Vybavilo se mi, jak jsme jednou zkoumali pláty piškotového těsta a hledali šroubek z mixéru (no, lepší něž zkoumat záchodovou mísu )

Když mi bylo nějakých 16-17, mamka vždycky v sobotu před odchodem do práce začala vařit oběd a já jsem to před polednem dodělávala. Jednou vstanu,v jednom hrnci byly brambory s houbami, v druhém základ na guláš. V misce na lince smetana a v ní rozmíchaná mouka. Připadalo mi to zvláštní, nicméně jsem tekutinu poslušně vlila k masu - a v tu chvíli mi došlo, že plánovaným menu byl guláš a polívka - kyselice. No, nakonec byla bramboračka a gulášek se smetanou...

Maggie - jestli to nebyl úmysl - to víš, tchýně ...

Evo tak tos zase ty me pripomnela, jak jsem si jednou delala kafe v praci v kuchynce, vyndala jsem hrnek, dala cukr, nasypala kafe, zalila odnesla..... a zjistila, ze je nejaky divny. Mno, dopila jsem a sla mejt nadobi. Umis si predstavit tu hruzu, kdyz jsem zjistila, ze to "pravy" kafe" tam furt stoji a ja si zalila logr po ani nevim (dodneska) po kom

P.S. opar nebyl, tak to nakonec dobre dopadlo

To jste mi připoměly, jak mě jednou požádala zákaznice o něco k pití a já automaticky sáhla po lahvi a podala ji té dotyčné. Teprve až začala prskat jsem si uvědomila, že ksem ji podala lahev, kde jsem měla odlitý olej. Byl to základ dětského oleje, je čirý  jsou tam trochu bublinky, takže to na první pohled není poznat. No, nicméně mě při další návštěvě poděkovala, prý se už dlouho tak "hladce" nevykakala

Jo porodnice - sestřička donesla prášky, prý na lepší zavinutí dělohy. Tak jsem spolkla oba - bylo to projímadlo a krom kojení jsem už nestíhala nic jiného než běhy na WC.

jo, me dali v nemocnici na gyn prasek proti bolesti bricha po operaci, tak jsem ho "tam"soupla a po hodine, kdy bolest ne a ne prestat, sla jsem si jeste pro jeden. Sestra na me vyvalila oci, ze to neni mozny..... po chvili dohadu pochopila a upozornila me, ze prasek bylo treba spolknout a zapit !!!

Regina napsal(a):

A klasika je, že odmáčím octem konvici, nevypláchnu to, jen přileju vodu a udělám návštěvě vskutku výživnou kávu

tak tohle se mě taky povedlo ..já nedala ocet ,ale kys.citronovou..

To jsem ráda, že nejsem sama, já jednou dostala domácího králíka , ale asi už hodně pamatoval a pořád né a né být měkký, měla jsem novou mikrovlnku a moc jsem o vaření v ní nevěděla je to asi 18 let, strčila jsem králíka do mikrovlnky, že ho dám jen na pár minut a on určitě změkne, nic se moc nedělo a tak jsem raději 10 minut přidala, no egyptské mumie byly proti tomu králíkovi  měkké jako dort. Králík se dehydroval byl jak drátěnka.tak jsme měli buřt se špenátem a knedlík Nebo jsem jednou chtěla mixovat  zeleninu na svíčkovou a jako vždy dělala 10 věcí najednou hup šup zapnula mixér a ejhle svíčková na stropě.. Taky jsem vařila kuřecí křidélka v Zeptru - nechat přijít k varu a stáhnout, že, ale to bych na ně nesměla zapomenout a odjet do města potkat se ze známou a jít na kávu....syn přišel dřív a volá mi mami ty něco vaříš tady není moc vidět či co? hnala jsem domů a doma bílo a v hrnci místo křidélek zkamenělý mazut. hrnec se mi podařilo umýt s pomocí Drany.

tak já dokazala spáli "vařená vajíčka" - normalne kdyz varite ve vode natvrdo, no taky jsem odesla jen vynest kos, a zakecala se, vajicka vyhazovala i s hrncem. No a ne dopadly hrnce ve kterych v detskych letech probihaly pokusy vareni - karamelu, popkornu v hrnci:(

Holky,ale co ctu vase akce, tak se tu popadam fakt za bricho, pritel na me kouka jak na cvoka, ze se smeju sama sobe....

