Oznámení

29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu

6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog

#1 31. 8. 2006 11:50

annie
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 7. 2. 2006
Příspěvky: 2920

Máte to někdo podobně?

Ahoj lidi,
přiznávám předem, že mám tak trochu - teda dost depku.
Začnu z kraje: před měsícem mi zemřela mamka - měla teprve 60 let, ale strašně dlouho byla vážně nemocná. Prakticky od první třídy jsem zažívala strach, že o ni přijdu. Bylo to jako na houpačce - chvíli "dobře", chvíli zle...Když zemřela, tak jsem pociťovala hluboký zármutek, zároveň ale strašnou úlevu /což mě dost zarazilo/.
Můj otec je strašný flegmatik a hodně velký egoista. Když mamka před lety onemocněla, tak to prostě "neustál" a místo aby ji podržel, tak se na všechno "vybodnul" a začal pozvolna upadat do pití.
Přidaly se různé problémy, které vyvrcholily rozvodem. Po něm jsme otci našli ubytovnu /mám služební byt a nesmím si tu nikoho přihlásit ani nesmí dlouhodobě nikdo pobývat/, po delší době "splašil" práci, jenže pak začal marodovat a po nemocenské už ho nevzali zpět. Takže k problémům s mamkou se přidalo to, že je bez peněz, bez práce a tudíž ho nejspíš brzo vyhodí z ubytovny. My jsme mu zatím nějaké peníze půjčili - kolik jsme mohli, ale to asi na dlouho nebude. Hlavní je totiž pití a cigarety. Má sice rodinu - dokonce moje babička - jeho matka - žije. Ale v mládí se s ní otec rozešel ve zlém a od té doby se nesnažili k sobě najít cestu. Má rovněž 2 sestry. Dlouho se s nimi neviděl. Před 10 lety jsem vynaložila hodně úsilí, abych je našla. Sestry dojely, setkaly se s otcem, který ani velké nadšení neprojevoval, párkrát napsaly a když otec ani neodepsal, tak kontakt utichl...
Tudíž "rodinné zázemí" není to, o co by se mohl otec opřít.
Byli - tedy jsme 4 sourozenci - jenže jeden bratr nadělal dluhy - a jako už několikrát utekl od problémů a  momentálně je nezvěstný. Bohužel jsme ho i přes veškeré snahy nenašli a tudíž nebyl ani na mamčině pohřbu.  Mj. hledala jsem i s pomocí lidí tady, na Babinetu, ale bohužel adresy, které jsem vyzískala byly delší dobu neaktuální...
A proč tady píšu "všední " starosti?
Když jsem se vdávala, tak tchýně pronesla památnou větu a úplně se u toho dojala:" my jsme si pro našeho chlapečka představovali jinou nevěstu..." A když se jí kamarád zeptal, proč, že jsem v pohodě, tak odpověděla:" její rodiče jsou rozvedení, nestýkají se a vůbec celá rodina má takové zvláštní vztahy."
Bylo mi z toho dost smutno a samozřejmě červíček hlodá. Opravdu jsme vyjímka, co se vztahů týče? Co když si převezmu model života od svých rodičů? Myslím tím to horší...Co když už teď když někam šlápnu, tak tam tráva neporoste?
Snad jsem to napsala trochu srozumitelně. Možná jsem se potřebovala jen "vypsat".
Ale je mi ze všeho tak nějak smutno a připadám si "poznamenaná".

Není tady

 

#2 31. 8. 2006 12:00

Ivetata
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 24. 5. 2006
Příspěvky: 751

Re: Máte to někdo podobně?

Annie,já to sice nemám podobně,jak se ptáš v úvodu,ale dokážu Tě pochopit.Každý máme svoje problémy trochu jiné a snažíme se je řešit. Já myslím že ve vztahu k otci si se zachovala jako pravá dcera a i když je takový jaký je,je to vždycky otec.  Že jsi pocítila úlevu po maminčině smrti se dá také pochopit,protože ses o ni strachovala tolik let. Myslím si, že právě když jsi tímto vším prošla tak se budeš snažit mít pohodovou rodinu a nedáš tchýni důvod pochybovat o Tobě. Přeji Ti aby Ti všechno vyšlo tak jak jen ty budeš chtít.

