JESI, TOHLE JE SMUTNÝ,ALE I O TOM JE ŽIVOT. TVOJE MAMKA MUSÍ BÝT MOC STATEČNÁ ŽENSKÁ A JÁ JÍ JEN MŮŽU POPŘÁT AŤ SE MÁ CO NEJLÍP TO JDE A AŤ SI JÍ A ONA VÁS JEŠTĚ HODNĚ UŽIJETE. PA

Ahoj holky,tak i ja s trochou do mlyna,jen jestli to dopisu do konce.Pred 20 mesici se mi narodila dcera,zdrava,takovy pekny burtik-modrooky.A jak uz to znate,tak nedelate nic jineho jenom to miminko pozorujete  a chovate a vsechno co se Vam nezda,tak konzultujete s lekarem.No i ja jsem to same a od zacatku se mi nelibilo jeji ocicko,mela jednu panenku vetsi nez druhou a obzlvlast to byli znat na fotkach a to tak,ze tam vypadalo jako slepe.Na nic jsem necekala a sli jsme k lekari,detska lekarka nic nepoznala,ale poslala nas k ocnimu,ten ji vysetril a urgentne nas posilal na kliniku a protoze ziju v zahranici a pojem Cancer jsem slysela minimalne tak me a a ni manzela v nazvu kliniky nic nenapadlo,jake prekvapeni kdyz nas brali hned po prichodu a sli ji vysetrovat.Jo,zapomnela jsem dodat,ze ji bylo 5 mesicu.Docent se na ni podival,vysetril a bez ultrazvuku nam zdelil to nejhnusnejsi slovo:ma rakovinu.Ihned ji vzal na ultrazvuk,diagnozu potvrdil s tim,ze je to retinoblastoma(zhoubny nador sitnice).A ted,co??Nikdo jsme o tom neslysel,od rodiny daleko,zadne zkusenosti-proste jedna velka neznama!Docent,nam poradil,ze bude nejlepsi zustat,byla streda a on nam rekl,ze v patek ji posle do tunelu a bude vedet vic.Ve ctvrtek nam rekl,ze jestli budeme chtit a budeme na to pripraveni tak ji v patek i odoperuje.Ale to znamenalo se rozhodnout.Bud ji dat na chemoterapii a na 90 % cekat,ze ta rakovina ji vybuji jinde,anebo ocicko vzit.Srdce nam to trhalo,ale rozhodli jsem se pro vetsi jistotu a to znamenalo,ze ji ocicko vezmou.V patek rano v 11 hod sla do tunelu,kdy se potvrdila docentova diagnoza,je to zhoubne a moc velke i na chemoterapii,takze jsme pry udelali dobre.V 5 vecer nam ji privezli.na pravem ocicku obvaz a strasne plakala hlady,Ten des v ocich,ta hruza,ta nevedomost co nas ceka,bych neprala ani nepriteli.Ale kdyz ta mala kulicka se pritula Vy vite,ze ma jenom Vas,tak udelate cokoli.,aby byla stastna.Behem prvniho tydne jsem ji obvaz sundala a brecela nam prazdnym, okem ,kde nic nebylo,behem dvou mesicu se ji to uzdravovalo a lecilo a pak jsem sli k plastickemu chirrgovi si pro nove,modre ocicko.Dostala ho a zase si pro zmenu nemohliz vyknout na to ,ze ma ocicko umele.Nakonec jsme si zvykli,jako na vsechno.Co tri mesice jezdime na testu,co pul roku do tunelu,jeslti je vse v poradku,na zadnou chemoterapii ani na nic podobneho nechodila.Kazdeho pul roju ji davaji nove ocicko,protoze detem rostou oci moc rychle.Okem nehybe a ma ho plastove.Ale zije.Ale taky je mal a nevi nic o krutym  a zlym svete a toho se bojim.BOjim az se ji deti budou smat,nebo se zvedave ptat,nebo cokoli.Proste se bojim.Ale ten muj dvacetimesicni drobek se porad smeje,a brebta a hlavne zije a co prijde taks  tim se poperem.Ale jestli je z toho opravdu na vzdy venku ,budeme vedet az za rok.Nekdo si to taky ze starych babinetek urcite bude pamatovat.Ale proc Vam to pisu.Nevim jestli ten pribeh je se stastnym koncem,ostatne u teto nemoci nevi nikdo nic.Ale jedno vim urcite s kazdym problemkem,at uz je jakykoli i pro doktora podradny jdu k lekari,protoze ty deti spolehaji jenom na nas a nas je i to jak se o ne postarame.A zrovna na me dceri je videt,ze banalita to nebyla.Jako uz to tady nekdo psal.Takze ve zkratce ,tuto nemoc nesnasim.Asi jako vetsina,co?

