|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Ahoj holky,
taky mě potkalo, co většinu z vás na tomto fóru. Ikdyž je to 2 roky zpátky, ty kroky k tomu, abych se s tím vyrovnala, byly pomalé a často mi můj muž nedokázal z počátku pomoci k tomu, aby byly pevné. Nedokázala jsem pochopit jednu věc, když už si našel milenku, se kterou mu asi bylo dobře, proč mi to neřekne na rovinu a pořád mlží a lže. Byla jsem z těch, co pátrala. Dnes už vím, čím méně jsem mohla vědět, tím by to pro mě bylo lehčí, ale..... prostě ženská zvědavá. A i dnes, sem tam kouknu do mobilu. Pro jistotu. Mohla bych ji mít, ale pořád na 100 % nevěřím jako dříve. Teď je situace, kdy dotyčná pro nás vyřizuje nějakou záležitost a já mám strach, že...... Ikdyž mi manžel tvrdí, že už se nestýkají, což je pravda - nikam nechodí a ani na sportovní aktivity, na kterých se vlastně dali dohromady, tak ne. Účet za telefon je v normě. Ale,.... je to ve mě. Může mi někdo poradit jak se té nejistoty a nedůvěry zbavit ?? Abych při každém vyslovení nějaké indicie, která je spojovala , nepropadala svému vnitřnímu zoufalství, při každém zdržení se v práci, ve městě, neviděla za vším ji ? Nekotrolovala ho, nešmejdila mu v mobilu,.. vím, že některé věci ovlivnit nemůžu, takže je zbytečné na ně vynakládat energii, ale to si říkám pokaždé, když se chci uklidnit, ale vím, že příště to udělám zase. Nevím,jestli už nejsem nemocná. Díky za radu.
Není tady
ahoj, no já ti poradit nemůžu. dneska mám výročí 3 měsíce. ty máš za sebou 2 roky. ale můžu ti říct - že do mobilu nelezu. vlezla bych okamžitě, kdybych měla podezření nebo pocit, jako jsem měla před těma 3 měsícema a pak bych řešila a vim, že už by to bylo zlý, ale dokud cítím a mám pocit, že je všechno v pořádku - nelezu. a nepolezu. on sám pořád chodí, když mu přijde třeba sms a hned hlásí kdo píše a co píše, už na mě zkoušel i "podívej se prosimtě, kdo mi píše".....no to teda bylo něco, já jen ten mobil vidim, mám žaludek na vodě a klepou se mi ruce, ale zvládla jsem to. takhle asi on mi pomáhá tu důvěru najít a já jí tedy hledám /je to sice komický při přestavě, že spolu pracujou v jedný, sice obrovský firmě.....že jo), věřím mu. důvody pro nevěru u nás se vyřešily a pominuly - zjednodušeně řečeno a začli jsme znovu - důvěra z mojí strany je k tomu nutná a nemám s ní velkej problém. pokud by zklamal, vím, že jsem udělala maximum a víc nemůžu.
Není tady
Luci, no to ten můj mi taky teď dává často svůj telefon do ruky, třeba když řídí a řekne, napiš jim sms, že už jedeme, nebo jim zavolej, nebo sám hlásí kdo píše a kdo volal................jestli on to není zastírací manévr, ona mohla psát milenka a on přitom hlásí píše nejlepší kamarád, taky ho už viditelně pokládá na stůl, žádné schovávání v kalhotách, nošení na záchod....................ale "jen si ho hezky prohlídni, stejně nic nenajdeš"
Není tady
heka 10
nejsi nemocná, mám to taky, u nás je to čerstvý měsíc a 14 dní, ale to všechno co píšeš, to prožívám taky. Myslím, že můj muž mi taky zatím nedokáže pomoci k tomu, aby vše bylo pevné a asi nikdy nepomůže, to musím sama. Připadám si jako paranoidní, ale je to tak, a ten můj se usmívá na svět a usmívá a je pro něj vše v pohodě. Toho se asi nezbavíš, musíš se naučit s tím žít, že už mu nebudeš věřit, taky se s tím učím žít, cítím v téhle oblasti určitou propas, která hned tak nezmizí, taky mám stále oči na šťopkách, uči jestli se nepřeřekne, do mobilu taky kouknu, i když vím, že si teď dává pozor, taky bych si dávala pozor, s tím nic nenaděláš, to chce čas, někde jsem tady četla, že nějaká dívčina to má v sobě 6 let............ty už máš dva roky za sebou, ber to z té lepší stránky..............a co se vlastně u vás stalo???
Není tady
ty už jsi jak Uzlík, neštvi mě. takhle nikam nedojdeš. nedojdem. copak to nechápeš? s tim stejně NIC neuděláš, pokud to tak bude. ale timhle se jenom trápíš, nic jinýho. vždyť je to nesmysl.
Není tady
Uzlík je tady takovej milej Uzlík, kterej furt přemejšlí nad podobnejma věcma a nemůže se z toho vyhrabat, ale už mi dneska slíbila, že bude hodná !!!
Není tady
