|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Vážené dámy, sleduju tady debatu a zjišťuju, že jste jediné, kdo mě může aspoň poradit, když už ne pomoci.
Je mě 37 let a aktuálně jsem ve strašně těžké situaci. Před měsícem mě opustila po šestnáctiletém manželství žena. Zjistil jsem, že má od listopadu známost a totálně se zamilovala. Je to člověk podruhé ženatý (ještě nerozvedený), dvě děti, dluží kam se podívá. Občas své ženy i bil a to i řekl mé ženě, která to ale ignoruje. Celé okolí manželce říká, že šlápla totálně vedle. Ona přesto je rozhodnutá s ním žít, protože je šíleně šťastná. Kvůli tomu dokázala opustit i naší třináctiltou dceru, takže aktuálně zvládám v domácnosti vše sám.
V podstatě ani nechce komunikovat, jen píše, jak je zamilovaná, že ke mě již nic necítí, ale že jí strašně schází dcera. Měli jsme samozřejmě své problémy, ale žena je typický introvert, který to v sobě dusil a pak to přeteklo. Naprosto jsem si vědom, že není jen vina na straně ženy. Mám na tom minimálně poloviční podíl.Klasický "souboj" sport vs. seriály, VV a tak. Pracoval jsem, pracoval, chodil do společnosti (žena nechtěla chodit se mnou), z důvodu stresu sexuální apetit už nebyl takový, ale mé chování bylo vždy slušné a ohleduplné. Zabezpečení rodiny a fungování v domácnosti také. Když jsem v prosinci vycítil, že se něco děje, tak jsem začal fungovat skoro jak novomanžel, ale to už se žena ode mne odtahovala, byla unavená, nechtěla se mazlit, chodila často ven a tak. V únoru jela s kamarádkami na dovolenou, v květnu jsem jí dal s předstihem k výročí na vrcholu Eifelovky prstýnek s kamínkem (tam se poprvé rozplakala a já si uvědomil, že je fakt zle). V červenci jsme byli celá rodina na dovolené a tam to bylo krásné. Čtrnáct dní po návratu však . . . . . . ! Všechno v háji. Když jsme to řešili i s dcerou, tak jí sama dcera řekla, jestli si uvědomuje, že jí může ztratit. Sama manželka ten den řekla, že ví že dělá nejhloupější věc v životě a že vše ztrácí, ale že to musí udělat. Hned druhý den se ptala dcery, co bych říkal na to, kdyby se chtěla někdy vrátit. A hlavně co vztah dcera a maminka ? To přece není možné.
Prosím poraďte co mám dělat. Já chci počkat. Teď nemůžu ženě volat a říkat, jak ji miluju, ať se vrátí a tak. To bych se jí zhnusil ještě víc. Dcera mě říká, ať otevřu oči a začnu nový život po nějaké době. Já ale ženu stále miluju a chci nějaký čas jí dát šanci k návratu. Jak dlouho mám čekat? Co ale pak, když se bude chtít žena po roce vrátit. Jak potom začít znovu a důvěřovat? Bylo by strašně jednoduché si najít další vztah samozřejmě s ohledem na dceru, ale tím bych definitivně své ženě zavřel dveře a nebo se dostal do strašné situace, kdyby se chtěla žena vrátit a já bych strašně ublížil té "nové".
Jsem asi první muž, který si tady vylévá srdce, ale my nemáme žádný chlapinet a kdo mě může poradit než ženy, které si už tím svým peklíčkem prošly.
Abych ještě řekl jednu strašně důležitou věc, tak i já se jednou zblbnul do osmnácky a odstěhoval se od rodiny, ale po čtrnácti dnech jsem to utnul, protože jsem si nedovedl život bez rodiny představit. To jsem řekl i ženě, když se mě ptala, proč jsem se vlatně vrátil. A garantuju Vám, že není dne, kdybych nelitoval co jsem své ženě tím způsobil a nechtěl praštit svou tupou hlavou do nejbližší zdi !
díky za radu a třeba i případně otevření očí tvrdou realitou
Jonathan 
P.S. Věřím, že za nějakou dobu tam bude jiný smajlík . . . .