Není tady

 

#3 31. 8. 2006 12:02

chomáček
♥♥♥♥♥--
Místo: Praha
Registrovaný: 27. 2. 2006
Příspěvky: 923

Re: Máte to někdo podobně?

Annie, vůbec nejsi vyjímka co se vztahů týká. Mám kamarádku, která měla hrozné dětství. Matka na ho :-), celý život jí jen ponižovala, moc se nestarala a ona jen aby dokázala, že je dobrá, udělala Inženýra, dneska má výbronou práci , je soběstačná a hlavně, je to holka s obrovským srdcem. Miluje děti a sama je chce mít přesto, že její matka moc děti nemusela. Nestarala se. Je naprosto jiná než její máma. Nikdo, kdo jí nezná, by neřekl, že si prožila to, co si prožila. Tudíž jsem tím chtěla říci, že nemusí být člověk špatný jen proto, že nemá úplnou rodinu, že nemá dobré vztahy v rodině apod. Jak já říkám, "rodinu si nevyberem, kamarády ano". A  o tom to je. Ty nemůžeš za to, co se u vás v rodině děje, ani za vztahy, které tam panují.

Není tady

 

#4 31. 8. 2006 12:12

annie
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 7. 2. 2006
Příspěvky: 2920

Re: Máte to někdo podobně?

Holky - moc děkuju za názor a povzbuzení.
Já mívám dost velkou depku z toho, že kolikrát ve svém chování vidím chování otce. Úplně mě zamrazí a snažím se s tím něco udělat.
S otcem je to totiž složitější. Dá se říct, že se celý život o nás - o děti - nestaral. Takhle to zase napsat nemůžu - nosil domů peníze, které šly i pro naši potřebu. Ale jinak - nic. Nikdy nám nepopřál - na narozky, svátky - ani dětem ani mamce. Nikdy nikomu nekoupil žádnou pozornost, neptal se jak se máme, co ve škole / v práci.
Když už byla sestra vdaná a měla děti a jeli jsme za ní, tak otec s náma nastoupil do auta, nechal si zastavit v půli cesty /šel do hospody/ a vnoučata prakticky nevěděl jak vypadají - jedině když sestra dojela k nám. Když jsem se vdávala, tak mi nedonesl žádný dar. Nestojím o žádné peníze ani o majetek, ale třeba přáníčko, které si budu číst, až tu otec nebude, zase tolik peněz nestojí. Pak jsem se odstěhovala a ani ho nezajímalo, kde bydlím. Sem tam jsme za ním přijeli - když už bydlel na ubytovně a pořád bylo : já já já. A teď je v bahně a ve mě se to strašně bije - kašlal na mě x ale je to otec x stála jsem ho dost peněz x je mladý zdravý chlap, tak ať se o sebe postará /je od mamky mladší, takže má teprve 51/ x vykašlal se na mamku, když ho potřebovala....
Prostě nevím. Nevím co dělat. Půjčovat peníze, které nikdy neuvidím není k ničemu, bydlet u mě nemůže, práci mu sehnat neumím....do toho se tchýně zeptá, co otec...a já nějak nevím, co říct.

Není tady

 

#5 31. 8. 2006 12:23

Tiina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 3170
Web

Re: Máte to někdo podobně?

Každá tchýně, která něco takového pronese, si zaslouží pár facek, nebo aspoň velmi ráznou odpověď. Nejsi nijak zodpovědná za vztahy ve vaší rodině, to, že se vaši rozvedli není tvoje vina, že tvůj otec chlastá taky ne.

Osobně razím ten názor,že to, že je někdo čistě náhodou příbuzný ještě neznamená, že si s ním budu a) rozumět b) donekonečna ho tahat z průserů do kterých se dostal vlastní blbostí, to se dá jednou, maximálně dvakrát, ale potřetí už to hraničí s masochismem. Navíc pokud máš s otcem takový vztah jako máš. Nechala bych ho být...je to dospělý chlap, poradí si.

A až se zase tchýně bude ptát, tak jí podle své povahy řekni buď dobrý nebo, že jí do toho nic není.

Není tady

 

#6 31. 8. 2006 12:31

chomáček
♥♥♥♥♥--
Místo: Praha
Registrovaný: 27. 2. 2006
Příspěvky: 923

Re: Máte to někdo podobně?

