Jonathan napsal(a):

Daky: Budu se snažit a strašně tomu věřím, že už další "jobovka" nedorazí. Vždyť ten život nemůže být taková svi..! A já měl poslední dva roky fakt pocit, že je všechno naprosto v poho. Takže, věřím, že mě zase čeká něco hezkého.
Když se nezadaří - Máte na babinetu, taky nějakou "seznamku" pro zabezpečené odložené muže se závazkem (krásná 13 let dcera) ? Nebo si mám udělat svůj pořad "chcete mě?"
Je to jen černý sarkasmus na tuto dobu . . . .  Dědeček přežil koncentrák (byl žid) a když mě popisoval jejich humor, tak mě běhal mráz po zádech. Je to asi přirozená reakce mozku proti strašnému stresu.


Buďte v míru

Jonathane, co blbneš?? na mém energetickém depu to trénujem a jde to!!! Tak základem je se nehrbit! Narovnej se, zkus úsměv, nó vidíš,a teď vyprsit, v tvym případě teda naber dech a rozhlídni se!! Určitě se zachvělo alespoň jedno chřípí...,věř mi, a až to začneš vnímat..nepotřebuješ seznamku. Musíš ty být v poho a pak uvidíš ten mazec!! ...né, děvčata, netlačte se, hezky po jedný, dyť je to taky jen člověk... SLIBUJU!!

Luci: Byla to osudová láska, ale pocit, že ztratím dceru a denní kontakt s ní mě velice rychle posadil na zadek. Specifikovat, jak se co změnilo nejde, protože to je takovej mazec, že člověk nemá šanci si to ani uvědomit a je to.
Je to jako bitka v hospě, kde za patnáct vteřin sedíš na chodníku před ní a nevíš jaký je den a jak jsi se tam dostal . . . .

Jonathane, byla to asi velká osudová chemie.

A k těm novým zítřkům - myslím tím dámám - jak sám vidíš tak to jde, ale taky to nežeň moc kupředu. Teď si zraněnej, bolavej, nezahojenej a to by tvoje další vztahy asi poznamenalo.
A jak říká Lucie, najez se ať se nám neztratíš.

Jonathane, nevím proč, ale tak nějak cítím, že u tvé ženy jde momentálně jen o chemii. Je zamilovaná, nevidí neslyší. Podle toho, cos psal o jejím milenci si myslím, že tvrdě narazí. Pak pochopí kde je její místo a kde jí bylo dobře. Možná to teď vypadá jako scifi, ale uvidíme... Ty mi připadáš velkorysý a společný život a hojení vašeho vztahu by jste určitě zvládli. Být tebou na jiné partnerky bych v tuto chvíli nemyslela. Nech to plynout, mysli na sebe a tvou dceru. Ať je váš byteček plný pozitivní energie.
Jinak ještě k té velkorysosti - určitě pramení z toho, že jsi vlastně udělal to samé co tvá žena. Zároveň si myslím a souhlasím tak s Lucií, že to co tvá žena udělala nemá souvislost s tím cos provedl ty před 8 lety.
To, že zemřel tvůj přítel mě mrzí a je mi to líto. Bohužel s tím se nedá už nic udělat nedá se to napravit a člověk si opět již po několikáté uvědomuje, že pokud nejde o život jde o ho...
Držím pěsti aby bylo zítra lépe než dnes, pozítří lépe než včera atd. Drž se chlape ať ti to šlape.

ffly, koka, MisaII, Luci: díky za ty maily. Hrozně mě to pomáhá. Nebojte, nikam za novýma babama se nepoženu. To bych šel proti hlasu svého srdce. A hlavně nejsem typ "zoufalce" na jednu noic. Svou domácnost povedu nejlépe jak umím (včera jsem dvě hoďky žehlil a uvařil jsem dceři výborné hamánko na přání). Dnes v jednu mě čeká asi to nejšílenější co mě zatím potkalo a proto myslete na mne prosím a pošlete prosím trošku energie. V sobotu vyrazím s dcerkou na procházku po Praze a někam na kafíčko. Děkuju všem

