ŽIVOTU.....
Tyhle slova, milý Salvatore, právě té ležící osobě řeknou: lež, můžeš si za to sama... a právě na tomhle základě, nevstane.... Protože si to uvědomuje, ví, že toho partnera si vybrala sama, že si za to může sama a tak zůstane ležet....
Po své zkušenosti, bych jí řekla: ty za to nemůžeš, je to jeho vina, vstaň.... A až bude schopná stát a rozhlížet se kolem sebe, zeptám se... Víš proč? A pomůžu jí to pochopit. Ale nebudu jí nijak obviňovat, ptoože to ona zvládá sama.
Není tady
All : ne abyste si myslely, ze Salvator je prevleceny DA ...mile "trpitelky" podotykam DOBROVOLNE TRPITELKY...
Hezky Week, pokud mozno bez nasirani partneru a nasledneho breceni nekde v koute...
Není tady
Cilka napsala: "...na jakém základě vyslovuješ domněku, že osobě v situaci, kdy leží v krvi na zemi a močí na ní vlastní manžel, nejvíc pomůžou slova: ..... Uvědomte si, milé oběti DN, že VY JSTE SI SVÉ PARTNERY VYBRALI KE SPOLEČNÉMU ŽIVOTU.....
Tyhle slova, milý Salvatore, právě té ležící osobě řeknou: můžeš si za to sama... a právě na tomhle základě, nevstane.... Protože si to uvědomuje, ví, že toho partnera si vybrala sama, že si za to může sama a tak zůstane ležet....
Po své zkušenosti, bych jí řekla: ty za to nemůžeš, je to jeho vina, vstaň.... A až bude schopná stát a rozhlížet se kolem sebe, zeptám se... Víš proč? A pomůžu jí to pochopit. Ale nebudu jí nijak obviňovat, protože to ona zvládá sama."
Anebo po přečtení tebou navrhováného doporučení na letáku: Milé oběti domácího násilí! Ač je to paradoxní, ač vám to připadne jako zhola nemožné a za vlasy přitažené, ač riskuji, že mi budete nadávat, zcela zodpovědně a důrazně říkám: VŽDY HLEDEJTE CHYBU V SOBĚ! VINA JE TÉMĚŘ VŽDY NA VAŠÍ STRANĚ! VY JSTE V PARTNEROVĚ POVAZE VZBUDILY TY NEJTEMNĚJŠÍ MANIPULATIVNÍ A AGRESIVNÍ VÁŠNĚ, KTERÝMI VÁS TERORIZUJE! vY SE ČÍM DÁL VÍCE PROPADÁTE DO SYNDROMU BEZNADĚJNÉ OBĚTI. I KDYBYSTE ODEŠLY OD STÁVAJÍCÍHO AGRESIVNÍHO PARTNERA, NENÍ ZÁRUKA, ŽE NENATREFÍTE NA JINÉHO, JEŠTĚ HORŠÍHO, AGRESIVNĚJŠÍHO. I TEN NEJSLUŠNĚJŠÍ A NEJHODNĚJŠÍ PARTNER SE PO VAŠEM BOKU PRAVDĚPODOBNĚ ZMĚNÍ ČASEM NA AGRESIVNÍ TERORISTICKÉ ZVÍŘE... a to platí jak pro ženy, tak pro muže, i když ženy jsou v tomto případě ohroženější kvůli svému založení...
si vezme nejraději život, protože už dál nemůže a ještě slyší od Salvátora, odborníka přes lidské vztahy, jak si za to může sama a nemá už sílu dál to snášet a žít.
Píšeme tady o pomoci, o prvních krocích, o přístupu k takové ženě, o podpoře, o získání ztraceného sebevědomí, o empatiích. Tvůj racionální úhel pohledu není špatný, ale může přijít až ve chvílích, kdy žena je stabilizovaná, má podporu a možnost pomoci sociální, psychologické, ekonomické.
