Selimo, to je pro mě samozřejmé. Proto mě nenapadlo, že bych se to měla učit.

Evo444, nebuď na sebe tak přísná. Nechtěj mít všechno vyřešené a naplánované rychle a  teď hned.
Teprve nedávno jsi prožila velikou ránu, tím víc, jak to bylo strašně nečekané a rychlé.

Doporučuji - zkus teď nějaký čas nic neřešit. Ani to, co se stalo, proč se ti to stalo, máš-li a nebo nemáš-li to v karmě atd. Nech tomu trošku čas, než se to v tobě usadí.
Někde na babinetu byla vyslovena jedna věta jako rada pro velmi těžké situace. Zněla nějak takto: Starej se o děti a měj je ráda.  

Pokud potřebuješ mít pro život nějaký plán, dej si teď na nějaký čas jako plán toto. To totiž vůbec není málo.
A věřím, že za nějaký čas (řádově by to měly být měsíce)  ty další plány přijdou přirozeně, jaksi samy.

Judyna napsal(a):

mia napsal(a):

eva4444 napsal(a):

Lupino, jakou metodu máš na mysli?

Taky mě to zajímá...

Prosím - mě taky.

Tak tu to máte. Holky, co to dělaly ale říkaly, že se opravdu nutno propracovat k tzv. očistnému pláči - ne že párslziček. Jedna kamarádka to říkala, že si párkráte fňukla a myslela si, že je hotová, ale nedalo jí a pokračovala a ve chvíli, kdy na to kápla, říkala, že bulela nezvladatelně asi půl hodiny. Což ovšem není nutnost jen, že by to asi měl provázet pocit "bingo!"

lupina montana napsal(a):

Judyna napsal(a):

mia napsal(a):

Taky mě to zajímá...

Prosím - mě taky.

Tak tu to máte. Holky, co to dělaly ale říkaly, že se opravdu nutno propracovat k tzv. očistnému pláči - ne že párslziček. Jedna kamarádka to říkala, že si párkráte fňukla a myslela si, že je hotová, ale nedalo jí a pokračovala a ve chvíli, kdy na to kápla, říkala, že bulela nezvladatelně asi půl hodiny. Což ovšem není nutnost jen, že by to asi měl provázet pocit "bingo!"

Díky za odkaz.

Mám takový dojem, že ty moje komentáře nikdo pořádně nečte, nebo se nevyjadřuju dost srozumitelně. Asi jsem byl špatně pochopen. No, je to nejspíš moje vina. Tak ještě jednou: Pokud jde o bibli, tak tu jsem přečetl opravdu celou a pozorně. Nevěřím, že bible je svaté písmo a nevěřím ani v biblického Hospodina. Zmínky o pronásledování čarodějnic jsem uvedl jako příklad násilí, které se v bibli hojně vyskytuje (bible je násilím, nesnášenlivostí a vražděním přímo prošpikovaná), a také jako ukázku toho, jak lze bibli snadno zneužít ke zlu, což se ukázalo např. při čarodějnických procesech v dobách středověké inkvizice. Ironicky jsem místy užil náboženské rétoriky některých kazatelů, abych demonstroval, jak lze lidi prostřednictvím bible manipulovat, jak je lze radikalizovat apod. Nebylo to míněno jako návod k tomu, aby se tak někdo choval.

