14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Andromeda napsal(a):
Myslíte, e by mi rodinné konstelace pomohly vyrovnat se s rozchodem..? Ráda bych to celé u měla za sebou a chtěla být zase vyrovnaná, co myslíte?
Myslim, ze to uplne vhodne neni. Rika se, ze na konstelace nemas jit v nejakem akutnim - tedy i cerstve porozchodovem - stavu. Je to vazne psychicky velmi narocne. Otvira to stare rany, se kterymi si musis umet poradit.... Zkusila bych jinou metodu - spis relaxacni
Není tady
saaarka napsal(a):
Andromeda napsal(a):
Myslíte, e by mi rodinné konstelace pomohly vyrovnat se s rozchodem..? Ráda bych to celé u měla za sebou a chtěla být zase vyrovnaná, co myslíte?
Myslim, ze to uplne vhodne neni. Rika se, ze na konstelace nemas jit v nejakem akutnim - tedy i cerstve porozchodovem - stavu. Je to vazne psychicky velmi narocne. Otvira to stare rany, se kterymi si musis umet poradit.... Zkusila bych jinou metodu - spis relaxacni
Tak já to asi zkusím někdy časem
Není tady
Uvauju o rodinných konstelacích, ale myslím, e taky jetě nejsem ve stavu, abych to unesla. Chodím k psycholoce do skupiny a u tam je to hodně náročné. V sobotu to bude rok, co manel odeel po více ne 20-ti letém manelství a jen pomalu se z toho dostávám.
Pan, děkuju za radu. Potvrdilas mi, co si myslím, e je to pro mne jetě brzy.
Judita napsal(a):
Včera jsem dočetla dalí kníku o rodinných konstelacích a setkala jsem se tam s chápáním osudu, které je spoustě lidí proti srsti - osud existuje, a jediná svoboda je v jeho svobodném přijetí. Je to zvlátní, ale po důkladném vstřebání této mylenky se mi docela zásadním způsobem ulevilo. Autor (Wilfried Nelles) říká, e spousta lidí bojuje proti svému dětství, proti zkuenostem, které udělali, a efektivnějí je přitom prostě je akceptovat jako součást své minulosti, protoe tím se od nich osvobodíme. I dalí mylenky jsou docela provokativní, a přitom vlastně úasné: například e je zbytečné pátrat po tom, zda jsem něco neopomněl, snait se udret si vědomosti. Někde jsou a pokud budou potřeba, samy se objeví. Jestlie se neobjeví, potřeba nejsou. Takové zkuenosti přece někteří lidé mají - pustí svůj ivot, a začnou se jim dít ty správné věci.
Tak co myslíte, jak je to s tou svobodou a osudem?
No já si myslím, e dospělý člověk si z kadé situace přinese něco, pro sebe, co ho formuje a co ho posílí, kdy něco překonal, záleí to také hodně na IQ člověka, jak se tak setkávám s některými lidmi sluebně, jsem překvapena, kolik jich je spokojeno s takovým ubohým a bezmylenkovým ivotem, tady jsou takoví, co přemýlí, to je fakt dobře, nesouhlasila bych, e pro utváření ivota jsou bezcenné vědomosti a informace, myslím, e naopak přispívají k věktímu rozhledu a logičtějímu mylení, kdo víc ví, najde také více různých řeení nějakého problému, není dobré uchylovat se instinktivně k prvnímu řeení, lepí je o věci nějaký čas přemýlet, dalí nápady na řeení mohou přijít po hlubí analýze, ivot se tedy podle mne nedá "pustit", ale nedá se ít křečovitě a jít za něčím přes mrtvoly. Ve se odvíjí od ps.schopností daného jedince a jeho schopností logicky kombinovat.
Není tady
logicky kombinovat....tak to neumím... a nevadí mi to...protoe co má logiku na tomto světě???
jak ví Irenk e pradovní kolegové ijí ubohý a bezmylenkovitý ivot...to ti asi řekli, sama by jsi to tak nenazvala....
jistě není dobré se uchylovat k prvnímu řeení ale instinkt je pro mě důleitějí ne logika....
