avalonka napsal(a):

Fatima napsal(a):

Judita napsal(a):

Zrovna dneska je v příloze MFD fejeton, co si počít s kolegou, který "nevoní". Závěr je jednoznačný - vybrat z kolektivu toho s nejproříznutější papulou, říct natvrdo pravdu (cituji: "Blážo, ty ses snad počurala. Prosímtě, dělej něco tady s tím smradem, nebo ti už nikdy žádné podklady nepřinesu.") a přežít pár dní nebo týdnů uraženého nemluvení. Náznaky jsou prý podstatně méně účinné.

Jinak: Fatimo, je to i zpráva pro tebe, vlastně ses o sobě díky kolegyni něco dozvěděla. Zkus na tom najít něco pozitivního
Mimochodem úplně tě chápu, ke mně si nedávno na poradě (40 učitelů v jedné třídě) z uličky přisedla kolegyně a zatarasila mi tím navíc cestu ke dveřím (jsem na to háklivá, v divadle si sedám zásadně na kraj řady) a mně se úplně udělalo mdlo, že mi někdo leze do mého osobního miniprostoru

Joo to znám. Představa, že jedu ve skoro prázdné tramaji a i celkem slušeně vypadající člověk si sedne či stoupne hned vedle mně, přitom má celou tramvaj volnou... nebo v knihovně ve studovně u stolečku.. nebo když mi někdo v řadě v obchodě doslova funí za krkem nebo když na mně sahá lesbická kolegyně to je mi fakt takhle

Ten článek o smraďoších už mi taky byl doporučován, ale budu muset počkat, až bude na iDNES

Na idnes fejetony myslím nedávají...

Už jsem zaúkolovala přítele, aby MF koupil

To je jedno, co jsi splácala , hlavně abys to nějak rozumně vyřešila.

rogersova napsal(a):

Fatima napsal(a):

choysia napsal(a):

No, to se mi zdá dost tvrdý. Někdy za to ten člověk fakt nemůže, takže i já se svojí prořízlou pusou bych to takhle neřekla. Všechno se dá řešit slušně a ne někomuu vypálit takovouhle větu.
Pokud to trvá hodně dlouho, asi to už někdo nevydrží a vystartuje, ale přesně tenhle příklad je mi dost proti srtsti.

No jo choys, je fakt, že to zní drsně, ale já už to tady kdysi na babinetu někde četla, myslím si, že té paní dost dlouho slušně naznačovali, k narozeninám kupovali deodoranty... a furt nic, až jedna kolegyně s prořízlou pusou prohlásila tu drsnou větu... ale možná ttě tady mystifikuju a splácala jsem dohromady více příspěvků

deodorant může být přece běžný dárek,vzlášť když jí ho dají k narozeninám.To by si pak mohla každá ženská,která dostane k narozkám voňavku myslet,že jí dostala,protože smrdí. Možná by se dovtípila, kdyby ho dostala jen tak,aniž by něco slavila.
Fejeton je vtipná stať, tam bych si návod rozhodně nebrala..Jak by bylo Tobě,kdyby ti někdo v práci přede všemi řekl, že ti třeba smrdí nohy ať s tím něco děláš? Dost kruté,ne?

Pro fatimu:
Možná,že by opravdu bylo nejvhodnější vybrat jednu z vás,která se nestydí a říct to té kolegyni za všechny, že je vám nepříjemné, když vás hladí a osahává,ale stranou,aby jste jí zbytečně neztrapňovaly.

No mně to vyloženě kruté nepřijde, to že jí smrdí nohy ví všichni a všichni taky určitě ví, že se jí to někdo chystá říct... což je něco, co si ta páchnouc osoba uvědomí určitě, i kdyby jí to nakonec bylo řečeno mezi čtyřma očima..
Nicméně v praci by pro mne bylo obtížné to říct jak v davu, tak mezi čtyřma očima, holt se v takové chvíli cítím myslím ještě neořiemněji než ten, kdo by se tak cítit měl

pane jo, jak rychle ste se shodly, že ta ženská je na holky. podle mě pokud je, tak to nemá v hlavě moc v pořádku!

mirka.. napsal(a):

pane jo, jak rychle ste se shodly, že ta ženská je na holky. podle mě pokud je, tak to nemá v hlavě moc v pořádku!

