Simona Janoušková napsal(a):

Věříte jí? Vychází Vám?
Mě chybí v datu narození čísla 4-5-6 to je rovina saturnu, teda nic dobrého, zvraty k horšímu (jak jsem pochopila z popisu roviny saturnu dostávám životní lekce a dokud se z chyby nepoučím, budu lekce dostávat.) Moc mě to nepotěšilo, myslela jsem si do 25 let, že jsem dítě štěstněny, ale už jsem dostala od dvou numeroložek varování, že jsem se skoro začala bát, že cokoliv začnu, to se pokazí.
Je pravda, že životní lekci už jsem dostala a byla bych i ráda, kdyby byla poslední.
Asi bych teď ráda slyšela, že numerologie je blbost, ať špatnému proroctví vůbec nevěřím.
Nebo bych ráda slyšela, že je tu mezi vámi spousta šťastných lidí, jejichž datum narození taky neobsahuje 4,5,6.
Ale teď Vážně, zajímá mě Váš názor a zkušenosti, ne jen to, co bych ráda slyšela.

numerologie stejně jako astrologie nic neznamená. je to jen hra čísel.
kdo si chce hrát,  najde v tom jistě zalíbení, ale pro praktický život jsou tyto " vědy" nezajímavé. vycházejí většinou 50/50 , stejně jako v životě máš dvě možnosti, buď a nebo...
vycházej ze svýho srdce a spoj je s rozumem, který ti pomůže najit řešení .

A pravdu díš, hošku. Energie nic neznamenají - jen to jen hra..................é..................energií?
Sáhni do svého organismu, pohlédni na ně......je to pade na pade

Pro Simonu: numerologie není ani věda, ani orákulum - je to umění a hlavně - je to jen a jen pomůcka.
Může tě popostrčit, leccos ti osvětlit - ale není to pan falář, kteréhož slovo je svátost.
V tom má Luděk pravdu.
Nakonec. štěstí je otázkou úhlu pohledu - ničeho jiného; numerologie, astrologie, tarot a podobné záležitosti popisují pouze něco, čemu staří říkali "kvalita času"... tomu člověk nemá vzdorovat a vzdoruje-li, špatně dopadne.
Jako když se čte terén, třeba.
To je celý - až na to, že "číst terén" se holt taky musí umět.

Umřel mi manžel a dosti podivně, žádné varování nepřišlo. Prostě mi přijde, že když mám pocit v životě štěstí, tak přijde katastrofa, vlastně v porovnání s touto, tamto nebyly katastrofy, katastrofa přišla až nyní se smrtí manžela. A chtěla bych, aby to byla katastrofa poslední.
On měl mít podle numerologie rok, kdy měl projít "zkouškou"
Manžel byl ten stejný, o kterém jsem tu před 10 lety psala jako o novém příteli. Vzali jsem se, přišly 2 děti..., moje první dítko přijal za svoje, normální rodinka jsme byli.
Tehdy mi amba dobře psala do mailu, už ty vzkazy nemohu najít. Amba už sem nechodí. Psala něco o zvratu, že všechno bude jinak, tak toto je to jinak, to by mě zajímalo tedy?

Upravil(a) eva4444 (22. 2. 2016 17:55)

Nejsem numeroložka, Evi, ale myslím si, že by ti to stejně žádná (dobrá) neřekla. Zvrat může být cokoli - prostě když je takové období, musíš dávat velký pozor - na souvislosti, škobrtnutí, směry - a být opatrná. Na všechno. Protože to nelze (podle mě) vidět - co přesně bude ten zvrat - jen prostě je období, které je k tomu náchylné.
Jako když jedeš na řeku a sleduješ stavy vody a počasí - tak nějak.
Co se týče toho tvého "když mám štěstí, je vykoupeno katastrofou" za to nemůžou ani energie sluneční soustavy, ani energie čísel.....to je nějakej nechutnej skřítek v tvojí hlavě. Skoro všichni máme nějakého takového sviňáka a jen my ho můžeme zlikvidovat.
Zkrátka - v hloubi duše jsi zřejmě přesvědčená, že si nic pěkného buď nezasloužíš, nebo ti doma říkali "moc se netěš" "moc se neraduj", případně "stejně to nakonec skončí katastrofou".

Evi, přijmi prosím upřímnou soustrast.....

