Selima, prepáč, ale ak môžeš - ako sa to stalo? Prečo si to spravila - byť milenkou ženatého chlapa?
Bola si sklamaná, nasratá na samu seba... bolo Ti jedno akým spôsobom si spravíš dobre? Alebo...?
Ďakujem.

Selima napsal(a):

TERCIA, ja som - ako som už písala - zažila všetky 3 pozície a strany nevery a môžem za seba napísať - všetko na svete sa dá robiť rôznymi spôsobmi... Mňa podvádzali trápne a bez zatĺkania, ja som podviedla tíško a so zatĺkaním takým aspoň minimálnym, ale necítila som sa nejako šťastnejšia oproti tomu, keď podvádzali mňa - ako milenka som HLAVNE NIKDY NECHCELA NARUŠIŤ JEHO RODINU. Ak sa žena dá na vzťah so ženáčom vedome, mala by rátať s tým, že preňho je všetko možné, len nie RODINA. Ona a rodina sú dve veci a vždy by to mali dve veci zostať. Chlap to tak väčšinou aj chce. Pokiaľ to žena naoko chápe, ale v skutočnosti dúfa v niečo, čo sa nestane, nesmie svoju nasratosť na seba samu a svoju hlúposť a následné zbytočné sklamanie otočiť proti nevinným ľuďom, ktorí sú v tomto smutnom a iste nie  hrdinskom príbehu púhymi štatistami... Lelyla zareagovala ako teroristi, ktorým trebárs armáda zabije príbuzného, a oni vyhodia do vzduchu trh s tisíckou nevinných civilistov. Prepáč, ale ja to nikdy nebudem obdivovať a nebudem prikyvovať, že áno, veď ona na to mala vlastne morálne právo, bola nasratá, ublížená, tak čo... Padni komu padni. Ja som sama bola milenka, ale jednak to nepovažujem za niečo, na čom by som mala byť pyšná, a jednak som naozaj nikomu(okrem seba samej, možno, a ani to veľmi nie) neublížila. Môže to povedať Lelyla? Asi nie... A to, že predtým sa ubližovalo jej? Ale ani vtedy to asi nebola manželka jej milenca, že? Pridávam sa k Pan: v koži Lelyly by som nechcela byť ani za všetky prachy sveta, to už radšej v koži tej podvádzanej manželky, tentoraz v tom mám úplne jasno... ale najradšej asi v koži nikoho zo zúčastnených, teda pokiaľ si môžem vybrať.

Selimo, nechci se v tom všem nějak zbytečně vrtat, ale pokud už polemizujeme - napadlo mě okamžitě,  že jestli jsi podváděla "tíško", tak to zřejmě nebylo za účelem nějaké pozitivní změny v životě, spíš mi to (ale jen podle psaného textu, který může mýlit) připadlo jako - ta "pravá" nevěra pro to, aby si člověk užil, jedno s kým..... s tím souvisí i Tvoje věta, že na tu roli milenky nejsi pyšná. No já jsem tedy v tom svém vztahu neuvažovala, zda jsem pyšná nebo ne - já jsem tomu ženatému muži, tvrdícímu, že je v rozvodovém řízení (měla jsem se jít zeptat k advokátovi?) , prostě věřila.  A přiznám se, že nevěru "pro potěchu těla" - to tedy opravdu neuznávám. Ale jak říkám, v textu neobsáhneme všecko, co jsme prožily. Proto záměrně píšu, že si sice mohu o dopisu Lalyly myslet své, ale na těchto stránkách se snad právě vyskytují lidé, kteří by se měli umět vcítit do pocitů těch druhých, že... zkusit chvíli myslet jejich způsobem... Dalo by se pak asi dlouze  filozoficky bádat nad tím, která nevěra je odsouzeníhodnější, zda ta účelová, jen tak si užít, nebo ta s troškou dobré víry ve změnu života.
A ještě jedna věc - po téhle bombardáži Lalyly si myslím, že už se vám žádná milenka s obhajobou svých pocitů - pocitů té "druhé strany" neozve , protože se vlastně nikdy v tom dobrém slova smyslu nemohou sloučit názory podváděných manželek a zklamaných milenek, protože každá očekává od jednoho chlapa naprosto odlišné chování.

Ivina napsal(a):

Selima, prepáč, ale ak môžeš - ako sa to stalo? Prečo si to spravila - byť milenkou ženatého chlapa?
Bola si sklamaná, nasratá na samu seba... bolo Ti jedno akým spôsobom si spravíš dobre? Alebo...?
Ďakujem.