Přesně, jak vidím jeho mobil, mám nutkání do něj vlézt. Vím, že bych neměla . Je pravda, že jsem tam nenašla nic, nikdy od´určité doby, taky mi ho dával, ať napíšu někomu, zavolám domů,... v podstatě na něj nemůžu říct křivé slovo. Když jsem na to přišla, tak - z mobilu. Nevím, co mě to napadlo, prostě jsem otevřela odeslané zprávy a tam bylo, že se těší, až ji zlíbá všechna místečka, že jsou sluníčka zamilovaná atd. To víš, první bylo, že jsem na něj uhodila co to je. Zapíral, vymlouval se na všechno možné, ale moje pátrání neustalo, jak si asi myslel. Hned odešel pryč, do hospody, po cestě šel jako spráskaný pes, hned jí volal,- něco ve smyslu - už se to provalilo. Pak volal pořád, i ze služebního telefonu, jeli jsme nakonec spolu na dovolenou, kam měl jet ještě s ostatními a s ní , sám. Hrůza, že jsem na to přistoupila. Ale řekl, že to bude to nejlepší řešení. Dokážete si to představit. Mě bylo úplně na nic. Vyříkání moc nepomohlo, on sice tvdril, že s ní nic neměl, že jí to psal jen z pocitu, aby věděla, že ji někdo má rád, že je nešťastná, však to znáte, samaritáni, ale že udělá neštastnou svou ženu, to už nevidí. Moc mu do mluvení nebylo. Samozřejmě, že miluje jen mě, to jsem si vždycky říkala, že kdyby mi tohle řekl chlap, kterého načapám při nevěře, tak ho zatluču do země. No a bylo to tady. Asi ještě 7 měsíců byly nějaké telefony, ale už ne moc. Přestal chodit ven, je doma. Ale nemám z toho pocit, že by mu to dělalo nějaké problémy. Mohli jsme za to oba. Nezájem jeden o druhého, protože ten mi něco řekl, měl prupovídky k tomu, že jsem s ním nechtěla spát, ale když to bylo moc a mě se nechtělo. Tak měl připomínky. No a to se ztupňovalo i v normálním běžném životě. Děti neposlouchají, nepomáhají, doma nepořádek atd. atd. kdo chce psa bít, vždy si hůl najde, tak zase na druhou stranu se nemohl divit, že pak na nějaké hrátky nebyla nálada a ani chuť. Ale jen on si to vyřešil po svém a ne se mnou. to jsem mu také řekla. To bylo. Teď je to jiné. Změnila jsem přístup k němu, i k sobě. Nevím, ale na kolik on zapnul regenaraci svých možností. Zatím to klape. Máme spoustu společných přátel, koníčků, chalupu, zdravé děti, oba dobré zaměstnání, takže měnit by se mu asi nechtělo. Jsme už oba jednou rozvedení, a začínat nějaký další vztah se mi nechce. Doma pomůže, je manuálně velmi zručný, sportovec, hezký mužský. Stará se o rodinu, do hospod moc nechodí, automaty nehraje, chová se ke mě velmi slušně, a co hlavně, co jsem si uvědomila až ve chvíli, kdy jsem ho mohla ztratit - vzrušuje mě i po 12 letech(tehdy 10), i já ho - říkal. takže neměním a doufám, že je vše minulost, ikdyž si sem tam zavolají kvůli záležitosti, co pro nás ta dotyčná vyřizuje.
Není tady
já budu taky hodná, ale to víš, moc to nejde..............loučím se s vámi padám domů...........na ten citrónový fernet ahoj
Není tady
Áda1 napsal(a):
já budu taky hodná, ale to víš, moc to nejde..............loučím se s vámi padám domů...........na ten citrónový fernet ahoj
Dej si i za nás... A v pondělí s dobrou nakažlivou náladou...
Není tady
důvěra se obnovuje pomalu a dlouho....takže je třeba začít u sebe, nemyslet na to, co by se mohlo stát, kdyby....
K mobilům- mám dojem, že mobil vymyslel nějaký šikovný záletník,
je třeba přestat na možnou nevěru myslet, jinak se z toho zblázníš ty, a zvláště, vidíš-li rozumem( no hezky řečeno, ne?), že se nic neděje, nehledej myši, kde nejsou!!!Lehce se to řekne, ale vím, že jsou chvíle, kdy letmým okem kontroluju různé "indicie" - např. volně ložený mobil je toho důkazem...leží-li bez povšimnutí, je to ok( chlapi neumějí zas tak skrývat a někdy mě to připadá, že by rádi, aby došlo k malému vyzrazení....
Také se snažím povznést nad nesnášením jména, určité barvy auta atd, atd...ale člověk s tím musí bojovat,
protože žít zbytek života s dojmem, že musím podezírat, že by zase mohlo někdy něco být...to je strašné
Není tady
Ahoj heko10,
promiň, jen se chci zeptat, zda vám ty určité věci nemůže vyřizovat někdo jiný než právě ona zmiňovaná "narušitelka" - jak tady někdo někde použil ten výraz :-). Domnívám se, že pokud se dva lidé shodnou po přestálém problému na dalším soužití, je nutné opravdu na 100 % "vymazat" "narušitele" ze svého okolí, prostě nebýt na jeho činnostech závislí. Jeden nebo druhý pro to asi musíte něco udělat.... Pokud to jde. Držím palce.
Není tady