Není tady
Cilko,
Především pár poznámek v textu...
cilka napsal(a):
Víš Salvatore, tohle co píšeš, je pravda, potvrzuješ tak to, že vina je vždy na obou březích, že k tomu aby zbraň vystřelila ji musí někdo nejen držet, ale taky stisknout spoušť..... Jenže pokud se někdo dostane do situace oběti DN, je mu úplně fuk za co může a za co ne,
...ale nemělo by být. Nikdo není kompetentnější řešit život člověka, než ten člověk sám. Je iluzí myslet si, že nějaká pomoc zvenčí může nahradit reálnou práci na sobě, mobilizaci svých sil. Ale budiž, chápu situaci obětí velmi dobře a vím, že to není snadné...
protože v jeho očích je on sám, to nejhorší, nejneschopnější,....., prostě on za nic nestojí a když vychází z téhle pozice, nebude za sebe nikdy bojovat, raději se nechá umlátit k smrti..... A proto se v onom letáku píše to, co tě tolik pobouřilo....
To je ovšem krutá realita, ale těžko pomáhat člověku, který sám sobě nehodlá pomoct. První impuls, první mobilizace sil MUSÍ vyjít z té oběti samotné.
Dále - oběť sama vzhledem k situaci NEMÁ JASNÉ ROZLIŠOVÁNÍ. Má tendenci ODMÍTAT efektivní pomoc a hledat kompenzace řešení. Celý ten leták je o hledání podobných kompenzací, nikoliv o podání kvalifikovaných vysvětlení a řešení situace.
Kompenzace, náhražky, k řešení nevedou, pouze maskují STATUS QUO. O tom leták paní prezidentky nemluví - nevím proč.
S tím souvisí skutečnost, kdy oběti by sice chtěly, aby se jim pomohlo, ale pomoc si představují - po svém, na základě svého úzce omezeného vnímání: finanční pomoc, bydlení, úkryt před agresivním manželem (dyť on se uklidní a vše bude zas dobré...) apod.
Znovu opakuji: nic nebude dobré, dokud si oběť neuvědomí a VĚDOMĚ NEPŘIJME FAKT, ŽE v něčem hluboce chybuje a že potřebuje ZMĚNIT PŘÍSTUP SAMA K SOBĚ.
Když to udělá, PŘESTANE KONEČNĚ NEPRODUKTIVNĚ ŘEŠIT AGRESIVNÍHO PARTNERA, NEFUNKČNÍ RADY MATEK A DALŠÍCH PŘÍBUZNÝCH, A HLEDAT DOČASNÁ ŘEŠENÍ, ALE RADIKÁLNĚ ŘÍZNE DO VŘEDU SVÉHO ŽIVOTA.
Sytý, hladovému nevěří. 100x nic umořilo vola.
Dá se říct, že to platí i obráceně: hladový sytému nevěří, že k tomu, aby se nasytil, je potřeba naučit se orat, sít, sklízet, mlít, péct chleba...
Začni obráceně, popiš svoji zkušenost, ukaž na skutečném člověku, že lze z toho ven. To že po několika letech oběť DN přijde na to, že nebyla vina jen na agresorovi, bych ponechala stranou, protože to je součást jejího sebeuzdravení.
Je nesnadné popsat můj příběh tak, aby to bylo správně pochopeno. Mnoho z těch obětí zde si řekne: "to, o čem píše on, nic není v porovnání s tím, co zažíváme my... Chci poukázat na to, že:
1.) dítě je odkázáno na svou matku fyzicky, citově, mentálně
2.) Každý realitu prožívá jinak, to co je pro jednoho nesmírně těžké, je pro druhého brnkačka,
3.) Co je horší? Týrání fyzické, nebo psychické? Těžko říct...
Moje matka (ať spočívá v pokoji) provozovala spíš psychické týrání na mně, i když sem tam padla facka nebo výprask také... nijak nestandardní, to však neznamená, že o to méně ponižující...