Mirko, tak to bacha. Sexuální orientace není žádná "porucha"!!! Jestli je někdo dotěra nebo ne, jestli má sociální inteligenci nebo ne, to jde naprosto napříč orientacemi. Do téhle roviny bych debatu rozhodně nepřeváděla. Prostě kolegyně je nemístně přítulná a je třeba jí to slušně, leč jednoznačně sdělit.

choysia napsal(a):

Judita napsal(a):

mirka.. napsal(a):

pane jo, jak rychle ste se shodly, že ta ženská je na holky. podle mě pokud je, tak to nemá v hlavě moc v pořádku!

Mirko, tak to bacha. Sexuální orientace není žádná "porucha"!!! Jestli je někdo dotěra nebo ne, jestli má sociální inteligenci nebo ne, to jde naprosto napříč orientacemi. Do téhle roviny bych debatu rozhodně nepřeváděla. Prostě kolegyně je nemístně přítulná a je třeba jí to slušně, leč jednoznačně sdělit.

Judito, já si nemyslím, že to myslela špatně. Právě naopak.
Že pokud je na holky a takhle se chová, nemá to v hlavě v pořádku. Ne, že tahle sex. orientace je porucha....
Aspoň tak jsem to pochopila já....

Choys, asi máš pravdu, špatně jsem si to vyložila.

myslela sem to tak, že jestli je na holky, tak má v hlavě bordel či co, že tohle dělá, já sem taky na holky a nikdy bych si tohle nedovolila, naopak sem se dycky bála, že si holky budou myslet, že po nich jedu, pomluvy a tak, navíc dělat tohle když vim, že ten druhý s tim určitě nesouhlasí nebo nesouhlas přehlížet, to neni normální. chtěla sem se optat, jestli to dělá jen tobě nebo všem ženským z práce? za to že sem na holky se nestydim, ale takhle se zviditelňovat a dělat si dobře na ženě, která s tim nesouhlasí, to fakt není ženská, která to má vhlavě srovnaný!

Konečně!!! Konečně Judita první vyjádřila správný úhel pohledu....Proč to ta dotyčná děla?? Já sama, protože nemám problémy se svou identitou, s tím, kam až dovolím druhému vstoupit, já sama bych se dotyčné zeptala, jaké že to vlastně má problémy, že zasahuje do mého výsostného území??? Vlastně já bych ji to obrátila a přímo bych se ji zeptala, co ji trápí, co ji chybí? A pokračovala bych dál v tom, že její dotyky považuji vlastně za volání o pomoc. Pokud by ta dotyčná měla sebereflexi, pak by mi to řekla a mohly bychom to řešit, pokud ne, sama od sebe by se stáhla a už by neměla potřebu konkrétně u mne v tom pokračovat....

Někdo se tady ptal, zda to dělá jen mně nebo všem - v menší či větší míře to dělá všem holkám tady, ale jsme malá firma, tak to zase není tak moc Všichni si o ni myslí, že je "divná", ale nijak extrémně.
Máte pravdu v tom, že už na začátku jsem se k tomu postavila špatně a rovnou jsem mi měla odkázat do patřičných mezí,a el na začátku jsem to opravdu chápala pouze jako projevení "účasti", která mi nebyla příjemná, ale v podstatě jsem to nijak moc neřešila.
Až minulý týden se ke mně postavila tak, podívala se tak, sáhla na mně tak... že by v tu chvíli myslím i ten, kdo by případně stál vedle pochopil, že to je více než přátelské povzbuzení.
No, a já jsem opravdu pitomá, protože se teď kolegyni vyhýbám, nebavím se s ní... ne nějak ostentativně, ale zkrátka pokud vím, že někde je, tak tam nejdu. Nedokážu to sama pochopit, ale pokaždé, když ji vidím, tak se mi zvedá žaludek a dělá se mi fyzicky špatně. Přitom onehda jsem viděla dvě holčiny, jak se líbají na ulici a přišlo mi to roztomilé, že se "nestydí", ačkoliv nějteří lidi na ně koukali dost ošklivě, už se mi i stalo, že po mně vyjela holka, ale řekla to narovinu, já ji na rovinu řekla, že ne, děkuji... a taky normálka, žádné ekl pocity. Dokonce jsem měla kamarádku lesbičku a taky mi to vůbec nevadilo. A teď na mně sáhne kolegyně v práci a i teď, když to píšu a myslím na ni, tak je mi špatně od žaludku.
Asi si připadám... já nevím, zrazená a pitomá, že se k té situaci neumím postavit opravdu čelem a pitomá, že až teď jsem si uvědomila, jak dlouho jsem snášela něco, co mi bylo proti mysli. Např, situace kdy v létě jsem přiběhla z nějaké schůzky, tričko samozřejmě na zádech propocené a ona mně začala plácat po zádech a já ni koukám a říkám - hele, já jsem zpocená, - a co ona? Mně to nevadí a plácala dál...
Takže ve finále asi přece jen víc než to její chování mně teď začíná zarážet má reakce na celou tuhle situaci.