Není tady
Ahoj Jonathane,
nesem sice možná zrovna povolaná ti tu něco radit, jen mi bylo smutno, že je ten tvůj novej příspěvek tak osamělej .-)
To co tu píšeš je jako přes kopírák...někdy muži, někdy ženy, plno těch vět je naprosto shodnejch. I tvoje vnitřní tápání a cítění, že asi nemá smysl ji k něčemu tlačit. NEMÁ. Ona teď prostě myslí úplně jinak, nespojuje jí to v obvyklých schématech, chemismus jejích hormonů (ať už je vyvolalo cokoliv) a její vlastní vůle s ní zmítají tak, že to ani nemůže ovlivnit. NE teď. Jediné, co ti můžu doporučit, je nechat ji nějakej čas (pár měsíců ?) žít její život a ty, ty najdi sám sebe, žij svůj život i pro sebe. Máš dceru ve věku, kdy sice leccos chápe, ale plno věcí ji může těžce poznamenat. Takže ze sebe udělej tátu CHLAPA, sice asi budeš muset bejt trochu i máma, ale pozor, abys nebyl baba. Citlivej chlap je sice poklad, ale někdy to s sebou nese takové zjemnění, že my ženy, aniž bychom to dokázaly zcela vysvětlit, nejsme spokojené a možná v nás ta láska přechází na jakési holčičí kamarádství... nevím, nechci tě ranit, jen tě asi čeká velké přemýšlení o sobě samém, zkus se na váš vztah kouknout i cizíma očima...
Možná máte ještě šanci, ale je to cesta dlouhá a přetěžká, pro oba nese plno změn. Možná jste už na konci, cesty se rozcházejí, jen to ještě tak úplně neunesete...kdo ví, to ukáže jen čas.
A o nový vztah si nedělej starost, když člověk tahle brzo má myšlenky na novou lásku, zavání to pomstou a uraženým egem, dokázat si, že "na to mám taky". Když budeš čekat na svou ženu, a někdo to dokáže leta (ač není na co), stejně nikoho nenajdeš, právě pro tu myšlenku "co kdyby"...možná vztah na jednu noc...(což taky někdy není od věci, aspoň pro své ego, ovšem nezapomeňme na nebezpečí :-)
Ale jestli se vše vyřeší a ty začneš nový život, a pak se vyloupne skvělej, sebevědomej chlap, tak si najdeš novou lásku - a pak tě ž nějaký potencionální návrat exmanželky nemusí trápit, protože...co by tě mělo trápit, když budeš smířený s tím, co se stalo a budeš už někde dál, ve svém vnitřním vývoji?
Náhoda neexistuje... máš před sebou nějaký úkol, možná ho ještě nevidíš, až později v kontextu.. na všem hledej něco dobré a nenech se unášet sebelítostí a zmatkem. Buď trpělivý, poslouchej své vnitřní já a rozum, ten ti nakonec poradí...
A možná i hlava pomazaná, poradce, psycholog, by ti pomohl se zorientovat..
Moje rada - čti a čti příspěvky, hlavně ty staré, najdeš tam plno osudů, a když pak čteš v novějších a vidíš, kam se ti lidi posunuli... v tom je kopec naděje...
Není tady
Jonathane, nacházím se v podobné situaci. S manželem jsme spolu 15 let (první láska) a teď najednou konec, manžel někoho poznal a zajiškřilo to tam a je totálka zamilovanej. U nás je to asi otázka času a dopadne to stejně jako u Vás a taky máme dítě 1,5 kluka. Manžel komunikuje minimálně a taky mi řekl, že ke mě nic necítí. Já bych čekala na návrat max. půl roku, budou v tom i Vánoce, to se jí určitě zasteskne po dceři a zavzpomíná i na celou rodinku. Taky ten čas můžeš využít aby vše přebolelo a třeba po čase dostat chuť někoho nového poznat. Na to že ublížíš někomu druhému vůbec nepomýšlej, protože když vzplaneš pro někoho jiného tak tvoje žena už nebude ta nej a šance na návrat už nebude existovat. Taky se v tom plácám, ale vím že časem vše přebolí.
Není tady
Díky za radu a názor. Zjemnělí určitě nejsem a nebudu neboj. Akorát to třídění prádla nějak nevychytávam, ale já to vyladím. Díky a dobrou:supr:
Není tady
Jonathane - nejsi první muž, který si tu vylévá srdce.. Řekl bych, že nás tu je takových víc, zatím bych Ti doporučil asi to, abys jen vyléval a vyléval, po čase to přejde a pak uvidíš... V téhle situaci se radí špatně, sice to je skoro pokaždé, jako přes kopírák, ale každý to bere trochu jinak.. Tak se drž, chlapče.. 
