14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Zdravím Vás vechny a prosím, zda mi nemůete pomoci s řeením. Mám dcerku - skoro 4 roky. Od 2 let navtěvovala jesle, od 3 let M. Ve bylo bez problémů. Nyní po prázdninách, odmítá chodit do kolky. Postupně odpor narůstá, dnes u jsme měli scénku, za kterou by se nemusela stydět ani národní umělkyně. Kromě toho začáná být neposluná, odmlouvá, trucuje. Zkouela jsem domluvu, zákaz večerníčku, zákaz sladkostí, malý políček, ples na zadek i výprask. Nic nefunguje. Jen začně brečet a křičet já chci k .... (tomu kdo není na blízku)
a trucuje a snikým nemluví, dokud ji to nepřejde. Já u pomalu začínám ztrácet nervy. Poraďte, prosím.
Není tady
A jak se chová ve kolce? Zapojuje se nebo stojí stranou. Synovec toti taky dělá scény, ale jen do té doby, ne maminka za sebou zavře dveře. Nedokáu posoudit co jí tak odrazuje, ale určitě jí netrestej bitím. Zkus jí nějak motivovat (e tě třeba velice potěí obrázek, který ve kolce nakreslí a pověs ho doma na ledničku či nástěnku a e bude ráda za kadý její výtvor)
Není tady
Důvodů jejího chování můe být mnoho, ale jedním z nich můe být i to, e ji tam některé z dětí ikanuje nebo jinak ubliuje. V tomto věku se taková monost opomíjí, ale u, bohuel, existuje.
Není tady
Saďourek napsal(a):
A jak se chová ve kolce? Zapojuje se nebo stojí stranou. Synovec toti taky dělá scény, ale jen do té doby, ne maminka za sebou zavře dveře. Nedokáu posoudit co jí tak odrazuje, ale určitě jí netrestej bitím. Zkus jí nějak motivovat (e tě třeba velice potěí obrázek, který ve kolce nakreslí a pověs ho doma na ledničku či nástěnku a e bude ráda za kadý její výtvor)
Dneska mi učitelka taky říkala e po mém odchodu je ve v pohodě. Do hry se zapojí, má děti kolem sebe ráda. Obrázek mi nosí kadý den. Vdy říká ten je jenom pro tebe a doma je vystavujeme. Taky mě napadlo, e to jenom zkouí, po 2 měsících prázdnin je to pro ni zase velká změna.
pro amba: Tuto monost jsem prověřila u učitelky jako první. Ví ona nae beruka je spí takový roák v sukni, krerý si nic nedá líbit a ve co se jí nelíbí vrací stejně nebo jetě víc a je jí jedno jestli je to dítko starí a větí.
Není tady
JHe:
Tím lépe, jen mě to napadlo jako jedna z moností. Jo, dětičky zkouí kde co, nezbyde nic jiného, ne vydret.
Není tady
JHe: tak přesně tohle v bleděrůovém mám doma. V listopadu jí budou čtyři roky a za poslední rok se z ní stává tyranka. Ve vem, jak popisuje, jsem z ní někdy neastná, byla jsem i u psycholoky a psychiatričky a řekla mi pouze, e je holt více ivá, zvídavá a nic si nenechá líbit. Navíc po tatínkovi egoistka a ve musí být podle ní. Prý to přejde-ale ptám se :sakra kdy?
Není tady
Káča: Ano, po tatínkovi egoistka. To je stejné i u nás. Já sem si s mylenkou na psycholoku taky začala pohrávat, ale stále si říkám, e určitě bude jetě hůř a tak to stále odkládám. A z tvého příspěvku vidím, e jsem zatím nic nezmekala. Je mi jasné, e bychom dopadly stejně jako vy. U nás to trvá zatím asi půl roku, ale nyní to má tedy u docela sluný grády.
Dnes proběhla kolka tíéměř bez problémů. Uf to jsem si ráno oddychla, hned se mi lo klidněji pracovat.
Není tady
JHe: Jasně, zkouí to. To dělají vechny v tom věku kolem 3 let. Brácha íleně kopával kolem sebe, válel se po zemi, ječel, brečel...no ílený. Máma u nevěděla, co s ním a od psychologa se jí dostalo rady, a si ho nevímá a a se on uklidní tak a matka prosazuje důsledně svou. Zabralo to. Moje máma je tedy "Herodes", take kdy ona řekne, e pouze dítě, které se nevzteká, dostane zmrzlinu, tak na to můe dítě vzít jed, e to tak bude. A neuprosí ji ani u dítě úplně hodné, které dělá psí oči. Polituje ho troičku, řekne mu "Je mi to líto, chlapče, ale opravdu zmrzlina nebude." A taky e nebude....je fakt, e brácha se celkem rychle odnaučil prosazovat tímto způsobem svůj názor. A taky je pravda, e máma s ním (i se mnou) byla vdycky ochotná o věcech diskutovat (tedy přiměřeně věku), pokud jsme se chovali sluně a nevynucovali si nic vřetěním apod....take bych řekla - neustupovat, nenechat se vykolejit nějakou scénou (nejlépe před obecenstvem, které nabývá postupně dojmu, e matka dítě nesnesitelně týrá), nechat scénu doznít, ani by dítě prosadilo svou. V klidu pak vysvětlit, e to nebyl nejlepí způsob, jak se se mnou dohodnout a e někdy jsou zkrátka věci, které rozhoduju já jako matka a ne dítě....Jetě mě napadá kníka dr. Matějčka Po dobrém, nebo po zlém? (o výchově dětí), není patná a autora mám za jednoho z nejlepích dětských psychologů.