Není tady
Také se oprouji od mylenek: Co by bylo, kdybych ..... V dané chvíli a situaci jsem se prostě tak rozhodla, vyplynulo to z mé povahy nebo zkueností a já nevím od čeho jetě... Asi to tak muselo být a já jdu dál...
Jinak bych si netroufla říci o někom, e ije jednodue a planě. Ná pan učitel čestiny, blahé paměti, říkával, e kadý člověk má zrnko geniality, někdo v hlavě, někdo v rukou. Do smrti si budu pamatovat, jak mě mu okřikl, kdy jsem pomlouvala jednu partaji u nás v baráku, e jsou to socky. On mě zahanbil jedinou větou, e kadý ije tak, jak umí.
Není tady
Ne, kolegové ne, to jsem asi blbě napsala, klienti, kdy s nimi mluví, chce, aby něco třeba řeili, navrhuje jim nějaká řeení, u podle toho, jak mluví, jak gestikulují, jak argumentují, které souvislosti jsou schopni pochopit, celkový způsob projevu, třeba i nějaké vyjádení, jeho fotmulace, nenalhávejme si, e větina lidí je přemýlivá a neije tak nějak bezdue, čekají co ivot přinese, dělají kopance a nejsou schopni je řeit, tak je opakují a mluví o osudu a smůle, prostě to se nedá zamaskovat, kdy jsem kdysi přela ze koly do praxe byla jsem dost překvapena, kolik jich je, mají jistě i své kladné stránky, ale já prostě takhle ít nedovedu, pro rozhodnutí, které je důleité, musím mít podklady a zváit pro a proti, moná se seknu, ale aspoń uvidím, kde byla chyba a budu si neúspěch umět rozebrat a zdůvodnit a moná se ho někdy přítě vyvarovat.
Vlatně bych to měla jetě doplnit, e těm lidem nic nezazlívám, oni se takoví narodili a vyli z určitého prostředí, tak a si ijí, jak chtějí, mně jako osobně by to nevyhovovalo, takoví mají potom tendence věřit vemu a jejich ivot neřídí osud, ale blbost a neznalost. Jsou ve vleku událostí a nejsou jejich iniciátory
Upravil(a) Irenka21 (17. 1. 2007 13:01)
Není tady
Irenko, ale takoví lidé jsou jen neprobuzení, stejně jako já před pár lety.A svatou pravdu dí, kdy konstatuje, co tady vichni "probuzení" poznali sami na sobě, e ti osud nachystá tolik zkouek, kolik je potřeba k tomu, abyses probudila a něco s tím u sakra udělala. A ty "zkouky" gradujou, nabývají na síle, a jen ti největí tupouni nepochopí, e to není smůla , ale varovné tyty, tud cesta nevede.
Konstelace opravdu nepomůou lidem s akutními psychickými problémy, ale lidem, kteří u vyčerpali vechny cesty, jak změnit svoji "kletbu". Na konstelace nepřijdou lidi, co nepřemýlí o sobě a o ostatních, co nemají potřebu řeit,co nechtějí něco na sobě změnit a zlepit.
Není to vespasitelné, ale je to zkratka k pochopení nečeho, co u v sobě máme jako semínkou zaseté, jen se to nějak nechce dostet ke slunci. Aspoň tak jsem to pochopila, byla jsem tam jen jednou, nebudu ze sebe dělat odborníka.
Třeba k pochopení, e i kdy jsem něco provedla, e jsem schopna za to nést důsledky. A tohle se vine jako červená nit vemi metodami sebepoznání.
Není tady
Jsem v této oblasti úplný ignorant, ale zajímalo by mě alespoň ve stručnosti jak to vlastně probíhá a jakým způsobem to "něco" řeí???
Není tady
janica napsal(a):
Jsem v této oblasti úplný ignorant, ale zajímalo by mě alespoň ve stručnosti jak to vlastně probíhá a jakým způsobem to "něco" řeí???