Není tady
Jo - mám na Tebe jeden docela dotěrný dotaz: udělal jsi po tom svém útěku k té "osmnáctce" manželce nějakou satisfakci, udělal jsi jí to, co jsi jí na očích viděl a opravdu to ona mohla vidět tak, že Tě to fakt mrzelo a že je jediná, o níž stojíš? Jsi si jistý, že v ní z té doby nezůstala žádná hořkost z toho, cos jí vyvedl? Tahle záležitost může být i dlouhodobě docela destruktivní - zkus zavzpomínat i tam... Hm?
Není tady
Minulý týden se mi svěřila kamarádka, že už pět let miluje ženatého muže. Všichni to ví, i jejich rodiny, oba mají děti v pubertě. Manžel kamarádky je bezvadný chlap, ale ona ho už nemiluje, má ho ráda, chybí jí vzrušení, vášeň / však to znáte/. O novém příteli ví, že je to v podstatě zmetek, ale přemýšlí o tom /kamarádka/, že opustí manžela i děti /pro mě nepochopitelné/ a odejde za ním. Tak jsme se spolu bavily o mně a mém BM a druhý den mi psala na mail, že ji ten rozhovor dost rozhodil. Nic jsem jí nevymlouvala, to stejně nemá smysl. Nenadávala jsem ani na milenku svého BM. Už jsem z toho celkem venku.
Ona mi o své nevěře řekla až když jsme se skoro rozcházely, do té doby jsem mlela já o sobě. Až pak mi došlo , proč se ptá na různé detaily. Asi nejvíc ji rozhodilo to, že rozvodem neopouštíš jen svého partnera, ale změní se hodně jiných věcí a vztahů, spousta věcí je jinak. taky jsem jí řekla, že nejvíc jsem se bála o dceru,aby chtěla být se mnou. a ona by děti nechala doma a odešla.
Neumím poradit ani sobě, ne tak jiným, ale jestli doufáš, že se tvoje žena vrátí, tak rozhodně nehledej nový vztah, protože potom si cestičky k sobě zavřete. Ješitnost je blbý rádce. A cítím, že v to doufáš a máš ji rád, tak chvíli vydrž,ale asi ne příliš dlouho.
Pak dej vědět, jak jste dopadli a držím vám palce.
Není tady
to klokan: Samozřejmě jsem se v tom po návratu plácal a jsem také toho názoru, že to zanechalo šrámy větší než jsem si myslel a o to víc jsem na sebe nazlobený. Nejhorší je, když jdu tím vztahem zpátky, tak vidím co se dalo udělat jinak. Strašně mě mrzí, že jsme to nechali dojít tak daleko. Myslel jsem si, že nám dal pánbůh řeč a myšlenky, abychom komunikovali a to se nedělo. Vzkaz pro všechny: když se Vám něco nelíbí, tak o tom ihned s druhou stranou promluvte a řešte to. To mě bohužel můj protějšek nesdělil a jen to v sobě dusil a pak jsem najednou dostal jednu na "komoru".
Není tady
Půl roku je ještě krátká doba na nějakou jejich krizi. Ale ..... myslíš si, že kdyby se vrátila, že by to bylo jako dříve ? Ta zrada jen tak nepřebolí a každé zpoždění, každý pohled na jiného muže nebo posezení s kamarádkou budeš brát s podezřením. Chce to čas, zalíbí-li se Ti jiná žena, nebudeš už chtít manželčin návrat, protože Tě taky bude ovládat ta zrádná chemie. To vyříkávání si problémů provozuji, je to někdy únavné, ale nutné. Možná, že ji Tvá nevěra ranila víc než si myslíš až to dospělo k jejímu odchodu. Apeluju na všechny, kteří se zakoukali někde jinde : pokud máte fungující vztah NIKDY NEDOPUSŤTE ABY SE TO PARTNER DOZVĚDĚL.
Není tady
Jonathane, co radit? Budeš jí i sobě muset dát čas. Ono ti asi ani nic jinýho nezbyde. A na mě to působí možná tak, že jste neměli dořešen možná dávný, možná nedávný tvůj odchod od rodiny. Ale teď už je situace jiná, jiný výchozí bod.