Víš, jako kdybys hledala záchytný bod. Něco, na co se dá spolehnout, podle čeho se dá orientovat. Ale to nenajdeš, nedá Ti to ani numerologie. V tom  úplně souhlasím  s Lupinou, resp. s Luďkem. Evi, ty bys opravdu chtěla dopředu všechno vědět? Není to lepší takhle - mít možnost se rozhodnout, nebýt omezená tím, že víš, že bude to a to....

A to, že v přicházejí zvraty - to je přece normální v životě každého člověka. Vždy se střídá období lepší a horší. A navíc - kolikrát si člověk myslí, že to, co prožívá je hrozné, a teprve budoucnost ukáže, že to na jeho cestě bylo vlastně dobré (v žádném případě teď nemyslím na nic konkrétního - např. smrt Tvého manžela!)
Přeji Ti, aby Ti bylo lépe. Bez ohledu na numerologii a podobné záležitosti. Ale že by Ti bylo dobře až do konce života, že Tě nic špatného už nepotká - to Ti nikdo nezaručí a snad ani Ty tomu věřit nemůžeš. Zase příjdou období lepší a horší. Takový je život.

eva4444 napsal(a):

Doma mi nic takového neříkali. Toho bubáka mám v hlavě až na základě zkušenosti.

nestálo by zato ho vyhnat ?  ty zkušenosti byly třeba proto, abys žádnýho bubáka nevymyslela a jen pochopila, že bez nich to někdy prostě nejde. ( pokud se nejedná o katastrofy ...)

Upravil(a) luděk (22. 2. 2016 21:28)

-učiníš zkušenost... -na tom základě předpokládáš = stane se to... -zkušenost se potvrdí... A už máš zacykleno.
Ďábelský na tom je, že když "se ne/stane", bejvá to přehlídnutý a v úvahu je bráno pouze to, co "zkušenost potvrdí"... aneb pokud cestou do práce mi přes cestu přeběhne černá kočka, následně se poleju kafem, seřve mě šéf a doma najdu vyteklou lednici - je to jasný .
Jestliže den proběhne jako obvykle, na nějakou potvoru černou ani nevzdechnu...

eva4444 napsal(a):

Tak je to příliš čerstvé, tedy pro mě těžké. Nějaký pevný bod by se hodil.

jestli se trápíš pro někoho , kdo ti umřel , tak to nedělej. ten člověk tě neopustil, neodešel . jen tělo přestalo fungovat.  v tvým srdci a duchu bude dál s tebou, když vzpomeneš  a jednou se stejně potkáte.
to platí co lidstvo existuje.

Upravil(a) luděk (23. 2. 2016 11:10)

luděk napsal(a):

eva4444 napsal(a):

Tak je to příliš čerstvé, tedy pro mě těžké. Nějaký pevný bod by se hodil.

jestli se trápíš pro někoho , kdo ti umřel , tak to nedělej. ten člověk tě neopustil, neodešel . jen tělo přestalo fungovat.  v tvým srdci a duchu bude dál s tebou, když vzpomeneš  a jednou se stejně potkáte.
to platí co lidstvo existuje.

Tak ako - všeobecne a teoreticky máš pravdu, ale keď zostane matka sama s deťmi bez muža/otca, tak jej možno len duchovné spojenie až tak nepomôže....

Evo, lehké to teda rozhodně nebude. Moc držím palce, abys to zvládla. Mohou Ti aspoň trošku pomoct rodiče?

Rodiče pomáhají, bez nich bych to nedala, tak 1-2 dny v týdnu hlídají, manžela to nenahradí. Děti furt nemocné s virozami. (Každá jejich horečka pro mě znamená šílený stres, jestli neumírají, protože stejně jako chřipka vypadala ráno manželova nemoc a večer už byl v koma. I ten stres tedy s každou další jejich horečkou není tak strašný, zvykám si.)

Zaměstnám chůvu. Zaměstnám někoho, kdo bude sekat trávu atd. Takže zase bude nutnost hodně vydělávat, tím budu méně s dětmi, je to zatracený kolotoč. Prostě ve  2 by se to táhlo líp.

Luďku, já vím, že to myslíš dobře, stejně jako ostatní tady.

Brrrr, docela mrazivé tápání... To spíš dopadne blbě...
Když jsem se jednou v zoufale, opravdu zoufale situaci ptala kamaráda, co mám dělat (s podtextem, že není východiska), s klidem mi odpověděl: ... Co mas dělat? No miluj decka a buď na ne hodná... ♥