avalonka napsal(a):

Fatima napsal(a):

Takže ve finále asi přece jen víc než to její chování mně teď začíná zarážet má reakce na celou tuhle situaci.

Fatimo, touhle větou jsi našla klíč k celé věci. Ve vztazích k druhým potkáváme sami sebe. Pokud je ti z tvé kolegyně fyzicky špatně, pak ona skutečně narazila v tvém nitru na něco nevyřešeného a pro tebe krajně nepříjemného. Něco, z čeho se ti až zvedá žaludek.

Nevím co to je (možná jen tuším, ale nebudu spekulovat), zkus se nad tím zamyslet sama.

Ty jsi vlastně tím, že se jí vyhýbáš, jaksi "utekla z boje"...

Možná bys tu "bitvu" (spíš sama se sebou, než s kolegyní) měla zkusit dobojovat a tak se o sobě něco cenného dozvědět a posunout se v sebepoznání zase o stupínek výš.

Ty na to máš, jsi chytrá a upřímná, tak směle do toho.

(příspěvky x.caro a Judity jsou perfektní - můžeš se jimi inspirovat)

Kromě toho, že kolegyně je mi nechutná, protože je prostě nechutná fyzicky - vzhledově a tak trochu i povahově, na nic jiného nemlůžu přijít. Je to asi tak, jako když vy si představíte, že by měl na vás sáhnout dejme tomu špinavý bezdomovec - jasně, není to až tak hrozně, ale tyhle pocity ve mně vyvolává.
I když se upřímně zamyslím, nevím, s čím by to ve mně mělo rezonovat, proti lesbičkám, jak už jsem mnohokrát zdůraznila, nic nemám, ani všeobecně, ani konkrétně.
Je fakt, že kolegyně je z těch, co neustále vyžadují lítost od okolí, sama sebe lituje a neustále všem vykládá, jak dělá přesčas a tohle a támhle... prostě vynucuje si soucit okolí, takže ani povahově mi není nijak blízka... ale nemůžu se přimět s ní soucítit.
Jinak zas na mně začala sahat, takže to fakt budu muset nějak řešit. Bohužel ne mně nečekaně "zaútočila zezadu" ani jsem neměla čas zareagovat... ach jo.

Fatima napsal(a):

Jenomže tohle je bohužel kolegyně se kterou jsem poměrně hodně "ve styku", tedy pracovním samo a byl by docela průšvih, kdyby se urazila... což by se určitě urazila, jak ji znám... Tak nevím, co je horší, nechat se osahávat nebo spolupracovat s někým, kdo s vámi nemluví

Povedz jej trebárs, že skrátka nemáš rada dotyky, že nie si taký ten dotykový typ... Aby to nebolo osbne na ňu. Poznám baby, aj niektoré moje kamošky, čo fakt vyzerajú, že sa povracajú, aj keď ich len objímem pri gratulácii k narodkám - a ja to rešpektujem. Každý má hranice inde....

Ferda napsal(a):

ji to reknu za tebe..hubu na to mam prorizlou dost hehe..kez by to slo,co? 
Hodne stesti a seber tu odvahu Fatimo....jde prece o Tebe

Kéž by, už na mně zase sahá...a vždycky u toho někdo je, tak nemám odvahu jí to vpálit... a pak, když se nic neděje, tak si zas říkám, třeba to bylo naposled... chjo, je mi