Každopádně si nemyslím, že by bylo něco ztraceno.
asi ještě vydrž a zkus si udělat jasno, co by sis přál. jestli by sis jí ještě přál....nebo ne....těžko radit.
máme toho tady všechny plný brejle, ale nic jinýho se ti teď asi stejně poradit nedá.
držim ti palce.
Není tady
a jak to ty lumpíku, že sis dal stejnej název tématu jako já, teď se nám to bude motat.....
Není tady
omluva lucie 
Není tady
to ffly: odchod se udál nějak léto 98. že jsem si radši tenkrát zlomil hnáty na schodech.
Není tady
ffly, jak se dá dořešit (???) odchod od rodiny a následný příchod? já myslím Jonathane, že tohle by sis neměl brát jako styčný bod, i když ti to tu píšou, to se podle mě nikdy nedá nijak dořešit, to se prostě buď stane a jde se dál a nebo se nejde dál a nebo se to nestane. ale po 8 letech se teď tim zaobírat a hledat v tom důvod .....? prostě jak všichni víte, tyhle věci se stávaj, ano a asi jsi tehdy udělal chybu, ale teď jí udělala tvá žena. já bych v tom přehnanou souvislost nehledala, to bysme nikdo nikam nedošli. to už bysme teda mohli dělat opravdu všichni všechno, že najednou po x letech jsem teda něco nakonec nerozdejchala a šup....oplatím stejně, nebo ještě hůř.....??? v tomhle bych tvoji vinu prostě nehledala. nevím, je to jen můj názor. to už sis určitě sám v sobě vyžral a tvoje žena určitě taky, myslim, že to už je dlouho.
Není tady
Klokane, myslim, že málokterá z nás tady s těmahle našima smutnejma zkušenostma můžeme říct, že jsme od manžela následně dostali to všechno co tu píšeš Jonathanovi. takhle to nějak prostě nebejvá. a hořkost nám zůstane všem ať dostanem co chcem. jenom mám pocit, abysme tu v něm zbytečně nevyvolávali pocit viny za něco, co už by mělo být promlčené. nebo prostě neaktuální....
klokan napsal(a):
Jo - mám na Tebe jeden docela dotěrný dotaz: udělal jsi po tom svém útěku k té "osmnáctce" manželce nějakou satisfakci, udělal jsi jí to, co jsi jí na očích viděl a opravdu to ona mohla vidět tak, že Tě to fakt mrzelo a že je jediná, o níž stojíš? Jsi si jistý, že v ní z té doby nezůstala žádná hořkost z toho, cos jí vyvedl? Tahle záležitost může být i dlouhodobě docela destruktivní - zkus zavzpomínat i tam... Hm?
Není tady
Díky. Teď jsem dočetl tvůj sloupek se "stejným" názvem a držím strašně moc palečky. Neboj, vše dobře dopadne ať tak a nebo tak. Pak se ozvi a dej vědět. Držím palce 
Není tady
Luci, možno sa to práve kumulovalo tak dlho, až prišiel podnet zvonka, a bum! Netvrdím, že sa treba rýpať až tak ďaleko v minulosti a hľadať chyby pomaly v minulých životoch, ale zasa - prečo by nemohla ostať nezhojená jazva aj po ôsmich rokoch a zrazu vybublať na povrch niečo boľavé, čo povedzme ideme hojiť novou zamilovanosťou? Ak napríklad ona mala potrebu počuť od Jonathana ospravedlnenie alebo priznanie chyby alebo prosto len vyznanie, že je predsa len preňho dôležitá(formulácia - "neodídem od rodiny" je podľa pána Plzáka skvelá, ale mňa by to asi neuistilo, že som preňho najdôelžitejšia žena v živote -okrem dcéry, teda).... a mohlo by to viesť k tomu, že to budem chcieť počuť od niekoho iného.
