14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Včera jsem dočetla dalí kníku o rodinných konstelacích a setkala jsem se tam s chápáním osudu, které je spoustě lidí proti srsti - osud existuje, a jediná svoboda je v jeho svobodném přijetí. Je to zvlátní, ale po důkladném vstřebání této mylenky se mi docela zásadním způsobem ulevilo. Autor (Wilfried Nelles) říká, e spousta lidí bojuje proti svému dětství, proti zkuenostem, které udělali, a efektivnějí je přitom prostě je akceptovat jako součást své minulosti, protoe tím se od nich osvobodíme. I dalí mylenky jsou docela provokativní, a přitom vlastně úasné: například e je zbytečné pátrat po tom, zda jsem něco neopomněl, snait se udret si vědomosti. Někde jsou a pokud budou potřeba, samy se objeví. Jestlie se neobjeví, potřeba nejsou. Takové zkuenosti přece někteří lidé mají - pustí svůj ivot, a začnou se jim dít ty správné věci.
Tak co myslíte, jak je to s tou svobodou a osudem?
Někdy se to rozumově moc hezky říká a pak hůř dělá.
Kdysi Gordon Stokes na svým kurzu říkal, e je s podivem, kolik lidí zůstává v té dávné minulosti a s jetě větím podivem, e zůstávají v té nejbolavějí. I v tom dětství.
Není jen tak přijmout. Spousta lidí o tom kecá, a pak skutek utek ... :-)))
Můe prosím napsat název té knihy?
Není tady
Ta kníka se jmenuje prostě Rodinné konstelace, vyla asi před dvěma lety v nakl. Alternativa. Je docela mizerně přeloená a je tam pár docela tragických hrubek (prostě se nenamáhali s korekturami), ale je srozumitelná a dobrá (četla jsem i kníky přímo od Hellingera a připadaly mi míň srozumitelné).
Knihu od Hellingera jsem četla- konstelace je zajímavý fenomén, jen to musí dělat opravdu dobří(myslím i charakterově) lidé, protoe je to prostředek manipulace.
Tvrdím, e ne detaily intimního ivota, ale má skrytá přání, bolesti a minulost jsou tou nejintimnějí částí osobnosti- a na konstelacích s nimi musíme ven- to opravdu MOC bolí.
Chystám se na ně u rok, zatím střádám sílu, je to dalí vytahování kostlivců a ne kadý to unese.
Já se vzpamatovávám jetě z Pandořiny koly.
Ad téma:Taky díky tarotu jsem se naučila přijímat i nepříjemné situace- protoe i ty pominou. Jsem pragmatik- mylsím si, e to, co se nám děje, je proto, abychom si z toho vzali příklad.Abychom to neopakovali (třeba závislost na partnerovi, který nás ji nemiluje).Ale jak říkalawatavala, ne vdy to lze přijmout, a pokud ano, tak to trvá moc dlouho.
Ale zaila jsem onu svobodu, o které Judito asi mluví, v momentě, kdy jsem se doslova přestala upínat na vztah k mui, a v té chvíli se mi velmi ulevilo, prote jsem se přestala trápit.
Je to vechno v nás, jak jsme ochotni o tom přemýlet- kdy něco bolí tak moc úděsně, chceme od bolesti utéct, ale pokud bolest přetrvává, jsme dotlačeni k tomu, abychom s tím něco udělali- třeba tu bolest přijali.
Není tady
Prisly me ted do ruky dvakrat po sobe knizky o tom, jak se ve svem zivote vyhybame svym emocim, jak utikame pred tim, co citime, venujeme se cemukoli jinemu, jen abychom nemuseli celit tomu, co je schovane uvnitr nas.
Dost me to oslovilo a zase jsem si pripomnela, jak je dulezite byt na sebe naladeny, poslouchat ty signaly uvnitr a zit vsechnu tu radost i bolest a nikam neutikat. Protoze pak to neni zivot, ale je to jako by byl clovek porad pod vlivem nejakych utlumujicich prasku.
A mam podezreni, ze vetsina z nas takhle prozije velkou cast zivota.
Diky bohu za vsechny ty metody jako konstelace, regrese a ostatni, ktere nas uci nebat se a prijmout vse v nas takove jake to je.
