anela napsal(a):

holky podívejte se teď po ránu z okna a je po romantice!

Přesně! Jedna známá taky horovala pro "úsvit", jak je všude klid a jak se krásně dejchá a kdesi cosi... Jednou jsem měla tu "čest" to vidět. Z balkonu měla výhled na jeden velký plzeňský rybník a les. Nad vodou se vznášela "mha" a les nebyl skoro vidět a celej ten "přenáramnej" pohled na mě dělal dojem blat na anglický vrchovině, jenom "baskervill" se nekonal... K tomu to mrtvolný světlo, no, horror hotovej... Jenže jestli oni si to skřivánci nepletou s ranní idilkou, kdy už sluníčko svítí, kytičky voní a brabenečci upalujou od píchaček? To je zas něco jinýho, ranní rosa už je fuč, v zahradním altánku je připravenej kaviár, šampaňský a košík čerstvě natrhaných jahod, káva voní, tousty jsou ještě teplý a nikde nikdo, jen klid, mír a ptačí zpěv...A nic se nemusí, protože na všechno je ještě móóóc brzy...

helena napsal(a):

Hellgo - co musím udělat, abych měla takovýhle rána???

Šikovně se vdej, třeba za schopného burzovního makléře, počkej až ho ze stresu klepne a posléze se staň rentiérkou...

Tak to já vstávám v půl čtvrté někdy ve čtyři a pak dojíždím dvě a půl hodiny do práce. Spát chodím kolem desáté, někdy později. O víkendu si zase občas přispím, hlavně když vím, že nic nemusím, ani vařit, tak to vstávám třeba v osm. Jinak se vstáváním problém nemám, už jsem si zvykla, víc mě vadí to šílené djíždění do práce. Ale zase na druhou stranu se mi občas podaří trochu si v autobusu zdřímnout