No, to je veľmi jednoduché. Po rozchode som nechcela záväzný vzťah so spoločným bývaním, starosťami, domácimi prácami a financiami, ale prosto príjemné randenie... A jediný, kto sa na to dal, bol ženáč. Aj keď, samozrejme, spočiatku - pol roka - zatĺkal, že by bol ženatý... Prišla som na to blbou náhodou, ale už som niečo tušila... On so ženou vtedy práve nebýval, mali krízu, či čo, a ja som netušila, že to patrí k ich koloritu talianskej tragikomédie zvanej manželstvo. Ale aj keď som to zistila, veľa vecí to nezmenilo. Po roku sme sa rozišli, tri roky sme fungovali po vlastnej osi a potom sme sa znovu dali dokopy; opäť bol odsťahovaný od manželky a opäť asi prišiel na to, že lepšie než samému je človeku(a aj chlapovi, pravda) s parťákom... Druhý raz to trvalo dlhšie, ale malo to komplikovanejší a pre mňa aj bolestnejší priebeh. Podotýkam, že eskapády jeho manželstva nijako nesúviseli so mnou či s prípadnými inými súložnicami a ja som s ním ani neriešila, čo mu chýba doma. Vedela som, že jemu stále bude niečo chýbať, bol a je to človek v prvom rade nespokojný sám so sebou a plný pochyností na jednej strane a zvláštnej(hoci oprávnenej) pýchy na strane druhej. Keď to už na mňa začalo byť príliš komplikované, vycúvala som pomaly a opatrne - a šťastne - z toho ringlšpílu emócií.

Myslím, že by na Ivinu oprávněnou otázku opravdu měla odpovědět Selima, promiň.

Pandora naozaj to bola otázka pre Selimu. Ďakujem však aj za Tvoju odpoveď.
Raz som Ti už napísala, že s Tvojimi názormi sa raz aj my dve môžme stretnúť v jednej posteli. Teda ja len vtedy, ak by som bola totálne ožratá alebo nahúlená.
Možno som veľmi vzdialená od zvieracích pudov, lebo za vzťahmi hľadám niečo iné ako slovká STALO SA.  Áno, viem si predstaviť, že by som bola niekoho milenkou. Muselo by byť však niečo za tým... napríklad to, čo prežila Selima. Aj pre ňu to bol dôvod? Lebo pre mňa nie.
Nechcela som na nikoho útočiť.  Len sa mi to STALO SA ešte nestalo.

Aha,
já už jsem to pochopila. Tady jsou všechny ženy podle Tebe vlastně ubohé, nic nepochopily. No, i to se v životě stává, tak hlavně, že Ty jsi na tom dobře, co jiného říct. Ono nakonec, je fakt, že vztahy prožívá každý člověk jinak. Ale tady mi na tomto fóru jen bylo trochu líto Lalyly, která zřejmě prožívala něco hodně hluboce (ne jako ty ženy, které se svlíknou před chlapem s vědomím, že z toho vztahu dál ani nic víc mít nebudou, i když popravdě, těm se říká "k...y") a ty se tady přece nevyskytují.
Prostě mi přišlo jako dost nepříjemné, že se vám tu svěřila a vy jste ji šmahem odsoudily. Nic víc, nic míň. Jen jsem chtěla trošku osvětlit, čím vším může být ženská ovlivněná, když "dělá zlo". Ale zapomněla jsem, že Ty jsi tady ta, co je nejrozumnější . Pak nechápu, co na těchto stránkách děláš, když jsi všehcno pochopila, přijala dary života, ze všeho jsi si vzala poučení a přesto !!!!  jsi schopná tady odsuzovat lidi. K tomu účelu bylo toto fórum založeno? To byla jen řečnická otázka, nečekám odpověď.
A že jsem nalítla? Áááále, tomu se už dávno směju, pěkné vzpomínky si hýčkám, ale cítím se rozhodně "čistěji", než ta, která si dává schůzky s ženáčem, od kterého (opravdu?) nic nechce a ještě to tady vystavuje jako svoji přednost........ 
Jak říkám, jen jsem se mírně" chtěla zastat Lalyly, i když bych takový dopis sama nikdy nenapsala.
Nic ve zlém, jo?

TERCIA napsal(a):

Mimochodem, ještě tedy pro Selimu a pandoru. Asi si něco holky, neuvědomujete. Pokud píšete, že jste nechtěly narušit rodinu svého milence (měly by vám za to snad podváděné manželky děkovat?) - no to snad ani nemůžete myslet vážně. Opravdu si myslíte, že jste tu jeho rodinu nenarušily????? Doporučujete tady někomu zamyslet se nad svým textem. Ale s prominutím, zamyslete se vy - rozeberte si tu svou minulou situaci dopodrobna. Vždyť už když jste se s tím chlapem tajně scházely, ukrádaly jste jeho čas , který měl správně věnovat rodině Psychiku si teď obelháváte - vy jste neměly přece žádné nároky, v nic jste nedoufaly, vy jste vlastně nic nechtěly, jen se před ženatým chlapem svlíknout a užít si... ale technicky to neokecáte. Ty hodiny s tím milencem někde v tom časoprostoru byly, že ano......

