Taky si myslím, nebo spíš jsem přesvědčená, že je pokrytecký a má ženskou. Jen lže. pokud nechce odejít, měla bys ty, kam odejít?
Sakra, to je ale šmejd, promiň

S tím šmejdem bych se mírnila, ale .... něco v tom bude. Je dost mladý a asi dle všeho nebyl ještě zralý na to mít rodinu :-( nepobral to.

Upravil(a) Feuria (23. 10. 2006 11:19)

Feuria napsal(a):

S tím šmejdem bych se mírnila, ale .... něco v tom bude. Je dost mladý a asi dle všeho nebyl ještě zralý na to mít rodinu :-( nepobral to.

Chápu třebas, co ho k tomu vede, ale já prostě nesnáším u chlapů lhaní, nesnáším. proto ten výraz

No...Decimo...máš pravdu tak napůl..tedy tak to vodím já...s tím že je unavený manželstvím...chudák chlap no jo...ženksá má  taky právo...být unavená..to ted ponechme stranou...na manžestvlí a společném soužití se mají podílet oba, na radostech i strosech, zní to asi staromodně ale je to tak jinak to nemůže spolehlivě fungovat:-(((

ale to jak píšeš že je důležité že ON nechce odejít a od toho bych se odvíjela...proč asi nechce odejít...prorože má má doma "pohodu" navařeno bla bla bla....hodnou ženušku...a "kamaráda" k tomu navrch!!!
to že nechce odejít bych spíš "využila" tak že když tedy chce bydlet s námi at se trochu snaží být pro rodinu přínosem a ne otravuje život tím že si neví rady že už ji tak nemiluje...ach jo...
to že by ses Petino měla/mohla věnovat sama sobě to je opravdu asi momentálně to jediné a správné...prostě zatít drápek...jestli někoho má...mělo by to zabrat...známe to oni můžou všechno,dokud je doma vše O.K. je to v pořádku....běda ale jak by přišel na to že dokážeš být bez něj...a dokonce si bez něj "užívat"života....není to ode mne rada, jen návrh jednoho z mnoha možného řešení...držím pěsti:-))

Adro, takhle to vidím i já. Proč je důležité jen to co chce ON? Petina si také musí ujasnit, co chce ona. ON také může takhle fungovat celé roky nebo prostě pořád. Může to být také tak, že jestli ON někoho má, tak to může být zadaná žena a Petina mu bude třeba roky doma dělat kompletní servis, čekat, škemrat o pozornost a poslouchat, jak je unavený a jak ji nemiluje.
To se taky nikdy nemusí dočkat nebo se po letech dočká toho, že se dáma uvolní a manžel už Petiny servis nebude potřebovat.

Jinak je fakt, že by Petina měla začít žít i mimo manželství. Kámošky, sport nebo jakékoliv jiné záliby .... co já vím .... co má ráda a co ji potěší a trochu odpoutá. On zřejmě bude odmítat hlídat, ale to se dá udělat i jinak. Sousedky, kámošky ...... Ale v první řadě bych zaměstnala s hlídáním jeho, jak jen to půjde. Když bude doma všechno OK, nebude moct nic namítat, když sám se také chodí "venčit".

Petina napsal(a):

Bylo by mu jedno, kdybych si někoho našla. O tom jsme se už bavili a že chce, abych občas vypadla z baráku, to by jedině uvítal. Chce, abych někam vyrazila s kámoškama a bavila se. On by rád hlídal> jenže jde o to, že já bez něj nikam nechci jít.

Promiň, ale asi mu se svou závislostí na něm trochu lezeš na nervy. Asi by si víc vážil a miloval samostatnou ženu, která se umí bavit i jinak než jen s ním. Možná ho to fakt dusí. Tak se snaž být nezávislou a samostatnou. Ukaž mu, že to dokážeš. Jdi do posilovny nebo na aerobic nebo, co já vím, jen sama nakupovat hadříky .......
Jinak mu z toho šibne.
A jestli fakt nikoho nemá, třeba v Tobě objeví novou Petinu, kterou bude chtít milovat.

