18. září : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 18. září : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, kdy vás tlačí čas i finance! 18. září : Je vám čtyřicet a u řeíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Zalezi na tom, jestli tu jde o snahu memorovat dogmata a nebo spis nejaky usudek.
Ja si vsimam hlavne toho, jak cely svet je nadherne rozdelen do zenskych a muzskych polovin (rostliny, zvirata, clovek a univers jako celek) nebo jing a jang, chcete-li. Duse samotna, z cehoz tohle vse rovnez vyplyva je rozdelena na "Duch" (animus) tedy vnitrni, muzska cast zeny a na "Duse" tedy anima, zenska, vnitrni cast muze. Krestane tvrdi, ze jsou to dve rozdilne soucasti, ktere celkem prostoduse neumi sladit dohromady (pripad dogmat) Platon zase rozdelil dusi ,a rozum, vuli a ducha ja bych naopak rozdelila Dusi a ducha na rozum, vuli a emoce, kde bych duchovi pridelila muzske znaky jako rozum a vuli a dusi zenske, tedy emoce a cit. Vse dohromady se stara o "provoz byti", fyzickeho a dusevniho zde na zemi. krestane veri, ze duse sidli v srdci. S tim souhlasim, protoze duse (anima) k nemu patri jako k symbolu prave emoci a lasky, ducha bych pak pridelila do "nadvedomi", tedy k cakre nad temenem hlavy, kde sidli rozum a vule, ktera spojuje rovnez telo s universem.
Aristoteles podobne jako Platon je tu rekla bych trochu mimo misu (samozrejme z uhlu pohledu) protoze ten se zabyval fylosofii takovou, ze duse ma samostatnou existenci, ktera "pouze" spociva v tele, ale kteri se shoduji s dogmatem o Kristu, ktery vstoupil do mistnosti zavrenymi dvermi a pravil "dotknete se me, nebot duch nema masdo a kosti stejne jako ja. tedy z pohledu krestanstvi, duch (a duse ) je jenom "vanek"
Upravil(a) Dita.L (11. 10. 2006 13:16)
Není tady
Dita.L napsal(a):
Zalezi na tom, jestli tu jde o snahu memorovat dogmata a nebo spis nejaky usudek.
Ja si vsimam hlavne toho, jak cely svet je nadherne rozdelen do zenskych a muzskych polovin (rostliny, zvirata, clovek a univers jako celek) nebo jing a jang, chcete-li. Duse samotna, z cehoz tohle vse rovnez vyplyva je rozdelena na "Duch" (animus) tedy vnitrni, muzska cast zeny a na "Duse" tedy anima, zenska, vnitrni cast muze. Krestane tvrdi, ze jsou to dve rozdilne soucasti, ktere celkem prostoduse neumi sladit dohromady (pripad dogmat) Platon zase rozdelil dusi ,a rozum, vuli a ducha ja bych naopak rozdelila Dusi a ducha na rozum, vuli a emoce, kde bych duchovi pridelila muzske znaky jako rozum a vuli a dusi zenske, tedy emoce a cit. Vse dohromady se stara o "provoz byti", fyzickeho a dusevniho zde na zemi. krestane veri, ze duse sidli v srdci. S tim souhlasim, protoze duse (anima) k nemu patri jako k symbolu prave emoci a lasky, ducha bych pak pridelila do "nadvedomi", tedy k cakre nad temenem hlavy, kde sidli rozum a vule, ktera spojuje rovnez telo s universem.
Aristoteles podobne jako Platon je tu rekla bych trochu mimo misu (samozrejme z uhlu pohledu) protoze ten se zabyval fylosofii takovou, ze duse ma samostatnou existenci, ktera "pouze" spociva v tele, ale kteri se shoduji s dogmatem o Kristu, ktery vstoupil do mistnosti zavrenymi dvermi a pravil "dotknete se me, nebot duch nema masdo a kosti stejne jako ja. tedy z pohledu krestanstvi, duch (a duse ) je jenom "vanek"
***
Pokud by byl Aristoteles mimo mísu, bylo by těké uvěřit, e byl nazýván Filosof a zásadně ovlivnil právě křesanské pojetí due po celý středověk...něco mi říká, e mimo mísu tu bude někdo jiný:-)
Dále k tvé typologii - kadý druhý začátečník kdy se snaí pochopit dui, vytváří vlastní model. Pokud je muská část rozum a vůle (chápu) pak je enská emoce a city (není to toté?) Pokud bys řekla emoce a intuice bylo by to jasnějí...ale pak by nelo o tvou typologii nýbr o ranný pokus C.G. Junga;-)
Není tady
mam dojem, ze nahore je napsano ze Aristot se shoduje s Kristem, neni tam snad polopate vyjadreno, ze jdou spolu dohromady?? Ono je jednoduche spadnout "mimo misu", kdyz se cte jen napul
A jakypak ranny pokus Junga se shoduje s pojetim duse a ducha? Mas snad dojem ze fylosof a psycholog je totez?? Ten tvuj vlastni model emoce a intuice sice nejde vubec dohromady, ale tipovat se tu opravdu da.
