lueta napsal(a):

Fatimo, samozřejmě souhlasím s tím, co jsi napsala, jen už dávno nevěřím na "chudáky" ( babičky, manželky apod...) Já bych s takovým člověkem prostě nežila. S prasákem, který mě celý život ponižuje? Každý jsme za sebe odpovědní. Jen matky jsou odpovědné za své děti, než je dovedou do dospělosti, nebo věku, kdy můžou rozhodovat za sebe!

Lueto - já také věřím tomu, že člověk je svého štěstí strojvůdcem. na druhou stranu dobře vím, že ne všichni lidé jsou dostatečně silné osobnosti, aby se dokázali vyrovnat tím správným způsobem s tyranem. já netvrdím, že ta paní je oběť, na druhou stranu když si představím, že jsem v takové situaci já - pokud vím, že nemohu pomoci, poradit, pokud vím, že matka sama nikdy svého muže neopustí, ať se chová jakkoliv... brala bych to jako její volbu. dala bych jí jasně najevo, že pokud tomu chce učinit přítrž, může počítat s mou pomocí, ale vím, že nic víc bych nemohla.
A tak bych (asi) nedokázala ji k tomu všemu ještě naložit podezření z toho, že její muž je pedofil - poněvač je to podezření prakticky nedokazatelné (pokud nedojde k nejhoršímu), ale je to podezření, které na každém ulpí prakticky nesmyvatelně a všichni ti, kteří toto podezření sdílí se nutně musí uvnitř užírat - na každém šprochu, pravdy trochu, jak se praví.
I když na druhou stranu je fakt, že možná tato informace by pro tu paní mohla být dost silným impulsem zbavit se takového blbečka... ale kdo ví.
Nicméně je fakt, že pokud tam přestanou dceru nechávat na pár dní - budou to muset asi nějak vysvětlit...

Já bych si dal pozor na nějaké slepé obviňování. Nemusí být vše takové, jak se zdá.

Mayo - a kolik je tvojí holčičce?

KALIK napsal(a):

Já bych si dal pozor na nějaké slepé obviňování. Nemusí být vše takové, jak se zdá.

No jo Kaliku, to máš pravdu, tohle je opravdu vážné obvinění a pokud by mělo být založeno pouze na nedopatření... na druhou stranu, co bys riskoval ty? Já osobně bych asi raději brala variantu obvinit nevinného, než si nechat znásilnit vlastním dědou pětiletou dceru.

taky mně napadla ještě jedna možnost - zajít s dcerou za psychologem, svěřit se mu se svým podezřením. Pokud se děda choval k dceři nepřizeně, psycholog by tuto informaci z ní dostal a mohl se k tomu sám vyjádřit... taky to není nic stoprocentního, ale podnět z každé strany se cení, no ne?

Já Tě mayo opravdu chápu, zkouším si představit, že bych tento problém řešila se svým otcem a je to skoro nepředstavitelné! ovšem tak, jak to popisuješ to vyznívá opravdu hodně podezřele, příliš na to, aby stálo za to riskovat.

Já bych volil cestu tak, že bych mu zmíněné fotky ukázal a zeptal se ho na vysvětlení, proč jí takhle fotí a že se mi to nelíbí a že si nepřeji, aby něco podobného dělal. Tím bych to ukončil. Samozřejmě bych si dal pozor na jakejkoliv obviňující podtón.

maya napsal(a):

Samozřejmě, že nechci čekat na jistotu - pro mě je nepřijatelný už tohle. Ale připadá mi, že je to tak závažný obvinění, že s tím nemůžu být raz dva hotová, vynadat otci do pedofilů, ještě lépe ho udat a obrátit život naruby všem. Zvažuju všechny možnosti - připadá mi třeba velký rozdíl v tom, jestli děda dceru při těch fotkách opravdu naváděl anebo ne; mně se zdá, že u některých fotek spíš ano, u té nejhorší si myslím, že to už možná ne - nicméně i kdyby to byla momentka, ani tak to neměl  fotit. Ale jak to přesně bylo, se asi nedozvím, protože dcery se na to ptát nechci; nechci, aby vycítila, že se něco děje. Jak píše Anitaak, taky mi připadá divný, že nám ty fotky dával. Napadá mě buď vysvětlení, že mu na tom opravdu nepřijde nic nenormálního, anebo že zapomněl, že je tam má. Nechci tátu bránit, ani to nedělám proto, že bych si to "rozházela s dědečkem" (jsem první, která ho nemůže vystát), jen ho nechci šmahem odsoudit - sorry, ale nemůžete se přesně vžít do situace, když v naší rodině nežijete. Pokud jde o to "nepatřičné dotýkání" - předpokládám, že na tom z vnějšího hlediska nemuselo být vůbec nic nepatřičného, tedy žádné dotýkání na intimních místech - spíš jde o můj intuitivní pocit, který jsem z toho měla. Co se týká mojí maminky, taky mi to může připadat smutný a můžu jakkoli nechápat, že si nedupne, nebo že s ním vůbec ještě zůstává, ale myslím, že nemám právo ji za to hodnotit - to je její věc.

