Jenže ona s nima bydlet nechce, má byt, jen mě chce vyšoupnout..já s našima bydlet nebudu, jsem tu jen ted, protože tu blízko pracuju, jinak plánujem svůj život...jen mě mrzí přístup mámy a její, nechápu, proč to dělá..

Judita napsal(a):

Budoucí švagrová je asi prostě "soutěživý" typ, má potřebu si dokazovat, že je "lepší".  Pokud jde o rodiče: vzpomeň si na pohádku Sůl nad zlato... Pravda vždycky vyplave na povrch a každé mámení smyslů jednou skončí. Chápu, že tě to mrzí, ale i takovéhle zkušenosti člověka obohacují...

Mne švagrová tak za léta manželství předělala bratra že je z něj úplný ,,blbeček".On celý život dře ona někdy pracuje někdy jen hulí a čumí na TV tak vychovala i dvě děti kteří se válí u Tv s ní a bratr jen maká a maká aby se všichni měli dobře.Bohužel jsem zvyklá říkat na rovinu věci proto několIk let se s ní nebavím a bratr kvůlí ní aby ,,nedostal" se mnou jen za zády.baví a chce at ji přijmu.Švagrová je obdivuhodná herečka.jen samý úsměv co vše dělá atd .Před lety si našla milence on ji za rok vyhodil a našla si cestu že dnes se válí ZASE U BRATRA.jE MI LÍTO ŽE TVÁ MATKA ŠVAGROVOU TAK ŽERE ALE NEBOJ AŽ BUDE NEMOHOUCÍ POZNÁ KDO JE OPRAVDU skvělý,DRŽÍM TI PALCE A NENECH SE !

eliimoor napsal(a):

Doufám, že můj bratr takhle nedopadne.
Já jsem se rozhodla, že když se mají s mámou tak rády, že půjdu bokem a nechám je v té idylce, nebaví mě bojovat v takové situaci. Vybuduju si vlastní rodinu a budu doufat, že jí to dojde, jen nevím, jak moc hluboce mě to potom dojme. Neumím moc odpouštět a nemám ráda manipulace.

PÍŠEŠ ŽE ŽIJEŠ VE DVOUGENER.DOMKU,MÁTE TAM DVA VCHODY?jÁ  BYDLELA S RODIČI ALE TEN VCHOD TAM CHYBĚL (kdysi bylo normální že se stavěl rovnou dvougenerační dům pro potomky a tak nějak se počítalo že jedno dítě tam zůstane a když ne tak je ,,zlé nevděčné dítě"ale vše má svoje .I když Tvá švagrová zjistí že by pro ni bylo výhodnější bydlet místo tebe  už jen z důvodu že vnouče dá kdykoliv ,,dolů.Tvý rodičům nebude tolik platit za byt nedej se!

No, země se pohnula, švagrová za mnou přišla s omluvou, ale i tak nemůžu říct, že by mě její názory a chování dostávaly do kolen...prostě rodinu si nevyberem a musíme se s tím jen zžít..

Nespoléhala bych, že to srovná čas a nebo že matka prokoukne. Opravdu ne. Pokud byl bratr svým způsobem favorit, měla maminka pouze dvě možnosti: snachu milovat za to, že si ho vybrala, nebo nenávidět za to, že jí ho bere. Vybrala si druhou možnost a řekla bych, že čas na tom zhola nic nezmění. Názor mám podložený vlastní zkušeností. Také jsem JEN dcera. Léta. Už to neřeším. Žij si svůj život a na tohle se vykašli. Jsou věci, které nelze změnit. Není to o tom, že Ty bys byla horší. Je to o tom, že matka to tak vidí. Nic nenaděláš.

Eli - vydrž. Je to těžké, ale čas ukáže.
Já jsem to měla dlouho u tchánů "na levačku". Nakonec jsem zjistila, že hlavní příčina je moje švagrová - jejich dcera.
Vždycky jsem se ke tchánům chovala slušně, ale řekla jsem na rovinu, co si myslím. Švagrová jim ale vykládala, jak je pomlouvám, nemám je ráda, dělám z jejich syna /mého manžela/ blbce, že nám to nevydrží, že se rozejdeme, než se vezmeme.....Dlouho jsem se tím trápila a od tchánů byl cítit odstup.
Jednoho dne jsem se naštvala sama na sebe a zakročila. Švagrovou jsem úplně vyřadila ze svého slovníku - nebavím se o ní, nekomentuju cokoliv co se jí týká - přestože mám na ni svůj názor.
Přestala jsem si všímat jejích ksichtů, když mluvím. Jsem víc v pohodě, v rodině mě a manžela zvou na různé akce a protivnou švagrovou  málokdy.
Nakonec i s tchány se to urovnalo - když byli nemocní, tak dcerunka se ani neukázala, ani nezavolala, když potřebovali pomoct s prací kolem domu, tak je seřvala, že nemá čas, že chodí do práce, takže to zbylo opět na nás a nakonec když slavili padesátku, tak vlastní dcera dělala ofuky, že nepřijde....nakonec přišla. Nicméně na obsluze se tchýně domluvila se mnou, protože se na dceru nemohla spolehnout.
V některých věcech už tcháni otevřeli oči, ale někdy je drží pevně zavřené....
Takže radím - nepomlouvat ji, nebavit se o ní, nekomentovat, snažit se být rodičům oporou, sednout si s mamkou u kafe, povykládat si, vytáhnout je na výlet....cokoliv bez ní....třeba to dobře dopadne.