A upalování čarodějnic?
Čarodějnice byly pronásledovány už u starých Asyřanů a Babylóňanů, od kterých se tomu naučili i další národy a také Hebrejci, a to patrně v dobách tzv. babylónského zajetí, kdy byl určitý počet Izraelitů deportován babylónským králem Nabukadnezarem do Mezopotámie. V Babylónii se věřilo, že čarodějnice mohou posednout duše zemřelých, že mohou věštit, že mohou magicky škodit svému okolí atd. Návody na pronásledování čarodějnic nalezneme také u Izraelitů. V bibli varuje Mojžíš před čarodějnicemi v Deuteronomiu (18,9–13), kde nabádá Izraelity, aby se mezi nimi nevyskytl nikdo, "kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač, ani čaroděj, ani zaklínač, ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec, ani ten, kdo se dotazuje mrtvých", protože "každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti". V Exodu (22,17/18/) pak čteme známý příkaz: "Čarodějnici nenecháš naživu". Trestem za čarodějnictví bývalo tehdy obvykle ukamenování, o kterém se také zmiňuje Mojžíš: "Muž či žena, v nichž by byl duch zemřelých nebo duch věštecký, musejí zemřít. Ukamenují je. Jejich krev padni na ně." Čarodějnictví však bylo vnímáno i jako vzpoura proti Hospodinovi: "Vzdor je jako hříšné věštění" nebo podle staršího překladu "Zpoura je hřích jako čarodějnictví" (1 Sam 15,23). A vzpouru trestal Hospodin ohněm. Ukazuje to pasáž v Pentateuchu (Numeri, kapitola 16) o vzpouře lévijce Kóracha a jeho věrných proti Mojžíšovi, který spolu s dvě stě padesáti dalšími stoupenci povstal proti Mojžíšovi. Pro Kóracha atd. do dopadlo špatně a nakonec "od Hospodina ... vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů" (Numeri 16,33). Čarodějnictví bylo spojováno také se smilněním: "Kdyby se někdo uchyloval k duchům zemřelých a k vědmám, aby s nimi smilnil, proti takovému se obrátím a vyobcuji jej ze společenství jeho lidu" (Leviticus 20,6). Také smilstvo bylo trestáno ohněm, jak demonstruje pasáž známá jako "Juda a Támar" (Genesis 38). Když bylo Judovi oznámeno "tvá snacha Támar se dopustila smilstva a dokonce je již z toho smilstva těhotná, Juda řekl: "Vyveďte ji, ať je upálena" (Genesis 38,24). Tvrdě se trestaly i jiné "mrzké" činy, např.: "Kdyby někdo pojal ženu a zároveň i její matku, spáchal mrzký čin. Budou upáleni, muž i ty ženy, aby nedocházelo mezi vámi k mrzkým činům" (Leviticus 20,14). Hospodin měl také zálibu v tom, čemu se říkalo "zápalné oběti". Tak například, když zkoušel Abrahamovu poslušnost, řekl mu: "Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím" (Genesis 22,2). Ve středověku bylo čarodějnictví označeno za kacířství, tedy za vzpouru proti Hospodinu, a bylo také, přesně v intencích Starého zákona, trestáno smrtí upálením. Tento trest pro čarodějnice kodifikoval v roce 1231 římskoněmecký císař Friedrich II. Sicilský.

Právě pro výše uvedené věci nepokládám Starý zákon za svaté písmo, hodné následování, a nevěřím také, že starozákonní Hospodin je nejvyšší božstvo. Snad jsem to napsal dost srozumitelně a doufám, že jsem příslušné pasáže citoval správně.

Všechny srdečně zdravím.
PS: Jestli jsem někoho naštval, tak mě to mrzí.

Jak tu čtu ty krutosti z bible, tak ten novozákonní Bůh Ježíš zase hlásal nenásilí, že? Stejně je to divné, pokud by Bible byla svatá kniha, mohl by být Bůh konzistentní v názorech a ne že starozákonní je jakoby jiný než novozákonní.

Přesto, že Bibli nenapsal bůh, ale její části napsali a do bible vybrali lidé, co v ní bude, není třeba ji celou apriori zatracovat. Kromě toho strašného násilí je v ní i hodně moudra. Hlavně v části Nový zákon.

Evo4444, Ježíš není Bůh. Máš v tom hokej.

lupina montana napsal(a):

Judyna napsal(a):

mia napsal(a):

Taky mě to zajímá...

Prosím - mě taky.