Není tady
Dita.L napsal(a):
mam dojem, ze nahore je napsano ze Aristot se shoduje s Kristem, neni tam snad polopate vyjadreno, ze jdou spolu dohromady?? Ono je jednoduche spadnout "mimo misu", kdyz se cte jen napul
A jakypak ranny pokus Junga se shoduje s pojetim duse a ducha? Mas snad dojem ze fylosof a psycholog je totez?? Ten tvuj vlastni model emoce a intuice sice nejde vubec dohromady, ale tipovat se tu opravdu da.
Dobrá budu věcný:
A)
"Aristoteles podobn jako Platon je tu rekla bych trochu mimo misu (samozrejme z uhlu pohledu) protoze ten se zabyval fylosofii takovou, ze duse ma samostatnou existenci, ktera "pouze" spociva v tele, ale kteri se shoduji s dogmatem o Kristu, ktery vstoupil do mistnosti zavrenymi dvermi a pravil "dotknete se me, nebot duch nema masdo a kosti stejne jako ja. tedy z pohledu krestanstvi, duch (a duse ) je jenom "vanek""
1)věta je moc dlouhá...sotva se dá přečíst jedním dechem a je snadné se v ní ztratit.
2)Filosofie a odvozeniny je od filo(milovat, být přitahován) sofia(moudrost)...píe se tedy s měkce;-)
1. premisa: due samostatnou existenci
2. premisa: due spočívá v těle
se vylučují není moný být nezávislí(samostatný) a zároveň na něčem spočívat(záviset).
Jeí
1)těla(maso a kosti) se dá dotknout
2)duch(v originále Ruach) nemá maso a kosti je pouze vánek
Premisy nejsou totoné...první mluví o bytí, existenci, druhé o vlastnostech (dá nebo nedá se dotknout).
B)
K věci druhé...psychologa filosof není to stejné...ale hraniční věda je metodologie. ten model není můj vlastní, ale právě Junga(rozum, vůle, intuici, cit) dále ukazuje jejich propojenost, přiřazuje je podle středověké tradice k ivlům atd. To, e ti to nejde dohromady je sice hezké, ale neříká proč. Za ním stojí dlouhá tradice(středověká ivlová parapsychologie), a jeho klinické zkuenosti, i obecně akceptovaná teorie....Nevidím proč enám křivdit a přiřknout jim pouze 1 emoci(cit je toté) a muů dát hned dvě vlastnosti(rozum a vůle).
Není tady
Argon: á, dalí jungián... Zdravím!
Judita:Ó děkuji;-)...ale kde jungián... jen jsem psal diplomovou práci z psychologie na téma Stín v jungovské psychologii(u profesora Říčana, který má Junga rád). Odkaz by mohl být: http://mujweb.cz/www/stinazlo/?X Připomenul jsem ho, protoe nadaná lady Dita znovubjevila velice podobnou typologii jakou on;-) Nač být ale jungián, kdy je tolik zajímavých mylenkových a duchovních pramenů?
Není tady
1 veta je vecna a je v ni vyjadren proud myslenek, ve kterych se neztrati ten, kdo chape o cem je rec. Tremi slovy by se to asi tezko napsalo a rozdelit souveti do spousty jednoduchych vet pro laika je zrovna tak zbytecne a mozna i horsi.
2 dobra, napisu tedy slovo svou druhou materstinou, tedy Philosophie.
kdepak, tak to neni. Duse je samostatnou existenci, ktera pouze spociva v tele (a tim plni sve ukoly na ceste za poznanim). V druhem pripade -se vylučují není moný být nezávislí(samostatný) a zároveň na něčem spočívat(záviset). - uvedu jednoduchy pr. Novorozene dite je samostatnou nezavislou existenci ve smyslu citeni, mysleni a vyvoje, zaroven je vsak bezesporu bezmezne zavisle na sve matce, ktera pecuje o to, aby se jeho nezavisla cast existence mohla plne rozvijet.