TERCIA, asi plytvám slovami, ale: On ten čas, ktorý získal po rozchode so mnou, netrávi s rodinou, ale po podnikoch s kamarátmi - a už aj s inými ženami. Je to fakt, donieslo sa mi to, videla som to na vlastné oči a dokonca ma to ani neprekvapuje. Problém tej ženy je skutočne jej manžel, určite nie ja(o mne nikdy ani netušila) ani žiadna iná zo žien, ktoré sa okolo neho obšmietajú. Ale tým nechcem pvoedať, že v iných vzťahoch to nemôže byť inak; ja môžem písať a píšem len za seba. A ja na rozdiel od teba nezvyknem klamať samu seba, neviem, prečo sa ti nedá pochopiť, že SOM NAOZAJ NETÚŽILA PRAŤ JEHO ŠPINAVÉ FUSAKLE A SPODKY, HÁDAŤ SA S NÍM O PRACHY A RIEŠIŤ, KDE SA ZASA, DORITI, FLÁKA? A s ním, bohužiaľ, manželstvo môže vyzerať len takto. Raz, keď mi ukazoval rozvodové papiere(potom ich so ženou v zúrivej hádke roztrhali), som mu povedala, že aj keby bol rozvedený, ba aj keby bol jediný muž na svete, nevzala by som si ho za manžela. On bol skrátka dobrý milenec a spoločník, ale mizerný manžel. A prečo by som mala túžiť zlostiť sa s mizerným manželom???

TERCIA napsal(a):

Myslím, že by na Ivinu oprávněnou otázku opravdu měla odpovědět Selima, promiň.

A ty by si tiež mala oprávene písať za seba a nie za Ivinu, promiň... a klásť vlastné "oprávnené" (mimochodom -  čo ich oprávňuje? alebo kto ich schvaľuje?) otázky...

No počkej, to teď zaznělo,  jako kdybys mi chtěla naznačit, že tady Iva nemá oprávnění se zeptat....  Jen jsem reagovala na Pandořinu popuzenou odpověď  Ivě na otázku, která  patřila Tobě.  Protože hned odpovídat někomu, že jeho dotaz je vlastně hloupý, to mi připadlo trošku hrrrr...

Jo, Selimko, chápu, přečetla jsem si teď  Tvoji vysvětlující odpověď. Jasně, že si (doufám) rozumíme....já jsem možná akorát moc technicky (asi zbytečně) rozebírala to pojetí času, co milenky dejme tomu vezmou manželkám svých milenců, víš... Myslela jsem to tak, že zatímco on je někde s jinou spokojen, ona jako manželka doma čeká na to, až  - nevím, nic mě nenapadá - jí ten její muž s něčím v domácnosti pomůže.
A možná taky hledám z podstaty své povahy ten smysl - já jsem ho tedy zatím nenašla v krátkodobém sexuálním vztahu - nemám na to povahu. Já musím za každou činností vidět nějaký solidní výsledek a tím pro mě tedy svádění cizího chlapa na krátkou dobu a bez výhledu třeba společného spokojeného soužití není. Ale kdo ví, třeba ta doba přijde
Tak držím palce, aby bylo šechno, jak si přeješ.

Pandorko,
jistě že máš na ledacos reálné názory, ale ještě si zkus představit (když tak Ivinu tvrdohlavě přesvědčuješ, že se jí STANE) , že opravdu nemusí mít každý stejnou povahu a podmínky a .. tak vůbec... víš... Právě proto, že každý žije naprosto odlišný život jak po fyzické, tak po psychické stránce, stávaj se mu nejrůznější příhody.... A jestliže tato stránka vznikla kvůli určité duševní podpoře lidí, tak ... tuhle skutečnost se svými jedovatými poznámkami moc nerespektuješ. I když teda - já si ráda přečtu skoro ckoliv, nad čím se můžu zamyslet a z čeho se můžu poučit, to zas jo. Já to unesu, protože jsem v pohodě, už mi dávno bylo 40, zážitků mám.... Ale jen abys tady někomu zbytečně nerozedrala srdíčko, víš... Proto sem asi holky nechodí.

Pandora si naozaj veľmi milá... ja som z hlúpymi otázkami nezačala.
O čom točíš? Po prvej vete nasleduje druhá: "Ďakujem však aj za Tvoju odpoveď."
Toto som nechcela. Ani teraz a ani pred tým... 
Ale ak nemáme písať k téme, nemá to zmysel. Nemusím každému sadnúť... Sprav si čiarku a nájdi si inú obeť... pekný večer Ti prajem.

Chcela som vedieť ako sa Selima cítila... preto som sa prihovorila slovami:  prepáč, ak môžeš...
Nikdy nehovor nikdy... možno aj preto som sa pýtala... aby som si neskôr nebila hlavu o stenu.

Selima prepáč, ak sa Ťa moje naťahovanie s Pandorou dotklo. Nebolo to o Tebe. Som Ti vďačná za Tvoju odpoveď posunula ma zas o kúsok ďalej.

Tercia: není za tím tvým zlobením se tvoje nevyhojená bolístka? Ne že bych se chtěla plésti do diskuse.