Připálené hrnce - od mlíka, brambor, krupičné kaše, hrachu. To ale patří k vaření a stane se to i lepším kuchařkám,že.
Vzpomínám si na mamku, které vybuchl papiňák s čkočkou. Bylo mi tak 9, přišla jsem do kuchyně, papiňák zněl nějak zvláštně a pak už si jen vzpomínám na povel: "K zemi!" Víko papiňáku prorazilo linku a bylo vymalováno.....
Při poslední rodinné sešlosti mamka zapálila pečící papír /já mám teda běžně opálené chňapky/. Začala mávat utěrkou, čímž ten oheň ještě víc rozdmýchala. Můj 16-ti letý syn jí potom sdělil /studuje chemii/, že tak by ten oheň neuhasila, naopak, ještě rozšířila. Duchapřítomný táta hodil papír do dřezu a pustil vodu/.
Taťka mi jako batoleti vařil krupičku - dle návodu: přidejte špetku soli. Jeho špetka byla větší než malá a já mu krupici stále vyplivovala. Jak přišla mamka ze služby, ochutnala krupici, tak tátu poučila, co je to špetka a ať žádnou sůl už do krupice radši nedává.
Jak byla moje babička vynikající kuchařka - "z ničeho uvařím vše" - tak si ráno pravidelně nechala vyvařit vodu na kafe v konvici, protože se musela nejdřív projít na zahradě.
Jo, a já jsem jednou  v plechovém hrníčku připálila dudlíky, které jsem měla v úmyslu jen vyvařit /na ten smrad spálené gumy doteď nezapomenu/.
Jinak běžně, když se zbavuji "kamene" v konvici /octem, kyselinou citronovou/ - nejlépe 3xprovařit a nechat odstát přes noc. Tak můj muž pravidelně si uvaří ráno z této směsi kafe dřív, než ho stačím zastavit. Posledně jsem z toho žila 3 dny - uvařil si kafe, pak něco vyřizoval, kafe vychladlo a on se z hluboka napil.....co to s ním udělalo budu jednou vypravovat vnoučatům /i s poznámkou, že jsem vždycky dědečkovi říkala večer, že čistím konvici...a ráno je třeba ji vypláchnout/.
Posledně donesl krásné houby z lesa, hříbky, kozáky, klouzky a 1 bílou houbu, o které tvrdil, že je to žampion /ten já sbírám jen v obchodě/. Jak byl v ráži, vše očistil, nakrájel a dal vařit, že je zamrazíme. Podotýkám - je to inženýr v lesnictví a v lese žije od narození. Pak mu to ale začalo vrtat hlavou, hledal na internetu, v atlase hub, ale houba už byla uvařená i s těma neškodnýma hříbkama. Varianta, že já to ochutnám, a když přežiju, tak si uděláme smaženici, neprošla. Všechno - a nebylo toho málo - jsem musela vylít.
Abych si manžela vychutnala až do dna /ad. co kdo vypil/: jako hajný při kontrole dřevorubcu na pasece měl takovou žízeň, že mu ukázaly, kde mají šípkový čaj. Byly tam 2 flašky se stejnou barvou...., lokl si benzínu do motorové pily /je přísně zakázáno lít beznín do nádob od vody, že/. Naštěstí včas zareagoval. Podruhé šel ve firmě do ledničky - a ejhle - opět flaška Dobré vody. Než si uvědomil, že pije minimálně 60% slivovici, tak měl v sobě už tři loky.
Jinak můj bratr jako pětiletý vypil parfém zvaný "Živé květy", jen ty fialky tam zůstaly. A on zvracel jak Amina.

Upravil(a) marg (10. 8. 2009 13:59)

Díky Judito, dělat někomu radost, to je to nejlepší!

Ale našla jsem si ve svém příspěvku dvě hrubky, to je ostuda. Moje děti to nesmí zjistit.....protože je peskuju za každý špatně napsaný diktát.

Všem, kteří experimentují s kuchyní přeji hodně vytrvalosti a trpělivosti jejich strávníkům. Snaha se má ale vždy ocenit.

Dnes jsem se hodně naštvala u kynutychých knedlíků s meruňkama /s jedním jsem flákla do dřezu/. Lepilo se těsto a hrubé mouky nebylo furt dost. Můj bratr mi řekl, že s takovým těstem je třeba se mazlit /vyučený kuchař/. Domazlila jsem se do fáze, kdy je vše sežráno a na mne zbylo jen to nádobí. Příště knedlíky koupím v super-hypermarketu a ohřeju na "pařáčku". Pozn.: zítra budou suchý brambory, možná i s máslem a trochou soli.

Marg

Judita napsal(a):

marg, vy máte děsné štěstí, že ještě všichni žijete ale čte se to krásně, zasmála jsem se jako už dlouho ne

Upravil(a) marg (11. 8. 2009 21:00)

Tercilo,
jak tak čtu, tak jsem si opět vzpomněla. S tím olejem .... a mým mužem /tehdy jím ale ještě nebyl/. Byl ve 20-ti letech na výstupu do hor v Rumunsku /nějak na F... Fagaraš se to pohoří jmenuje/ - normální člověk jede k moři.... Dostal vysokou horečku a "lidově" řečeno zácpu. Mezi spánkem a bděním jen slyšel, co s ním na těch skalách budou dělat. Někdo chtěl rozbít poslední teploměr a dát mu napít rtuti /podotýkám - byli tam samí muži/, nakonec "obětovali" půl litru oleje, který - a nevím jak - do něj vpravili. Nejenom, že museli všichni setrvat asi 3 dny na místě /horečka opadla dříve, než běhání za "tábor"/, ale pak byl opět schopen absolvovat zbytek výstupu i sestupu.
Starší kluk a student chemie je velmi ostražitý, co se týká jakékoliv chemie v naší domácnosti. Žádné přelívání do nádob k tomu neurčených, chemie v odpadu, který neodtéká - neexistuje /dělám to tajně/, Raid je rakovinotvorný -tak ať mu ten sršeň sviští klidně po pokoji. Méně ostražitý je ale v okamžiku, kdy dá na "vyprání" rifle, a nevybere si kapsy. Vyprat papírový kapesník znamená pro mne jeden den obíračku ostatních vypraných svršků. Tak jsem při běžné preventivní prohlídce našla doklad na basu piv a 40% slivovici - u příležitosti oslavy jeho 16-tých narozenin. Prý mu ten peněžní doklad někdo strčil "schválně" do kapsy .

Tercila napsal(a):

Mívám doma olej v PET lahvích od minerálek.
Asi už nemusím pokračovat, že...

Upravil(a) marg (16. 8. 2009 10:24)

Judito, já mu dám "soft" výprask /hned jak se vrátí ze soustředění/. A nebude 40-ti procentní. Čeká ho denaturovaný líh, nejmíň 90%.