Annie, bud sobec. Kde je sakra psáno, že jen proto, že je někdo naše "krev" (rodina), tak že ho musíme bezpodmínečně milovat, starat se o něj, podporovat ho............. . Proč se užívá a ne málo často motto "chovej se k lidem tak, jak oni se chovají k tobě"? Já mám doma vztahy vpořádku. Ale s tátou to taky skřípe. Co jsem se nabulela. Bral jen sestru. Nebo více ji než mne. A já pochopila, že za to nestojí. Prostě otec, který zapomíná, že má dcery 2 a nejen jednu, není otec. Pro mne ne.
Tudíž neměj vůbec o sobě špatné mínění , nechceš-li otci pomáhat. Sama jsi popsala, že je to zdravý , docela mladý chlap, tak proč bys tu pro něj měla být?

Není tady

 

#7 31. 8. 2006 12:36

annie
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 7. 2. 2006
Příspěvky: 2920

Re: Máte to někdo podobně?

Tino - máš z velké části pravdu - je zdravý, dospělý chlap a měl by se postarat o sebe....jenže mě to stejně nedá....Nesnesla bych pomyšlení, že spí někde v kanále nebo pod mostem, žebrá o peníze....brrrr.
Minulé vánoce jsem si ho vzala domů - vyprala mu všechno prádlo - protože víme, jak někteří chlapi "perou", dala mu pochopitelně veškeré jídlo a pití. Koupili jsme mu jako dárek oblečení...a myslíš, že si vzpomněl, že by třeba dovezl flašku vína - tenkrát dělal...
Já jsem asi naivka naivní a pořád doufám, že mu budu stát aspoň za nějaký zájem, a to nejen, když mu "teče do bot"...
Navíc si říkám, že mamka už není a zbývá mi z rodičů už jenom on....
Z části se cítím zodpovědná za situaci ve které je - sice tomu moc nerozumím, ale nemůžu se toho pocitu zbavit a zčásti se za něj stydím. Je to hrozné to tak napsat, ale bohužel je to tak...

Tchýně by si měla zamést před svým prahem - taky jsou jisté nesrovnalosti v jejich rodině - ta největší, že se s ní vlastní dcera téměř nestýká a teď jí na 50 narozky ani nezavolala....ale stejně ve mě ten červík nejistoty hlodá. Holt je to moje slabé místo a tchýně se trefila přímo do "živého"... grater

Není tady

 

#8 31. 8. 2006 12:39

chomáček
♥♥♥♥♥--
Místo: Praha
Registrovaný: 27. 2. 2006
Příspěvky: 923

Re: Máte to někdo podobně?

ANnie, pomáhej mu jen do té míry, do jaké to tobě nečiní tak moc velký problém a nezasahuje ti to do tvého soukromí a do tvého rozjetého života. Jinak to, že mu pomáháš je pěkné a sama bych dělala to samé. ALe jak píšu. Vše má své hranice a důležité je, aby ty jsi byla spokojená. Pomáhej, jak ty nejlépe umíš.

Není tady

 

#9 31. 8. 2006 12:39

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Máte to někdo podobně?

Milá annie, určitě nejsi výjimka co se rodinných vztahů týče. Model svých rodičů si můžeš, ale nemusíš převzít. Protože většinu věcí děláme podvědomě, přikláněla bych se k tomu, aby sis našla psychologa nebo psychoterapeuta a probrala s ním svůj život a co tě trápí. Hodně věcí si lze uvědomit a je možné přeprogramovat svoje naučené vzorce chování z dětství, kterými se můžu i v dospělosti hodně trápit (třeba to, jak se občas chováš jako otec). Je to ovšem běh na dlouhou trať, ale když vydržíš, tak odměnou ti bude spokojený život. Když se vzdáš před cílem, budeš se muset jednou postavit na tu trať znovu. (Tolik aspoň má zkušenost po skupinové psychoterapii, kam jsem chodila.) Přeju ti do života jen to nejlepší a hlavně hodně zdravé sebedůvěry, kterou bys měla získat (mně k ní moje psychoterapeutka pomohla, i když máknout jsem musela hlavně já). Nedělej si výčitky. Ani kvůli otci, ani kvůli řečem tchyně. Otci nejsi povinna vůbec ničím, chovej se tak, jak si přeješ ty, neobviňuj se. Máš právo na vlastní život a vlastní rozhodování. Pokud k otci vztah necítíš, nemá nikdo právo ti jej vnucovat a házet na tebe případně špínu, když se o otce nepostaráš. On je dospělý a nese za sebe odpovědnost sám. A ty jsi zodpovědná taky jen a jen za sebe, ne za druhé. Máš právo dělat to, co chceš, abys ty byla šťastná...přemýšlej o tom terapeutovi (nebo terapeutce, já mám za sebou taky hnusné dětství s otčímem-alkoholikem a muži-psychologovi bych se tehdy rozhodně nesvěřila...prostě bych to nedokázala). Hodně víry v tvoji vlastní správnou budoucnost! (a že když se budeš rozhodovat podle sebe, tak že správná bude, to si piš wink