Tak tu to máte. Holky, co to dělaly ale říkaly, že se opravdu nutno propracovat k tzv. očistnému pláči - ne že párslziček. Jedna kamarádka to říkala, že si párkráte fňukla a myslela si, že je hotová, ale nedalo jí a pokračovala a ve chvíli, kdy na to kápla, říkala, že bulela nezvladatelně asi půl hodiny. Což ovšem není nutnost jen, že by to asi měl provázet pocit "bingo!"

Tak jsem si pečlivě přečetla ten odkaz od lupiny a pečlivě o něm přemýšlela.
Ano, je užitečné si položit otázku „Co je mým skutečným životním posláním?“

Já jsem si na tuto otázku odpověď jaksi přirozeně zodpověděla, mám pocit, že to jasně vím, ten pocit "bingo" tam cítím.

Ale nerozumím tomu, proč by se měl člověk ptát tak dlouho "až k očistnému pláči"? Nakonec, když jsem si přečetla odpověď dotyčného (tedy tu, co ho asi k tomu pláči dovedla), tak mě to připadá jako hodně všeobecné a tím pádem (ať se na mě nikdo nezlobí, ale je to můj pohled) taky trochu příliš obecné a tím pádem trochu nic neříkající....

Myslím, že by otázka „Co je mým skutečným životním posláním?“ stála snad i za založení samostatného vlákna. Třeba by odpovědi těch, kteří mají pocit, že to vědí, mohly být inspirací pro ty, kteří v tomto hledají...

S dovolením, napíšu vám sem odpověď, k jaké jsem došla já:

1) Vychovat dobře děti, aby z nich byli dobří lidé a samostatně se postavily do života (Myslím si, že splněno )
2) Být jim celoživotní oporou a kotvou, samozřejmě i vnoučatům, ale nemontovat se jim do života.. (Což je úkol na celý život).
3) Snažit se vědomě nikomu neubližovat, snažit se lidem, kteří to potřebují, pomáhat, aniž by člověk přitom "páchal dobro".
4) Snažit se, aby tu po mě (kromě dětí) i něco dalšího, pozitivního a tak říkajíc"trvalého" zůstalo. (U mě částečně splněno, ale mám i hodně plánů v tomto smyslu do budoucna).
5) Prožít život tak, abych si ho sama užívala a měla z něj radost a dobrý pocit. Užívat si rodiny, dobrých lidí, přírody, cestování, zkrátka všeho hezkého, co život nabízí.

To jsou tedy asi ty mé hlavní body. I když by se dalo psát i dál.

Upravil(a) Niky123 (9. 4. 2016 8:12)

Niky123 napsal(a):

To jsou tedy asi ty mé hlavní body. I když by se dalo psát i dál.

- právě, že holky, co to dělaly poctivě, došly jen k jednomu (tohle, co říkáš, je takové všeobecně platné)
- proč sám autor uvádí všeobecnou odpověď to nevím optej se jeho
- proč by se měl člověk ptát tak dlouho? No, já hádám, že aby se dověděl tu správnou odpověď. Úlevný pláč je zřejmě známkou, že ses trefila do cíle.
Možná to klidně může být úlevný smích, žejo.

Ale nemusí to samosebou být metoda pro tebe.....svět je velký a rozmanitý, každý si tam najde svoje. Pokud ti to nefunguje dle tvých představ, může být na vidě metoda, tvoje představy, nebo spojení obojího. (to nejspíš bývá)

Eva. napsal(a):

Přesto, že Bibli nenapsal bůh, ale její části napsali a do bible vybrali lidé, co v ní bude, není třeba ji celou apriori zatracovat. Kromě toho strašného násilí je v ní i hodně moudra. Hlavně v části Nový zákon.

Evo4444, Ježíš není Bůh. Máš v tom hokej.

Hokej v tom mam. Jak je to s tou trojjediností boha? Bůh, syn, a duch svatý je kdo?