KLEOPATRO,
NAPÍŠI JENOM PŘÁNÍ PRO DCERU A PRO TEBE,PROTOŽE SLZIČKY KDE SE VZALY TU SE VZALY
A MYŠLENKY SE SLOVÍČKAMA,UTÍKAJÍ HLAVOU A ŽÁDNÝ SLOVO SE NE A NEZASTAVÍ ABYCH HO MOHLA NAPSAT.
KLEOPATRO, PŘEJI TI HODNĚ KLIDU A MOŽNOST VIDĚT SVOJI DCERU VYRŮSTAT.....CHODIT DO ŠKOL.......VDÁT SE.......MÍT DĚTI... PROSTĚ VŠECHNO CO BUDOU DĚLAT OSTATNÍ DĚTI.....
TOBĚ MALÁ NEZNÁMÁ PRINCEZNIČKO ,PŘEJI MOC SÍLY A STATEČNOSTI ABY JSI UMĚLA PŘEHLÍDNOUT A SNAD SE I POUSMÁT NAD POSMĚVÁČKY.
MÁŠ  MOC STATEČNOU MAMINKU A ONA TĚ URČITĚ NAUČÍ,JAK S NIMI VYJÍT,JAK JIM TO VYSVĚTLIT A POTOM NAD TÍM MÁVNOUT RUKOU.
BUĎ ŠŤASTNÁ A BUDE S TEBOU ŠŤASTNÉ I TVÉ OKOLÍ.
ZDRAVÍ VÁM HOLKY PŘÁL UŽ ASI KAŽDÝ,KDO VÁŠ PŘÍBĚH KDY ČETL NEBO SLYŠEL A JÁ SE K NIM PŘIDÁVÁM.
A PŘEJU HO MOC,TEDY CELOU NŮŠI A NEBO RADĚJI PŘEJI VÁM HO NA CELÝ HODNĚ DLOUHÝ ŽIVOT.....

Dekuji moc a tobe Nelo drzim pesti,a preji stesti .
Ps:Ted jsem To po sobe precetla a sama chyba,omlouvam se ,ale myslet na gramatiku a premyslet o tom vsem a mit nad hlaou jeste manzela,je docela narocne!:-)

Bože,vždycky když pročítám takové příběhy jsou mé "starosti"  a"problémy" takhle malinké.Děkuji Bohu,že mi dopřál dceru,která má jiné názory na svět než já pro ni dinosauří matka,syna ,který ničí na co sáhne,od oblečení až po nevím co....DĚKUJI

Před lety jsme se přestěhovali do ulice kde jsou 2 postižené děti.Jeden chlapec je o měsíc mladší než můj.Netvrdím,že je můj syn nějak hyperaktivní-je prostě živel.Hned na stromě, hned pod ním, už má brusle a už zase ne a skáče na kole přes obrubník...Rodiče toho chlapce zastaví před našim domem kočárek s jejich klukem a koukají na toho mého co by asi ten jejich už uměl,kdyby mamince před 12 lety neodtekla předčasně plodová voda(ve městě na nákupech) a ona hrdě odmítla pomoc a šla pěšky do porodnice.Dítě se přidusilo.