Jezis
tady mi vypadlo z vety "a podivejte se". melo to byt Dotknete se me a podivejte se, duch nema maso a kosti. Bible
B / Dobra tedy, priklanis se spis k argumentaci nebo k intuici?? Vztah laického a vědeckého poznání v metodologii E.Durkheima contra Jung. velmi se lysi, ale presto se najdou body, o kterych je mozne hluboce polemizovat.
vid /
emoce contra intuice jsou dva naprosto odlisne pojmy, prestoze emoce a cit spolu uzce souvisi, bylo to pouzito zamerne, prave pro ten zbytkovy rozdil.
Není tady
1)Můe se ztratit ten, kdo u je ztracený? Psát jasně větinou znamená mít ve věci jasno. Psát v dlouhých souvětích, ve kterých se autor ztratí, dopustí se řady jazykových nepřesností (jako jsou mnohovýznamný...z kontextu např. není jasné zda myslí Platona, nebo Aristotela) a logických (z premis nevyplývá závěr) ukazuje podle mé zkuenosti častěji na mylenkový zmatek, ne sloitost tématu. Ockamova břitva by potřebovala poněkud přibrousit milá dámo;-) Je zvlátní jak začínající pisálkové "jasně" formulují květnatá souvětí (u kterých si nejsou patrni výe uvedených nedostatků). Obzvlátě hezké je to pokud mají vysvětlit své mylenky po delí době(kdy zapomenou co se jim zrovna honilo hlavou).
Tvůj příklad je dobrý. Jen je dítě závislé a nezávislé na dvou odliných věcech (ne na jedné ve stejný čas
1)citová nezávislost(i kdy Erikson by jistě něco namítal) 2)závislost na matce). Z hodin aristotelovské logiky jistě ví, e v dvouhodnotové logice nemůe být výrok zároveň pravdivý a nepravdivý.
B)Nejsme obeznámen s metodologií pana E.Durkheima (rád s něco přiučím;-))
Emoce i intuice nají hodně společného. Například to, e obě bývají v naem kraji povařovány spíe za enské vlastnosti, více aktivují pravou ne levou hemisféru. Jaký je rozdíl mezi citem a emocí? Pokud vím, tak a na to e emoce nese kninějí a odbornějí konotaci asi pramalý. Něco jiného y bylo mluvit o náladách, afektech
a dalích významově odliených slovech.
Není tady
Naprosto chapu, z jakeho duvodu se snazis premenit tuto diskusi v prestrelku. Take jsem byla pred nekolika lety na urovni rozvoje duse se kterou se setkavam v tvem pripade. Presne tak, jak vyjadruji tvoje fotky, schovavana za internet, odborne vyrazy a silne ego muze rozvoji jen skodit. Jastvi je treba potlacit a soustredit se na vyssi uroven byti. Tvuj projev jde sice absolutne mimo me, ale uvedom si, ze tyto stranky ctou i jini, kteri jsou v rozvoji a tvoje slova jim muzou jen uskodit. V tvem pripade bych se spis snazila se vyporadat s negativni energii a neutralizovat ji, nemel bys ji predavat dal. od urcitych lidi se ti jenom vrati a neumozni ti v pokroku.
o Dvojhodnotne logice tu neni treba vubec polemizovat protoze do vztahu matka - dite v tomto pripade nepatri. Staci se zamyslet nad danou vetou.
Durkheim se zabyval kolektivnim a socialnim vedomim spolecnosti, puvodem, definici a fungovanim nabozenstvi jako takovem. K pochopeni jeho myslenek je take treba znat Rousseaua, Comta, de Montesquieuho a hlavne Renouviera a Bloca. Precti si treba knihu Elementarni formy nabozenstvi, vydanou v Parizi 1912.
Není tady
Judita napsal(a):
Jak je to vlastně v křesanské nauce s duí? Křesané podle veho věří v existenci due nezávislé na těle (poslední soud, očistec, zmrtvýchvstání), ale na reinkarnaci ne? Kdy tedy due vzniká?
- dua je čas Boha, sme jeho "synovia a dcéry " sme jeho súčasou
a kedy vzniká ? mám pocit, e to nejak nerieim v kontexte času, lebo tieto dimenzie sa mi v súvislosti k dui vôbec nevybavujú
a reinkarnácia, ináč to je teda slovo , nie je v protiklade s kresanstvom, prečo by mala by ?
Není tady
Dita.L
Jsem velmi rád, e chápe důvod mé argumentace. Pokud jsi skutečně byla před lety mé duevní úrovni, věděla jsi co je to dialog a e se snaím najít porovnáváním pro a proti věcných argumentů najít pravdu a vyhnout se irelevantním útokům. Věděla ji, e soudit člověka z několika málo fotek by bylo unáhlené, e se sotva schovávám za net, kdy mám vyplněný profil a rád komunikuji na nejrůznějích úrovních, nejraději tváří v tvář (jedno jestli na půdě akademie věd nebo v přítmí útulné čajovny).
