|
6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
JESI, TOHLE JE SMUTNÝ,ALE I O TOM JE ŽIVOT. TVOJE MAMKA MUSÍ BÝT MOC STATEČNÁ ŽENSKÁ A JÁ JÍ JEN MŮŽU POPŘÁT AŤ SE MÁ CO NEJLÍP TO JDE A AŤ SI JÍ A ONA VÁS JEŠTĚ HODNĚ UŽIJETE. PA
Není tady
Ahoj vsichni. Vsem vam moc moc drzim palecky a preji, aby jste to zvladli!!!
Zkuste se mrknout do knizky od Marie Treben - Zdravi z Bozi lekarny. Je to opravdu skvela kniha, kde jsou uvedeny vsechny mozne bylinky proti vsem nemocem - tedy i proti rakovinam, nadorum apod. Jsou tam i pribehy lidi, kterym lekari jiz nedavali zadnou sanci na uzdraveni a bylinky zabrali. Chce to odvahu, trpelivost, ale uspech by se mel dostavit. Pokud ji nekdo nebudete moci sehnat a chteli byste to zkusit, napiste mi, jaky vas trapi problem a ja vam opisu z te knihy, jake bylinky na to mate pouzit. Jinak se da ta kniha obednat v nakladatelstvi Dona za 85 Kc.
Tak snad jsem vam alespon trosku poradila.
Není tady
Ahoj holky,tak i ja s trochou do mlyna,jen jestli to dopisu do konce.Pred 20 mesici se mi narodila dcera,zdrava,takovy pekny burtik-modrooky.A jak uz to znate,tak nedelate nic jineho jenom to miminko pozorujete a chovate a vsechno co se Vam nezda,tak konzultujete s lekarem.No i ja jsem to same a od zacatku se mi nelibilo jeji ocicko,mela jednu panenku vetsi nez druhou a obzlvlast to byli znat na fotkach a to tak,ze tam vypadalo jako slepe.Na nic jsem necekala a sli jsme k lekari,detska lekarka nic nepoznala,ale poslala nas k ocnimu,ten ji vysetril a urgentne nas posilal na kliniku a protoze ziju v zahranici a pojem Cancer jsem slysela minimalne tak me a a ni manzela v nazvu kliniky nic nenapadlo,jake prekvapeni kdyz nas brali hned po prichodu a sli ji vysetrovat.Jo,zapomnela jsem dodat,ze ji bylo 5 mesicu.Docent se na ni podival,vysetril a bez ultrazvuku nam zdelil to nejhnusnejsi slovo:ma rakovinu.Ihned ji vzal na ultrazvuk,diagnozu potvrdil s tim,ze je to retinoblastoma(zhoubny nador sitnice).A ted,co??Nikdo jsme o tom neslysel,od rodiny daleko,zadne zkusenosti-proste jedna velka neznama!Docent,nam poradil,ze bude nejlepsi zustat,byla streda a on nam rekl,ze v patek ji posle do tunelu a bude vedet vic.Ve ctvrtek nam rekl,ze jestli budeme chtit a budeme na to pripraveni tak ji v patek i odoperuje.Ale to znamenalo se rozhodnout.Bud ji dat na chemoterapii a na 90 % cekat,ze ta rakovina ji vybuji jinde,anebo ocicko vzit.Srdce nam to trhalo,ale rozhodli jsem se pro vetsi jistotu a to znamenalo,ze ji ocicko vezmou.V patek rano v 11 hod sla do tunelu,kdy se potvrdila docentova diagnoza,je to zhoubne a moc velke i na chemoterapii,takze jsme pry udelali dobre.V 5 vecer nam ji privezli.na pravem ocicku obvaz a strasne plakala hlady,Ten des v ocich,ta hruza,ta nevedomost co nas ceka,bych neprala ani nepriteli.Ale kdyz ta mala kulicka