Já v žádným případě nesrážím duchovno. Věřím na 100% tomu, že když je člověku špatně psychicky, projeví se to na fyzické úrovni téměř vždy.
Já to jen odmítám z té druhé strany. Když jsem psychicky zcela v pohodě a stejně onemocním, tak za to moje psychika prostě NEMŮŽE!!! Nebo jestli jo tak mi to prosím někdo vysvětlete.

Choysinko, máš pravdu, máme dvě shodné špatné zkušenosti, já jen doufám, že jsme si to špatné nadlouho vybraly.
Maryt, ano, moje nemoc byla vyloženě způsobená stresem a vypětím, u toho astma se to totiž dá jednoduše zjistit. U bronchiálního nemůžeš vydechnout, ale já se nemohla nadechnout, což se zjistí na spirometrii. Jinak tomu, že mám dopředu danou zlomenou nohu, taky nevěřím, ale zároveň tomu asi dostatečně nerozumím, takže neodsuzuju.

Já věřím tomu, že psxchika natropí v chorobách neplechu, psala jsem to tu už nikolikrát. Ale nebudu jaksi naslouchat teoriím, že si za vše můžeme sami, že vše je způsobeno psychikou, nedej bože, že mám životně důležité léky vlastně odbourat psychikou a spoustu dalších nesmyslných výplodů, které nebudu ani opakovat, ostatně vzhledem k mému postoji je velice snadno přečtením diskuze zpět odhalíte.

No já jsem se ptala na těžší trombofilní stavy, kdy hrozí , že se mi udělá  žmolíček v krvi a doputuje do srdce a bude DELETE. jestli to mám případně řešit tak, že odmítnu léky a  budu si říkat : já se uzdravím mocí své psychiky, já to dokážu! Že mám jako strach, aby mi pak rodina nenechala z JIPky odvézt rovnou na psychiatrii. Ptala jsem se na obor neonatologie, jak to tam fundovaní odborníci aplikují a na spoustu dalších. atd atd.
tuším, že mi bylo odpovězeno něco v tom duchu, že i úrazy, které mají cizí zavinění, si způsobujeme sami tím, že nevnímáme jemné cosi z okolí. No, já bych řekla, že je těžké leckdy vnímat ty jemné nuance, když do vás napálí stopadesátkou auto nebo se třeba vezete z dovolené v autobusu a řidič ho hodí na záda a nebo vám prdne obyčejná malinkatá cévka v mozku a  tisíce dalších příkladů. Jak třeba psychicky odbourat nutnost píchání inzulínu, otravu krve atd?

To mě taky zajímá, ne co se ptáš, Nety . Těch "žmolíčků" tam mám krapítko víc ....víme o čem mluvíme, že?
Ale to je vrozený, to s psychikou nemá co dělat Těžko to ovlivním pohodovou náladou a životem bez stresu. To já netvrdím. Taky netvrdím, že když budu v poho, tak že mi najednou půjde nabrat krev. Ne, nepůjde. A jestli jo, tak to nastane velká změna  a bude to o to horší. Můžu vykrvácet.
Ale to už jsem o kousek  jinde...

Nety,
stále píšeš, že bys  nejdřív měla vysadit léky. Ale to tu nikdo nenapsal.
Nejdřív zajdeš k doktorovi, začneš brát léky a pak se můžeš zabejvat tim, z čeho ta nemoc mohla vzniknout. A léky vysadíš až budeš i podle doktorů zdravá, ne sama a ne dřív.
a to, že klasická medicína léčí symptomy a ne příčiny - to je fakt

Já bych spíš upravila to, co napsala lvice na začátku :

Fe, já věřím, že KAŽDÁ nemoc má své psychické kořeny (pocity, emoce). Studuji to na sobě a ač nerada musím říci, že vždy když otevřu L. Hay a mrknu se na příčinu nemoci, pak to tedy vždy sedí.

Dala bych tam NE KAŽDÁ. A tak by to bylo vyřešený...Spokojenost na obou stranách....?   

Tino,
pokud tvé tvrzení, že ze mne zvracíš, bylo "z legrace", tak já jsem Panna Orleánská. Zkus si tu situaci vzít opačně. Vžij se do mé kůže a já budu teď ta Tina, která Ti napíše, že cituji: já z tebe už orána asi zvracím - nebo jinak nevím, proč bych

Ano bolí mě v krku kvůli Fe a také jsem napsala, že si za to mohu SAMA. Ne, že Z FE MĚ BOLÍ V KRKU a že ONA ZA TO MŮŽE. To jsou ty drobné niance, kterých sis nevšimla. A že Fe to přijala? Jistě, protože pochopila princip. To jest že JÁ JSEM SAMA STRŮJCEM TOHO, ŽE MĚ BOLÍ V KRKU. A pokud Tě zajímá, co se za tím skrývá, tak si dej tu práci, literatury tady bylo citováno dost.

A Nety, Tino ono je vždy lepší hledat viníka v tom druhém - podívejte se na Lvici, ona nám už tady párkrát předvedla, jaká je hysterka. Takže vezměme to opačně, máš 37,5, musíš sedět v práci, je ti mizerně, odpočítáváš minuty, kdy si zalezeš do postele a najednou jak to hezky napsala Pan festival netolerance, zlomyslnosti, nepružného mysleni, neschopnosti a neochoty vstřebavat nove informace. Zároveň také uvedla ZESMĚŠŇOVÁNÍ OPONENTA=MNE. Takže sečteno podtrženo, jak se říká, všeho s mírou aneb jeden z Newtonových zákonů praví zákon akce a reakce. Dokonce i Janica napsala, že se mi nediví, že odsud mizím.

Fe, Cho, jestli Vás tato tematika opravdu zajímá, zajděte si do knihovny a půjčte si knihu od Luisy Hay - Miluj svůj život. Nemá smysl Ti tady jen "vyzobnout" příčiny nemocí, je to jen vytrhávání z kontextu. Nemoc je nutné chápat v širších souvislostech. Dobrá je i kniha od Vogeltanze - Etikoterapie. Je tam popsána jeho cesta od lékaře klasické medicíny - krčaře až do posunu k medicíně alternativní. Fakt zajímavé.

Judita má pravdu, nepochopila jsem pravidlo potlachu, mě moc na tohle plácání neužije (odpusťte mi ten výraz), já mám legraci ráda, ale tohle mi přijde fakt o ničem - sorry. Ale každý jsme nějaký........

Upravil(a) lvice (6. 10. 2006 12:58)

adra napsal(a):

taky máš hlavu zavařenou :-))))) ????           

???????

Jája napsal(a):

Nety, sleduji to od začátku a tohle jsem tam nevyčetla, že bychom každá viděla za písmenkama něco jinýho? nebo možná jen blbě čtu

postupně se zbav prášků a zapracuj na sobě, nebo choď od doktora k doktorovi Aha, tak odbourat myšleno zbavit. Takže já se jich zbavím a pak bude DELETE , pojedu takovým tím černým, co nehouká

--------------------------------------------------------------------------------

jenomže lvice, já jsem si myslela, že sis všimla mého metru - že ti tedy dojde, že jsem těhotná... takže ano, stojím si za tím, že jsem to řekla z legrace - a tečka

Faf nikdo nepopřel vliv psychiky na zdraví, naopak.

Nety napsal(a):

Zlomená noha napřed vznikne na mentální úrovni? A jak si to jako mám představit? Kupříkladu jedu na kole, vletím do díry, hodí mne to do pole, zlomím si nohu, ruku, způsobím si otřes mozku a několik tržných ran. Mohla bys mi specifikovat, kde přesně je ta mentální úroveň těchto zranění? Intuice neintuice, když do tebe flákne auto stokilometrovou rychlostí, tak jdi s touhle teorií k šípku. Když tohle někdo napíše, tak bych hovořila už o velmi silném zmanipulování literaturou a jak já laik tomu říkám - "zblbnutí".  Já stopro vím, že mi slepák neprasknul napřed na mentální úrovni a stejně tak jsem si to nezpůsobila psychikou. A pokud  někdo praví, že ano, pak  je blázen a orpavdu nemá smysl cokoli vyvracet. Protože takový člověk už má v sobě tu teorii natolik zažranou, že mu není pomoci
No  to je tedy nálož.

Nety, poviem príklad, ktorý som zažila. Môj kamarát, masér a bubeník(zatiaľ amatérsky), si vyšiel s kamošmi na bicykel. Cestou nazad z Koliby(jazda dolu dosť strmým kopcom) prevzal mobilový telefonát, hoci sám predtým všetkých napomínal, aby sa venovali vždy len jazde. Spadol tak, že nielenže dosť znehodnotil bicykel, ale sám mal komplikovanú zlomeninu dvoch kostí predlaktia s operáciou a vkladaním šroubu. Profesionálne i bubenícky bol na pol roka odpísaný. Po počiatočnej depke, vyvolanej hlavne núteným pobytom u rodičov(tvrdil, že jednou rukou si nevie ani chlieb namazať, ba že má problém so základnou hygienou ), si začal nečinnosť keď nie vychutnávať, tak aspoň plodne využívať. Urobil si nejaké účtovnícke skúšky, ktoré aj tak potreboval pre podnikanie, trávil čas na internete a vyskúšal vďaka zoznamke niekoľko vzťahov, ktoré síce nevyšli, ale už tesne pred druhou operáciou - vyberaním šroubu - sa zoznámil s devou, s ktorou je dodnes. Masíruje už znovu, opätovné počiatky boli neľahké, ale nedal sa, no zároveň si vraj uvedomil, že sa časom bude musieť asi poobzerať aj po inej profesii. A bubnovať začal skusmo ešte so šroubom v ruke, takže údajne pochopil, že toto je preňho veľmi dôležité... Skrátka si zrejme uvedomil niekoľko vecí, nad ktorými by v každodennom zhone asi ani neuvažoval. A navyše mu nútená nečinnosť pomohla nájsť na nete . Ale ne ma,  Nety, netvrdím, že vždy je všetko takto...