sice píšeš Pan, že pokud to nechápu, nemám se snažit to pochopit, ale stejně se snažím.
s tím co píšeš jsem, nebo jsme doma neměli problém a fungovalil jsme podle toho tak nějak samovolně.
ale co teď? ty myslíš, že nevěra tohle nemá narušit, nebo nenaruší? nebo jen na chvíli? jo asi jo, ale nějak opravdu nechápu to, že by nevěra tohle neměla, i kdyby jen na přechodnou dobu ovlivnit. myslíš, že to někdo dokáže?

Pandorraa napsal(a):

A pokud jde o duveru...Clovek, ktrery neveri sam v sebe, nezna vlastni hodnotu, nevazi si svobody sve ani toho druheho, ten nikdy nemuze duverovat nikomu. I naprosto oddaneho a verneho partnera casem otravi jedem svych pochybnosti.
Clovek, ktery vi, kdo je, ten se otazkami duvery nezabyva. Nezabyva se malichernostmi, nekontroluje partnera a nevytvari si v hlave predstavy, kde kdy s kym a co partner delal. Nezneklidni pri sebemensim naznaku, ze partner chce stravit byt jen hodinku s nekym jinym, nez s nim.... Neni to pro neho podstatne. Nevynucuje si prisahy a nehlida, zda jsou do puntiku plneny.
Buduje vztah, ktery je pruzracny a nikoliv komplikovany jako nase zakonodarstvi. V pruzracnem vztahu totiz neni misto na korupci, jako je tomu v nasich slozitych zakonech
V takovem vztahu mne partner zklame, ztrati moji duveru pouze tehdy, kdyz mi neposkytne pocit bezpeci, oopory, podpory a loajality.
A s timhle vsim malokdy souvisi to, ze jeho duse na cas zarezonovala s jinou dusi, nez je ta moje.
Pro koho je tohle nepochopitelne, necht se to proste nesnazi pochopit a uziva si to, co prave ma. Je to jistojiste presne to, co si prave zaslouzi

Lucie33 napsal(a):

sice píšeš Pan, že pokud to nechápu, nemám se snažit to pochopit, ale stejně se snažím.
s tím co píšeš jsem, nebo jsme doma neměli problém a fungovalil jsme podle toho tak nějak samovolně.
ale co teď? ty myslíš, že nevěra tohle nemá narušit, nebo nenaruší? nebo jen na chvíli? jo asi jo, ale nějak opravdu nechápu to, že by nevěra tohle neměla, i kdyby jen na přechodnou dobu ovlivnit. myslíš, že to někdo dokáže?

Pandorraa napsal(a):

V takovem vztahu mne partner zklame, ztrati moji duveru pouze tehdy, kdyz mi neposkytne pocit bezpeci, opory, podpory a loajality.
A s timhle vsim malokdy souvisi to, ze jeho duse na cas zarezonovala s jinou dusi, nez je ta moje.

A s timhle vsim malokdy souvisi to, ze jeho duse na cas zarezonovala s jinou dusi, nez je ta moje.
Podtrhuji a zduraznuji!
Jinak ti to neumim vysvetlit, musis si to prebrat sama, zapomenout na ego a myslet na lasku.
Protoze pokud funguje vyse uvedene, musi proste fungovat i nize uvedene. Jedno s druhym souvisi naprost uzce a zivotne.

Ahooooj vsicky. Jak se mate ? DA se ma dnes uuuuzasne

DA

Ahoj DA
je to s podivem, ale i mně je dneska tak nějak fajn. Pořád čekám na tu SZ a ty nic. Máš mi vůbec co napsat? Chystám se na přednášku o vztazích. Co myslíš??

sharon napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

Ahooooj vsicky. Jak se mate ? DA se ma dnes uuuuzasne

DA

No to ti srdečně přeji, mě je taky nějak lehčejc, to bude asi podnebím!!!

Sharon, Ty jsi kde prosim Te, kdyz je tam jine podnebi, nez mame ve stredni evrope ?

Sharon : Ja to nepochopilo ? Podnebi je podnebi, nijak jinak si to nevysvetluji, mozna mi fakt chybi smysl pro pochopeni legrace. Videla jsi serii StarTrek ? Tak ten porucik Dat je naprosto stejny jak ja ( po kom to dite asi je, ze ? ) Jemu ale trva omnoho dele, nez vtip pochopi, nekdy ho nepochopi vubec, dokonce ani kdyz mu ho kolegove vysvetli

Tak rikas erekce na slunci, jo ?

DA

DarkAngel napsal(a):

faf napsal(a):

Otocme to, co moze ponuknut muz mne?????

