A úplný konec je mnohem banálnější a pro mne nepochopitelnější, když se můj BM dozvěděl u soudu, že jsem zase rozvedená / neví, že formálně /, vše doplatil  a platí pravidelně každý měsíc svých x tisíc, když se manželova BM u soudu  dozvěděla, že je rozvedený, neprotestovala proti snížení výživného a jeho děti na pozvání k návštěvě nereagují, když nemají komu dělat naschválky, tak je to nebaví, je mu to asi líto , ale nabízel několikrát a nic,  už mají své dívky a po něm ani neštěknou, nevím, co to bylo u nich těch dvou BM  za hnutí myslí, snad nějaká touha otrávit nám to naše štěstí, ale nás to dalo ještě víc dohromady, až se všechny děti úplně osamostatní, zase se vezmeme, pak ať se z toho ti dva třeba okotí. Tři klady to celé má, že se můj starší syn rozhodl pro právnickou kariéru, že můj muž nemusí solit tolik peněz bývalce, která už 12 let marně snaživě chce pracovat a BM mi platí na děti pravidelně i bez soudů. To je jako v Popelce, tři oříšky, to za jeden rozvod na oko stálo. Hezké svátky všem příznivcům i odpůrcům přeje naše kompletní a přesto "rozvrácená"rodina.

Irenko,
jsem ráda, že vám to dobře dopadlo. Hlavně, že vás to nerozdělilo, ale zůstali jste spolu . Ať vám to i v novém roce vydrží.

Na druhou stranu na mě moc často používáš termín "peníze"... Jako by u tebe byly za vším a ve všem. A nežiješ jinde, nejsi "jiná sorta", ani lepší, ani horší. Žiješ JINAK.

Když bývalý odcházel, dohodli jsme se na nějakém výživném.
Jeho nová partnerka prohlašovala, že je to jen a pouze jeho věc, že si ho váží za to, jak je uznalý a snaží se mi pomáhat, že chce přispívat synovi na kdeco... Jak je na něho pyšná a jak je úžasný. Blablabla...
Po roce se jí to líbit přestalo. Prý mi dává moc, žijí spolu (mají sice společný b. účet, ale každý utrácí jen své peníze, včetně synova výživného), tak by měli i společně rozohodovat o penězích. Padají od ní různé návrhy na snížení výživného. Já na to kašlu. Nejšťastnější jsem, když si spolu se synem bývalý užije každou chvilku a opravdu se mu věnuje jako otec. Ráda se na to dívám, vidím, jak je syn šťastný. Peníze potřeba jsou, ale nejsou snad na prvním místě, ne? Kdybych měla partnera s dětmi z předchozího vztahu, asi bych chtěla, aby ty děti měly všechno, co potřebují, a hlavně fajn tátu napořád. Snad máme všichni tady reálnou představu o finančních nákladech na výchovu dětí, ne?

A je škoda, že jsem si nemohla přečíst všechny tvé i počáteční příspěvky v diskuzi. Taky jsem na babinet nepsala jenom samá moudra, často neumím strtučně, správně a přesně vyjádřit svůj názor, ale mazat po sobě? Tudíž momentálně určitě nejsem zcela v obraze a objektivní, za což se omlouvám.