Není tady

 

#10 31. 8. 2006 12:43

annie
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 7. 2. 2006
Příspěvky: 2920

Re: Máte to někdo podobně?

Chomáčku - máš jistě kus pravdy...je mi líto, že to tak máš s otcem... pussa
Víš, já mám naučené to pořekadlo jinak: chovej se ke druhým tak, jak by sis přála, aby se oni chovali k tobě...
Nedokážu to popsat, ale nějak se na otce nemůžu úplně vykašlat....prostě mi to nedá.
Vím, že bych si ušetřila spoustu starostí, peněz, nervů....ale prostě to nejde.
A hrozně moc bych si přála mít oba dva milující rodiče, kteří by pro mě dýchali, které bych zajímala a já bych jim oplácela stejnou mincí...
Třeba se to podaří, že vytvořím spokojený domov svým dětem....

Není tady

 

#11 31. 8. 2006 12:46

chomáček
♥♥♥♥♥--
Místo: Praha
Registrovaný: 27. 2. 2006
Příspěvky: 923

Re: Máte to někdo podobně?

annie napsal(a):

Chomáčku - máš jistě kus pravdy...je mi líto, že to tak máš s otcem... pussa
Víš, já mám naučené to pořekadlo jinak: chovej se ke druhým tak, jak by sis přála, aby se oni chovali k tobě...
Nedokážu to popsat, ale nějak se na otce nemůžu úplně vykašlat....prostě mi to nedá.
Vím, že bych si ušetřila spoustu starostí, peněz, nervů....ale prostě to nejde.
A hrozně moc bych si přála mít oba dva milující rodiče, kteří by pro mě dýchali, které bych zajímala a já bych jim oplácela stejnou mincí...
Třeba se to podaří, že vytvořím spokojený domov svým dětem....

Akorát nechápu jak jsi myslela to, že se bojíš, že začínáš být po otci? Vždyt tu píšeš, jak ho nedokážeš odstrčit a nepomáhat, tak v čem jsi stejná?

Není tady

 

#12 31. 8. 2006 12:50

annie
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 7. 2. 2006
Příspěvky: 2920

Re: Máte to někdo podobně?

Evi - děkuju, moc mi Tvoje slova pomohla. O psychoterapeutovi budu přemýšlet. Je už toho všeho asi na mě moc a já nejspíš nejsem tak silná, jak jsem si myslela.
Chomáčku - je to tak, všechno má své hranice. Tak nějak se podvědomě snažím o to, abych měla čisté svědomí a neskládala si "kostlivce" ve skříni...Někdy se mi to daří líp, jindy hůř. Nejspíš bych si ale asi vyčítala, kdybych otce nechala úplně bez pomoci. Černé svědomí by mě asi dostihlo....
Takže zkusím najít nějakou hranici a způsob jak a kde pomáhat, a kde už nevidět , neslyšet....

Není tady

 

#13 31. 8. 2006 12:52

annie
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 7. 2. 2006
Příspěvky: 2920

Re: Máte to někdo podobně?

Myslela jsem způsob vyjadřování, gesta, v některých věcech i způsob myšlení - např. jednoduchou věc umí patřičně "zdramatizovat"....v tom jsem po něm a jsou to věci, které si uvědomuju a dost mi vadí...

Není tady

 

#14 31. 8. 2006 13:38

rogersova
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 510

Re: Máte to někdo podobně?