Upravil(a) Selima (13. 9. 2006 10:25)
Není tady
no ano Seli, tak to se mám na co těšit. já tomu rozumim. nic takovýho jsem teda já nedostala. takže až se za 10 let zamiluju, tak mu to pěkně vmetu.....to ale přece neni cesta.
ten důvod Jonathane mohl být jakejkoliv i tenhle, ale prostě zbytečně bych to nezveličovala. stává se to relativně i bez důvodu.....jen jsem prostě nechtěla, abys timhle zbytečně teď plejtval energií, to ti stejně nepomůže, akorát se budeš cejtit ještě víc pod psa...
díky za tvojí podporu....
ono je to všechno pořád dokola - špatná komunikace, bum, jak najednou po tom všem ale ještě vylepšit komunikaci....to je otázka, a pak po 8 mi letech.....nevyřešeno....
já nevim, mě se to moc nelíbí. to už pak na světě nezbyde nikdo, kdo by neměl důvod....
Není tady
Lucie dovolím si nesouhlasit. Pokud vznikla situace, kterou tady Jonathan popsal, t.j. jeho odchod od rodiny - byl tu problém, na kterém se oba pravděpodobně podíleli. A ten problém - ta rána se musí vyléčit a pak se zahojí. Né jdeme dál. To pak nikdy nemůže fungovat! Nikdy.
Záleží na tom, jak se k tý situaci postavili oba, jestli ten problém řešili a jestli ho vůbec identifikovali. A neřekli si pouze - jdeme dál. To pak v tobě zůstane a vyhřezne to ve chvíli, kdy to nejmíň čekáš.
to Selima: Taky názor a taky musím souhlasit. Nejhorší je, že tyto situace vznikají mixem všech těchto věcí. Další věc je, že jsem byl její první "vážný" vztah a teď v 36 přišel nějaký další impuls. Fakt nevím.
Není tady
Ffly, pod pojmem "jdeme dál" jsem myslela stručně řečeno - identifikovat problémy a snažit se je vyřešit. to jo. ale i tak si myslim, že nikdy to člověk sám v sobě nemá úplně dořešený. ale to už je potom o chtění a nechtění to zvládnout.
ffly napsal(a):
Lucie dovolím si nesouhlasit. Pokud vznikla situace, kterou tady Jonathan popsal, t.j. jeho odchod od rodiny - byl tu problém, na kterém se oba pravděpodobně podíleli. A ten problém - ta rána se musí vyléčit a pak se zahojí. Né jdeme dál. To pak nikdy nemůže fungovat! Nikdy.
Záleží na tom, jak se k tý situaci postavili oba, jestli ten problém řešili a jestli ho vůbec identifikovali. A neřekli si pouze - jdeme dál. To pak v tobě zůstane a vyhřezne to ve chvíli, kdy to nejmíň čekáš.
Není tady
Jonathane: Myslím, že teraz je najdôležitejšie dať čas sebe i jej, sústrediť sa na život mimo vzťah, a po nejakom období - povedzem pol roku - urobiť rekapituláciu a rozhodnúť sa, ktorým smerom teda vykročiť. Pol roka nie je dlho, ale dosť na to, aby sa veci vykryštalizovali u nej i u teba. Ona teraz naozaj koná ako v pomätení zmyslov, ja by som zaľúbencov všetkých uznala nesvojprávnymi, tak treba vyčkať, až sa veci trochu usadia, ustália, zakalená voda sa vyčistí... a uvidíš. Psychológ je dobrá vec, či už len pre teba, alebo vo dvojici(to záleží na nej, nakoľko je ochotná).
Není tady
Selimo: Díky za tento mail. Vystihla jsi to přesně, jak to cítím. To přesně udělám. Myslím si, že Vánoce rozhodnou a cca březen - duben to chci rozlousknout, ať tak a nebo tak. To si myslím, že bude tak optimální doba. Nejhorší je, že přesně vím jak se cítí, protože si to moc dobře pamatuju dle sebe. Máš pocit štěstí, že by jsi mohla létat, tvůj nový "objev" má kolem sebe svatozář i kdyby kálel doprostřed bytu. vše co řekne ti připadá jak nebeské pohlazení - ach jo
Ale je v tom ta dcera ! Já jsem po týdnu co jsem byl pryč začal tu "novou" slečnu nenávidět a trapně jsem si myslel, že za to může hlavně ona. Jsou to prostě chemický stavy a ty jsi to přesně vystihla. Škoda, že na to nejsou prášky a je na to bohužel jen čas . . . .
K psychoušovi jdu zítra, aby mě spíš poradil, jak komunikovat se ženou.
čauky a dám vědět
Není tady
drž se souputníčku........myslim na tebe.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.