Není tady
Moje osobní zkuenost je přesně toho druhu, e pokud se smířím se svojí situací a postavím se vůči tomu v klidu, potom se náhle zjevují řeení . Chce to vdy jen čas, ít svůj ivot podle svých představ
A to, e by ostatní řeili daný problém jinak, je jedno, neb oni nejsou vy a proto to nikdy jako vy nebudou ani vnímat, ani cítit, jak by to tedy mohli pochopit. Navrhuji skládat kousky těstí na sebe, jako cihly a nakonci uvidíme krásný dům ..... jen mějme na paměti, e ony pomyslné základy domu, by neměly být postaveny na netěstí někoho jiného ..... to by se jaksi časem vymstilo
Není tady
Zdravím Blank, zdravím Megass, jestli si sem u nala cestičku, máme za sebou celodenní konstelování a jakmile se mi to trochu rozleí, napíu víc. Jsem unavená a zároveň nabitá energií. FAKT TO FUNGUJE!!!
Take včerejí konstelace. Myslím, e jsme se seli jako výborná skupina, sice to tak zkraje nevypadalo, ale počáteční rozpaky a nejistota se velmi brzy rozplynuly. No a samozřejmě jsme se neseli náhodou, bylo tam pár témat, které se opakovaly pořád dokola... Marek Páral je jako "konstelatér" výborný, některá konstelace trvala půl hodiny, jiná hodinu a půl, dokázal říct "sory, dál to v tuhle chvíli nepůjde", a zároveň věnoval maximum pozornosti a úsilí tomu, aby se to, co se můe udělat, udělalo
Nemůu říct "jo, vichni běte". Určitě to není vhodné pro kadého v jakékoli situaci, i kdy jsem přesvědčená, e tato metoda rozhodně patří k bezpečnějím (oproti třeba takovému holotropnímu dýchání, do kterého bych osobně nela snad ani se samotným Stanislavem Grofem). Ale pokud jste nahlodaní, rozhlíejte se kolem sebe, a pravá chvíle i příleitost se vám sama ukáe - mně například zmiňovaný Marek Páral před ani ne půl rokem psal, e se stěhují a v Brně v dohledné době nic nebude
Nestavěla jsem si vlastní konstelaci, take to nemohu tak docela posoudit, ale zdá se mi, e je to skoro náročnějí pro ty představitele rolí. Marek sice včera říkal, e konstelace nejsou katarzní metoda, e city slouí pouze k zahřátí, aby se mohlo pohnout něco, co je ztuhlé, ale zaplapánbu za to. Včera jsem si večer i pobrečela, prostě mě to přemohlo, a za chvilku bylo zase vechno dobré. Dalo mi to obrovský impuls.
Asi nejsilnějí dojem: potrat je stralivě důleitá záleitost, i kdy je samovolný. Na to dítě nejde "zapomenout". Je potřeba vzít ho na vědomí a zároveň je vykázat do správných mezí, aby to nedělalo neplechu. A tal je to vlastně se vím, co chtěl někdo z rodiny vytěsnit, zapomenout nebo ignorovat. Je třeba uvědomit si, projevit patřičnou úctu a jasně říct - ty jsi tam, já tady, tohle je tvoje a tohle moje. Jinak ten problém putuje rodinou tak dlouho, a si najde zástupnou obě.
Moje osobní "Amerika", kterou jsem včera objevila: snad poprvé v ivotě jsem poznala, jaké to můe být krásné mít láskyplný vztah s matkou. A e být v rodině "do počtu" vlastně není vůbec málo. No a role "dědečkova inspirace", ta byla prostě nádherná
Upravil(a) Judita (19. 11. 2006 12:47)
Ahoj Judit a Blank, tak u jsem se taky přihlásila. Mám uivatelské jméno Megi. Je tu super smajlík, od kterého si vezmu inspiraci a pouiju to na manela, třeba by se mu mohlo rozsvítit Tak se zatím mějte moc hezky a moc vám děkuju za podporu.
Není tady
Ahojte holky.
Já jsem si sobotní konstelace s Markem Páralem supr uila.
Po počáteční zaprajcovanosti, kdy jsem si říkala, e já to tu chci jen pozorovat a omrknout co a jak (svou konstelaci jsem si stavět nechtěla), jsem jned u prvního hrání na své přecevzetí zapomněla.
Kadá role, kterou jsem hrála mi moc dala. A celou neděli, jsem nad tím přemýlela.
I kdy si člověk nestaví, není na kodu nechat se na chvíli vtáhnout do cizích příběhů. V kadém bylo něco, co mi pojmenovalo i můj problém a to bylo moc pěkné.
Není tady
Blank, taky jsem ten den proila s dobrým pocitem, e dělám něco opravdu uitečného A u jsem přihláená na únor, a bude se stavět!