Má pravd, e můj projev jde bohuel mimo Tebe
nesnaí se porozumět mým mylenkám
argumentuje poněkud mimo
ty nehledá
vystupuje jako kdy u svou pravdu má. Nevím, zda mám být poctěn, e jsme tak dobrým ohniskem pro tvou negativní energii, myslím, e bych raději diskutoval v klidu drel se argumentů. Pokud se mi, ale má od Tebe vracet, budu se dret tvých rad a neutralizuji ji(bránila by mi v pokroku
tady myslím
mluví na základě svých letitých zkueností).
Dále ádám, a se napřítě vyhne totalistickým a hovor ničícím frázím jako, e je má energie je pro mnohé nebezpečná. Předpokládejme, e lidé mají vlastí rozum, ano?
Nad danou větou jsme se zamyslel a napadlo mě, e moná neví co to dvouhodnotová logika je
pokud bude chtít rád ti to vysvětlím (ale na tvém stupni u se lidé nesnaí hledat jak to ten druhý mohl myslet
take tě to asi nezajímá, e?)
Rousseaua, Comta, de Montesquieuho jsem četl
ale zajímala mě Durkheimova teorie kolektivu a sociálního vědomí společnosti
můu tě tedy znovu poádat a stručně popíe mi, oč jde(předpokládal jsem, e to svede, pletu se)?
Není tady
Ja svou pravdu skutecne mam a nemam zapotrebi nechat se vtahovat do pravd, ktere jsou mi cizi.
Pokud ti vadi negativni nazor a nedokazes se s nim smirit, mel jsi pri prezentaci tech nekolika malo fotek pripsat neco v tom smyslu, jako "kdo nebude bezmezne chvalit, necht se, prosim zdrzi komentare" byla bych si nechala nazor pro sebe. Budiz stalo se.
Pokud jsi cetl dila panu ktere zminujeme Durkheim ti nemuze byt cizi a nemohl te minout. Nazor si udelej vlastni, abys zase nemel pocit, ze te nekdo kritizuje. ja nemam rada osobnosti, ktere vsechno vedi, vsude byli a vsechno cetli, takze uz smerem k tve osobe nemam co sdelit.
Upravil(a) Dita.L (12. 10. 2006 1:21)
Není tady
U se poprali?
Nějak jste se "vzdálili" od původního tématu, nebo se mě to zdá?
Není tady
To Argon: HTF, e jo.
Není tady
Dita.L Neberu ti Tvou pravdu a ani Tě nechci přesvědčovat o tom, e já jí znám. Takté mi nevadí negativní názor, pokud je konstruktivní. Uvítám i negativní tvrzení (působí na mě depresivně, cítím z toho patné emoce
) ale nemám moc rád komentáře ala (mělo by se to zakázat, o tom se nesmí mluvit a co hůř na jiných forech se dokonce maou komentáře, které ukazují na slabosti teorií tomu říkám totalitní mylení
neříkám, e ho má v plné jeho síle). Něco jsme od těch pánů četl
ale jak říkám na Durkheima si nevzpomínám
nicméně má i svou stránku na webu, existují knihovny a pokud mi z jakéhokoliv důvodu nechce pomoci, musím svou neznalost doplnit tam (oba dobře víme, e se musím jetě hodně učit, ne;-)). Neber prosím ná spor osobně
váím si vzdělaných lidí jako ty a moc rád se vrátím k diskusi k tématu. Co ty na to?
Hellga: Má úplnou pravdu stydím se:-( Rád se k tématu vrátím;-)
janica: Právě tak! Pozoruhodné, podle čeho jsi tak bystře usoudila?
Není tady
Hellga napsal(a):
Backy
Kalí, protoe jsi mě neodpověděl...
Hellga, veď si sa na nič nepýtala, len si prezentovala svoj názor...
Není tady
Argon - OK,nakonec válka je dobrá jen pro ty, co se dívají.
Vratime se k tematu a behem dne ti sem napisu informace o tom Durkheimovi. ted musim bezet pracovat.
Není tady
Hellga napsal(a):
U se poprali?
Nějak jste se "vzdálili" od původního tématu, nebo se mě to zdá?
perete se jak mali kluci, dyt na tom svete je tak kraaasne.....