Evo., každý výrok, byť sebemoudřejší nebo sebevtipnější, se po mnohých opakováních stává, naneštěstí, otřepaným "klišé". Doporučuji mrknout se na definici slova "klišé". Ten výrok mi nemusíš překládat. Já mu rozumím a chápu jeho význam. Jenom by mě zajímalo, co už jsi rozeznala jako věc, kterou můžeš změnit, a co jsi už změnila. Slovo Bůh v modlitbě skutečně nemusí být pro člověka nutně červeným hadrem, pokud je moudrý a dovede v ní vidět její skutečnou podstatu. Pokud je podstata modlitby dobrá, je všechno v pořádku. Ale slovo Bůh se někdy opravdu může stát červeným hadrem, například v případě, kdy se nějaký věřící terorista modlí ke svému Bohu, aby mu dal sílu úspěšně provést připravovaný útok a zmasakrovat co nejvíce lidí. A ten terorista možná používá stejný vzorec a modlí se: "Bože, dej mi sílu přijmout to, co nemohu změnit. Dej mi odvahu změnit to, co změnit lze. A dej mi schopnost rozeznat jedno od druhého". A ten terorista je možná hluboce přesvědčen, že jeho Bůh mu opravdu dal sílu přijmout, co nemůže změnit, že mu dal odvahu změnit to, co změnit lze, a že mu dal schopnost rozeznat jedno od druhého. A tak provede svůj teroristický čin a něco změní, protože věří, že koná správně. Já nemám nic proti věřícím, kteří šíří dobro a nenásilí, ani proti slovu Bůh, které takoví věřící ve svých modlitbách používají. Nelíbí se mi ale zneužívání víry a slova Bůh těmi, kdo šíří nesnášenlivost, nenávist, násilí a smrt. A nemám samozřejmě nic proti tobě, protože z tvých slov cítím, že patříš k té skupině lidí, která stojí na straně dobra.

Upravil(a) Crumb (9. 4. 2016 23:38)

Crumb napsal(a):

Evo., každý výrok, byť sebemoudřejší nebo sebevtipnější, se po mnohých opakováních stává, naneštěstí, otřepaným "klišé". Doporučuji mrknout se na definici slova "klišé". Ten výrok mi nemusíš překládat. Já mu rozumím a chápu jeho význam. Jenom by mě zajímalo, co už jsi rozeznala jako věc, kterou můžeš změnit, a co jsi už změnila. Slovo Bůh v modlitbě skutečně nemusí být pro člověka nutně červeným hadrem, pokud je moudrý a dovede v ní vidět její skutečnou podstatu. Pokud je podstata modlitby dobrá, je všechno v pořádku. Ale slovo Bůh se někdy opravdu může stát červeným hadrem, například v případě, kdy se nějaký věřící terorista modlí ke svému Bohu, aby mu dal sílu úspěšně provést připravovaný útok a zmasakrovat co nejvíce lidí. A ten terorista možná používá stejný vzorec a modlí se: "Bože, dej mi sílu přijmout to, co nemohu změnit. Dej mi odvahu změnit to, co změnit lze. A dej mi schopnost rozeznat jedno od druhého". A ten terorista je možná hluboce přesvědčen, že jeho Bůh mu opravdu dal sílu přijmout, co nemůže změnit, že mu dal odvahu změnit to, co změnit lze, a že mu dal schopnost rozeznat jedno od druhého. A tak provede svůj teroristický čin a něco změní, protože věří, že koná správně. Já nemám nic proti věřícím, kteří šíří dobro a nenásilí, ani proti slovu Bůh, které takoví věřící ve svých modlitbách používají. Nelíbí se mi ale zneužívání víry a slova Bůh těmi, kdo šíří nesnášenlivost, nenávist, násilí a smrt. A nemám samozřejmě nic proti tobě, protože z tvých slov cítím, že patříš k té skupině lidí, která stojí na straně dobra.

Crumbe, kdyby toto platilo, tak třeba i modlitba (o které se zmiňuješ), by vlastně musela být tím úplně nejotřepanějším klišé, vždyť kolikrát už byla lidmi opakována......??