V té chvíli ,stejně jako při čtení takových smutných příběhů si nepřeju nic jiného jen ať moje děti skáčou,jezdí,lyžujou,tančí,barví si vlasy......i odmlouvají jen ať jsou ZDRAVÉ

d2dagmar:Mas pravdu,jen at jsou zdrave.Jenze kdyz zjistis,ze Tvoje dite je nemocne a prijdes do styku s daleko vic postizenyma detma,tak vlastne zjistis,ze treba i takoveto onemocneni,ktere se da svym zpusobem vylecit a ten clovicek normalne funguje,je oproti ostatnim banalita.

zdravím všechny co  chodí na tyto stránky na téma rakovina:(..Jsem moc ráda, že jsem je zde objevila, že si zde mohu popovídat o rakovině a nabrat síly k životu..možná...v květnu u mé mámy(56let) byly objeveny 3metastázy v mozku a  nádor na plicích...na chemo jít nemohla, protože má herpes(opar na zádech)..takže z nemocnice šla domům léčit si  herpes,aby pak mohla podstoupit chemo, mezitím chodila k "léčitelům"..např.Doubrava..léčil E.Pilarovou..nebudu ho nazývat pan Doubrava...k léčitelovi má hodně daleko...když už to bylo hodně špatné nastoupila na radiologii...šíleně se zhoršila a doktoři řekli že ukončují léčbu.. v tu dobu nám  říkali že má měsíc života..bylo to na začátku července...myslela sem že se zblázním...moje máma..ta strašne silná ženská..a najednou.. ona umírá:-((((.Každý den ji navštěvuji v hospicu v Bohnicích, na víkendy si ji vozíme domů...snažím se jí udělat co jí na očích vidím..
Strašně moc obdivuji lidi, co se starají o své nemocné doma.ve dne v noci..24hod denně.Opravdu před nima smekám..my máme mámu doma tak na 3dny v týdnu a i tak je to šíleně náročný na psychiku..pořád brečí...a já..nemůžu nic udělat:-((. Ale tím, že je moje máma silná ženská, bojuje..moc bojuje, pořád tu je..a já sem ráda za každý den kdy můžu být s ní..
Díky moc všem co si tuto dlouhou zprávičku přečetli...
L.

Upravil(a) Eleanor (11. 9. 2006 0:47)

kacik napsal(a):

eleanor,drz se,jsi statecna.

Díky moc, i když moc statečně si nepřipadám..nemůžu spát, na netu hledám informace ohledně téhle nemoci..a je mi ještě hůř..kde má takový člověk brát energii aby tohle ustál..

Aneri napsal(a):

Eleanor - nemoci jsou hrozné...i já chodila do práce a starala se o maminku, později jsme to nezvládali v rodině, museli ji dát do domova, mnoho let byla špatná a čekali jsme každý den, že je poslední...prošla si peklem-  měla rakovinu dělohy 4 kg nádor, nezasloužila si to, byla to dobrá máma a před měsícem vydechla naposledy a to za krutých bolestí........ještě ji mám v mysli, musí pro ni být banán, jogurt, ovoce., udělat přesnídávky.........chodili jsme ji aspoň krmit, byla přivázaná, uřezanou nohu, prostě troska.......ale v mé mysli to byla  a navždy bude MOJE DOBRA MAMINKA .

ježíši, to je fakt strašný..a jak to zvládáš teď?Co přítel, rodina...Já mám strach že to pak nezvládnu..víš..já letos na jaře potratila, v červnu mi umřel děda, který pro mne opravdu hodně znamenal a teď před týdnem mi umřel můj nevlastní děda...já vím, že se říká: když se to s..., tak se to s...Ale není toho už náhodou trochu moc?