TERCIA: existuje nějaká rada, či námět na to, jak opravdu stoprocentně vymazat "narušitele" v případě, že člověk spatřuje jeho fotografie v rodinném albu, rodinu nadále navštěvují jeho děti, žijete dvě stě metrů od sebe, téměř denně se potkáte, neb má ve stejné ulici příbuzné, za nimiž jezdí na návštěvy a ještě občas on sám dá příčinu ke vzájemné komunikaci? A to navíc v případě, že nějaké odstěhování či změna bydliště prostě nepřipadá v úvahu - co pak?? Mlčet a nechat to tak a vnitřně se užírat?? Co tedy s tím??

Není tady
Aha, jo.. já jsem si spíš jen představila situaci, kdy ta žena jim třeba vyřizuje ... dejme tomu z pozice svého zaměstnání (teď plácnu) třeba půjčku nebo nákup něčeho, mně prostě napadlo jenom cokoli pracovního, co by se dalo odbourat. Tak jsem to myslela, samozřejmě pokud jsou sousedé, je to horší...
Není tady
Klokánku, já jsem totiž (možná nepozorná) ale nepostřehla, že by Heko psala o nějaké bývalé manželce, jejíž děti by k nim jezdily atd., mám dojem, že popisovala "prostě nevěru", reagovala jsem na tu poslední větu, že jim ta žena něco vyřizuje, tak proto......
Není tady

TERCIA: nu - však ani já nepopisuju žádného bývalého manžela, jen toho skoro-souseda..
Vím, že to je prostě problém - zapomenout a přitom mít neustále na očích indicie a připomínky: tohleto je prostě takový malý (ne)milý psychický terror.. Tak se jen ptám, zdali existuje bez nějakého radikálního řezu řešení tohoto problému. Možná někdo ví, možná nikoliv..

Není tady
Klokane, asi jen čas. Mám takový případ v mém okolí - sousedi, paní z jedné rodiny, pán z druhé, velká láska, před jedněmi vánocemi to bouchlo, paní vzala děti, zazvonila vedle na pána, ten si sbalil kufr, jeho manželka ho na zemi držela za nohy a za velkých scén nasedli do jeho auta a odjeli za svým novým lepším životem. Na Silvestra už byli zase každý doma a z velké lásky zbyla strašná nenávist - zejména ze strany paní, která se pokořena musela vrátit domů. Vrcholilo to dalších půl roku, paní sousedům jednoho rána vymlátila všechna okna, pán (ta její láska) na ní povolal policajty, ostuda po celém městě. Pak zase manželka od pána se pokoušela dotyčnou přejet autem. Mezi sousedícími domy se od té doby budují vizuální překážky - hranice dřeva, ploty, pergoly, garáže, přesto samozřejmě z horních pater k sobě vidí, tak mají aspoň trvale zatažené žaluzie. No ale už je to možná 10 let, takže už to přešlo do okázalého nevšímání. Prostě čas to otupil jako vše. :-)
Není tady

Salen - díky, tak to je docela bezva perspektiva...
Okna jsem ovšem dotyčnému zatím nevymlátil, doufám, že to nebude nutné.. 