Adro, díky. Já vím, že zůstává se mnou kvůli mrňouskovi. Děsně mě to bolí .... Na jednu stranu chci dělat to, co radí Fanny, začít si žít, ale na druhou vím, že prostě taková nejsem. Já, Petina, kterou si vzal za svou manželku jsem jiná. Nechci chodit sama někam, chci chodit s ním, nebo být prostě jen tak doma. Nemyslím si, že bych byla nějaká sépie, co se přicucne na manžela, když přijde z práce a ani se od něj nehla. Prostě chci žít "normálně". Celé dny bývám s malým venku, chodím s kámoškama na vycházky s kočárkama, večer uspím malého a jdu žehlit. Manžel se učí němčinu. Uklidím, kouknu na TV a jdu spát. To je vážně tak strašný ??? Já fakt nevím, co dělat...-.

Děvčata, já vím, že se mou asi nesouhlasíte,  já mluvím jako "zaloužilá manželka", letos budeme s manželem spolu 25 let, ale vím, že to mi nedává patent na rozum. Když já pořád vidím toho malého chlapečka, kterého spolu Petina a její muž mají.
Také jsem v prvních letech manželství zažila "pecky" . Manžel nepřišel domů třeba 3-4 dny apod.. Vím, že měl mnoho kamarádů, rád si zahrál karty.. Po nějakých úletech jsem raději nepátrala. Kolikrát jsme si řekli ve vzteku věci, které by si nikdo z nás za rámeček nedal, rozvod visel ve vzduchu každého půl roku, ale je pravda , že  jsme se vždy nějak vzpamatovali... Já jsem naštěstí měla dobrý kámošky, spoustu zájmů (divadlo, nějaké to cvičení ...)a dobré babičky na hlídání.
Dnes mohu říci, že manžel je můj nejlepší přítel, jediný, kdo mě dokonale zná a rozumí mi a snad mě Pánbůh nepotrestá, máme se snad raději než dříve.
Chtěla jsem jen Petinu povzbudit, aby se měla ráda, starala se o sebe a neházela flintu do žita. Vše se může jako zázrakem obrátit nebo také nemusí, ale v životě je mnoho cest a kdoví, která je ta pravá a lepší....

Moc díky.
Jste fakt hodné. Décimo, přesně tohle, co jsi mi napsala, tak tak to vidím já, že kolem nás je spousta párů, co tohle prožili. Tak so pořád říkám, že všude je něco. Jen si myslím, že než čekat a žít s vědomím, že mě nemiluje. Tak to raději urychlit tím, že na čas odejde a buď se vrátí nebo ne. Ale je fakt, že je to asi dost takové radikální.... já fakt nevím. Mluvila jsem o tom s tchýní a pak i s mamkou (jako s velikýma kámoškama). Svěřila jsem se jim a přesně to, co jsi napsala ty, Décimo, mi řekly i ony. Každá z nich si prožila něco podobného. Ale na druhou stranu ani nemůžou "pochopit", že ho pouštím večer z domu, když chce jít pokecat s kámošem......
Chtěla jsem Vám ještě říct, že jsem od května zhubla 17 kg, nechala si udělat nový účas a začala se lépe oblékat. Víc o sebe dbám. Snažím se lépe malovat apod... Manžel říká, že mi to moc sluší. Že v tom to není. Teď jsem ještě hubenější (i když hubená teda rozhodně ještě pořád nejsem), než před svatbou. A ta byla v době, kdy to prý bylo ještě OK. V tom to taky asi nebude .... Je pravda, že stejně už ale nejsem ta "praštěná" holka, za kterou mě chce mít. Jsem prostě matka. Taky jsem slyšela o tom, že někteří chlapi po porodu vidí své ženy jako matku a s matkama se nespí. Už jsem to tady, tuším, výše psala. Neslyšeli jste o tom ? Nevíte, jak se ten komplex jmenuje ? Chtěla bych to někde najít. Je pravda, že tohle mi jednou manžel řekl. Že se mnou nemůže spát, protože už mě nevidí jako svou ženu.