Mayo - nepatřičné je každé dotýkání, které dítěti vadí! A pokud vím tak Tvojí dceři to vadilo?

KALIK napsal(a):

Já bych volil cestu tak, že bych mu zmíněné fotky ukázal a zeptal se ho na vysvětlení, proč jí takhle fotí a že se mi to nelíbí a že si nepřeji, aby něco podobného dělal. Tím bych to ukončil. Samozřejmě bych si dal pozor na jakejkoliv obviňující podtón.

Hm, jenže obávám se, že tohle nepomůže.. on se samozřejmě bude bránit a výsledkem může být, že si příště dá třeba jen větší pozor... toho bych se bála, že upozorním, že něco tuším.
A kdyby mně někdo obviňoval z pedofilie, ani by nemusel použít žádný obviňovací tón ani jiný podtón, abych se cítilia opravdu hoooodně obviněná
navíc maya psala už více, že děda dělá i jiné věci, které oni jako rodiče dceři nedovolují a on jí v tom podporuje, bez ohledu na názor rodičů... hm hm. no je to zapeklité.

maya napsal(a):

Jája napsal(a):

tak to jsi docela kaskadér...
jsem si vzpoměla na ty matky, který přehlížeji jasný náznaky zneužívání dětí, protože to přece neni možný...
tak ať se ti dobře spí, až tam dcerku odvezeš na pár dní

Myslíš si, že je mi to fuk? Kdybych si myslela, že něco opravdu hrozí a byla si jistá tím, že je otec pedofil, tak tam samozřejmě dceru nikdy nedám. Ale není tak jednoduchý vzít dceři prarodiče. Mám jí říct - protože to sice nevíme jistě, ale máme podezření, že tvůj dědeček je  úchyl, tak už nikdy nepojedeš za babičkou a za dědou, i když je máš ráda? Jak bys jí to, Jájo, konkrétně vysvětlila Ty?

Jistá si tím nebudeš nikdy.Takový člověk to nikdy nepřizná. Mě by tento signál dostatečně stačil.

a ještě něco - určitě bych dala na svoji intuici. Pokud cítíš, že něco není v pořádku, tak to bude s největší pravděpodobností pravda.

vendulak napsal(a):

a ještě něco - určitě bych dala na svoji intuici. Pokud cítíš, že něco není v pořádku, tak to bude s největší pravděpodobností pravda.

S tímto souhlasím

vendulak napsal(a):

a ještě něco - určitě bych dala na svoji intuici. Pokud cítíš, že něco není v pořádku, tak to bude s největší pravděpodobností pravda.

Přesně tohle jsem chtěla napsat! Několikrát jsem potlačila svoji intuici( v souvislosti s nejbližšími, abych jim neublížila nějakýma svýma doměnkama) a byla to chyba. Ženy jsou  citlivější, vnímavější, dej na intuici a alespoň nenechávej dcerku s dědou o samotě.
Napíšu jen malý příklad- když byl syn menší, nerada jsem ho nechávala s dědečkem si hrát, protože děda pil. Ale nedokázala jsem mu to říct, nechtěla jsem dělat rozruchy. Vzal syna sebou do bazénu a točili s ním dokola ( v duchu jsem si říkala, tohle špatně dopadne), ale pak jsem si řekla, že jsem moc citlivá, co by asi tak mohl provést, když jsme tam všichni okolo. No jo,  roztočil ho tak, že neodhadl vzdálenost a napálil mu hlavou do žebříku. Jediné štěstí bylo, že tam byl zrovna ručník. Takže jsem řekla a dost a zakázala mu takové hry a syna ( tehdy 4 letého) poučila, že dědeček někdy vyvádí divné věci a proto už musí sám přemýšlet, co se může a co ne, když u toho nikdo nebude. Maminka se z utrápila, dědu zabil alkohol.