Teprve lety jsem pochopil, že neuměla vychovávat jinak. Nebyl jsem zlé dítě, právě opačně. Ovšem jako Rak jsem byl hodně citlivý a matčiny "dny" jsem prožíval tak, že jsem citově tiše strádal.
Neměl jsem laskavou a milující maminku, nýbrž afektovanou matku podléhají svým generálským manýrům, které ventilovala v nejneočekávanější chvíli nejneočekávanějším způsobem.
Mojí sestře zničila život, tak ji psychicky týrala, že se z toho nikdy nevzpamatovala. Její manželství se rozpadlo, protože si nebyla schopna udržet manžela, tak měla ubité sebevědomí.
Já jsem si řekl, že takto nesmím dopadnout. Dělám všechno jinak, než jak by to dělala matka, jinak než mne učila, než vyžadovala. A kupodivu to funguje!!!
Víš, ono je moc lehké přijít říct, že si za to může sam a pokračovat: ....Zkušenost mám, a možná mnohem horší, než se vám mohla přihodit. Je to už hodně dávno, ale zvládlo se to...
Mám taky zkušenost a proto se tě tu ptám: na jakém základě vyslovuješ domněku, že osobě v situaci, kdy leží v krvi na zemi a močí na ní vlastní manžel, nejvíc pomůžou slova: ..... Uvědomte si, milé oběti DN, že VY JSTE SI SVÉ PARTNERY VYBRALI KE SPOLEČNÉMU ŽIVOTU.....
Tyhle slova, milý Salvatore, právě té ležící osobě řeknou: lež, můžeš si za to sama... a právě na tomhle základě, nevstane.... Protože si to uvědomuje, ví, že toho partnera si vybrala sama, že si za to může sama a tak zůstane ležet....
...anebo ji to zmobilizuje, aby odložila poslední závoj iluze o sobě, o partnerovi, o životě a KONEČNĚ ZAČALA DĚLAT TO, CO JE JEDINĚ FUNKČNÍ: SPOLÉHAT BEZVÝHRADNĚ A VŽDY POUZE SAMA NA SEBE!
Což je přesně to, co ji vytáhne z těch problémů. Znám osobně mnoho podobných případů a vím, že to není jednoduché.
Ovšem jediné, co se tady snažím říct je to, že jiná cesta není, alespoň já jsem za ta léta jinou neobjevil.
Veškeré maskování, kamufláž problému je pouze oddalováním agonie a léčením vředu studeným obkladem. Nebude to fungovat.
Po své zkušenosti, bych jí řekla: ty za to nemůžeš, je to jeho vina, vstaň.... A až bude schopná stát a rozhlížet se kolem sebe, zeptám se... Víš proč? A pomůžu jí to pochopit. Ale nebudu jí nijak obviňovat, ptoože to ona zvládá sama.
Tak pozor, já nikoho neobviňuji. Milé oběti, nebuďte vztahovačné. Tento model - "hledání vinníka" - je také jedním z těch, které je potřeba okamžitě hodit do kanálu.
Život není jednoduchý a nikdy není napsán recept na jeho šťastné prožití. Ovšem některé věci fungují, zatímco jiné nikoliv. Platí zde určité zákony, a pokud je neznáme a nerespektujeme, výsledkem jsou zpackané životy a obviňování někoho jiného za své omyly a iluze. Když říkám "můžeš si za svůj život" tím myslím, že "každý je zodpovědný za realitu, kterou sobě svým myšlením vytváří".
Když toto přijměte, pochopíte, jak to funguje a osvobodíte se. Jinak se zde budete plácat v podobných problémech a metodou pokus - omyl narážet na překážky a rozbíjet si o ně hlavu.
Je dovoleno dělat chyby, souvisí to s povahou relaity, kterou si tvoříme. Ovšem co není dovoleno, je ZATVRZELE TYTO CHYBY OPAKOVAT! Kdo tak činí, ať se nediví, že se dostává do situace oběti.