V pondělí se ozvu

Pamatuj si, každý den je jiný a připraví nám spoustu překvapení. Ráno se probudíš a najednou víš, co máš udělat nebo najednou už nemůžeš plakat a mraky se rozplynou.
Přeju ti takové dny, i když je to pro tebe noční můra. Jednej VŽDY podle svého pocitu, rady nás všech zainteresovaných jsou  sice z praxe, ale tvůj život a to, jak ho žiješ, je jen tvoje volba, za kterou neseš důsledky.
Nikdy nepoznáš víc, jaký jsi , nikdy nepoznáš, kolik máš přátel, kdo tvé bolesti zneužije a kdo ti pomůže.Většinou vůbec netušíš, jak moc tě třebo má někdo rád, pomůžou ti věci, kterých sis nikdy nevšiml nebo je zapomněl.
Dcera je formát, že ti dokázala říct, abys žil svůj život- to je úžasné, dává ti najevo podporu.
Nepochybuju, že vás tento zážitek velice sblíží a stmelí.A obohatí.
Důležité je, abys v sobě  nedusil pocity (vztek, vina, nenávist, láska....)-musí to ven! Vypsat se, vyřvat, vysportovat- hlavně nedusit!!!Saháš si na dno, ale z něj je jen cesta vzhůru- nespěchej, pak z tebe bude nový a bohatší člověk. Láska fakt bolí.
Depky přijdou a budou hnusné- takže přeju hodně síly(to ještě nevíš, ale máš jí na rozdávání)- rozdýchej to a neboj, bude líp!

Jonathane, Jonathane, myslím, že by ses měl obrnit velkou trpělivostí a velkorysostí. Tys své ženě dost ulehčil rozhodování svým úletem před osmi lety. Možná má teď pocit, že má jeden úlet k dobru a že když tě ona tehdy vzala zpátky, tak ty jí, v případě, že se rozhodne vrátit, taky vezmeš. No, jestli jsi jí tehdy řekl, že se vracíš kvůli dceři a ne kvůli ženě, tak se jí ani nedivím. Nechci ti sypat sůl do ran, ale myslím, že bys měl být opravdu o něco pokornější než ostatní postižení tady. Taky si myslím, že se žena k tobě vrátí, čím víc stoupají hormony do hlavy, tím rychleji vyšumí. Držím ti palce ať je to co nejdřív.

Suzie:  Ta pokora tam je, neboj. Když se ale vrací člověk od milované osoby k té "původní", tak je to vždy kvůli něčemu (dítě, situace) a pak si najde cestu k tomu člověku, kterého opustil. To je prostě chemie.

díky za názor

uzliku pred prazdninami som sa rozpraval s Gabrielom a chcel podat ziadost o rozvod

Oxi napsal(a):

uzliku pred prazdninami som sa rozpraval s Gabrielom a chcel podat ziadost o rozvod

Ach jo, jenom doufám, že je na tom psychicky lépe, že ho ohýnek (dcerka) pořád zahřívá. Mám na něj mail, ale je mi hloupé mu v této situaci psát. Děkuji Oxi

Uzlíčku, podle tvých otázek na Jonathana je jasné, že bys moc chtěla vidět do hlavy svého muže. Tím, že o tom s tebou moc nemluvil jako by si v tom stále neměla jasno. Připadá mi, že stále řešíš vztah tvého manžela k narušitelce, jak moc ji miloval, jak moc bylo pro něj těžké zůstat s tebou a ne s ní... Nedá a nedá ti to pokoj. Myslím si, že za tu dobu má tvůj muž v sobě jasno. Je s tebou a určitě tě moc miluje a jistě se trápí tím co ti způsobil. Je šťastný když ty jsi šťastná a už se v tom nechce pitvat. Užívej si vašeho vztahu, jeho lásky a dál už to v sobě neprobírej ze všech stran. Jistě cítíš rozdíl v tom, jak je to fain když je ti dobře a jak je to jiné když se zase necháš něčím ve své hlavince potrápit. Ze všech sil se snaž, aby ti bylo dobře stále a nenech si to ničím kazit. Také jsem si myslela, že to nejde, ale právě ten strašný rozdíl mezi tím když je mi dobře a tím když je mi mizerně mě donutil přestat na to myslet a užívat si toho co mám. Víš, někdy jsem až měla pocit, že si v té bolesti libuji. A to muselo přestat. Kvůli mně, kvůli budoucnosti, kvůli našemu vztahu, který je teď paradoxně lepší než před tím... Tvůj muž tě miluje a tak to prostě je a tak to vnímej. Pa

Koka,
moc hezky jsi mi to napsala. Několikrát mi řekl, že je to za ním, že myslí na budoucnost, že ho to mrzí. A vidíš, já pořád probírám, ale né už tak často. Jsou to blbosti, třeba teď mi poslal obrázek, jen tak. A já u toho hledám alespoň větu "zdravím Tě". K ní se rozplýval a připsal by k tomu určitě román. A já se těch myšlenek pořád nějak nedokážu zbavit.
Náš vztah je taky teď lepší, užívám si ho, ale pořád chci asi něco víc.
Pa