Ahoj Májo,

jsem na tom podobně. Já když si dám inzerát, většinou mi nenapíší chlapi mého věku ( 34), ale buď o dost mladší nebo o dost starší. Když už je v mém věku jde mu jen o sex, nebo je ženatý. Máš naprostou pravdu, že chlapi v našem věku hledají mladé kočky. Já už seznamování na inzerát vůbec nevěřím. Mohla bych už o tom psát romány ( 8 let po rozvodu), ale jsem tak psychicky ze všeho na dně, že už se o nic ani nepokouším.
Držím palce, ať Ti to vyjde.

Ahoj!
Děkuji vám za vaše příspěvky.
max72 - zatím mám hodně podobné zkušenosti jako ty - jen jsem zatím seznámení přes inzerát nezavrhla - ovšem kdo ví, jak to dopadne. Ale přiznávám, že se naděje nevzdávám.
jsem.sva a elinko - díky vám jsem objevila stránky pro mě do teď  nepoznané. A jsem ráda, že se ozval někdo s pozitivní zkušeností. Taky se vám přiznám, že jsem se zaregistrovala a čas ukáže. Je fakt, že se mi tam pár chlapíků už ozvalo a někteří mají neuveřitelné nabídky (sexuální), že jsem se skoro začervenala.....ale s tím je jednoduché pořízení, rovnou to mažu a ani nereaguji. Tak dál držte palce, pevně věřím, že i na mě se štěstí jednou usměje.....určitě vám dám vědět.

Souhlasím, většinou platí:" Kdo hledá, najde". Ale musí se trochu obrnit ....protože je to trochu jako hledání v kupce sena. Ale když je člověk (v našem případě žena) - chlapi to mají nejen v tomto jednodušší, vytrvalý, poštěstí se...Nesmí se nechat odradit těmi různými sobci, hulváty, lakomci, žárlivci, podivíny aj. k soužití nevhodnými typy. Tak trochu proklestit.

max 72 - neztrácej naději, jednou se to povede, neboj
moje kámoška má zkušenost s chlapem z inzerátu, který jí dokonce tvrdil, jak ji miluje a ona pak zjistila,že si mailuje a smskuje ještě s dalšíma pěti ženskejma..byl už prostě zvyklej odpovídat na inzeráty, že nemohl se seznamováním přestat..no možná, že si chtěl bez ohledu na náboženství vybudovat středoevropský harém
Prostě i při seznamování asi platí - důvěřuj,ale prověřuj.
Držím palce, aby jsi už nenarazila na žádnýho prevíta,ale aby přišel PAN ÚŽASNÝ

Ahoj všem!
Taky vím, že úchylů a divných chlapů je ne netu více než dost......ale budu trpělivá.  Stále si totiž myslím, že i normální a obyčejní chlapi mají problém se seznámit - stejně jako já. A když čtu vaše příspěvky, tak si to utvrzuji. Svět přeci nebude tak špatné místo pro život - ve dvou.
A ze své zkušenosti mohu říct, že jsem si přes inzerát našla úžasnýho kamaráda - píšeme si druhý rok, nikdy jsme se neviděli a ani po tom netoužíme. Jeden druhému děláme vrbu a občas slyšet mužský názor na věc je úžasná věc. Je to prima člověk.
Hodně štěstí všem - i sobě. Hezký den.

Ahoj Májo. Vůbec se toho seznamování neboj. Já sama jsem měla manžela ze seznamky a přítele z www.chcitebe.cz , a i když ani jedno nevyšlo, mohu říci, že mám dobré zkušenosti. A věř mi, že hledám na tomto servru opět a chodím tak nějak na kafíčka musím říci, že jsem ještě na úchyla nebo magora nenatrefila. Nejsem zralá na vážný vztah, ale našla jsem už pár prima kamarádů. A co já vím, třeba časem..............

Ahoj!
Judito, máš pravdu, že člověk se musí smířit nejdříve sám se sebou, naučit se žít sám se sebou a pak teprve hledat - stejně jako ty si myslím, že jinak "přitahne" takového člověka, kterého vlastně nechce.
Po mé registraci na Rande a prvních nabídkách úžasné sexu (jak přímočaře napsaných, tak i těch dost vulgárních) musím napsat, že se ozvali i zcela normální chlapíci, s kterými se dá pěkně psát. Takže uznávám, že i dobří muži žijí. Co bude dál se uvidí, zatím je přijemná i ta komunikace. Docela si to užívám. Všechny zdravím