Eleanor - MUSIŠ !!! to zvládnout, pokud se nechceš dostat do nějaké léčebny, bolí to, ale já už jsem toho prošla tolik, že jsem už mamince přála, aby odešla, bylo to i pro ni vysvobození, myslím, že moc trpěla. A ty to vydržíš také....uvědom si, že denně umírá mnoho lidí, při dopravdních nehodách, ve válkách, za různých okolností.-...a každý někoho má, komu pak chybí, kdo je z toho smutný......my ženy jsme silné, uneseme víc, než si myslíme, já sice nejsem věřící, ale když je nejhůře, obracím se k Bohu a prosím, nevím proč........zvládneš to, uvidíš, že ano.....nebuď hlavně smutná dopředu, nelituj ji, buď na ni milá a to se ti vrátí !!! Kdybys chtěla, napiš mi na Irma55@seznam.cz

Obrovský dík všem za tu podporu kterou sem zde našla. Protože já už opravdu nevěděla kudy kam. Pořád si říkám, že když se někdo zabije třeba v autě..bolí to samozřejmě..jako každá ztráta milované osoby..ale když někdo umírá několik měsíců a vy s tím člověkem žijete a vidíte jak odchází a přitom nemůžete nic udělat..To je prostě strašný tejrání..proč je ten život takovej!!!!
A také jsem se někde dočetla, že vlastně nositelem genu rakoviny je matka a když je rakovina navíc i u otce, je dost vysoká pravděpodobnost že dítě bude mít taky rakovinu. Moje máma přišla o oba rodiče díky rakovině žaludku. Chodila tedy na vyšetření žaludku, střev...A má rakovinu plic..tak přemýšlím co potká mě..Jsme v 21.století ale pořád nás tahle choroba ničí. Zvítězíme vůbec někdy nad ní?....

Eleanor_I ja jsem od jednoho makrobiotika slysela,ze nositelem genu rakoviny je matka a kdyz ne matka,tak babicka,teta,prima vetev v zenske linii.U mne v rodine zadna zena nemela rakovinu ,natoz rakovinu oka a stejne ji moje dcera ma(nebo mela),Meho manzela otec zemrel na leukemii,stryc na rakovinu prostaty,deda na rakovinu strev a to pry do teto kategorie nespada>Nejsem lekar nerozumim tomu ,ale nas lekar nam rekl,ze rakovina se dedi jen stejny typ a to jeste neznamena ,ze ji dostane.A jako kazdy vime,tak s rakovinou se clovek rodi,jen pry zalezi jestli zacne bujet nebo ne.
Holky,ted muzeme jen doufat,ze jednou nejaky vedec prijde na to jak ji lecit ,nebo jak te rakovine predchazet.A pak si zaslouzi vsechny mozne ceny.Jen jestli se toho dozijeme.

d2DAGMARKO,MOC DÍK.
DNESKA ODPOLEDNE JEDU NA TEN ULTRAZVUK A VĚŘÍM,ŽE BUDE VŠECHNO JAK MÁ BÝT. A KDYBY NÁHODOU.....BUDU BOJOVAT!
JSTE TO VY HOLKY Z BABINETU,KTERÉ MĚ HODNĚ DRŽELY. RODINU (KROMĚ MANŽELA JSEM S TÍM NECHTĚLA ZATĚŽOVAT,VÍM,ŽE MAMINKA BY TO MOC ŠPATNĚ NESLA-I KDYŽ TO JE JENOM VYŠETŘENÍ.)
JSEM OD PROSINCE POŘÁD NEMOCNÁ A TOHLE UŽ MĚ FAKT DORAZILO.
TAKŽE MOJE SMŮLA TÍMTO KONČÍ! UŽ JSEM SI JÍ VYBRALA DOST!
POZNALA JSEM TADY SPOUSTU STATEČNÝCH LIDIČEK SE KTERÝMA JE MI MOC DOBŘE.
DOUFÁM,ŽE I JÁ TU VAŠI PODPORU BUDU MOCT JEDNOU OPLATIT. NA JABLÍČKU UŽ SE O TO SNAŽÍM.