Ahoj holky a hlavně Petino,
to co provádí tvůj muž není fakt taková katastrofa, aby to bylo na vyhazov a nebo jasný ukazatel milenky. Neblázněte, i kdyby v tom byla milenka, tak já za sebe řeknu pocity, které z té situace mám. Vztah Petiny a jejího muže přeskočil do povinnostní fáze. A takhle blbne kdekterý chlap v jeho věku a situaci. Tady nejde o řešení "CO S PETIINÝM MUŽEM", ale co s Petinou. Nech se vyhnat ven, začni žít i něco jiného než miminko a rodinu. Proč? Protože přestaneš v sobě řešit, co se děje s tvým mužem a jeho vztahem k tobě. Trápí tě to, protože by sis přála, aby žil s tebou "obyčejný" život, který tolik miluješ. Nejkrásnější na "obyčejném" životě je, když se do něj člověk vrací z toho rádoby třeskutého. A věř mi, že na to přijde i on. A pokud ne, tak to buď začne být jedno, protože se buď se naučíte mít vzájemně rádi i s tím, že jste každý jiný a nebo... A na to druhé nebo je spousta času.

P.S. Proč si to myslím? Jsem deset let podruhé vdaná. A mám to štěstí,že jsem v tom druhé manželství pochopila, že je manželství dřina. Někdy nádherná, ale trvalá.

Co píše Simča - to o zapojení partnera, s tím naprosto souhlasím. je hezké, když po Tobě všichni chtějí, abys žila i svůj život, ale vidím, že máš chlapečka ještě docela malého a pokud doma nemáš podmínky a hlídání, aby ses mohla na chvilku trhnout a věnovat se něčemu jinému, tak to budeš těžko realizovat. Stejně tak si nemyslím, že by to bylo až tak snadné s ročním dítětem, které prostě chca nechca je v centru dění a Tvůj život se na malého zcela přirozeně soustředí.  jestli jsi na té fotečce, vypadáš hezky. Někdy to prostě není jen v tom, jak vypadáš, ale  vzhled pomůže hlavně Tobě, i když tam musí jít ruku v ruce s jistou sebejistotou a ne s tím, že ti ji chlap doma  "dachmá"....  Já zase nejsem z těch, kteří by viděli až tak optimisticky, že se tam netoulá nikde jiná žena.  Nejsem v tomhle směru zakomplexovaná, chlap mne nikdy kvůli jiné ani neopustil, ani mne nepodvedl, ale z toho, co je psáno, nevím, dobře tak tam jiná není. Nicméně i kdyby byla, já nevidím důvod, proč to nezkusit znovu. Jenže z toho všeho, co tady píšeš, že vyšlo z úst tvého muže, tak to bude asi velká dřina pro Tebe a myslím si, že lze začít jedině tak, že budeš dál pokračovat sama a kdo ví, jak se to pak dál vyvine s ním. nejsem zastáncem názoru, že tohle je v každém vztahu a že se to musí překlenout. A naprosto chápu, že to pro Tebe - myslím jeho slova - musí být velmi ponižující a já bych nedokázala s nimi vedle něj žít. A třeba právě u vás to může být tak, že se oklepete a půjdete dál, i když zase já tomu příliš nevěřím, nejsem až takový optimista. Ale strašně bych ti to přála, jsi moc milá holčina. Zkusila bych  začít sama ve své lajně bez nutné vize, že právě vy dva spolu zůstanete,  právě to je cesta, jak pak žít a pokračovat lépe ve dvou. Řešení, které ty chceš provést mi nepřijde až tak extrémně radikální v kontextu toho, co ti on způsobuje za trápení. Zkusila bych to tak.

Mám doma něco podobného, minulý týden přítel přišel že vztah ukončí. Prý proto, že  mě nemiluje, má mě moc rád a váží si mně , ale nemiluje. Jelikož já nemám kam jít tak jsem zůstala u něj v bytě. Za dva dny jsem si s ním opět sedla a řekla mu, že na rozchod nepřistoupím dokud mi neřekne pravý důvod. I když jsem ho tušila. Je to naprosto malicherný důvod, přibrala jsem 10kilo. Snažím se to shodit, ale za týden to opravdu nejde.
Takže držím palečky ať to zvládnete. Určitě bych se nerozcházela a nemyslela na milenku. Prostě bych si sedla a probrala to znovu. Snažila bych se vyvarovat věcem, které manžovi vadí a ono se to zlepší. Chce to jen vydržet