Upravil(a) Dita.L (12. 10. 2006 11:12)
Není tady
Já si myslím, e největí problémem je definice REINKARNACE. Východní náboenství nechápou reinkarnaci jako opakovanou příleitost ít pozemský ivot, je to pro ně jakási verze pekla. Cílem lidského ivota je uniknout z tohoto trestu.
Jednou jsem byla na přednáce zenového japonského mistra Kadowakiho, a ten vysvětloval, e Budhismus nevěří v reinkarnaci - hledá cestu, jak se osvobodit z řetězu vtělování a osvícení v podstatě spočívá v tom, uvědomit si, e reinkarnace je iluze.
Křesanství oproti platonimsu a orientálním naukám hájí důstojnost lidského těla. Člověk (jednota těla a due) je nezaměnitelnou lidskou osobou, takovou byl stvořen, takový je Bohem milován a takovým je spasen.
Poznámka k očistici (aneb co jsem k němu nala na netu):
Dogma očistce vytvořeno v 1254 - diskuze o očistci vedli prvotní křesané ji od 3.století na základě nněkterých pasáí Bible. Očistec má jen katolická církev, pravoslavná ho částečně přijímá, protestanté ho domítají. Nutno ovem dodat, e s takovým stavem počítá i Judaismus a Islám.
Očistec je zvlátní stav, kde člověk, který sice zemřel v lásce k Bohu, ale v lásce jetě nevyzrálé, plné sobectví, musí svou lásku očistit, zdokonalit.
Podle svatého Augustina spočívá očiování ve zrání v lásce. Due chce ihned navázat dialog s Bohem, ale poznává, e na to ze své strany není připravena. Poznává, co Bůh pro ni znamená, a cítí palčivou touhu spojit se s ním.
Čím palčivějí je touha due splynout s věčnou láskou, tím palčivěji pociuje zvrácenou zamilovanost člověka do sebe samého. A tato bolest očiuje, zdokonaluje lásku člověka, a nastane okamik, kdy tato láska dozraje k objetí s tím, který je svou podstatou Láska.
Není tady
Věru hezký příspěvek:-) Opravdu větina usiluje o vyvanutí ze sansáry (kola neustálých znovuzrození). Buddhisté toti nepovaují ivot za radostný, ale za utrpení. Křesanství oproti platonimsu a orientálním naukám hájí důstojnost lidského těla. Tak to by mohlo být stejně dobře i naopak. Mrskání hříného těla, zdroje neřesti provázela celý temný středověk a své dozvuky má jetě dnes (onanie, antikoncepce). Pokud porovnáme Platonova filosofa, která pěstuje atletiku nebo indického mudrce praktikujícího tantru křesanským mnichem s důtkami a celibátem (na druhou stranu asketický jogín takté pohrdá tělem a templáři takté mohou posilovat svých paí pravda nebude černobílá).
Není tady
Maklara,
to by vysvetžovalo, prečo ná farár hovoril o reinkarnácii ako o nedokonalej teórii o očistci...
Není tady
backy007 napsal(a):
Hellga napsal(a):
Backy
Kalí, protoe jsi mě neodpověděl...Hellga, veď si sa na nič nepýtala, len si prezentovala svoj názor...
No a od tebe jsem čekala, e bude oponovat, nebo něco dodá a já se tím pádem dovím něco nového... Proto sem chodím...svoje názory znám a tak mě logicky zajímá, jak to vidí jiní a s těmihle diskusemi si doplňuji přehled o věci......a mám to zadarmo!
Není tady
Hellga napsal(a):
backy007 napsal(a):
Hellga napsal(a):
Backy
Kalí, protoe jsi mě neodpověděl...Hellga, veď si sa na nič nepýtala, len si prezentovala svoj názor...
No a od tebe jsem čekala, e bude oponovat, nebo něco dodá a já se tím pádem dovím něco nového... Proto sem chodím...svoje názory znám a tak mě logicky zajímá, jak to vidí jiní a s těmihle diskusemi si doplňuji přehled o věci......a mám to zadarmo!
A čo som iné urobil tým, keď som povedal "musím a poopravi..." ???
Není tady
x256987 napsal(a):
Jak je to vlastně v křesanské nauce s duí? Křesané podle veho věří v existenci due nezávislé na těle (poslední soud, očistec, zmrtvýchvstání), ale na reinkarnaci ne? Kdy tedy due vzniká?
Člověk neexistuje před narozením, stejně tak neexistuje ani po smrti.
ádná due není, celý člověk je ivou dui
Ezek. 18:4 Vdy mně patří vechny due, patří mi jak due otcova, tak i due synova. Due, která hřeí, ta zemře.
Upravil(a) saraborovska (3. 12. 2014 23:26)
Není tady