Já vám napíi k tématu také příběh, co proívám. Nakonec jsem tomu dal volný průběh a uvidíme:
Se enou jsme ili docela v pohodě 12 let. Máme 2 děti. Před 4 lety přila krize, milenka, rozvod...to co k tomu patří. Nevyladili jsme to ani jeden, bylo moc emocí. K milence jsem se odstěhoval, loni si ji vzal za enu. Celou dobu jsem rozvodu litoval uvnitř srdce a stýskalo se mi. Nové manelství lo od 10 k 5. To jsem měl jetě větí stesk, zklamání, bývalá ena si nala přítele, ztratil jsem náhled do budoucna, dostal se do takového psychického vězení. A...10.11.2006 se začaly dít věci - nová ena ( býv. milenka) mi oznámila, e se chce rozvést. Hodně mě to vzalo, protoe rekonstruujeme dům a jedno k druhému. Aby toho nebylo málo, pozvala mě bývalá ena na kávu, e se mnou chce být, ikdy ví, e to není moné, e se jí moc stýská. Celou dobu jsem mezi námi cítil takové to fluidní pouto.
Na rozvod jsem nové eně kývl a ona rovnýma nohama skočila do vztahu se sousedem a já viděl jako divák to, co se odehrávalo u nás před lety. Tatá osoba, jen jiní herci a jiné místo. Prostě mezi ně vrazila klín. Samosebou, e u spolu píchají a sousedka je sesypaná.
Já jsem začal pomaloučku, polehoučku obnovovat vztah s bývalou a dětmi a zatím to jde.
Rozvod plánuji do Vánoc a podám jej samozřejmě já.
Nechal jsem si na obě eny udělat automatickou kresbu, výsledek byl přesně takový, jak jsem to cítil celou dobu.
Horoskop na mě a obě eny také vyel moc moc zajímavě.
Závěrem, je to pro mě dobrá kola, asi to tak mělo být, ale vím, e z kadé situace na této zemi je východisko.
Není tady
A co manelka souseda? Ta si vezme mue tvé bývalé?
Není tady
Kazalin napsal(a):
Já vám napíi k tématu také příběh, co proívám. Nakonec jsem tomu dal volný průběh a uvidíme:
Se enou jsme ili docela v pohodě 12 let. Máme 2 děti. Před 4 lety přila krize, milenka, rozvod...to co k tomu patří. Nevyladili jsme to ani jeden, bylo moc emocí. K milence jsem se odstěhoval, loni si ji vzal za enu. Celou dobu jsem rozvodu litoval uvnitř srdce a stýskalo se mi. Nové manelství lo od 10 k 5. To jsem měl jetě větí stesk, zklamání, bývalá ena si nala přítele, ztratil jsem náhled do budoucna, dostal se do takového psychického vězení. A...10.11.2006 se začaly dít věci - nová ena ( býv. milenka) mi oznámila, e se chce rozvést. Hodně mě to vzalo, protoe rekonstruujeme dům a jedno k druhému. Aby toho nebylo málo, pozvala mě bývalá ena na kávu, e se mnou chce být, ikdy ví, e to není moné, e se jí moc stýská. Celou dobu jsem mezi námi cítil takové to fluidní pouto.
Na rozvod jsem nové eně kývl a ona rovnýma nohama skočila do vztahu se sousedem a já viděl jako divák to, co se odehrávalo u nás před lety. Tatá osoba, jen jiní herci a jiné místo. Prostě mezi ně vrazila klín. Samosebou, e u spolu píchají a sousedka je sesypaná.
Já jsem začal pomaloučku, polehoučku obnovovat vztah s bývalou a dětmi a zatím to jde.
Rozvod plánuji do Vánoc a podám jej samozřejmě já.
Nechal jsem si na obě eny udělat automatickou kresbu, výsledek byl přesně takový, jak jsem to cítil celou dobu.
Horoskop na mě a obě eny také vyel moc moc zajímavě.
Závěrem, je to pro mě dobrá kola, asi to tak mělo být, ale vím, e z kadé situace na této zemi je východisko.
Na esoteriku svadis sve vlastni slabosti. Za to, ze sis nasel milenku fakt skutecne muze jenom to, ze to byla takova "dablice"?:-(..... Ale hezky Ti to semlely tv "boí mlýny"
Není tady
Nemám pocit, e Kazalin niečo na čokožvek zvádza...
Není tady
Saarko,
Kazalin nezavinil nic z toho, co bolí Tebe..... a přát někomu trest není moudré - říká se: co dá, to dostane..... O p a t r u j se.....
Upravil(a) Largo (10. 12. 2006 17:23)
Není tady
Mně na tom, co psal kazalin, připadá nejpodstatnějí, e člověk větinou nějak VÍ, co udělat, cítí, co je správné... jen má často pocit, e jiná cesta bude jednoduí. Je to tak?