se pritula Vy vite,ze ma jenom Vas,tak udelate cokoli.,aby byla stastna.Behem prvniho tydne jsem ji obvaz sundala a brecela nam prazdnym, okem ,kde nic nebylo,behem dvou mesicu se ji to uzdravovalo a lecilo a pak jsem sli k plastickemu chirrgovi si pro nove,modre ocicko.Dostala ho a zase si pro zmenu nemohliz vyknout na to ,ze ma ocicko umele.Nakonec jsme si zvykli,jako na vsechno.Co tri mesice jezdime na testu,co pul roku do tunelu,jeslti je vse v poradku,na zadnou chemoterapii ani na nic podobneho nechodila.Kazdeho pul roju ji davaji nove ocicko,protoze detem rostou oci moc rychle.Okem nehybe a ma ho plastove.Ale zije.Ale taky je mal a nevi nic o krutym a zlym svete a toho se bojim.BOjim az se ji deti budou smat,nebo se zvedave ptat,nebo cokoli.Proste se bojim.Ale ten muj dvacetimesicni drobek se porad smeje,a brebta a hlavne zije a co prijde taks tim se poperem.Ale jestli je z toho opravdu na vzdy venku ,budeme vedet az za rok.Nekdo si to taky ze starych babinetek urcite bude pamatovat.Ale proc Vam to pisu.Nevim jestli ten pribeh je se stastnym koncem,ostatne u teto nemoci nevi nikdo nic.Ale jedno vim urcite s kazdym problemkem,at uz je jakykoli i pro doktora podradny jdu k lekari,protoze ty deti spolehaji jenom na nas a nas je i to jak se o ne postarame.A zrovna na me dceri je videt,ze banalita to nebyla.Jako uz to tady nekdo psal.Takze ve zkratce ,tuto nemoc nesnasim.Asi jako vetsina,co?
Není tady
Kleopatro přeji Vám hodně štěstí moc a moc a zdravou holčičku, mám taky 2,5 letou a 17 letou a a umírám o ně strachy. Jste statečná, holčičce moc pus a bude vše již OK!!!!!!!!
Není tady
KLEOPATRO,
NAPÍŠI JENOM PŘÁNÍ PRO DCERU A PRO TEBE,PROTOŽE SLZIČKY KDE SE VZALY TU SE VZALY
A MYŠLENKY SE SLOVÍČKAMA,UTÍKAJÍ HLAVOU A ŽÁDNÝ SLOVO SE NE A NEZASTAVÍ ABYCH HO MOHLA NAPSAT.
KLEOPATRO, PŘEJI TI HODNĚ KLIDU A MOŽNOST VIDĚT SVOJI DCERU VYRŮSTAT.....CHODIT DO ŠKOL.......VDÁT SE.......MÍT DĚTI... PROSTĚ VŠECHNO CO BUDOU DĚLAT OSTATNÍ DĚTI.....
TOBĚ MALÁ NEZNÁMÁ PRINCEZNIČKO 
,PŘEJI MOC SÍLY A STATEČNOSTI ABY JSI UMĚLA PŘEHLÍDNOUT A SNAD SE I POUSMÁT NAD POSMĚVÁČKY.
MÁŠ MOC STATEČNOU MAMINKU A ONA TĚ URČITĚ NAUČÍ,JAK S NIMI VYJÍT,JAK JIM TO VYSVĚTLIT A POTOM NAD TÍM MÁVNOUT RUKOU.
BUĎ ŠŤASTNÁ A BUDE S TEBOU ŠŤASTNÉ I TVÉ OKOLÍ.
ZDRAVÍ VÁM HOLKY PŘÁL UŽ ASI KAŽDÝ,KDO VÁŠ PŘÍBĚH KDY ČETL NEBO SLYŠEL A JÁ SE K NIM PŘIDÁVÁM.
A PŘEJU HO MOC,TEDY CELOU NŮŠI A NEBO RADĚJI PŘEJI VÁM HO NA CELÝ HODNĚ DLOUHÝ ŽIVOT.....
Není tady
I když je toto téma pro mne dost osobní, bolestné, ale s velkou nadějí na šťastný konec, a vím, že ostatním by třeba mohl pomoci, přidávám svůj příběh, který jsem už v loňském roce zveřejnila na jiné internetové stránce. Moc mi to pomohlo, protože mluvit o tom je stále těžké. Odkrývám Vám svou 13. komnatu, do které nerada nechávám kohokoliv nahlížet.