Když řekneš: "Moje neštěstí je jeho vina", uděláš přesně to, co není žádoucí. Odmítneš svůj díl zodpovědnosti. Tím se spustí kolotoč obviňování, nenávisti, antagonismu, separatismu, šovinismu... který nemá konce. Život pak zařídí, abys lekci opakovala do té doby, dokud si to neuvědomíš... Neznalost kosmických zákonů neomlouvá...
Není tady
DarkAngel napsal(a):
All : ne abyste si myslely, ze Salvator je prevleceny DA
...mile "trpitelky" podotykam DOBROVOLNE TRPITELKY...
Hezky Week, pokud mozno bez nasirani partneru a nasledneho breceni nekde v koute...
Darkie,
jak hezky řečeno... "DOBROVOLNÉ TRPITELKY"...
Jak smutný je obsah toho slova, jaký soucit vzbuzuje... Díky, drahoušku...
Není tady
Salvatore a vsak je to pravda. Uz me tu malem ukamenovaly za moje kecy, ale plne s Tvymi nazory souhlasim. Jen magor se necha urazet a mlatit a tlachat o tom na Webu, dokonce si o tom zalozit svoje vlastni vlakno
Muj pribeh tu nebudu rozepisovat, kdo cte moje prispevky vi, ze nikdy nepisu o sobe, beru problem jako celek. Nikdy jsem nebyl obeti DN, ale kdybych byl, urcite bych s tim neco udelal a nezalezelo by mi na tom, zda se o me nekdo postara, nebo ne, zda zustanu sama s deckama, atd - s magorem zit nebudu a basta ! V pripade, ze jsem ja ta, ktera se "blbe" vdala, je to ciste moje vina, ve svych 19 letech jsem videla muze jako sveho vysneneho prince, ale pak prisli deti, nezvladla jsem roli manzelky, nezvladam ani roli matky a vztah je v haji. Ktera z tech trpitelek se podivala na sebe do zrcadla a zeptala se sama sebe : Jsem to ja - ta sama zena, kterou si bral ? Co se zmenilo od te doby ? Proc chlasta a proc mi ublizuje ?
Bla, bla, bla...Uz se opakuji, kazdy vi o cem pisi, ale nikdo to nejak nebere...Kazda chce slyset jedinou vetu: On je ten magor, ktery mi ublizuje, ja jsem pani dokonala a beda tem ( nam, Salvatore ), kteri maji opacny nazor.
PS: Primeju svou pritelkyni k napsani par vet sem do fora, mozna se nebudete stacit divit mile trpitelky, ze jako zena tu mnoha zenam vytre zrak a bude mozna ukamenovana za to, ze se stotoznila s roli Zeny, pritelkyne, partnerky, milenky...a ze ma spokojeny zivot, je ctena, vazena svym partnerem, je milovana a je rozmazlovana proto, ze si zachovala zenskost a ze pokud ji ve vztahu neco neklape, vidi problem predevsim v sobe a na problemu pracuje uz 6 let a ve vztahu se ji dari cim dal vic. Zadne DN totiz neexistuje, pokud si ho sami nepripustime, DN je jen umele vykonstruovany problem, ktery trpitelky "nechteji" resit, jako ostatne vse ve svem zivote.
Není tady
Je nesnadné popsat můj příběh tak, aby to bylo správně pochopeno. Mnoho z těch obětí zde si řekne: "to, o čem píše on, nic není v porovnání s tím, co zažíváme my... Chci poukázat na to, že:
1.) dítě je odkázáno na svou matku fyzicky, citově, mentálně
2.) Každý realitu prožívá jinak, to co je pro jednoho nesmírně těžké, je pro druhého brnkačka,
3.) Co je horší? Týrání fyzické, nebo psychické? Těžko říct...
Moje matka (ať spočívá v pokoji) provozovala spíš psychické týrání na mně, i když sem tam padla facka nebo výprask také... nijak nestandardní, to však neznamená, že o to méně ponižující...