Není tady
Jo a hlavně ne bít. To ničemu nepomáhá a agrese vyvolává jen dalí agresi.
Není tady
Já myslím, e to děti zkouí...a my se tím pak trápíme, jsou to malí herci, něco načnou a potajnu se dívají, co z toho bude, nakolik vydríme, myslím, e raději po dobrém, domluvit, slíbit, dodret, odpočítávat dny, ne přijede tatínek, něco mu nakreslit kadý den, dítě zabavit......
Není tady
Eva36 napsal(a):
JHe: Jasně, zkouí to. To dělají vechny v tom věku kolem 3 let. Brácha íleně kopával kolem sebe, válel se po zemi, ječel, brečel...no ílený. Máma u nevěděla, co s ním a od psychologa se jí dostalo rady, a si ho nevímá a a se on uklidní tak a matka prosazuje důsledně svou. Zabralo to. Moje máma je tedy "Herodes", take kdy ona řekne, e pouze dítě, které se nevzteká, dostane zmrzlinu, tak na to můe dítě vzít jed, e to tak bude. A neuprosí ji ani u dítě úplně hodné, které dělá psí oči. Polituje ho troičku, řekne mu "Je mi to líto, chlapče, ale opravdu zmrzlina nebude." A taky e nebude....je fakt, e brácha se celkem rychle odnaučil prosazovat tímto způsobem svůj názor. A taky je pravda, e máma s ním (i se mnou) byla vdycky ochotná o věcech diskutovat (tedy přiměřeně věku), pokud jsme se chovali sluně a nevynucovali si nic vřetěním apod....take bych řekla - neustupovat, nenechat se vykolejit nějakou scénou (nejlépe před obecenstvem, které nabývá postupně dojmu, e matka dítě nesnesitelně týrá), nechat scénu doznít, ani by dítě prosadilo svou. V klidu pak vysvětlit, e to nebyl nejlepí způsob, jak se se mnou dohodnout a e někdy jsou zkrátka věci, které rozhoduju já jako matka a ne dítě....Jetě mě napadá kníka dr. Matějčka Po dobrém, nebo po zlém? (o výchově dětí), není patná a autora mám za jednoho z nejlepích dětských psychologů.
koda jen, e pan Matějíček u není mezi ivými.
Není tady
Paila: Taky lituju. Z očí mu přímo koukalo takový to lidský teplo, dobro a pochopení.
Není tady
JHe:já jsem to řeila kinderčokoládou a zabralo to velmi rychle.Maminka musí do práce aby jsme měli penízky a odpoledne dostal čokoládku za to,e maminka mohla jít do práce.za nedlouho to přelo a lízátko nebo malý pamlsek se vdy nael.V dalím roku kolky jsme od prázdnin říkali vem,e u bude ve kolce spát po O protoe je velký.Brali jsme to jako samozřejmost a nedali mu jinou monost.Prolo to v naprostém klidu.
Není tady
amba napsal(a):
Důvodů jejího chování můe být mnoho, ale jedním z nich můe být i to, e ji tam některé z dětí ikanuje nebo jinak ubliuje. V tomto věku se taková monost opomíjí, ale u, bohuel, existuje.
Přesně to se mi stalo se starím synem. kolku normálně zvládal do chvíle, ne ho začal ikanovat jeden malý Rom, který byl sice tak o dva roky opoděný, ale jinak měl na ikanu rozumu dost.
Syn začal s bolením břicha, hlavy, potom to byly scény v atně, já musela do práce, tak jsem na něj byla zlá.... Učitelky byly v pohodě, ale po nějaké době si hospodářka /!/ vimla, e něco není v pořádku a řekla mi to.
Učitelky opět naznaly, e máme mazánka, který nic nevydrí. Syn se mě u drel jako klítě a odmítal vkročit do herny. Co mi bylo opět přičítáno k tíi. Sice si začaly děti více hlídat, ale syn byl vyděený pořád.
A v době nemoci 2 učitelek /ze tří/, kdy musela paní hospodářka nastoupit jako "zástup", to bylo vyřeeno.
Paní hospodářka si násilníka vzala poté, co ho nala, jak naeho kluka duzní v koutě, bokem a jak mi později řekla: "Zflákala jsem ho zprava zleva a pohrozila ohněm pekelným". A byl pokoj. Sice to trvalo nějakou dobu, ne se syn zklidnil, ale násilník ho obcházel obloukem u od druhého dne.
Nedávno jsem četla, e ikana, dříve spojovaná s vojnou, se začíná objevovat ji v mateřských kolách. Mohu potvrdit, e jsem ji zaila na vlastní kůi ji před 10 lety.
Mladí syn - 3 roky zpátky - kdy nastoupil do kolky, ádné takové problémy neměl. Kdy to na něj jeden grázlík zkusil, břinkl ho hned a měl pokoj. Zato ve kole má problémy se spoluačkou - ta mu hnusně nadává, tluče do něj, skáče po pouzdře - a on se nebrání, e prý nebude bít holku, která je navíc o hlavu mení ne on. Nejen já, ale i jeho bratr, moje matka... jsme mu řekli, e se MUSÍ bránit, by i násilím... A hučíme, jak hučíme, nic. Teď nastoupil do druhé třídy, tak u se těím.
Jinak vychází s kadým a vdy a vude, ale jedna potvora stačí...
Není tady