"V listopadu r. 1996 se nám zhroutil do té doby celkem klidný život. Byla vyřčena diagnóza a začal neustálý a nekončící boj o život našeho syna Tomáška. Tehdy mu bylo 3,5 roku.
Okamžitý nástup do Fakultní nemocnice složitá, šestihodinová operace, která proběhla deset dní před Vánocemi, poté prožité vánoční svátky doma a nástup na onkologické oddělení Fakultní nemocnice Motol, kde akutní léčba trvala jedenáct měsíců. (Od té doby jsou každé Vánoce pro mne velmi psychicky náročné a stresující, protože se mi vše v myšlenkách stále vrací).
Myslím, že nikdo, kdo se nesetká s touto nemocí, nemůže pochopit, ani si představit, jakou psychickou zátěží musí projít rodiče, ale především i dítě, které je vystaveno neznámému prostředí, musí podstoupit řadu nepříjemných i bolestivých procedur, chirurgických zákroků a v neposlední řadě pak chemoterapii, či ozařování, kdy dítě v průběhu léčby zpravidla ztrácí výrazně na váze, vypadnou mu vlasy, je bledé, zvrací, má průjem, trpí nechutenstvím.
Já, jsem samozřejmě odešla ze zaměstnání a nastoupila se synem do nemocnice. Všechno šlo tak rychle, že jsem neměla ani čas myslet na to, co bude dál, nedovedla jsem si představit, co budeme muset s Tomáškem vše podstoupit. Nástup na onkologické oddělení byl pro mne velmi těžký. Ale mé pocity samozřejmě musely jít stranou, byla jsem tu pro syna, musela jsem ho držet doslova "nad vodou", aby vše zvládnul.
Najednou vidíte, že k životu potřebujete jenom málo, vše co jste doposud získali, byste vyměnili za jedinou věc - zdraví svého dítěte. Je hrozné se dívat, jak Vaše dítě trpí a nedat na sobě znát strach, který máte, protože Vaše dítě chce po Vás jistotu, že se nic zlého nestane, sice si nedovede představit, jak vážně je nemocné, ale vidí, že se něco děje.
Dny v nemocnici ubíhají pomalu, těšíte se domů, ale ani doma to není lehké. Mi zbylo jen málo přátel, se kterými jsem mohla o problému a hlavně o svém strachu mluvit, vlastně s odstupem času si uvědomuji, že jsem o "tom" snad ani nechtěla mluvit a nerada mluvím dodnes. Nemůžu přeci odpovědět na otázku : "Už je to dobré ? Je Tomášek už zdravý?", protože to sama nevím, ta diagnóza je tak záludná a já nechci nic zakřiknout, ač jsme teď devátý rok po léčbě a dojíždíme do Prahy jedenkrát ročně na kontroly………
Chci jen vzkázat rodičům i všem ostatním , kteří se zrovna musejí potýkat s touto nemocí - neztrácejte naději a buďte silní ! Vaše dítě je na tom mnohem hůř, je tak malé, nic ještě neprožilo, nic neví o životě a už se musí potýkat s tak vážnou situací. Dodejte mu odvahu. Lékaři dělají co je v jejich silách. Hlavně vydržte!!
Musím říct, že strach mám pořád, možná větší, než na začátku, protože si uvědomuji, že každá nová léčba - pokud by nějaká ještě byla - (Tom podstoupil již dvě léčby), by byla horší a měli bychom menší naději na úspěch. I přesto se snažíme žít "normální život", Tom chodí do osmé třídy, začíná puberta, velmi zlobí, ale je to fajn kluk a jsme za to rádi, máme s manželem jenom jeho, další dítě neplánujeme, věnujeme se pouze jemu a jen si přejeme, ať už to tak zůstane.....
.
Upravil(a) Nela (4. 9. 2006 13:49)
Není tady
Dekuji moc a tobe Nelo drzim pesti,a preji stesti .