Teprve lety jsem pochopil, že neuměla vychovávat jinak. Nebyl jsem zlé dítě, právě opačně. Ovšem jako Rak jsem byl hodně citlivý a matčiny "dny" jsem prožíval tak, že jsem citově tiše strádal.
Neměl jsem laskavou a milující maminku, nýbrž afektovanou matku podléhají svým generálským manýrům, které ventilovala v nejneočekávanější chvíli nejneočekávanějším způsobem.
Mojí sestře zničila život, tak ji psychicky týrala, že se z toho nikdy nevzpamatovala. Její manželství se rozpadlo, protože si nebyla schopna udržet manžela, tak měla ubité sebevědomí.
Já jsem si řekl, že takto nesmím dopadnout. Dělám všechno jinak, než jak by to dělala matka, jinak než mne učila, než vyžadovala. A kupodivu to funguje!!!
Salvatore, jsem nevěděla, že jsme měli společnou matku
Vážně si myslíš, že cesta z tohoto vede ttím, že budeš jiný??? Přesně tohle jsem dělala spoustu let, občas jsem se přistihla, že sice ujíždím k jejímu stylu, ale včas jsem to poznala a vrátila se k tomu - hlavně být jiná..... Ale to je blbost, neseš si to v sobě dál, dál kopíruješ svoji matku, třebas i jen tím, že stále myslíš na to abys to dělal jinak, tvoje matka v tobě žije dál a dál řídí tvůj život.... Jediné co můžeš udělat, je nepředávat ji dál, alespoŃ ne celou, prostě to přetrhnout...... To jediné lze.
Jo, funguje to, ale za jakou cenu?
Nezlehčuji tvé utrpení, jsem dítě přelomu blíženců a raka, chápu pojem tiše citově strádat. Nebýt jen pohlazen....
Moje odešla v mých 11 letech, a tvoje?
Není tady
Ktera z tech trpitelek se podivala na sebe do zrcadla a zeptala se sama sebe : Jsem to ja - ta sama zena, kterou si bral ? Co se zmenilo od te doby ? Proc chlasta a proc mi ublizuje ?
Já.....
A zeptala jsem se taky: "proboha jak to vypadáš?"
Není tady
DarkAngel napsal(a):
Salvatore a vsak je to pravda. Uz me tu malem ukamenovaly za moje kecy, ale plne s Tvymi nazory souhlasim. Jen magor se necha urazet a mlatit a tlachat o tom na Webu, dokonce si o tom zalozit svoje vlastni vlakno
Muj pribeh tu nebudu rozepisovat, kdo cte moje prispevky vi, ze nikdy nepisu o sobe, beru problem jako celek. Nikdy jsem nebyl obeti DN, ale kdybych byl, urcite bych s tim neco udelal a nezalezelo by mi na tom, zda se o me nekdo postara, nebo ne, zda zustanu sama s deckama, atd - s magorem zit nebudu a basta ! V pripade, ze jsem ja ta, ktera se "blbe" vdala, je to ciste moje vina, ve svych 19 letech jsem videla muze jako sveho vysneneho prince, ale pak prisli deti, nezvladla jsem roli manzelky, nezvladam ani roli matky a vztah je v haji. Ktera z tech trpitelek se podivala na sebe do zrcadla a zeptala se sama sebe : Jsem to ja - ta sama zena, kterou si bral ? Co se zmenilo od te doby ? Proc chlasta a proc mi ublizuje ?
Bla, bla, bla...Uz se opakuji, kazdy vi o cem pisi, ale nikdo to nejak nebere...Kazda chce slyset jedinou vetu: On je ten magor, ktery mi ublizuje, ja jsem pani dokonala a beda tem ( nam, Salvatore ), kteri maji opacny nazor.