Ahoj Annie,
stará pravda je,že kamarády si můžeš vybrat,ale příbuzné nikoli.Tvá tchýně moc rozumu nepobrala,pokud říká takové věci.Měla by respektovat synovu volbu.Pokud vám dvěma to v manželství klape,jistě ji časem přesvědčíš, že se zmýlila.Pokud ne, neřeš to, je to její problém,ne tvůj.Důležité je,aby tvůj manžel byl na tvé straně.
Co se týká vztahů v rodině, určitě nejste vyjímka.V každé rodině je něco,to by ses divila.Stačí si přečíst některé příspěvky na Babinetu.
To že jsi převzala i některé "špatné " vlastnosti od otce je logické (geny),ale je dobře,že si to uvědomuješ a můžeš s tím něco dělat.Také bych pár svých vlastností vyměnila za jiné a bude nás takových víc.:-)
Pokud cítíš potřebu nějak otci pomoci, udělej to, ale nenech se využívat.To,že mu budeš dávat peníze,nic neřeší a jemu to dlouhodobě nepomůže. Můžeš mu zkusit  najít práci,nebo se zeptat někde na charitě,nebo v azylovém domě.Otec ale musí spolupracovat. Hlavně mysli na to,že život jaký vede, je jeho volba a ty za něj nejsi zodpovědná.Pokud odmítne pomocnou ruku nechala bych ho jít svou cestou..Utišením tvého svědomí  ti může být vědomí,že jsi snahu měla..

Není tady

 

#15 31. 8. 2006 13:46

annie
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 7. 2. 2006
Příspěvky: 2920

Re: Máte to někdo podobně?

rogersova - jj, taky pravda příbuzné si nevybíráme, ale na druhou stranu - bližší košile než kabát...
Snad se všechno nějak "utřepe" - otec si najde práci, udrží si bydlení, postará se o sebe. Chce se mi říct :" zazvonil konec a pohádky je konec a pokud neumřeli, tak tam žijí dodnes..." Bohužel mám ale pocit,že tak jednoduché to nebude a happyend se konat taky nebude.
Proč to nemůžu mít jednoduché?
Chjo - nenaděláme nic, musím to brát, tak jak to leží a běží a bojovat.

Není tady

 

#16 31. 8. 2006 14:03

rogersova
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 510

Re: Máte to někdo podobně?

annie napsal(a):

rogersova - jj, taky pravda příbuzné si nevybíráme, ale na druhou stranu - bližší košile než kabát...
Snad se všechno nějak "utřepe" - otec si najde práci, udrží si bydlení, postará se o sebe. Chce se mi říct :" zazvonil konec a pohádky je konec a pokud neumřeli, tak tam žijí dodnes..." Bohužel mám ale pocit,že tak jednoduché to nebude a happyend se konat taky nebude.
Proč to nemůžu mít jednoduché?
Chjo - nenaděláme nic, musím to brát, tak jak to leží a běží a bojovat.

a kdo to má dneska jednoduché?Kdyby bylo všechno jednoduché,byla by to nuda a člověk si pak nevážil těch pěkných chvil.

Není tady

 

#17 31. 8. 2006 14:12

annie
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 7. 2. 2006
Příspěvky: 2920

Re: Máte to někdo podobně?

Máš opět pravdu....A taky se říká, že si člověk někdy musí sáhnout na dno, aby věděl, že zase stoupá.... smile

Není tady

 

#18 31. 8. 2006 14:17

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Máte to někdo podobně?

annie napsal(a):

Chomáčku - máš jistě kus pravdy...je mi líto, že to tak máš s otcem... pussa
Víš, já mám naučené to pořekadlo jinak: chovej se ke druhým tak, jak by sis přála, aby se oni chovali k tobě...
Nedokážu to popsat, ale nějak se na otce nemůžu úplně vykašlat....prostě mi to nedá.
Vím, že bych si ušetřila spoustu starostí, peněz, nervů....ale prostě to nejde.
A hrozně moc bych si přála mít oba dva milující rodiče, kteří by pro mě dýchali, které bych zajímala a já bych jim oplácela stejnou mincí...
Třeba se to podaří, že vytvořím spokojený domov svým dětem....

