Víš, to je těžké, když to někde jiskří...s tím nic neuděláš ty, to musí oni dva....divné, že se manžel odtahuje....to svědčí o tom, že k tobě moc už necítí, dítě však nic neudrží ani nezachrání...musíš se rozhodnout sama, ale aby si zase nemyslel, že může všechno! Jasně, věnuj se více sobě, nenastrkuj se, nechej mu prostor a uvidíš, jak se on k tomu postaví........chce to čas....

J+L napsal(a):

Čauky, prosím o radu jak se zachovat k manželovi, který mi oznámil před měsícem, že má začínající vztah s jinou, zajiskřilo to tam a moc hezky se s ní povídá. Poslední 2 měsíce jsem cítila, že není ve své kůži, dost zamlklý, žádný srandičky jako dřív. Zkrátím to, řekl to potom asi jako obranu, co jsem ho chtěla přesvědčit abychom si nechali druhé dítě, které jsem neplánovaně čekala a že kvůli tomu další dítě nechce, náš vztah že je na ho :-), nic ke mě necítí, že je tu jenom kvůli klukovi a vyčetl mi že poslední roky se k němu chovám hrozně, prostě nic pozitivního. Myslím si, že u nás ta krize přišla po narození kluka, protože najednou už ten kratičký čas co jsme na sebe měli, jsme částečně museli dát tomu našemu drobečkovi, komunikace se zúžila. Manžel postupně tu lásku ale začal dávat asi pouze jemu.
Před pár dny po zdlouhavé konvezaci a po naléhání mi sdělil, že to s ní skončil, ale ten den jsem mu náhodou našla SMS, kde mu milenka psala jak ho šileně miluje a že chce být jen s ním, že nechce nikomu ubližovat, ale chce aby byl štastný. Poraďte jak mam bojovat o náš vztah, máme spolu dítě 1,5 roku a jsme spolu hezkou řadku let, je to škoda takhle všechno utnout. Ona ho bude pořad pombardovat SMS a telefonátama. Domnívám se, že spolu nic nemeli asi 2x byli na obědě, protože sex je u nás zatím relativně v pohodě, i když víme a oba dva to tak teď cítíme, že je to spíše na uspokojení a možná ze zvyku. Manžel říká, že má teď v sobě takový citový blok ke mě, nepohladí, nepřitulí se ke mě jako dřív, i když prý furt ho přitahuju (na ten sex). Jak dlouho může takový blok v sobě mít měsíc nebo víc, já víc asi nevydržím než 1-2 měsíce. Snažím se být přítulná, furt s dobrou náladou, ale jde to težko, hodně mu dávat na jevo že o něj stojím, ale není to chyba, nemám na to jít jinak? Neprošel jste někdo něčím podobným.  Díky za radu

někde jsem četla, že jakási žena jejíž manžel jí začal podvádět se domluvila s kamarádem a ten jí začal volat a psát sms,tak aby to vypadalo,že spolu něco mají.Její manžel těžko snášel vědomí,že se jeho ženě někdo dvoří a začal "pátrat a sledovat"  a na milenku měl stále méně času,až to skončilo úplně.
možná by to zabralo i u Tebe.Nemusí ti ani nikdo volat.Kup si třeba sama kytku,až půjdeš z práce.Víc o sebe pečuj a buď  trochu tajemná a nepřístupná.

Nikol napsal(a):

Je to opravdu těžké, subjektivní radu dá každý. Ty svého muže znáš nejlépe. Je také docela možné, že ani o žádný "blok" nejde, projevila o něj zájem jiná žena....., dala mu pocítit (nejspíš), že je úžasný, neodolatelný,přitažlivý...atdatd. Je tím samozřejmě okouzlen a zažívá něco, co (možná - nevím) asi dlouho nezažil. To není výtka - to je asi standard letitých vztahů. Bohužel. Když si představíš sama sebe na jeho místě -bude tě ohromovat nějaký muž - (jsi krásná, jedinečná...atd) taky tě to nenechá úplně klidnou, a bude -li navíc přitažlivý...hm...a tvůj chlap na tebe zrovna nemá (příklad)čas, zájem...no ...nevím. Něvěru, přínosnou pro všechny zúčastněné(i ty nepřímo), dokáže ustát a zvládnou jen silná osobnost a to hodně vybalancovaná. Pokud bych o svého muže v této situaci stála, zanalyzovala bych předchozí život, čímž bych se snažila najít svoji chybu a svoji mez ochoty , tolerance a vstřícnosti. Nátlak a žádat rozhodnutí v tuto chvíli je nesmysl. Je fakt, jak píše paní přede mnou, že by si měl uvědomit, že nejsi jeho domácí jistota. Touto cestou bych se snažila ubírat také. Pokud by to nevěděl, tak by to záhy zjistil. Ale ani si myslím, že není potřeba moc přehrávat. "Přítulná "bych se asi být nesnažila.A" furt dobrá nálada" - pokud bych ji měla tak fajn!! Ale to je můj pohled a zbujelá ješitnost. Základem všeho u ženský je schopnost fungovat i samostatně a znát svoji cenu. V situaci, kdy to člověk prožívá on-line, nejsou myšlenky utříděné a člověk tápe a prožívá směs pocitů. Dřív nebo později to uvidíš jako na dlani.. To záleží na každé z nás. Tak držím palce a bojuj za sebe!