Ps:Ted jsem To po sobe precetla a sama chyba,omlouvam se ,ale myslet na gramatiku a premyslet o tom vsem a mit nad hlaou jeste manzela,je docela narocne!:-)
Není tady
Tohle číst je strašně bolestné... holky moc přeju vám i vašim dětem ať je všechno v pořádku a ať už ta zatracená nemoc je pokořena. Já tedy také příhodím příběh, který ale bohužel nedopadl ani trošku dobře.
Můj bývalý přítel má sestřenici, krásná ženská, sympatická s velkým smyslem pro humor a její manžel jakbysmet, hodili se k sobě neskutečným až pohádkovým způsobem, doplňovali navzájem věty a v jejich společnosti se každý bavil. Měli krásnou dcerku, když jsem jí poznala, bylo jí 5 let.Na svůj věk neobyčejně aktivní a chytrá. Přesto, jak byli dospěláci legrační, na holčičku měly přísné zásady jako: žádné hranolky, brambůrky, colu... potraviny jen " bio" žádné uměliny. Holčička si začala stěžovat na bolesti hlavy, bolestí plakala a nemohla ani spát... po neutišení asi během dvou dnů navštívili lékaře, který jim řekl, že malá asi jen simuluje, neměla horečky, nebylo jí zle, jen ta hlava... rodiče ale byly zodpovědní a navštívili lékaře v pražském motole, tak vzali malou na vyšetření a nález byl na světě.. zhoubný nádor na mozku... začal kolotoč vyšetření, ošetření, ozařování a dlouhých vysilujících měsíců... nakonec usoudili, že bude nejlepší domácí prostředí a pokus o běžný život, jelikož léčba nevedla k dobrému... potkali jsme se po pár měsících na svatbě jedné příbuzné... můžu vám říct, že když jsem malou viděla,v prvním okamžiku jsem nemohla ani otevřít pusu, neměla vlásky, byla asi asi o polovinu větší než jsem jí znala a hlavičku měla dvakrát větší a zdeformovanou... strašnej pohled smrti do očí... malá si mě pamatovala, ale už nedokázala nic souvislého říct ani se sama napít. Po měsíci zemřela.... Ještě teď brečim, když si na to vzpomenu... Z veselých rodičů se staly smutné trosky na pokraji rozvodu, ale naštěstí to společně po delší době zvládli... do dnes mají zařízený její pokojíček tak jak byl, ale je zamčený... dítě už nikdy nechtějí, koupili si pejska a jsou zase normální - ale nejsou to oni... Víte vždycky když si na tu malou vzpomenu, píchne mě u srdce a pomyslím si, že k čemu bylo takové hlídání a zakazování
27.09.2008 3320g 51cm 27.09.2009 10120g 80cm
26.11.2010 3230g 50cmNení tady
Bože,vždycky když pročítám takové příběhy jsou mé "starosti" a"problémy" takhle malinké.Děkuji Bohu,že mi dopřál dceru,která má jiné názory na svět než já pro ni dinosauří matka,syna ,který ničí na co sáhne,od oblečení až po nevím co....DĚKUJI
Před lety jsme se přestěhovali do ulice kde jsou 2 postižené děti.Jeden chlapec je o měsíc mladší než můj.Netvrdím,že je můj syn nějak hyperaktivní-je prostě živel.Hned na stromě, hned pod ním, už má brusle a už zase ne a skáče na kole přes obrubník...Rodiče toho chlapce zastaví před našim domem kočárek s jejich klukem a koukají na toho mého co by asi ten jejich už uměl,kdyby mamince před 12 lety neodtekla předčasně plodová voda(ve městě na nákupech) a ona hrdě odmítla pomoc a šla pěšky do porodnice.Dítě se přidusilo.
V té chvíli ,stejně jako při čtení takových smutných příběhů si nepřeju nic jiného jen ať moje děti skáčou,jezdí,lyžujou,tančí,barví si vlasy......i odmlouvají jen ať jsou ZDRAVÉ
Není tady
Kleopatro, tobě i tvé holčice taky přeji už jen šťastné dny. Na oddělení s námi bylo několik dětí s nádorem v očičku, všechny měly umělé , případně zalepené, ale pokud vím, všechny se drží.
