29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Tercila napsal(a):
Mívám doma olej v PET lahvích od minerálek.
Asi už nemusím pokračovat, že...
takhle si jednou muj strýc cvakl doušek slivovice přelité do lahve od Matonnky. Byl totiž po opici, bylo mu po slivovici strašně zle a potřeboval se napít pořádně vody....chudák málem na to umřel
Není tady
xxxx napsal(a):
Tercila napsal(a):
Mívám doma olej v PET lahvích od minerálek.
Asi už nemusím pokračovat, že...
takhle si jednou muj strýc cvakl doušek slivovice přelité do lahve od Matonnky. Byl totiž po opici, bylo mu po slivovici strašně zle a potřeboval se napít pořádně vody....chudák málem na to umřel
tak moje tchýně nalila do láhve od becherovky kdysi sapón (ten se snad už ani nedělá) kdo pamatuje určitě ví jaký dělal bubliny.no a můj tchán si cvakl bechera:lol:,bublily mu šly i ušima.
Není tady
tak moje tchýně nalila do láhve od becherovky kdysi sapón (ten se snad už ani nedělá) kdo pamatuje určitě ví jaký dělal bubliny.no a můj tchán si cvakl bechera:lol:,bublily mu šly i ušima.
úplně to vidím
Není tady
Manželova sestra je vynikající cukrářka. Opravdu (nerada)
musím uznat, že její dorty a vůbec všechny výtvory jsou nejlepší, co jsem kdy ochutnala. Má obrovskou kuchyňskou linku a snad všechny suroviny... Jednou jsme u ní seděli, kafovali, kvákali a ona zrovna dopekla těsto na roládu. A protože je taková bezprostřední a taky rychlá, prostě má fortel, tak mezi líčením nějaké události mazala tu roládu marmeládou. A kvákala, kvákala, máchala rukama a kmitala po té kuchyni a najednou spráskla ruce... Místo marmelády potřela tu roládu kečupem.
Není tady
Jejda, můj první guláš manžel nazval slizem pro vetřelce. Z totáče jsem byla zvyklá, že hovězí přední bylo tvrdé a vařilo se skoro hodinu v papiňáku,jenže já to ještě vařila v hrnci. Maso se skoro rozpadlo a chytlo takovou klihovatou konzistenci. V té době šel v kině Vetřelec, tak jsme se smáli, že bych mohla dodávat do Hollywoodu sliz.
Nebo klasika s bábovkou, místo mouky jsem dala cukr moučku a pořád nechápala, proč je bábovka i po 2 hodinách tekutá....
Není tady
A já zas nosím brýle na čtení, ale ze začátku jsem je moc nosit nechtěla. A doma v kuchyn u vaření jsem už vůbec neviděla žádný důvod.
Tak jsem jednou dělala řízky, vybrala vše na trojobal, obalila a když jsem je smažila, divila jsem se, že se to nějak nechce usmažit a má to takovou divnou barvu i chuť. Už jakože ten usmažený řízek a hlavně ta strouhanka.
Tak jsem ji vzala brýle na čtení, abych uviděla, že jsem vzala namísto strouhanky plechovku hodně hrubé krupice(měla jsem ji z Maďarska na moc dobré krupicové noky). Ta strouhanka byla totižto jemnější konzistence než ona krupice. A bez brýlí to vypadalo a v ruce to bylo cítít jakože mám vše správně.Od té doby nosím brýle málem furt.
Řízek jsem oloupala z obalu a snědla i tak.
Není tady
Jo, a moje matka byla machr na "vymalování" kuchyně výbuchem papiňáku.
Osobně si na zdech pamatuji polévku po výbuchu, jednou guláš. Nejlepší byla výmalba po vybuchlém kávovaru - ten italský typ, kdy voda probublá ze spodní části nahoru a když člověk zapomene včas vypnout anebo špatně zatáhne uzávěr, tak pak bouchne a to kafe i logr rozmetá po kuchyni, tedy po všem.
Není tady
Papiňák je klasika. Jednou před lety jsem byla sama doma a neplánovaně přijela manželova teta, kterou jsem nikdy předtím (a nikdy potom) neviděla. Byla jsem z té svérázné ženy tak paf, že jsem při otevírání papiňáku zapomněla zkusit, zda už je odtlakovanej a najednou jsme měli kuchyni plnou hub. Na stěnách naštěstí ne, tak moc už natlakovanej nebyl (to by ani nešlo otevřít).
Není tady
Před týdnem jsem skončila náhle ve špitále. Hoši měli upéct kuře - věk: 43, 16, 10 let. Po telefonu jsem dirigovala, jak to mají udělat....kuře omyjete, pomatláte olejem, osolíte, okmínujete, přidáte papriku, mírně podlijete vodou a pečete na 180 stupňů C tak 30 - 45 minut, hlídat, podlívat ..... až nepoteče po propíchnutí krvavá tekutina, ale čirá, ODKRYTÉ dopečte, abyste měli kůrčičku. Naprosto primitivní příprava. Můj muž si ještě dělal srandu, zda to kuře má nejdřív z toho obalu vydělat....