Není tady
janica napsal(a):
Jsem v této oblasti úplný ignorant, ale zajímalo by mě alespoň ve stručnosti jak to vlastně probíhá a jakým způsobem to "něco" řeí???
Pro ty, kteří o konstelacích nevědí vůbec nic, bych ráda něco málo obecně. Jak já je zaila, jsou dobré ne pro akutní problémy ale tehdy, kdy máme nějaký dlouhodobý problém a nevíme si s ním rady. Tedy netuíme, kde je zakopaný pes. Ta konstelace, pokud je dobře vedená, rozkryje vztahy v rodině o několik generací zpět nebo pořádně doiroka. Někdy je to jako detektivka, kdy se s úasem dozvíme, co se kdy mezi členy rodiny celého příbuzenstva - stalo. Vyjde například najevo, e závadné manelovo chování má kořeny v chování jeho matky k němu, kdy byl malý, a ona se tak chová zase proto, e zaila třeba trauma ze strany otce nebo jiného příbuzného. Prostě tím, e se vechno vyvalí na světlo bóí , vichni účastníci konstelace si to na vlastní kůi emočně proijí, pochopí proč se dělo co se dělo, v rámci moností se s tím srovnají nebo si odpustí a tohle vechno pak vyčistí vechny negativní emoce a vem se pak uleví. .Tohle jsem zaila při sledování cizích konstelací, případně kdy jsem v konstelaci účinkovala jako zástupce. Ovem, kdy jsem si postavila já svou vlastní konstelaci, ádný uitek mi to nepřineslo... No moná, na nějaké úrovni mého já to pomohlo, jene ten efekt byl tak nepatrný nebo na tak hluboké úrovni, e jsem si toho nevimla. A asi hlavně proto, e tu situaci jsem u měla kompletně rozkrytou a nic nového se neobjevilo .
Upravil(a) keito (24. 1. 2007 20:19)
Není tady
Posluně hlásím, mám to za sebou. Minule jsem byla z celodenního semináře vyloeně nadená, dneska to bylo komplikovanějí, malinko cítím deziluzi, nicméně asi je pravda, co v závěru říkal lektor - e z těch konstelací, které skončí veobecným objímáním, mají sice vichni skvělý pocit, ale vlastně je brzy pustí z hlavy, ani by to na nich nechalo nějakou stopu. Dneska to bylo poměrně bolestné (i kdy jsem se rozbrečela a doma), ale začínám věřit tomu, e to bude účinné...
V mojí vlastní konstelaci (a vlastně skoro ve vech, které proběhly) bylo děsivě zřetelné, jak se ty rodinné vzorce opakují. Jasně, e jsem to věděla, ale takhle to vidět a proít je něco malinko jiného. Dneska to bylo plné enských, které to svoje enství neuměly, nechtěly nebo nedokázaly přijmout.
Uvidím, co z toho pro mě vyleze...
Judita napsal(a):
Včera jsem dočetla dalí kníku o rodinných konstelacích a setkala jsem se tam s chápáním osudu, které je spoustě lidí proti srsti - osud existuje, a jediná svoboda je v jeho svobodném přijetí. Je to zvlátní, ale po důkladném vstřebání této mylenky se mi docela zásadním způsobem ulevilo. Autor (Wilfried Nelles) říká, e spousta lidí bojuje proti svému dětství, proti zkuenostem, které udělali, a efektivnějí je přitom prostě je akceptovat jako součást své minulosti, protoe tím se od nich osvobodíme. I dalí mylenky jsou docela provokativní, a přitom vlastně úasné: například e je zbytečné pátrat po tom, zda jsem něco neopomněl, snait se udret si vědomosti. Někde jsou a pokud budou potřeba, samy se objeví. Jestlie se neobjeví, potřeba nejsou. Takové zkuenosti přece někteří lidé mají - pustí svůj ivot, a začnou se jim dít ty správné věci.
Tak co myslíte, jak je to s tou svobodou a osudem?
Ahoj Judita,
rada bych se k tomuto tematu take chtela vyjadrit.Absolutne netusim nic o teto knize ani o sezenich ktere se timto zabyvaji.To co se Ti pokusim napsat vychazi jen z me vlastni zkusenosti a z meho vlastniho nazoru.