PS: Primeju svou pritelkyni k napsani par vet sem do fora, mozna se nebudete stacit divit mile trpitelky, ze jako zena tu mnoha zenam vytre zrak a bude mozna ukamenovana za to, ze se stotoznila s roli Zeny, pritelkyne, partnerky, milenky...a ze ma spokojeny zivot, je ctena, vazena svym partnerem, je milovana a je rozmazlovana proto, ze si zachovala zenskost a ze pokud ji ve vztahu neco neklape, vidi problem predevsim v sobe a na problemu pracuje uz 6 let a ve vztahu se ji dari cim dal vic. Zadne DN totiz neexistuje, pokud si ho sami nepripustime, DN je jen umele vykonstruovany problem, ktery trpitelky "nechteji" resit, jako ostatne vse ve svem zivote.
Darkie,
plný souhlas! Tak nejak to funguje. Ono, tím, že existuje nějaký většinový názor, to ještě neznamená, že je správný. Právě opačně. Já na místě těch trpitelek bych se chytal právě těch názorů, které jsou ve výrazné menšině... nikoliv utvrzoval se v tom, že já mám pravdu...
Poměr těch šťastných partnerství taky není nijak moc výrazný, že ano... Obvykle jde nejspíš o nějakou materiální či citovou symbiózu nebo dokonce vzájemnou nebo jednostrannou závislost na partnerovi, často pro neschopnost zodpovídat sama za sebe...
A kde je v tom všem láska? Milé trpitelky, možná to bude znít moc tvrdě, ale vy, ani vaši partneři, které si vybíráte, nemáte ponětí o tom, co je to láska... ovšem, pokud chcete láskou nazývat tu trochu "hormonálního sentimentu", kterým jste trpěli nebo trpíte, anebo celou tu vaši životní iluzi, v níž vězíte až po uši, tak budiž... ale k lásce to má daleko...
Holky zlaté, trpitelky dobrovolné, otevřete oči a uši a vnímejte... snad vás jednou... někdy... něco trkne... a proberete se k opravdovému, svému, šťastnému, radostnému, tvořivému a nezaměnitelnému životu....
Není tady
nj, a když už se stane.... tak jak s tou dotyčnou dle vás jednat? Právě v té chvíli, kdy je je na zemi....
Není tady
cilka napsal(a):
Je nesnadné popsat můj příběh tak, aby to bylo správně pochopeno. Mnoho z těch obětí zde si řekne: "to, o čem píše on, nic není v porovnání s tím, co zažíváme my... Chci poukázat na to, že:
1.) dítě je odkázáno na svou matku fyzicky, citově, mentálně
2.) Každý realitu prožívá jinak, to co je pro jednoho nesmírně těžké, je pro druhého brnkačka,
3.) Co je horší? Týrání fyzické, nebo psychické? Těžko říct...
Moje matka (ať spočívá v pokoji) provozovala spíš psychické týrání na mně, i když sem tam padla facka nebo výprask také... nijak nestandardní, to však neznamená, že o to méně ponižující...
Teprve lety jsem pochopil, že neuměla vychovávat jinak. Nebyl jsem zlé dítě, právě opačně. Ovšem jako Rak jsem byl hodně citlivý a matčiny "dny" jsem prožíval tak, že jsem citově tiše strádal.
Neměl jsem laskavou a milující maminku, nýbrž afektovanou matku podléhají svým generálským manýrům, které ventilovala v nejneočekávanější chvíli nejneočekávanějším způsobem.
Mojí sestře zničila život, tak ji psychicky týrala, že se z toho nikdy nevzpamatovala. Její manželství se rozpadlo, protože si nebyla schopna udržet manžela, tak měla ubité sebevědomí.
Já jsem si řekl, že takto nesmím dopadnout. Dělám všechno jinak, než jak by to dělala matka, jinak než mne učila, než vyžadovala. A kupodivu to funguje!!!