Po návratu jsem se dozvěděla detaily pečení. Nejenže ho nejdřív pekli nepřikryté /takže tak 2x tak dlouho/, ale po naporcování - po údajném upečení - se jim zdálo nějaký divný, tak ho šoupli znovu do trouby.Pak na něj "trošku" zapomněli, tak mírně "žčernalo", ale prý bylo dobrý a sežrali ho celý.
V nemocnici, asi v tu samou dobu, mi vedle ležící kolegyně o dvě generace starší, vyprávěla příběh svého mládí - je spíš o vyváření, než o vaření. Po dlouhé směně v práci dala vyvářet na sporák ručníky a utěrky s tím, že manžel to ohlídá /díval se na fotbal/. V blahé najěji usnula, načež se probudila v mlze a kouři, z ručníků byl škvarek, který vyškrabovala ještě týden z hrnce. Manžel se prostě díval na fotbal.....
Nejenom, že jsem po telefonu mezi kapačkami "vařila", ale i "prala", organizovala třídní schůzky a kroužky mladšího syna. Ovšem, jak jsem si je vychovala, takové je mám. Musím přitvrdit.
Není tady
marg, tak u toho nejmladšího máš možná šanci.
Když jsem se kdysi po desetidenním pobytu v nemocnici s naším dítkem vrátila domů, muselo se vyprat veškeré prádlo a kuchyň vymalovat. Manžel si totiž jednou ohříval párky a "jen tak na chvíli" si sedl k televizi.... Probudil se, až na něj sousedi bouchali, že se z našeho bytu valí dým. . Zatímco mi pak sousedka s očima navrch hlavy vyprávěla, jak už chtěli volat hasiče, manžel situaci zlehčoval slovy: "tsss, ta nadělá, trocha kouře, no"
Není tady
No, něco takového má za sebou matka. Ohřívala na plynu zelí a nějak vedle v pokoji usla. Zelí se připeklo, plyn hořel a hořel. Když už se táhnul tmavý dým oknem ven a do chodby a ona neotevírala, tak sousedka vzala žebřík a vlezla oknem do kuchyně (kde má většinou otevřené okno a bydlí v přízemí) a zachránila situaci. Vyvětrala celý byt a probala poloomámenou matku.
A nelezla do bytu takhle poprvé ze stejného důvodu. Nejsem schopna ji naučit ohřívat věci v mikrovlné troubě.
Není tady
To víš, mio, zvyk je železná košile. Starší lidi už se neradi přizpůsobují novým věcem, byť můžeme být přesvědčení nabeton, jak je to pro ně ohromný pomocník v domácnosti.
Manželovi se to přihodilo, když ještě mikrovlnky nebyly (na jeho omluvu) .
Ta sousedka Tvé mámy je ale dobrá
Není tady
Jo to vím, ale třeba já odjakživa nesnáším ohřáté věci na sporáku (plynu) tak horké, že se nedají jíst.
Jo, sousedka je dobrá. Jenže byla na operaci kolene, takže už nikam nevyleze. Alespoň už má klíče a matka už nechává klíče ve dveřích, takže může dveřma. Předtím je nechávala s klíčem.
Není tady
Fiasko bylo dneska, když jsem zkoušela thajskou kuchyni-kuřecí nudličky v kokosovém mléce.
Správně jsem měla orestovat samotné maso a nakonec zalít mlékem a jen prohřát. Já jsem kuře do toho mléka naložila na 24 hodin, hodila na pánev a vařila v tom asi 10 minut, dokud se mléko nezdrclo. Fuj.
Není tady
Převčírem jsem zapnula troubu s pusinkami a po celodenní práci si šla odpočinout k televizi. Jak to dopadlo, určitě uhodnete ...
Není tady
Jo, já takhle dopadla s těstem na větrníky. Poprvé se sice nafoukly, ale těsto uvnitř lepilo, jíst to nešlo a že sním málem vše, ale jíst to vážně nešlo. Druhý pokus - těsto se nenafouklo, konzistence kamene a nežral to ani pes.
Potřetí to zkoušet nebudu, nemusím prostě umět upéct vše.
Není tady
musí se to péct děsně pomalu, rozpálit troubu, vypnout a nechat to tam přes noc, alespoň já takhle pusinky dělám, bohužel posledně jsem tu troubu nevypla ...
Není tady
Dobrý, fakt už to zkoušet nebudu, i když kdo to umí, je to jednoduché. Tak já zas umím jiné jednoduché věci, co jiní ne. Třeba medovník pečeme celý život, pro mne to žádná novinka na trhu není. Pravda, je to sváteční dobrůtka, jako Vánoce, svatba, velikonoce a tak.