Slobodné máme rozhodnutia, osud (zákonité dôsledky) sú následky týchto rozhodnutí. Príklad - slobodne sa rozhodneme vyskoči z okna, zákonitý dôsledok (osud?) je to, e sa zabijeme alebo dochrámeme.
Není tady
Julo, nechci nic zlehčovat, ale záleí na tom, jak vysoko nad zemí je okno, ze kterého se rozhodnu vyskočit. Pokud bydlím v přízemí, skok z okna je úsměvná gymnastika. Pokud bydlím ve čtrnáctém patře věáku, moje rozhodnutí je definitivní. Nezlob se na mě, ale ve svém ivotě jsem toho troku viděla, zaila a vyposlechla a skokem z okna (definitivním) ukončila svůj ivot paní, která trpěla maniodepresivní psychózou. To, e trpěla, znamená, e opravdu trpěla. Byla nemocná, navtěvovala odborníky, svoji nemoc si nevymyslela. Měla fukční rodinu, která ji milovala, vichni doufali, e lékaři vyléčí a láska celé rodiny pomůe. Je to velice smutné, ale nestalo se tak.
Jistě chápete, e ke Kazalinově příspěvku se vyjadřovat nemůu - u jednou jsem tady zasrela emocema a pak mě to mrzelo.
Upravil(a) Kiara (8. 12. 2006 21:05)
Není tady
Váení, dámy a pánové, kdo neproil, nepochopí. Kdo si myslí, e je silný v kramflecích, ten si můe nabít hubu stejně tak. Jak psala Sarka, na esoteriku nic nesvádím, ovem jako Vodnář uvnitř cítím, e se stále něco děje.
Mimosmyslové a mimorozumové cesty, člověk ví.., ale udělá jinak, ani nechce, jako by to lo mimo jeho vůli a samo.
Kdo je bez viny, by jen mylenkou, a po mě hodí kamenem. Svoje chyby znám, dvakrát na stejné hrábě u nelápnu.
Ale uvnitř cítím, jako by mě něco vedlo na tu cestu, ze které jsem seel, a mám emoce a mylenky jakékoliv.
Mělo se tak stát, nebo nemělo, kdo ví ? Beru to ve jako etapu svého ivota, sice záivnou, ale budující mou osobu.
Víc na vysvětlení nemám. Nechtěl jsem radu, jen jsem se chtěl podělit se svým ivotním příběhem.
Příjemný den vem. :-)
Není tady
Kazaline, děkuji ti za tvůj příběh, proívám něco podobného.
Není tady
evca1: tak něco napi, co proívá podobného? A si nemyslím, e v tom jedu sám
Není tady
Byla jsem v sobotu na konstelacích, a nikdy jsem neměla tak silné emoce od strachu k nenávisti k lásce a porozumění jako tehdy. Je to hodně silné kafe a jsem ráda, e jsem se hned nesnaila postavit si svoji konstelaci, asi by mě kleplo.
Judito, pokud jsi silná, pomůe ti to, ale jestli tam půjde s nějakým hodně silným a nevstřebaným traumatem, jenom tě to rozhodí. Je to úasně silný záitek, ale výsledek si musím vyvodit sama, postupně.
Doporučuju při neschopnosti se rozhodnout, kterou cestou se dát.
Upravil(a) Regina (15. 1. 2007 12:39)
Není tady
Kiara, pravdae záleí od toho, ako vysoko je to okno - ale o to nelo. Bol to iba príklad toho, e máme slobodnú vôžu v rozhodovaní, potom vak musíme prija následky týchto rozhodnutí. Tieto následky voláme osud, ale vlastne sú to iba následky naich vlastných činov, mylienok či slov. Osud preto nechápem ako niečo predurčené, ale ako to, e si ho vytvárame sami. V prítomnosti preívame nau minulos a vytvárame si nau budúcnos - a robíme to sami.
Není tady
Regi, já osobně trauma vlastně ani nemám, ale něco na ten způsob podle veho koluje v naí rodině a já to prostě chci rozmotat. Nebo spí: teď jsem dlouhodobě stabilizovaná, dalo by se říci, mám v tuto chvíli solidní zázemí, take nějaké to rozkymácení systému myslím poměrně dobře ustojím. Konstelace můe být nebezpečná pro akutně rozhozeného člověka, není to první pomoc, spí dlouhodobě plánovaný zákrok, na který musí jít v určité psychické kondici. Kadopádně dám potom vědět!