V tom jsme za jedno. Rozhodně bych mu nedávala znát že jsem tu pro něj a čekám až se "vyblbne."Trocha nejistoty neuškodí.

Tak se to ještě vyhrotilo vic, už nechce ani sex, max. nějaký to hlazení a to jsme si vyjasnili, že je to jenom potřeba a takové to uspokojení pro oba nic víc. A já bláhová si myslela, že už by se to mohlo pomalinku přesouvat na mojí stranu a že jí fakt pustil k vodě (v mobilu jí má furt, ale SMS jsem další žádnou nechytla, ale když bude chtít tak z práce může kliďánko koketit), ale určitě na ní aspoň myslí. Včera večer jsem zase s manželem podebatila a pořád ta samá písnička, že se domů ani netěší pouze na dítě, že jsem z mateřský v depresi ať jdu do práce, ale moc dobře ví, že teď kvůli Lukášovi ještě nemůžu a že v srdíčku má prázdno, že jsem si měla uvědomit a víc mu to dávat najevo jak je pro mě důležitej a né až teď. Uznávám, že chybičky z mé i z jeho strany tam byly, ale on nechce nic vylepšit či změnit, prostě stagnuje. Takže se dostávám do fáze pokusu o totální nezájem co se týče manžela (budu se snažit ze všech sil), pouze minimální komunikace kvůli dítěti, už nevidím jiné východisko. Držte mi palce.

J+L napsal(a):

Čauky, prosím o radu jak se zachovat k manželovi, který mi oznámil před měsícem, že má začínající vztah s jinou, zajiskřilo to tam a moc hezky se s ní povídá. Poslední 2 měsíce jsem cítila, že není ve své kůži, dost zamlklý, žádný srandičky jako dřív. Zkrátím to, řekl to potom asi jako obranu, co jsem ho chtěla přesvědčit abychom si nechali druhé dítě, které jsem neplánovaně čekala a že kvůli tomu další dítě nechce, náš vztah že je na ho :-), nic ke mě necítí, že je tu jenom kvůli klukovi a vyčetl mi že poslední roky se k němu chovám hrozně, prostě nic pozitivního. Myslím si, že u nás ta krize přišla po narození kluka, protože najednou už ten kratičký čas co jsme na sebe měli, jsme částečně museli dát tomu našemu drobečkovi, komunikace se zúžila. Manžel postupně tu lásku ale začal dávat asi pouze jemu.
Před pár dny po zdlouhavé konvezaci a po naléhání mi sdělil, že to s ní skončil, ale ten den jsem mu náhodou našla SMS, kde mu milenka psala jak ho šileně miluje a že chce být jen s ním, že nechce nikomu ubližovat, ale chce aby byl štastný. Poraďte jak mam bojovat o náš vztah, máme spolu dítě 1,5 roku a jsme spolu hezkou řadku let, je to škoda takhle všechno utnout. Ona ho bude pořad pombardovat SMS a telefonátama. Domnívám se, že spolu nic nemeli asi 2x byli na obědě, protože sex je u nás zatím relativně v pohodě, i když víme a oba dva to tak teď cítíme, že je to spíše na uspokojení a možná ze zvyku. Manžel říká, že má teď v sobě takový citový blok ke mě, nepohladí, nepřitulí se ke mě jako dřív, i když prý furt ho přitahuju (na ten sex). Jak dlouho může takový blok v sobě mít měsíc nebo víc, já víc asi nevydržím než 1-2 měsíce. Snažím se být přítulná, furt s dobrou náladou, ale jde to težko, hodně mu dávat na jevo že o něj stojím, ale není to chyba, nemám na to jít jinak? Neprošel jste někdo něčím podobným.  Díky za radu

U nas to bylo trosku jine, ja jsem udelala krok vedle, nikdy jsem to nepriznala,ale ve chvili,kdy se mi prestal uplne venovat,tak jsem si nasla spriznenou dusi a prvniho pul roku to byla jen zpriznena duse,tak mu to cele doslo a zacal tlacit na to,abych misto cizimu se zacala venovat jemu. Ve chvili,kdy jsem ho konecne presvedcila,ze ten druhy uz neexistuje prislo presne to,co popisujes, nepritulil se, nedal mi pusu, neobjal me a odmital ovsem se se mnou i milovat. Netlacila jsem na nej, nechala jsem mu prostor,ale pomalicku jsem mu davala najevo, ze ho mam rada, treba jsem mu udelala jeho oblibenou veceri, zacala jsem se o nej vic zajimat a nechala jsem ho vypovidat,i kdyz mi to nic nerikalo,proste krucek po krucku...a jednoho dne se sam zacal tulit a vratila se mu i chut k milovani.Kdyz jsem se o tom bavili pozdeji, rekl mi,ze mi potreboval znovu zacit plne verit. Ja vim,je to z druhe strany a zle jsem udelala ja a ne on,ale takto to proste fungovalo u nas...