Nevykrucuj se FAF, ano ? Nebudeme nic otacet. Ale vidim, ze jsi v koncich, takze tu je moje odpoved: jakozto zena mohu nabidnout dve veci. Fyzicka - sex, dusevni - vysoka mira tolerance. Ostatni je schopen si zajistit sam.
To bylo tak tezke ??? Mas k tomu co namitnout ?


DA

Ještě může nabídnout inspiraci, potom může motivovat k hledání vlastní cesty a vnést nadšení do života.

Inspirace, motivace a nadšení do života - moje svatá trojice.
Každý má svou, jedinečnou!

Upravil(a) poletucha (18. 10. 2006 15:16)

Poletucha : No, vidis, nejakou takovou odpoved jsme vsichni cekali. Neco na tom bude. Inspirace, motivace, nadseni...to si musim zapamatovat

Po tom co Vám teď napíši, teda nevím jak rychle a dalece se dá obnovit důvěra. Je to zrovna týden co jsme s manželkou nějak zrovna hovořily o tom co jí vedlo k tomu co se stalo (svůj, resp. náš příběh jsem zde již nastínil v několika článcích v jiných tématech). Teď je u nás dá se říci vše O.K. Jsme jak milenci úplně na začátku, prostě super. No a manželka povídá, že si neni jistá, že nemůže za sebe říci, že kdyby to u nás nebylo zase někdy v pořádku, že se to opět nestane. Což mě teda dost vykolejilo, no ale ustál jsem to. Ty příčiny byly jasné z největší části můj fotbal (tzn. v sobotu nebo v neděli po zápase, posezení s kamarády u piva, no a k tomu někdy i dost pozdní návraty, samo že ten fotbal tudíž blokoval naše ostatní rodinné aktivity) no a táké jako v každém vztahu není nebe bez mráčku tak se stane ,že dojde ke střetu názorů. Upozorňuji žádná itálie nebo domácí teror a násilí, nic takového. Když jsem navrhoval, že se na fotbal vykašlu, tak to prý zase ne, no tak jsem hrál dál a stalo se co se stalo. Teď tedy, abych žil ve strachu, že doma řeknu něco špatného, nebo něco neudělám tak jak by si manželka zrovna přála a manželka z toho vyvodí, že to mezi námi zase neni v pořádku tak se zase něco přihodí? No dost mě to sráží a žádného policajta, abych ženu hlídal nebo kontroloval její soukromé aktivity, dělat nechci ani nebudu to je pro psychiku to nejhorší a člověka to dost deptá a nahlodává. Svoji ženu strašne moc miluji a opravdu si nedokážu život bez ní představit (asi naivní že?), ale je to tak a v tomto období našeho vztahu to platí dvojnásob. Ale co s tou důvěrou? Toť otázka, červíček pochybnosti pracuje aniž bychom to sami chtěli a když je poporován takovými to dialogy, tak má živnou půdu jako hrom. Co Vy na to? Díky.

Upravil(a) macháček (20. 10. 2006 11:53)

Macháčku, myslím, že to s tebou tvoje žena umí .

macháček napsal(a):

Po tom co Vám teď napíši, teda nevím jak rychle a dalece se dá obnovit důvěra. Je to zrovna týden co jsme s manželkou nějak zrovna hovořily o tom co jí vedlo k tomu co se stalo (svůj, resp. náš příběh jsem zde již nastínil v několika článcích v jiných tématech). Teď je u nás dá se říci vše O.K. Jsme jak milenci úplně na začátku, prostě super. No a manželka povídá, že si neni jistá, že nemůže za sebe říci, že kdyby to u nás nebylo zase někdy v pořádku, že se to opět nestane. Což mě teda dost vykolejilo, no ale ustál jsem to. Ty příčiny byly jasné z největší části můj fotbal (tzn. v sobotu nebo v neděli po zápase, posezení s kamarády u piva, no a k tomu někdy i dost pozdní návraty, samo že ten fotbal tudíž blokoval naše ostatní rodinné aktivity) no a táké jako v každém vztahu není nebe bez mráčku tak se stane ,že dojde ke střetu názorů. Upozorňuji žádná itálie nebo domácí teror a násilí, nic takového. Když jsem navrhoval, že se na fotbal vykašlu, tak to prý zase ne, no tak jsem hrál dál a stalo se co se stalo. Teď tedy, abych žil ve strachu, že doma řeknu něco špatného, nebo něco neudělám tak jak by si manželka zrovna přála a manželka z toho vyvodí, že to mezi námi zase neni v pořádku tak se zase něco přihodí? No dost mě to sráží a žádného policajta, abych ženu hlídal nebo kontroloval její soukromé aktivity, dělat nechci ani nebudu to je pro psychiku to nejhorší a člověka to dost deptá a nahlodává. Svoji ženu strašne moc miluji a opravdu si nedokážu život bez ní představit (asi naivní že?), ale je to tak a v tomto období našeho vztahu to platí dvojnásob. Ale co s tou důvěrou? Toť otázka, červíček pochybnosti pracuje aniž bychom to sami chtěli a když je poporován takovými to dialogy, tak má živnou půdu jako hrom. Co Vy na to? Díky.