Není tady
Salen,
taky jsi mne pobavila - Metrix jako vysity
)))
My lide tak moc radi podlehame iluzim...treba iluzi, ze PARTNER muze obnovit NASI duveru v nej! Takova hloupost....
Prece neni mozne neco, co ma prijit ZEVNITR, tlacit dovnitr ZVENKU.
Mam pocit, ze takovehle otazky si kladou predevsim lide, kteri trpi ILUZI, ze miluji sveho partnera....oni nemiluji JEHO, ale svou vlastni PREDSTAVU o nem, sva vlastni OCEKAVANI, ze on neco pro NE udela.....
Jsem o tom hluboce presvedcena, protoze pokud by skutecne milovali JEHO a ne sve ILUZE, nemohlo by je tak tezce rozhodit, ze partner se chova JINAK, nez ocekavaji, nez to nastavila pravidla spolecnosti, moralka, cirkevni prikazani....
Protoze pokud nekoho skutecne miluji, miluji ho takoveho, jaky je tady a ted a zadna jina pravidla neplati.... A pokud to nedokazu, nemohu ani ocekavat, ze partner OBNOVI moji duveru v nej. Nikdy jsem mu prece neverila, vzdy jsem jen OCEKAVALA, ze se bude chovat tak, jak ja CHCI. A cim vic to OCEKAVAM, cim vic na tom LPIM, tim spis mi muj partner mou ZAVISLOST na mem METRIXU proste musi rozbit. Ano, dela to proto, ze MUSI, nikoliv proto, ze CHCE. On nema jinou volbu.
A nez zacnete zase kricet, zkuste nad tim bez jakychkoliv predsudku premyslet. Vybavte si nejakou adekvatni situaci, kdy vy sami jste se dostali pod TLAK.... tlak okolnosti, situace...neceho nezavisleho na vas...
Nejlepsi je vzpomenout si na rodice, kteri OCEKAVALI, ze budete premianti, dokonali a veleuspesni inzenyri, profesori, doktori, bla bla bla.... a vas pritom uceni nebavilo, chteli jste spravovat auta, ridit vlak ci sit saty..... Jen si vzpomente na sve pocity, na sve chovani.... kolik to stalo kriku, place, scen..... a vysledek???? Jak jste OBNOVILI duveru vasich rodicu ve vase schopnosti byt temi uspesnymi, vazenymi..bla bla bla...
Ze se to neda srovnavat???? Ale??? Opravdu neda?
Není tady

Šmankote Pan - jak jsi to uhádla, já chtěl kdysi vážně být strojvedoucí v lokomotivě
, která uvádí do pohybu ty stovky tun řítící se po dráze.. Ten pocit moci, že jediným pohybem ruky ovládneš tu hmotu (je to ovšem pouze zdánlivá moc..), tak ten pro mne byl docela povznášející.. 

Není tady
Teď jsi mě Pan připoměla příběh mé kamarádky, která měla velké problémy ve svém manželství. Když už pro ně nebylo jiné východisko domluvili se, že si budou žít každý po svém, ale zůstanou zatím v manželství kvůli dítěti. Když jsem se jí po čase ptala jak jim to klape odpověděla mi, že si rozumí víc, než kdykoliv před tím. Najednou se dokázali o všem rozumně domluvit, dokázali si bez emocí popovídat. Asi proto, že přestali jeden od druhého něco očekávat !?
Není tady
lueta,
prestali byt zavisli na svych ocekavanich a zacali se brat takovi, jaci jsou.... zacali se opravdu milovat....???
klokan,
a kolipak mas dioptrii, ze delas neco jineho???? Doufam, ze jsi alespon jako muj vzacny svagr, ktery ma v loznici mapu republiky a na ni barevne obtazene vsechny trasy, ktere si uz "projel" 
Segra rika, ze ze vsech mest znaji nejlepe nadrazi a pokud se ji milacek nekde ztrati, vi take zcela presne, kde ho zaujate forografujiciho najde
Jo a dioptrii ma myslim asi ...no moc! Proto je dnes prave ten inzenyr 
Upravil(a) Pandorraa (17. 9. 2006 22:18)
Není tady

Pan - mé dioptrie L:0 P:0 (slovy: nula, nula)
Ani tu mapu v ložnici nemám
Prostě si svého času moje máma přála, aby ze mě byl inženýr (kterým nakonec stejně nejsem, neb mne v červenci 89 vylil z VŠ marxista od posledního pokusu o zkoušku..). Ale věnuju se ovládání jiných strojů - počítačů - tam pro změnu hýbáš zase obrovským množstvím informací, takže až tak daleko od svých původních úmyslů nejsem.. Ale to sem asi nepatří.. 

Není tady
Klokane, ak sa nad tym zamyslis, tak tych informacii, ktorymi hybes tak vela nieje ... Taky maly prd do ozonovej vrstvy ... 
... There is only 10 types of people. Those who understand binary and those who don't. ... Není tady

Oxi: taky fakt, ale furt lepší, než nic, ne?
Ale nějaký megabajty to sou...
A ty stovky tun ve vlaku jsou vlastně taky jenom prd kamsi, což takhle třeba aspoň nechat vyšumět hvězdu v efektu supernovy?? To by bylo jiný kafe... 

Není tady