Není tady
d2dagmar:Mas pravdu,jen at jsou zdrave.Jenze kdyz zjistis,ze Tvoje dite je nemocne a prijdes do styku s daleko vic postizenyma detma,tak vlastne zjistis,ze treba i takoveto onemocneni,ktere se da svym zpusobem vylecit a ten clovicek normalne funguje,je oproti ostatnim banalita.
Není tady
manzelovo kolega z prace ma 1,5 roku stareho synka. Neni to tak davno, co byl na operaci s nadorem, ktery se objevil na mozku. Operovali ho v den, kdy jeho maminka mu porodila sestricku. Uz jsou z porodnice doma a cekaji na bratricka, ktery hned tak nemocnici neopusti...... Od te doby, kdykoliv kricim na syna "smrade jeden, koukej mazat nez te prerazim" nezapomenu v duchu dodat - diky bohu ze te mam.
Není tady
zdravím všechny co chodí na tyto stránky na téma rakovina:(..Jsem moc ráda, že jsem je zde objevila, že si zde mohu popovídat o rakovině a nabrat síly k životu..možná...v květnu u mé mámy(56let) byly objeveny 3metastázy v mozku a nádor na plicích...na chemo jít nemohla, protože má herpes(opar na zádech)..takže z nemocnice šla domům léčit si herpes,aby pak mohla podstoupit chemo, mezitím chodila k "léčitelům"..např.Doubrava..léčil E.Pilarovou..nebudu ho nazývat pan Doubrava...k léčitelovi má hodně daleko...když už to bylo hodně špatné nastoupila na radiologii...šíleně se zhoršila a doktoři řekli že ukončují léčbu.. v tu dobu nám říkali že má měsíc života..bylo to na začátku července...myslela sem že se zblázním...moje máma..ta strašne silná ženská..a najednou.. ona umírá:-((((.Každý den ji navštěvuji v hospicu v Bohnicích, na víkendy si ji vozíme domů...snažím se jí udělat co jí na očích vidím..
Strašně moc obdivuji lidi, co se starají o své nemocné doma.ve dne v noci..24hod denně.Opravdu před nima smekám..my máme mámu doma tak na 3dny v týdnu a i tak je to šíleně náročný na psychiku..pořád brečí...a já..nemůžu nic udělat:-((. Ale tím, že je moje máma silná ženská, bojuje..moc bojuje, pořád tu je..a já sem ráda za každý den kdy můžu být s ní..
Díky moc všem co si tuto dlouhou zprávičku přečetli...
L.
Upravil(a) Eleanor (11. 9. 2006 0:47)
Není tady
eleanor,drz se,jsi statecna.
Není tady
kacik napsal(a):
eleanor,drz se,jsi statecna.
Díky moc, i když moc statečně si nepřipadám..nemůžu spát, na netu hledám informace ohledně téhle nemoci..a je mi ještě hůř..kde má takový člověk brát energii aby tohle ustál..
Není tady
Eleanor - nemoci jsou hrozné...i já chodila do práce a starala se o maminku, později jsme to nezvládali v rodině, museli ji dát do domova, mnoho let byla špatná a čekali jsme každý den, že je poslední...prošla si peklem- měla rakovinu dělohy 4 kg nádor, nezasloužila si to, byla to dobrá máma a před měsícem vydechla naposledy a to za krutých bolestí........ještě ji mám v mysli, musí pro ni být banán, jogurt, ovoce., udělat přesnídávky.........chodili jsme ji aspoň krmit, byla přivázaná, uřezanou nohu, prostě troska.......ale v mé mysli to byla a navždy bude MOJE DOBRA MAMINKA .
Není tady
Aneri napsal(a):
Eleanor - nemoci jsou hrozné...i já chodila do práce a starala se o maminku, později jsme to nezvládali v rodině, museli ji dát do domova, mnoho let byla špatná a čekali jsme každý den, že je poslední...prošla si peklem- měla rakovinu dělohy 4 kg nádor, nezasloužila si to, byla to dobrá máma a před měsícem vydechla naposledy a to za krutých bolestí........ještě ji mám v mysli, musí pro ni být banán, jogurt, ovoce., udělat přesnídávky.........chodili jsme ji aspoň krmit, byla přivázaná, uřezanou nohu, prostě troska.......ale v mé mysli to byla a navždy bude MOJE DOBRA MAMINKA .
ježíši, to je fakt strašný..a jak to zvládáš teď?Co přítel, rodina...Já mám strach že to pak nezvládnu..víš..já letos na jaře potratila, v červnu mi umřel děda, který pro mne opravdu hodně znamenal a teď před týdnem mi umřel můj nevlastní děda...já vím, že se říká: když se to s..., tak se to s...Ale není toho už náhodou trochu moc?
