Tak já si pamatuju s lyžáku - a to byla docela legrace.
V místnosti jsou čtyři rohy.(Označíš je 1,2,3,4,) Hraje hudba, děti tancujou - stop hudba - děti se přemístěj do libovolného rohu. Ty máš kartičky a jednu zvedneš např. 2. Děti z rohu číslo 2 maj smůlu, vypadly ze hry.
A takhle se postupuje až do konce až zbyde jedno dítě - vítěz.

:-)))
židličková bude bezva!!!

hledání dvojic - tak se nejdříve večerníčky a to ostatní naučím.....
( já s dětmi nemám zkušenosti......ale neva, zvládla jsem jiná ( sorry, napíšu zvířátka..., ale myšleno dobře..)

to s těmi rohy, asi nepůjde, kolem stěn a tudíž i v rozích budou  stoly a židle a mamínci a tatínci....

ale Ď!!!ještě něco přidejte, byla jsem na mrtvici, ale už je mi lépe!

Děti mají rádi nafukovací balonky, tak pokud máš dostatek "nafukovačů" - každému dítěti se přiváže na nohu balonek,ten si musí hlídat a přitom se snažit ničit balonky ostatních, dupnutí nebo špendlíke. U malých asi spíš tím dupnutím.

Taky je dobrý oblíkání - buď po družstvech nebo jednotlivcích. Každý má stejnou hromádku oblečení - tepláky, svetr, bundu, ponožky, šálu, kulicha, třeba i lyžařský boty atd. a to všechno na sebe musí navlíknout. Zase je to na čas - kdo je "oblečenější", vyhrál. Pro prcky třeba jen rukavice, šálu, čepičku a čím starší děti, tím víc přidat.
Určitě se bude tancovat - dvojice mají mezi čely jablíčko, balónek (něco kulatého), komu při tanci spadne, vypadává, až zůstanou poslední dva.
Na polystyrénovou desku namalovat osla bez ocasu. Desku opřít třeba na židli. Ocásek (copánek z vlny, látky, provázku) má na konci větší špendlík. Dítě stojí před obrázkem (čím menší, tím blíž), prohlídne si ho, pak se mu zavážou oči a ono se snaží zapíchnout ocas na správné místo. Můžou soutěžit po jednom i po družstvech, počítají se správné pokusy.
Hlavně nezapomeň na odměny pro všechny - každý by měl dostat alespoň bonbón.
Taky mívá úspěch tombola, i když to není zrovna soutěž. Prostě rodiče donesou "něco" (nemusí to být nové, klidně třeba jednoho plyšáka z těch 50, co se jim doma válí), každá věc dostane lístek s číslem, každé dítě při příchodu taky a ke konci zábavy se losuje. V podstatě se přesunou věci z jedné rodiny do druhé, takže finančně žádný problém (čísla se dají klidně vytisknout na počítači a nastříhat), ale mívá to úspěch.

Co třeba rozdělit děti do dvou družstev a závodit ve skákání v pytli. Nebo třeba které skupině se nedjřív povede doběhnou tam a zpátky s pálkou na které mají pinpongový míček a nesmí jim spadnout, když ano, musí na začátek. Nebo třeba soutěž ve skládání puzzle...ještě budu lovit v paměti.

Jo a taky třebá hádání, napíše se na lístěčky buďto nějaké povolání nebo filmy pohádky, vyberou se "herci" a ostatní musí uhádnout.

Když tak čtu Heleny nápad s polystyrénovou deskou, tak co z ní udělat třeba hlavu medvěda, vymalovat barvama a vyříznout velkou tlamu a děti by do ní prohazovaly na určitou vzdálenost míčky. Šikovnější vyhrává. Já jednou takhle byla s dětma na den dětí v dětském domově a tam měli připraveno tolik her - jen si vzpomenout. Jo bylo tam přetahování lanem. Když si vzpomenu, tak ještě připíšu.

My chodíme na Mikulášskou od manži z práce. Sice tam ten mikuláš teda není, ale dostanou balíčky a mají vždy program třeba s kouzelníkem atak. Nafukují balónky, ale co nejvíce děti baví je to, že si můžou tancovat na nějaké dětské písničky. Všichni tancujou a skákají a hrozně jsou z toho hotový.