Salvatore, jsem nevěděla, že jsme měli společnou matku
Vážně si myslíš, že cesta z tohoto vede ttím, že budeš jiný??? Přesně tohle jsem dělala spoustu let, občas jsem se přistihla, že sice ujíždím k jejímu stylu, ale včas jsem to poznala a vrátila se k tomu - hlavně být jiná..... Ale to je blbost, neseš si to v sobě dál, dál kopíruješ svoji matku, třebas i jen tím, že stále myslíš na to abys to dělal jinak, tvoje matka v tobě žije dál a dál řídí tvůj život.... Jediné co můžeš udělat, je nepředávat ji dál, alespoŃ ne celou, prostě to přetrhnout...... To jediné lze.
Jo, funguje to, ale za jakou cenu?
Nezlehčuji tvé utrpení, jsem dítě přelomu blíženců a raka, chápu pojem tiše citově strádat. Nebýt jen pohlazen....
Moje odešla v mých 11 letech, a tvoje?
No, mně se to docela povedlo, alespoň myslím... možná je to tím, že jsem chlap, muži snad tolik nepřebírají mateřské vzorce, spíše otcovské... ale vůbec, když se tak na to zpětně dívám, je s podivem, že jsem to přežil bez větší úhony... teda až na to, že to citové zraňování vyvolalo mírný sklon k obezitě, se kterou musím neustále zápasit. Jo, a přišel jsem o mandle, a vůbec, krční čakru jsem měl v té době totálně "nadranc", anginy, chřipky apod. Teď v mých 47 letech se to postupně a pozvolna po léta dává do pořádku...
Moje matka ve mně nežije... s tím nesouhlasím... odpoutal jsem se, a její vzorce i tehdy nebyly mými vzorci a už vůbec ne nyní.
Prostě, divím se, jak jsem se mohl narodit k lidem, se kterými mám tak málo společného... asi nikdo lepší nebyl k dispozici... jo, a byla tam těžká karmická vazba, srovnal jsem to až někdy v mých 35 letech.
Umřela, coby dobrovolná trpitelka, na rakovinu prsu (! nezvládnuté mateřství !) v mých necelých 16 letech. Několik let předtím byla již nemocná.
Není tady
cilka napsal(a):
nj, a když už se stane.... tak jak s tou dotyčnou dle vás jednat? Právě v té chvíli, kdy je je na zemi....
Otazka mela byt polozena spis jinym smerem : Co delat, kdyz uz jsem na zemi a nechci aby se to znova opakovalo. na to je jednoducha odpoved: Jednat a necekat, az milostpan "mozna" prijde k rozumu a osviti ho svaty a on se najednou polepsi a bude hodny manzel, otec a milenec...Jestli se problem opakuje, jste hloupe, ze do toho jdete znova a znova.
Prostredku, jak zabranit dalsimu DN, mate mile damy od 1.1.2007 dost.
Není tady
cilka napsal(a):
nj, a když už se stane.... tak jak s tou dotyčnou dle vás jednat? Právě v té chvíli, kdy je je na zemi....
Když je na zemi, je potřeba ji zvednout, nechat uklidnit a odpočinout. Teprve pak bych řešil, zda si chce nechat pomoct. Pokud ano, pak se snažit ji dovést k pochopení v čem dělá chybu a jak se z toho dostat ven.
Pokud zjistím, že trpitelka neslyší a dále odmítá uvědomit si že její život patří jí, nemohu ji pomoct a spolupráci končím.
Možná mám výhodu v tom, že již nejsem oběť a mám dobré nástroje, které mi umožňují vniknout do hlubin osobnostní dispozice trpitelky.
Ovšem to, co nemohu ovlivnit, je její ochota pracovat na zlepšení své situace. Proto se snažím nepomáhat těm, kdo o to nestojí... a když o to stojí, pak musí splnit pár individuálních podmínek, "domácích úkolů"- Teprve pak to pro ně celé má cenu...
Věř mi, cilko, mám několik takových dlouhodobých případů a není s nimi jednoduché pořízení... Učební látka jim dochází pomalu ale časem stejně vždy přiznají, že jsem měl pravdu v tom, co jsem jim říkal.
Prostě, život jim jde "jak psovi pastva" ale posouvají se kupředu...
Není tady