Není tady
Když jsem poprvé pekla kachnu, dala jsem jí péct i s drobama v igelitu, co byly rafinovaně ukryté vevnitř.
Já bych to zakázala!
Větrníky jsem dělala jednou v životě, těsto jsem vyhodila i s kastrolem. To nešlo vybouchat ničím.
Ve 12-ti letech jsem uvařila okurkovou polívku - vlastní recept.
Chutnala všem, matka jí dodnes otci uvaří, když nemůže na velkou....
Když jsem u polívek, můj manžel mi před štědrým dnem chtěl pomoct v kuchyni, tak mi málem slil sváteční polívku do dřezu. Nějak si neuvědomil, že nedělá těstoviny.
No a co se jiného obsahu lahví týče .... já si parádně lokla hnojiva na kytky. Dobrota to byla, blee!
Není tady
Eri
tos mě přopoměla.Já takhle aktivně kámošovi vylila,měl něco připravenýho na svíčkovou. :lol:Pravdopodobně si tím chtěl zalít to maso.. a tak šup vylila jsem do záchodu. :lol:Nevím ani co to bylo.,mě to přišlo jako špinvej hrnec s nějakou špinavou vodou!!
Není tady
Nejhorší u vaření je umývání nádobí. A nemusí jít jen o "vaření" - moji hoši si berou na každý kousek jídla nový talířek, na každé mlíčko s kakajíčkem nový hrníček, vše nechají zaschnout.....a já z toho šílím.
Není tady
sisi21 napsal(a):
Eri
tos mě přopoměla.Já takhle aktivně kámošovi vylila,měl něco připravenýho na svíčkovou. :lol:Pravdopodobně si tím chtěl zalít to maso.. a tak šup vylila jsem do záchodu. :lol:Nevím ani co to bylo.,mě to přišlo jako špinvej hrnec s nějakou špinavou vodou!!
Tak tos byla taky za poklad, že?
Hele, v klidu. Sice se to netýká kuchyně, ale taky jsem byla hvězda roku, minulý týden.... kupovali jsme mi kolo.
Ten můj zkoumal fotku na netu a říká: : podle koleček vepředu bych typnul tak 21 rychlostí. Ať jsem koukala, jak jsem koukala, na předním kole fakt žádný nebyly. Když jsem se přiznala, že tam žádný nevidím, chvíli na mne vytřeštěně zíral a pak řekl : Tak to fakt nemá cenu. Vyberu ho sám!
Upravil(a) Eri (12. 12. 2009 17:32)
Není tady
Když jsem se vdávala neuměla jsem uvařit vůbec nic. Jedno z prvních jídel byl špenát-na manželovo přání.Já ho nejím ani bych ho nikdy neochutnala,uvařit jsem ho neuměla.Tak jsem koupila zmrazenou kostku špenátu a byla jsem si jista,že na ní je návod k přípravě, podle kterého ho uvařím.Doma jsem začala číst návod kde bylo napsané-špenát vyjmeme z obalu ,rozmrazíme a připravíme obvyklým způsobem! Protože jsme s manželem neznaly žádný obvyklý způsob, postavili jsme na plotnu hrnec do něj rozmražený špenát a pak jako pejsek s kočičkou v té pohádce postupně do špenátu přidávali vše co jsme si mysleli,že by tam mělo patřit.Ve finále to můj muž snědl a to bylo poprve a naposledy co se v naši rodině vařil špenát.
Není tady
Eri napsal(a):
Tak to fakt nemá cenu. Vyberu ho sám!
no aspoň k něčemu ti chlapi jsou!!!!! asi bych na to čuměla stejně.
Není tady
Vanda napsal(a):
Když jsem se vdávala neuměla jsem uvařit vůbec nic. Jedno z prvních jídel byl špenát-na manželovo přání.Já ho nejím ani bych ho nikdy neochutnala,uvařit jsem ho neuměla.Tak jsem koupila zmrazenou kostku špenátu a byla jsem si jista,že na ní je návod k přípravě, podle kterého ho uvařím.Doma jsem začala číst návod kde bylo napsané-špenát vyjmeme z obalu ,rozmrazíme a připravíme obvyklým způsobem! Protože jsme s manželem neznaly žádný obvyklý způsob, postavili jsme na plotnu hrnec do něj rozmražený špenát a pak jako pejsek s kočičkou v té pohádce postupně do špenátu přidávali vše co jsme si mysleli,že by tam mělo patřit.Ve finále to můj muž snědl a to bylo poprve a naposledy co se v naši rodině vařil špenát.
vždyť špenát je táááák dobrej .Děcka ho taky moc nechtěla..Tak jsem jim vždycky říkala,nebudeš jak Pepek námořník(nevím jestli znáš tu grotesku) .!!!jj tenkrát to letělo ,každej chtěl mít svaly jéééjej
Není tady