Po bitvě je každý generál, mně se to vypráví, když  je doma všechno v pořádku....aspoň si myslím, ale jinak jsem víc ve střehu, abych zas nebyla paroháč .

Faf: podívej, ono to je poměrně jednoduchý... Kdo chce málo a stačí mu to, tak prostě doopravdy dostane jen a jen to svoje "málo"... Tedy ve Tvém případě holoubka.. A Tvoje slovo "MÍT" vlastně vyjadřuje skoro všechno... Chápu, že tahle potřeba je v lidech hodně hluboce zakořeněná, koneckonců s touhle potřebou sám občas bojuju, ale někoho "mít" opravdu nelze, vážně nejsme majitelé partnera a partner není ničí majetek.. Jen a jen partner sám se může rozhodnout, zdali se mi plně oddá a zdali bude jen "můj". Pokud ano, je to dobré znamení.. A pokud ne, nedá se s tím nic dělat, je potom na mně, zdali se rozhodnu s tím souhlasit anebo nikoliv.. Ju?

Rád bych ještě doplnil, když to teď po sobě čtu.. : Raději bych teda "měl" labuť než slepici...

Upravil(a) klokan (18. 11. 2006 22:14)

klokan napsal(a):

... A Tvoje slovo "MÍT" vlastně vyjadřuje skoro všechno... Chápu, že tahle potřeba je v lidech hodně hluboce zakořeněná, koneckonců s touhle potřebou sám občas bojuju, ale někoho "mít" opravdu nelze, vážně nejsme majitelé partnera a partner není ničí majetek....

Chtěla jsem říct - to je tou češtinou... ale ono je to tak i v jiných jazycích...
Ono je to v pořádku, když je ten "můj" - můj dobrovolně, tedy, když jsem současně já "jeho", tzn. "já 'mám' jeho a on 'má' mne". V tom případě už ale můžeme říct: "My se máme" - což nabývá i jiného (lepšího) významu.... A není to už o vlastnicví...

Upravil(a) Míša Kulička (19. 11. 2006 14:52)

faf napsal(a):

Nikdy nebudem nikoho nutit byt so mnou, to  nikam nevedie, chapes uz? Tuzim po tom, aby ten moj chcel byt so mnou sam od seba, inak to nema cenu, nebola by som stastna......

Tohle je naprosto správně, faf... Je jasné, že jakékoli donucení nemá vůbec žádný smysl.. Samozřejmě, že to chápu.. Ano - pokud chci, oddám se sám, dobrovolně, plně a jen a jen jednomu člověku.. Je taky i na tom druhém člověku, jestli to tak vnímá taky anebo má možná i jiný názor na věc..

Pro dnešek mne napadlo akorát co svoboda ve vztahu není...teda určitě se necítím svobodná vedle manžela, který když sáhne na můj mobil, který mu dám do ruky a zjistí, že je uzamčen na bezpečnostní kód, tak je z toho težce uražený a komentuje to.... Nenapadlo ho, že v případě, kdy leží mobil volně na baru ve fitu a já ho nehlídám, tak nepotřebuju, aby mi ho někdo prolízal a nedejbože ještě si zavolal. Místo toho, aby se mne na rovinu zeptal a já na rovinu odpověděla, žárlí jak pitomec. Kdyby aspoň žárlil z lásky, ale zahýbá mi jak nemocný a proto mne soudí podle sebe. Tak to NENÍ svoboda ve vztahu.
Z toho mi jednoznačně vyplývá, že svoboda je možná jen  pokud si věříme a vzájemnou důvěru si pěstujeme.A hlavně, nechceme se podvádět, prostě necítíme ani jeden tuto potřebu. Pak to může být o krásném svobodném vztahu. Jinak ne.

Upravil(a) Bára (15. 12. 2006 21:44)

To proč s ním jsem....pohodlnost udělat změnu a taky to, že náš vztah je zatím funkční a rozchod by nám oběma v současné situaci víc zničil než přinesl. Ale kdo ví, jak dlouho to bude trvat, že?

Vidíš, a o tom to je, ta "svoboda" je tu s náma jen do té doby, než ji něčím vyplašíme a ona se nám ztratí. Těžko se může srovnávat svoboda s tebou zmiňovanou 100% volností u které předpokládáš, že se rovná stavu, kdy si jeden dělá co se mu zlíbí a druhému tím ubližuje. Něco jiného je snažit se dát druhému svobodu a něco jinéhu je si nechat srá. na hlavu a ještě se cítit provinile, že je chyba ve mně a můžu za to vlastně já.

Regi,
moudře díš, čarodějko.
Ano, orel k orlovi a bažant k bažantovi sedá, každý rovného si hledá.

Regina napsal(a):

Svoboda je  v klidu spát, nelustrovat mobily, chodit si kama chci a vracet se kdy chci a druhému to nevadí (v rozumné míře), dobrovolné podílení se na domácnosti, vlastní přátelé, libovolný způsob trávení volného času /ne na úkor rodiny nebo partnera).....

v klidu jsem spal , nelustroval telefony a duveroval az do te doby kdy jsem v byl v kuchyni a prítelkyni zabzucel tel se sms a kdyz jsem jen koukl od koho aniz bych ho vzal do ruky , tak jsem zacal  tusit , nedalo mi to a pruser byl na svete , psal ji nejaky týpek jak mu jeste ted voní prsty od její pip.... , tak to jsem neskousl a zacal ji neduverovat . kdyz si psala s dalsim tak mi rekla ze to je kamarad ( nyní její nový milacek ) , kdyz sla na disco , tak jsem ji napsal jak se ma a ze jsem doma umyl a  uklidil nadobi aby mela rano klid ona napsala ze je tam nuda ale stejne prisla v 7.45  , ja ji dal pusu odvedl maleho do skolky a sel do prace , odpoledne jsem se jen zeptal jak se tam mela . zkousel jsem to jako pokus duvery ,dalsi muj pokus - napsat na ni auto se mi vymstil tím ze jsem o nej prisel  , ale o tom uz pisu jinde .

mozna kdybych ji nehlidal tak by jsme byly spolu , mozna kdybych udelal scenu tak by se nad tim zamyslela a byly by jsme taky spolu ---- nebo by to urychlilo .

Ádi, máš niečo nové? Ako sa ti darí s odstupom???

To je fajn a hlavne so svišťom ti držím palce, aby to vyšlo. Tam asi treba mať aj kus šťastia - okrem veľkého odhodlania. A teší ma, že ste sa z toho vyhrabali a ty si si z toho vytiahla aj nejaké pozitíva. Chlapi - no, asi nie sú všetci rovnakí(ako ani ženy), ale isté mechanizmy a stereotypy sa dajú zovšeobecniť. Asi to nie sú dôležité veci, proste len také nepríjemné prekážky na ceste, ktoré sa musíme naučiť zvládať. Držím palce, aby ste ich zvládali.

Tak s tímto plně souhlasím--

Regina napsal(a):

Svoboda je  v klidu spát, nelustrovat mobily, chodit si kama chci a vracet se kdy chci a druhému to nevadí (v rozumné míře), dobrovolné podílení se na domácnosti, vlastní přátelé, libovolný způsob trávení volného času /ne na úkor rodiny nebo partnera).....