Jo Pan to napsala opravdu úžasně...s tím festivalem netolerance....:-)))
a Lvice chci tě doplnit Nety nezesměšňuje jen Tebe ale i ostatní kdo jsou "duchovní" a jak jsem psala vadí mi to že mi to vadí, ale to je můj problém můj boj samotné se sebou, prostě se nad to nedokážu povznést že mi něco taového vadí...

Nety, že ty jsi přesně věděla co ti lvice odepíše že nemůže LOGICKY nic vysvětli, to jsi ráda že ses trefila že...nechávám se unést pocity a vím to ale napsat to musím

Choysi to s tou zavařenou hlavou byl slovní obrat, vtip...ne nic zlomyslného...jen se mi takhle debat opravdu moc líbí-myslím to bez jakékoliv ironie - a snažím se to všechno vstřebávat a třídit si to:-)))

janico: tak jsem se moc nespletla prostě to podvědomí je mrška:-))

Upravil(a) adra (6. 10. 2006 13:09)

to je teda     g a l i m a t i á š :-)))))

možná ještě takhle za zdraví může psychika - když to připustíme a další věc je to že někdo říká psychice duchovno
prostě někdo věří psychologii někdo duchovnu...
no nevím jdu na kafe

Tohle je důkaz, že zranění vzniklo na mentální úrovni???? Aha. Já se jdu fakt raději věnovat nějaké činnosti, jakékoli , ale jiné. Proč bych tě asi To můžu leda sebe za ten promarněný čas. Já jsem tu nenašla jedinou věc, která by mne by´t jen nahlodala, že by na věcech, které jsem popřela a nesouhlasila s nimi, mohlo něco být. Že tedy každá nemoc a zranění a cokoli vznikne na mentální úrovni a má psychickou příčinu, no ty karmy a podobné věci, to už ani nebudu připomínat.
Na Tvém příkladu třeba jsem našla, že ten člověk byl pěkný trouba, když na kole telefonoval.

Adro, to je normální že Ti to vadí. když se na něco upneš a budeš tomu věřit, vždycky Ti bude vadit, že tomu někdo jiný nevěří a zesměšní to občas stejně, jako ti, co věří, zesměšní zase jeho reálný svět a myšlení. Tím se neznepokojuj, já se tím taky nestresuji.  Je to jen diskuze nic víc

Korekce názorů? Můj názor je od začátku stejnej a myslím, že dost jasnej. A je to z důvodu životní zkušenosti a ne, prot, že bych to někde vyčetla....
Tahle debata je pěkná, jen jsem se nikam nedopracovali.(měkké i, byl tu i jeden chlap ) To je škoda. I když tady padlo i pár vět typu: "Kdo nechce, nepochopí ", tak by se dalo pokračovat v pohodě.
A do knihovny nejdu, díky, lvice . Měla jsem pocit, že si to budeme ujasňovat tady...

Nety jen pro upřesnění: mě nevadí že někdo nevěří...ale že zesměšňuje....asi tak.... a to že se někdo na něco upíná...podle sebe soudím tebe...dělá to na mě dojem že máš lidi, uvažující o "jiných možnostech" za blázny bláznivý.....ale budiž....

tahle debata je možná o ničem - pro mě ne...ale asi v tom že se tady sešli lidi s naprosto odlišnými názory ...a snaží se diskutovat ale stejnou řeč nikdy nemůžou najít.......doplnte si sami:-)))))

Upravil(a) adra (6. 10. 2006 13:24)

Jo, jako myslíš, že mi doporučila, abych se těmi léky jako vyléčila? No, dy´t jo, ne, od toho jsou. Akorát, že tohle nevyléčíš, takže nic nebudeme  raději odhazovat a budeme se řídit standardní lékařskou vědou. prostě tak, jak to dělám a jak to doporučuji i ostatním.

A já tady končím, to byl jen dodatek. Nebudu číst snůčky nesmyslů o tom, jak si nemocní a ranění atd mohou sami za svá zranění, choroby a za ty dědičné může karma nebo co. je to mrhání časem. A navíc si myslím, že pokud s tím nesmím nesouhlasit, tak jste to měly rozvíjet na duchovní, kde by to jsitě padlo na úrodnou půdu u každého. protože vidím, že oponenti vítáni nejsou. Nikdy nemůžete dát důkazy, doložit atd. To prostě nejde.

uf, jdu makat, tohle je poslední s čím se jen zdržím. myslím, že si tu chcete vzájemně pět ódy na to "že za každou nemoc může prostě (jen) psychika, že si nemoc vybíráme sami, a blablabla dál "
Mňam, jdu si dopít kafíčko, papa

Feuria napsal(a):

Hmm, já se nad tím pokoušela zamyslet, ale vždy se mi to vzápětí vyvrátilo.
Mě přestali potíže někdy v 17-18, kdy jsem se nadobro odstěhovala z domu.
Naši měli kočky (a jak jsem psala, já na ně alergii).
Od té doby mám klid. Přitom stresu a depek daleko víc
Tak pak opravdu nevím.
Řekla bych, že mi rozhodně pomohla změna prostředí - odstranění alergenů ....
To asi uklidnilo i tu psychiku a je mi v celku fajn....
To je dobře, né ?
Dokonce ani v krku mě nebolí (a nikdy jsem na angíny netrpěla).