KlaroG to vypadá, že jsi se už skoro rozhodla, máš povícero důvodů, proč ne (není to to ONO, netěšíš se na něj, nechce děti...), ale na druhou stranu připouštíš možnou změnu svých pocitů vůči němu.. A dovedeš si představit, že s ním strávíš dalších 20,30 let? Připadá mi, že ne....no ale třeba se pletu.. nejsem baba a asi ti neporadím, ale já bych hledala dál..a kamarádit s ním přece můžeš dál, koneckonců kamarádů není nikdy dost

Byla jsem na seznamce asi půl roku a jedno vím jistě, nemá smysl si s chlapama dlouhodobě psát, protože je to strašně zavádějící. Veškeré přeskočení jisker proběhne vždy až na konkrétních schůzkách. Taky jsem si psala s jedním asi měsíc, než jsme se sešli. I několik SMS denně. Těšila jsem se na ně jako blázen. Neustále psal, jak musím být úžasná, že si se mnou rozumí, že jsem jiná, než ostatní...Bylo to příjemné, ale pak, když jsme se viděli...necítila jsem vůbec nic a on se zamiloval...Když mi pak napsal zase něco hezkého, tak to pro mne byla prázdná slova...konec
Pokračovala jsem dál v seznamce a hlavně , začala jsem to brát s velkou rezervou.Bylo to pořád stejné. Kdo chtěl mne, toho jsem nechtěla já a zase obráceně.  Pochopila jsem, že nejsem typ "Láska na první pohled"- myslím z mé strany. Byla jsem na pár kafíčkách a už jsem od toho nic neočekávala.
Řekla jsem si lepší mít 3x týdně nějaké randíčko, pokecat si, než sedět v koutě.
Jenže asi po třech měsících jsem zjistila, že mi to opravdu nic už nedává.
Velký zlom nastal, když jsem vyrazila s kamarádkou k moři. Vlahý vzduch, večerní procházky a neustále nadbíhající místní mladíci mi úplně převrátili život. Ono když 10 dnů v kuse slyšíte pozvání na skleničku, roztomilé poklony a to, že jste krásná žena, tak tomu FAKT uvěříte.
Když jsem se vrátila, byla jsem naprosto vyléčená ze všech svých bývalých vztahů!!!! Prostě jsem naprosto přesně věděla, že všechny bývalé vztahy, ať už ty dlouhodobé, nebo ty ze seznamky jsou minulostí.
Jenže ti chlapi na to mají šestý smysl, když je ženská  v pohodě, hned to vycítí. Najednou z ničeho nic se začali ozývat ti, za kterýma bych šla světa kraj, kdyby ještě před měsícem chtěli. Všechny jsem slušně poslala někam.
Se seznamkou jsem si řekla taky dost. Přece mám na to, abych se seznámila normální cestou!!!
A vyšlo to, asi za měsíc jsem potkala člověka, kterého jsem si po dvou letech vzala (teď v sobotu)a čekáme spolu
prcka.

Tak  už je to nějaký pátek, co činím pokusy na seznamce. Souhlasím s tím, že dlouhodobé psaní není ideální.....
Ale teď se mi několikrát stalo, že si s dotyčným napíšeme pár meilů - prozradím něco málo ze svého života - z jeho strany je zájem - začínáme domlouvat schůzku a vypadá to, že se oba těšíme........ a NIC - konverzace ze dne na den ustane - z ničeho nic......... Nerozumím tomu. Máte podobné zkušenosti?

Někteří to berou jen jako hru, nebo jako relaxaci, nebo formu, jak zabít čas, něco jako: přečíst si v čekárně  u doktora časopis, který se tam povaluje... Můj dojem.

Ahoj
Mám také zkušenosti se seznamkou a myslím,že dobré.
Je pravda,že se tu potkají lidé,co by se jinak nepotkali,ale proč ne.-))
Můj první přítel byl až z Mostu,já bydlím v Ústí nad Orlicí.Psali jsme si 4 měsíce,protože byl na Floridě,pak přiletěl a náš vztah trval dalších 5 měsíců.Milovali jsme se,ale byla to moc velká vzdálenost.
Já se v té době rozváděla(ne kvůli němu),tak jsem se za ním nemohla přestěhovat hned a ve chvíli,kdy to bylo možné,už to nebylo ono.Moc velká dálka:-((( udělala své.
Mám odtud i pár přátel a před třemi měsíci jsem poznala prima človíčka,zase na seznamce.-),kdy jsem si dala inzerát.Zjistili jsme,že jsme nedávno bydleli pár metrů od sebe,tak když se někdo zeptá,známe se díky tomu.-)).
Chce to vytrvalost,také jsem narazila na ty ženaté a jen sex,ale dala jsem najevo,že nezájem,tak jsem měla pokoj.
Všem přeji,aby měli takové štěstí .....ono určitě přijde.-)

Upravil(a) Bí (13. 1. 2007 21:42)