Není tady
Eleanor tvoje maminka je určitě moc silná ženská a ty jsi taky. Moc držím palečky aby se mamča zlepšila, ale bohužel si myslím, že pokud jsou metastáze už i na mozku, vyléčit se to nedá. Nejsem doktor, ale je to hodně citlivý orgán. Moje kamarádka měla taky rakovinu na plicích a nezabila jí přímo rakovina, nýbrž plicní embólie. Vím, že jsem ti tím teď moc nepomohla, vlastně jsem ti jen chtěla říct, užívej si s maminkou každý den kdy můžeš, protože nikdy nevíš, kdy to přijde.A až to přijde, tak si poplakej, ale žij dál... maminka by určtě nechtěla aby ses trápila. A navíc Ti slubuju, že až se tak jednou stane, tak jí zaručeně bude lépe než je jí teď. Teď jí jen měj moc ráda...Buď statečná
27.09.2008 3320g 51cm 27.09.2009 10120g 80cm 26.11.2010 3230g 50cmNení tady
Eleanor - MUSIŠ !!! to zvládnout, pokud se nechceš dostat do nějaké léčebny, bolí to, ale já už jsem toho prošla tolik, že jsem už mamince přála, aby odešla, bylo to i pro ni vysvobození, myslím, že moc trpěla. A ty to vydržíš také....uvědom si, že denně umírá mnoho lidí, při dopravdních nehodách, ve válkách, za různých okolností.-...a každý někoho má, komu pak chybí, kdo je z toho smutný......my ženy jsme silné, uneseme víc, než si myslíme, já sice nejsem věřící, ale když je nejhůře, obracím se k Bohu a prosím, nevím proč........zvládneš to, uvidíš, že ano.....nebuď hlavně smutná dopředu, nelituj ji, buď na ni milá a to se ti vrátí !!! Kdybys chtěla, napiš mi na Irma55@seznam.cz
Není tady
Holky, všem přeju vydržet a mít pevnou vůli a chtít žít, nenechat se zlomit...
Je to něco přez měsíc, co umřel strejda s rakovinou(neléčitelný typ), bojoval s tím 5 let. Předtím čekal 5 let, zda se objeví, tento zákeřný druh se buď po 5-ti letech už NIDKY neobjeví anebo rovnou jako metastáze. Nebylo mu ani 63 let. (vzali mu ledvinu a tam tu rakovinu našli-před 10-ti lety).
Jeho sestra- umřela taky na rakovinu, jiný typ, trápila se s tím 2 roky, dva vývody....atd. Bylo ji 42 let.
Babička-umřela loni, ženská jak víno, generál...za měsíc pryč. Pro změnu - taky rakovina, zase jiný typ.
Klidná nejsem, taky se u mne něco objevilo, ale prý mám být v klidu dle lékařky. Rakovina to bude až ZA 20 let...???
Prý ale až když 3 a víc lidí v rodině umře na rakovinu, tak až poté to je v genech rodiny...
Není tady
Obrovský dík všem za tu podporu kterou sem zde našla. Protože já už opravdu nevěděla kudy kam. Pořád si říkám, že když se někdo zabije třeba v autě..bolí to samozřejmě..jako každá ztráta milované osoby..ale když někdo umírá několik měsíců a vy s tím člověkem žijete a vidíte jak odchází a přitom nemůžete nic udělat..To je prostě strašný tejrání..proč je ten život takovej!!!!
A také jsem se někde dočetla, že vlastně nositelem genu rakoviny je matka a když je rakovina navíc i u otce, je dost vysoká pravděpodobnost že dítě bude mít taky rakovinu. Moje máma přišla o oba rodiče díky rakovině žaludku. Chodila tedy na vyšetření žaludku, střev...A má rakovinu plic..tak přemýšlím co potká mě..Jsme v 21.století ale pořád nás tahle choroba ničí. Zvítězíme vůbec někdy nad ní?....