Hm, mám taky takové pocity, že jakmile něco nebude ve 100% pořádku, nebudu vyvíjet dostatečnou aktivitu směrem k němu, že za chvíli stereotypu a nudy, začne pošilhávat po zakázaném ovoci, ikdyž on téměř žádnou aktivitu, abych byla já spokojená, nevyvíjí. Hm? a teď babo raď. Svoje pocity si nechává pro sebe, jen když je smutný tak si chce ode mě nechat pohladit dušičku, ale když jsem naštvaná já, tak se  mi klidí z cesty, místo toho aby mě obejmul a "pochoval". Takže je jen na mě, abych se zase hodila do klidu, pohody, kterou u mě vyhledává, ale aby mi do ní pomohl on, tak to ho ani nenapadne. Připadá mi, že mu na mě nezáleží, jak mi je, jak se cítím, jaká mám přání, jen ať funguju pro něj já. Opačně to nejde. Až mě z toho mrazí, kam tohle chování směřuje. Na druhou stranu dokáže být v pohodě, usměvavý, pohladit, - ale to je velmi málo v obyč,. životě, kdy není každý den růžový..... Plácám se dál - sama v sobě. To je pajšl...ble

Pandorraa napsal(a):

Salen,
taky jsi mne pobavila - Metrix jako vysity )))

My lide tak moc radi podlehame iluzim...treba iluzi, ze PARTNER muze obnovit NASI duveru v nej! Takova hloupost....
Prece neni mozne neco, co ma prijit ZEVNITR, tlacit dovnitr ZVENKU.
Mam pocit, ze takovehle otazky si kladou predevsim lide, kteri trpi ILUZI, ze miluji sveho partnera....oni nemiluji JEHO, ale svou vlastni PREDSTAVU o nem, sva vlastni OCEKAVANI, ze on neco pro NE udela.....
Jsem o tom hluboce presvedcena, protoze pokud by skutecne milovali JEHO a ne sve ILUZE, nemohlo by je tak tezce rozhodit, ze partner se chova JINAK, nez ocekavaji, nez to nastavila pravidla spolecnosti, moralka, cirkevni prikazani....

Protoze pokud nekoho skutecne miluji, miluji ho takoveho, jaky je tady a ted a zadna jina pravidla neplati.... A pokud to nedokazu, nemohu ani ocekavat, ze partner OBNOVI moji duveru v nej. Nikdy jsem mu prece neverila, vzdy jsem jen OCEKAVALA, ze se bude chovat tak, jak ja CHCI. A cim vic to OCEKAVAM, cim vic na tom LPIM, tim spis mi muj partner mou ZAVISLOST na mem METRIXU proste musi rozbit. Ano, dela to proto, ze MUSI, nikoliv proto, ze CHCE. On nema jinou volbu.

A nez zacnete zase kricet, zkuste nad tim bez jakychkoliv predsudku premyslet. Vybavte si nejakou adekvatni situaci, kdy vy sami jste se dostali pod TLAK.... tlak okolnosti, situace...neceho nezavisleho na vas...
Nejlepsi je vzpomenout si na rodice, kteri OCEKAVALI, ze budete premianti, dokonali a veleuspesni inzenyri, profesori, doktori, bla bla bla.... a vas pritom uceni nebavilo, chteli jste spravovat auta, ridit vlak ci sit saty..... Jen si vzpomente na sve pocity, na sve chovani.... kolik to stalo kriku, place, scen..... a vysledek???? Jak jste OBNOVILI duveru vasich rodicu ve vase schopnosti byt temi uspesnymi, vazenymi..bla bla bla...
Ze se to neda srovnavat???? Ale??? Opravdu neda?

¨







Musím uznat, ač VELMI NERADA, ŽE MÁŠ ASI PRAVDU. Jsem na partnerovi asi moc závislá a jeho to svazuje.  Neumím se vyrovnat s jeho nevěrou a on zase nevěří, že se změním a přestanu ho neustále podezdřívat. Začal mi lhát, protože to prý bylo lepší než říct pravdu a pak poslouchat výčitky. Dnes už vím, že jsem dělala blbost a přiznala jsem to. Teď jenom čekám jak to mez námi dopadne.