Annie, nechci tě děsit, ale to přání mít oba dva milující rodiče tě bude pronásledovat až do smrti, dokud se nevyrovnáš s tím, že to tak nebylo, není a nikdy nebude...bohužel. S takovou budeš vytvářet spokojený domov svým dětem jen velmi stěží. (opět má vlastní zkušenost a zkušenost mých kamarádů z psychoterapie)

A jinak - pokud opravdu přemýšlíš o řešení svého problému u psychoterapeuta (nebo jiným způsobem - např. kineziologie, regresní terapie apod.), jsi silnější, než si myslíš. Na to člověk musí mít vážně Sílu. Podíváš se do všech černých zákoutí svojí duše, odkud na tebe vyskočí tvoje děsy-běsy a ty si je budeš muset prožít znovu. Pokud to zvládneš, pochopíš, odpustíš, odžiješ si je, odbrečíš, vyřveš....přestanou tě děsit, tvoje podvědomí se s nimi vyrovná a budeš mít lehčí život, takový dýchatelnější. Pokud ne, budeš se s nimi muset rvát znovu a znovu v denních situacích, kdy ti možná ani nepřijde na rozum, že to, co se ti děje, má kořeny v tvém dětství (to člověk sám stěží odhalí). A já ti přeju, abys to zvládla řešit hned napoprvé a nemusela si na tu trať řešení stoupat znovu. Z mojí psychoterapeutické skupiny zbylo z původních asi 15 lidí jen 5, čtyři ženy a jeden muž....ten zbytek si stoupne někdy v životě na tu trať znovu a znovu poběží... Drž se.

Upravil(a) Eva36 (31. 8. 2006 14:25)

Není tady

 

#19 31. 8. 2006 15:22

x256987
Host

Re: Máte to někdo podobně?

Annie, ptáš se, jestli člověk má šanci vymknout se rodinným vzorům a vzorcům. Není to moje originální myšlenka, ale je to působivé: Představ si jezírko, na kterém kvete leknín. Ponoř se v duchu pod hladinu - uvidíš tam kalnou vodu a spoustu bláta. Z toho vyrůstá ten leknín. Je leknín totéž jako špinavá voda a bláto?

 

#20 7. 5. 2014 18:14

Taha
♥♥-----
Registrovaný: 27. 8. 2013
Příspěvky: 98

Re: Máte to někdo podobně?

Taky mam rodinu - nerodinu. Zazemi zadne ,lpouze to ,ktere si sama vytvorim . Samozrejme chybi obcas nejaky clovek ,ktery podpori ,vyslechne , uklidni . Diky psychoterapii se s tim vyrovnavam a vidim u sebe vysledky. Zacina mi minulost byt jedno ,je to strasne prima pocit . Moje otazka . jak se vyrovnavate s tezkymi zazitky ?

Není tady

 

#21 7. 5. 2014 22:28

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 40313

Re: Máte to někdo podobně?

Nejaké veľmi ťažké nemám, ale pár neuvedomelých tráum som riešila na vzťahovej terapii.... resp. na jednom dosť špeciálnom seminári.


Vesmír vám nie je nič dlžný, ak nie ste spokojný so svojím životom, zmeňte ho. Arpád Soltész, slovenský novinár, čo práve odchádza natrvalo z vlasti, o svojom rozhodnutí.
Brita

Není tady

 

#22 21. 5. 2014 20:28

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Máte to někdo podobně?

Když to bábě řeknem že pujdem pryč tak se tomu směje...
Proč teda nejdete?


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#23 21. 5. 2014 20:42

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Máte to někdo podobně?

Zrovna by to asi finančně nešlo.
Aha - takže jen takový řeči a skutek utek. To se pak "bába" může smát, kdyyž ví, že potřebujete vy jí...


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#24 21. 5. 2014 20:51

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Máte to někdo podobně?

nepotřebujeme aby nás vydržovala
To prosím znamená co? Že vás "vydržuje"?

Upravil(a) helena (21. 5. 2014 20:54)


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#25 21. 5. 2014 20:54

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Máte to někdo podobně?

přispíváme na všechno, ale na to že já potřebuji na školené řekne já taky nemám
To je snad normální, přispívat na bydlení tomu, v jehož domě žiju - nebo ne?
A proč by ti babička měla platit školný?


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 
NÁŠ TIP:
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

  • Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů