A v pripade, ze bude pejsek vrtet ocaskem, znamena to, ze dostanes SMS zdarma

Ahoj Pardorko, jak se mas ?

Teda dneska me zase par psu pri dorucovani vydesilo... uz jsem na to prisla, myslim, ze to znamena, ze mam prestat dorucovat ty blby letaky 

Lueto, s tim narusovanim prostoru to asi nebude ono, lidem do jejich prostoru moc nelezu, natoz abych ho narusovala.

Chtěla bych přispět, spíš dotazem, zajímá mě Váš názor.

Netýká se to ani už snad tématu, spíše toho, co se okolo dělo. Při pročítání jednoho Pandořina příspěvku mě to trklo. Jednoduše je to pochybnost. Měla jsem z toho příspěvku pocit podobnosti, ale nemusí to tak být.

Já za sebe: Asi tak 6 let po osobním krachu(totál  a na všech úrovních), jsem začla jakoby novou životní etapu a také začla číst všechny ty moudré knihy (bez ironie- pro mě jsou dál, než jsem já).  Uvědomila si to, že není důležitý jen cíl, ale každý den, ktreý k němu vede, i když vypadá, že stojím, Že co tzv.co dnes zaseju, sklidím, dnes, zítra, za 5 let. Že se mi dobro i zlo vrací, že je nejdůležitější zůstat v pohodě a být spokojená. Že můžu mít lidi ráda, jejich nepříjemno a zlo jsou jen převleky, mají své důvody a je třeba je i politovat. ..atd, atd. Byl to fantastický čas. Obrovsky se mi dařilo a daří, každý rok jsem udělala 5letý skok. A to na všech frotách. Dnes jsem tam, o čem se mi ani nesnilo...Můžu být spokojená.....jenže

Začla jsem pochybovat. Zřejmě mi došla pokora. Nevím. Byla jsem jednoznačně materialista. Každého, kdo by vyslovil přede mnou slovo "duchovní", bych poslala neprodleně do ....... .Dnes se pokouším pracovat s tím, co zde bylo popsáno, věřím všemu, ale...! Vloudila se mi do toho pochybnost.

C o když je to výmluva pro mě! Co když sem slaboch a zastírám si skutečnost (co se má stát se stane, vše se děje správně....). Co když dělám chybu a neprorážím hlavou zeď jako za mlada? Co když je lepší všechno lámat přes koleno? Co když je podvědomí a duchovno blbost a lidi si tím jen vše omlouvají a vymlouvají se na to? Co když věřit v něco je jen jednodušší?

Zřejmě bych sem toto nenapsala, kdybych se před chvílí šíleně nenas...., a dokázala si "nově vzniklou" situaci vysvětlit. Posledních pár měsíců "trpím" touto nejistotou, ale někde uvnitř vím, že je to jen 10:90. Já chi mít 100 !!!

Rozumí mi někdo?? Zažili jste to někdo?

Wiki, postupující moudrost přece neznamená, že už se nikdy v životě nebudeš za něco rvát jako lev, že prostě rezignuješ a řekneš si "všechno je jak má být". Já to vnímám tak, že si prostě jen líp rozmyslíš, kdy se dát do boje, že to "tlučení do zdi" bude jedna z tvých možností, kterou ovšem zvolíš vědomě, poté, co dospěješ k závěru, že v tomto konkrétním případě ti to za to stojí. Že se nenecháš vláčet okolnostmi, nevyletíš pokaždé jako čertík z krabičky (pak je člověk totiž jen hračka v rukou toho, kdo na té krabičce mačká cuplík). Zkrátka že budeš jednat vědomě.

A znáš to - sílu změnit to, co se dá, odvahu snášet to, co změnit nejde, a moudrost rozeznat to od sebe...

Jeden starý muž hospodařil se svým synem na malém statku. Měli jediného koně. Jednoho dne jim kůň utekl. " To je strašné," litovali ho sousedi. "Taková smůla" ! "Kdož ví, jestli je to smůla nebo štěstí," odpověděl sedlák. Za týden se kůň vrátil z hor a přivedl s sebou do stáje pět divokých klisen.
"To je ale štěstí", říkali sousedi. "Štěstí, smůla, kdož ví?" odpověděl starý muž.
Druhý den se jeho syn pokoušel zkrotit jednu z klisen a zlomil si nohu.
"To je hrozné, taková smůla"!
"Smůla, štěstí?"
Do kraje přišli verbíři a odváděli mladé muže do války. Sedlákův syn se jim nehodil a proto ho nechali doma.
"Štěstí? Smůla?"

Z knihy Dana Millmana Cesta pokojného bojovníka.


Důvěřuj Wiki! Někdy si důvody neumíme vysvětlit, ale všechno co se děje je jen pro naše dobro. I to, co se nám jeví v té chvíli jako zlo. Sama jsi to definovala jako ztrátu pokory, což si nemyslím, možná jen nejsi připravená na další zkoušky. Přesně jak řekla Judita, já si taky vždycky říkám, že všechno je jak má být. Mnoho z nás nežije v přítomném okamžiku a nesmyslně se zaobíráme minulostí, nebo naopak máme obavy z budoucnosti. A přitom není jiný okamžik než právě tento. Znovu jsem si to při čtení výše uvedeného "bojovníka" uvědomila. Tak hlavu vzhůru holka a nedovol, aby Tě kdokoliv  dokázal šíleně nas..t.

Upravil(a) lueta (14. 12. 2006 15:26)

Judita : Hezky pribeh. Vypovida o lidske blbosti...a nekdy nesmyslne vire v neco neexistujiciho a to co nam matka priroda primo ukazuje, si ani nevsimneme. Mozna hledal Andelicka ( Dark Angela, jak jinak, ze ? ), nebo hledal toho vousatyho pana sediciho na mracku

Adro, holky to tady budou vědět, já mám připravenou ke čtení 2.od Jonáše, a myslím, že tyto věci popisoval v 1 - křížovky života......Je to tak???nebo jsem to spletla?

sunyata: to je přesné...kde bych se o tom dočetla více? nebo si o tom popovídat:-))
nemám pocti že za nic nestojím, dokážu už na sebe nebýt tak tvrdá, nesoudit se za něco...beru to jak to je...když už se pro něco rozhodnu, nepitávm že jsem to měla udělat tak a tak...z krátkodobého hlediska:-))
přemýšlím v čem bych měla cítít vinu?uričtě by se asi něco našlo...
strach z budoucnosti mám, ale už ne takový jako cca před půl rokem...to byl hrozné!!
ted mi "jen " zbývá "zbavit se břemene v pdobě ženáče...nevadí mi ON jako člověk ale ten vztah...mě to s ním svým způsobem moc baví a vyhovojeme si, ale já bych chtěla poznat někoho nového...a žít normálně...a pak si zase řeknu proč když mi to tak vyhovuje...prostě jako bych byla už rozhdnutá...jen to vyslovit nahlas.... a uvědomit si to plnou silou....
a jinak ti sunyata DEKUJU

Hmm, cítím se stejně, ale nohy mě zatím nebolí .... spíš záda

Děkuji

Nebo Dethlefsen - Nemoc jako cesta.