Není tady
MILÉ, STATEČNÉ A SMUTNÉ HOLKY.
TOHLE TÉMA JE VÁŽNĚ MOC BOLESTNÉ. TO CO TADY ČTU, MĚ UVNITŘ STRAŠNĚ SVÍRÁ.
ČLOVĚK VYDRŽÍ MNOHO A ŽENSKÁ JEŠTĚ MNOHEM VÍC.
KLEOPATRA,ANERI, ELEANOR A OSTATNÍ O TOM VÍ SVÉ.
PŘÁLA BYCH VÁM VŠEM,KTERÉ SE ZROVNA TRÁPÍTE A BOJUJETE S TOUTO NEMOCÍ A NEBO JAKOUKOLI JINOU NEMOCÍ,
ABY SE VAŠE STAROSTI ROZPUSTILY V TĚCH POTOCÍCH SLZIČEK,
KTERÉ KDY BYLY PROLITY NAD NEMOCNÝMI DĚTMI,MAMINKAMI,TATÍNKY,BABIČKAMI,DĚDEČKY.....
Není tady
Eleanor_I ja jsem od jednoho makrobiotika slysela,ze nositelem genu rakoviny je matka a kdyz ne matka,tak babicka,teta,prima vetev v zenske linii.U mne v rodine zadna zena nemela rakovinu ,natoz rakovinu oka a stejne ji moje dcera ma(nebo mela),Meho manzela otec zemrel na leukemii,stryc na rakovinu prostaty,deda na rakovinu strev a to pry do teto kategorie nespada>Nejsem lekar nerozumim tomu ,ale nas lekar nam rekl,ze rakovina se dedi jen stejny typ a to jeste neznamena ,ze ji dostane.A jako kazdy vime,tak s rakovinou se clovek rodi,jen pry zalezi jestli zacne bujet nebo ne.
Holky,ted muzeme jen doufat,ze jednou nejaky vedec prijde na to jak ji lecit ,nebo jak te rakovine predchazet.A pak si zaslouzi vsechny mozne ceny.Jen jestli se toho dozijeme.
Není tady
SLUNÍČKO:Dnes jsem si na tebe vzpomněla.Vezla jsem syna na trénink a potkala jsem tam tu paní (viz str 1),která má po rakovině prsu.
Usměvavá od ucha k uchu,na hlavě asi 6cm ježourka promelírovaného a byla naprosto O.K. vehnalo mi to slzy na krajíček.Hned jsem si na tebe vzpomněla,že ti to musím napsat a dodat sílu i ostatním.
Tak vidíš,přece něco krásného.
Držím palce.
Není tady
d2DAGMARKO,MOC DÍK.
DNESKA ODPOLEDNE JEDU NA TEN ULTRAZVUK A VĚŘÍM,ŽE BUDE VŠECHNO JAK MÁ BÝT. A KDYBY NÁHODOU.....BUDU BOJOVAT!
JSTE TO VY HOLKY Z BABINETU,KTERÉ MĚ HODNĚ DRŽELY. RODINU (KROMĚ MANŽELA JSEM S TÍM NECHTĚLA ZATĚŽOVAT,VÍM,ŽE MAMINKA BY TO MOC ŠPATNĚ NESLA-I KDYŽ TO JE JENOM VYŠETŘENÍ.)
JSEM OD PROSINCE POŘÁD NEMOCNÁ A TOHLE UŽ MĚ FAKT DORAZILO.
TAKŽE MOJE SMŮLA TÍMTO KONČÍ! UŽ JSEM SI JÍ VYBRALA DOST!
POZNALA JSEM TADY SPOUSTU STATEČNÝCH LIDIČEK SE KTERÝMA JE MI MOC DOBŘE.
DOUFÁM,ŽE I JÁ TU VAŠI PODPORU BUDU MOCT JEDNOU OPLATIT. NA JABLÍČKU UŽ SE O TO SNAŽÍM.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