Osud chapu tak,ze jsem se nemohla vyhnout skutecnosti ze se narodim tem lidem kterym jsem se narodila.A tak jak je mozna popsano v te knize,jestli dobre chapu,je presne tohle ten fakt ktery musime prijmout.Dokud je clovek ditetem je pravdepodobne ze bude ovlivnovano a vychovavano podle zpusobu v mysleni rodicu(blizkych osob a okoli)ale jakmile se stane clovek jiz dospelym a nezavislym je jeho osud jen v jeho rukou.Pak myslim zalezi jen na kazdem z nas, kterou cestou se vydame. Prijmout vsechno co je uz i vcera minulosti a pokusit se dnes uvedomit si, ze ted je jeste cas zmenit svuj zpusob mysleni a pochopit tak sami,ze spatny navyk v mysleni a chovani svych rodicu je treba se soucitem a laskou odpustit a to na zaklade pochopeni. Sve detstvi prijmou i na vzdory tomu, ze treba nebylo tak jak jsme si prali.Soustredit se ted na budoucnost podle vlastnich predstav,ne podle predstav tech druhych.
Podle mne neni jina cesta nez akceptovat minulost a snazit se o lepsi budoucnost cestou lasky a porozumeni tem kteri nemaji otevrenou mysl a tak nevedi co delaji.
Nevim jestli je to vubec srozumitelne.
A pak chtela jsem jeste dodat,ze musim dat za pravdu tomu, ze pokud jsi clovek jednou veme do hlavy nejake vedomosti,jsou tam i kdyz nejsou na povrchu,jsou v podvedomi a kdyz je clovek potrbuje vynori se,ale k tomu potrebuje jeste viru,ze tomu tak je.
Není tady
Judito gratuluji !!!!
Judita napsal(a):
Posluně hlásím, mám to za sebou. Minule jsem byla z celodenního semináře vyloeně nadená, dneska to bylo komplikovanějí, malinko cítím deziluzi, nicméně asi je pravda, co v závěru říkal lektor - e z těch konstelací, které skončí veobecným objímáním, mají sice vichni skvělý pocit, ale vlastně je brzy pustí z hlavy, ani by to na nich nechalo nějakou stopu. Dneska to bylo poměrně bolestné (i kdy jsem se rozbrečela a doma), ale začínám věřit tomu, e to bude účinné...
V mojí vlastní konstelaci (a vlastně skoro ve vech, které proběhly) bylo děsivě zřetelné, jak se ty rodinné vzorce opakují. Jasně, e jsem to věděla, ale takhle to vidět a proít je něco malinko jiného. Dneska to bylo plné enských, které to svoje enství neuměly, nechtěly nebo nedokázaly přijmout.
Uvidím, co z toho pro mě vyleze...
Není tady
Blank, nevím, jestli je k čemu... Ale pracuje to ve mně, dneska jsem ve snu na téma rodina sloila básničku
A co ty, byla jsi od té doby na nějakém semináři? neuvauje o vlastní konstelaci?
Judita napsal(a):
Blank, nevím, jestli je k čemu... Ale pracuje to ve mně, dneska jsem ve snu na téma rodina sloila básničku
A co ty, byla jsi od té doby na nějakém semináři? neuvauje o vlastní konstelaci?
Určitě je k čemu blahopřát. U samotné odhodlání se jít na konst. a stavět si ji je odvaha a kousek úspěchu.
Já na ty první konstelace často myslím. Byl to pro mě silný záitek, i kdy jsem si nestavěla. Někdy mě mrzí, e nejsem v kontaktu s lidičkama, co si to tam proili a nevím o jejich dalích osudech.
Ale asi to tak má být...
Chtěla bych se na konst. vypravit v co nejbliím termínu. Ale v hlavě jetě nemám ujasněno téma. Zdá se mi, e problémů k řeení je tolik, e nevím který dřív řeit .
Ale asi skusím někoho jiného ne M.P.
Není tady