Jsem jen dcera a umím se s tím popasovat. Neřeším, že matka pro druhé dělá všechno a ochotně a pro mě nic. Říkám si - není to její povinnost s něčím mi pomáhat. Je zajímavé, že když něco potřebuje ona, vzpomene si na mě většinou v první linii. Je pravda, že jedno mi není. 
Přesto se necítím  ukřivděně. Ať si rodič vybere svého favorita. Většinou to ale bývá volba, která se proti němu obrátí: čím raději má rodič nějakého svého potomka, tím více pro něho dělá a tím více mu dá. A tím spíše se na něj v potřebné situaci toto vyvolené dítě vykašle. Ono je totiž zvyklé na to, jenom brát. Ať už jde o peníze, čas, jakoukoli pomoc. Jakmile rodič přestane dávat, vztahy se rychle změní. Platí a platilo to vždycky. Platí to i u nás. Mám jasno - nemám co oplácet.
Proto mě to nerozhodí. Je třeba si to srovnat v sobě. Ode mě nelze chtít více, než dělá sourozenec. Ten nedělá nic, proto ani já nemusím. Když jsem dělala víc, poslouchala jsem, že sourozenec nemůže, protože má plno práce. Takže jsem to dokázala překousnout a přestala se snažit. Mám totiž taky co dělat. Jen jsem to dřív neuměla dostatečně prezentovat...!

I nech je a hleď, ať máš na světě víc radostí. S příbuznejma jsou jenom trable. Neboj. Ještě se dočkáš, až se budou mlít o malého a dohadovat se, zda má spát na zádíčkách nebo na bříšku. Ještě se nasměješ.

Kolik Ti je, že závidíš těhotenství...? Myslím, že nemáš zmeškáno. Máš známost? Neupínej se na rodiče. Jsou i jiná pozitiva v životě, než dobře s nimi vycházet. Ber to z jiného úhlu. Můžeš si dělat, co chceš. Nikdo Tě nehlídá. Až bude mrňous na světě a Ty si půjdeš tancovat či pojedeš na dovču, švagrová si bude říkat...ta se má a já doma s dítětem pořád dokola...taky jsme mohli ještě počkat. Holka, jak jednou máš rodinu, mám odpovědnost navždycky. Pospícháš tak do toho? Bydlíte s rodiči blízko, můžete si nějak pomoct. Ale nemusíte se denně vídat. Jistě jsou kolem Tebe i jiní lidé. Co by stáli o kontakt s Tebou. Příbuzné si nevybíráme. Víme?

Chci ti rict, ze jsem se zajmem precetla tvuj prispevek, tak nejak jsem se v nem nasla z obou stran, ale holka holka....tak nejak citim, ze ty sama jsi k te situaci prispela svym nizkym sebevedomim a pocity jakesi ublizenosti. Pekne jsi to popsala ve sve posledni zprave. Svagrova dostava jen tolik pozornosti, kterou si zaslouzi. No predstav si sebe tehotnou. To by se s tebou pritelovi-manzelovi rodice nesmeli bavit? Tak by se ti to libilo? A to bys chtela pro svagrovou? Zapracuj na sve zavisti a zarlivosti a uvidis svet skrze jinak zabarvene bryle.

Špatně jste mě pohopili, já tu nevyvolávám hádky. Nechci jí rodičům zošklivit, o to mi vůbec nejde.
Ona je člověk, který jde po penězích, která je odpůrcem práce a která pr..., aby někam zapadla.
Nikdo se s ní nedokáže bavit víc jak 10minut, protože pak jí člověk přestává chápat.
Po městě vykládá, jak jí bratr všechno platí a jak se má zlatě a že tohle by neměnila a ke mě když se to pak dostane, tak bych jí švihla. Postavila proti mě bratra, kdykoli přijdu k našim po delší době, tak hodí otázku, co tam dělám a proč si beru čokoládu, že bych mohla přibrat apod..
nehádám se, usměju se a odejdu, ale pak jsem sama a sere mě, že to nikdo nevidí.

Asi máš pravdu. Teď jsem se až pobavila, otec má padesátiny, tak jsme mu celá rodina koupili společný dárek a mě nedávno zaujal ještě jeden (kytka z klobás apod.), tak jsem řekla mámě, že mu to koupím a bratr s přítelkyní, že když já, tak oni mu koupí ještě něco víc...prostě jak kdyby se soutěžilo.
Navíc mi táta teď  finančně dopomohl k autu, bratr od něj dostal už dvě, já jsem s pomocí souhlasila jen v případě, že polovinu si zaplatím sama.
Jenže i tom se bratr a jeho slečna dozvěděli a od té doby na mě ani jeden nemluví, vlastně jo, jen debilní pozn.
Je to její práce, brácha takový nikdy nebyl, je to dobrák a inteligentní chlap, ale ona je první holka v jeho životě a bohužel toho asi využívá.