Ja som počula(čau, Fe, som tiež alergička a prepracúvam sa medzi astmatikov - dnes mi dali nejaký koritkoid na vdychovanie, tak rozmýšľam, čo s ním urobím), že alergia sa zvykne buď zlepšiť, alebo vôbec po prvý raz objaviť v puberte a postpuberte, lebo vtedy sa "dieťa" odtŕha od pôvodnej rodiny a jej vzorov myslenia a správania. Čím zasa nechcem bagatelizovať význam vplyvu jednoduchých alergénov ako mačacie roztoče... U mňa je alergia síce vrodená, ale má taký nepravidelný a zaujímavý vývoj, že ma nestojí ani veľa námahy nájsť emočné a psychické súvislosti...
A Nety, ja ti lekárov neberiem, ani ťa nenahováram na vysadenie liekov, ale podľa mňa je táto otázka do značnej miery o tom, čo necháš všetko len na druhých, alebo či si položíš otázku: A čo môžem pre zlepšenie svojho stavu urobiť JA? Niekedy sú to úplne jednoduché a neduchovné veci(prestať fajčiť, prežierať sa, vyhodiť lapače prachu, dodržiavať diéty, cvičiť všeobecne alebo konkrétne cviky, minimalizovať stres - ale to už presahuje do psychiky...), inokedy trebárs aj zamyslenie nad svojím celkovým životným štýlom a veru aj nad psychikou. O hematológii viem veľké H, ale existujú chronické ochorenia, kde pacient môže veľa vecí ovplyvniť sám... a napr. môžem ti povedať, že ja mám s klasickými lekármi veľmi zlé skúsenosti, pacienti sú pre nich poväčšine len anonymné orgány či diagnózy, a úplne ignorujú trebárs ťažkosti, ktoré nevedia zroentgenovať, zmerať či chytiť do ruky. Každý rozmýšľa len v rámci svojho odboru. Takže sa nečuduj, že niektorí ľudia sa po negatívnych skúsenostiach obrátia na niekoho, kto ich aspoň pozorne počúva(alebo sa tak tvári), berie ich ako celok, a nie ako pľúca či pankreas, a snaží sa nájsť komplexné riešenie. A úraz ako "nejemné" upozornenie na nejakú chybu v živote, postoji, apod. - možno to tak tiež nie je vždy, ale často som videla podobné súvislosti. Ja osobne si liečiteľov(zatiaľ som teda bola u jedného jediného, pravdupovediac) vyberám ešte starostlivejšie ako lekárov - a som kritická k obom skupinám. Ale nezavrhujem ani jednu a snažím sa obe využívať čo najviac vo svoj prospech...

Nety, jo máš se léčit lékama, ale popřemejšlet, jestli ta příčina neni i někde jinde. Tohle je způsob, kterej je mi nejbližší
jo a nestojim na žádný straně, jen si připouštim k sobě i nový názory a přemejšlim o nich a ověřuju si je
Nety - třeba jako s tim pranim podle lunárního kalendáře

Feuria napsal(a):

No, přesně takhle jsem to myslela od začátku Choys.

Já vím přecííííí

O.K. Nety:-))
takže my to máme spolu uzavřený:-)))))))

Nety, já jsem ti už dvakrát zpřesnila, že nejdřív na sobě zapracovat, pak vysadit léky, a ty zase cituješ ten původní příspěvek. Tohle není fér. Ještě dodávám, že to chození po doktorech jako náhražku za přemýšlení o sobě jsem myslela spíš na lidi, kteří běhají za doktory s každou maličkostí a čekají, že za ně někdo vyřeší jejich život. Opravdu vážné choroby jsou něco jiného a rozumím tomu, že se tě to dotklo. Jak je to s těmi úrazy nebo rakovinou u malých dětí - v tomhle si jistá na sto pro nejsem, ačkoli na reinkarnaci například věřím. Pročtu to znova, promyslím a pokusím se zformulovat. Nicméně - ty se v tuhle chvíli prostě chováš jako netolerantní fanatik. Nelíbí se mi tvoje pohrdání vším, čemu nerozumíš, a neochota samostatně myslet. Ty by sis ráda sedla do křesla a nechala se přesvědčit, předvádět pokusy a snášet důkazy. To prostě neberu.

"Já si za tu nemoc můžu" zní dost radikálně. Určitě to platí třeba u některých případů vysokého tlaku nebo třeba při problémech se zády - člověk si prostě škodí svým životním stylem. Ostatně většina psychosomaticky orientovaných lékařů doporučuje jako součást léčby zdravý jídelníček nebo třeba pohyb, a všeobecně "pozorný život" - když cítím únavu, nebudu ji potlačovat, ale vynasnažím se přiměřeně si oddechnout, když mi naskočí vyrážka, popřemýšlím, jestli jsem nepotlačila nějaký vztek. když mi v autě zabliká kontrolka, nevyřeším přece problém tím, že ji vymontuju - a to právě dělá klasická medicína, aniž by se současně s podáváním léků nebo mastiček snažila najít PŘÍČINU těchto PŘÍZNAKŮ.

Inspirace tušímže Selimou a jejím příspěvkem - nemoci možná nejsou kvůli něčemu ("za něco"), ale "pro něco" - člověk z nich může vytěžit něco užitečného. Nemoc ho donutí přemýšlet a pracovat na sobě.

Vrozené nemoci ovšem nevysvětlíme jinak než tím, že si duše dobrovolně vybírá svůj úkol a k práci na něm vhodnou rodinu. Já osobně tomu věřím a svým životem jsem se o tom přesvědčila.