Strašné!
Umřela na ni mamka, bylo jí teprve 40 let a během dvou měsíců nám zmizela před očima. Dodnes, po 9-ti letech, mám ten bolestivý pohled před očima. Umírala doma, brr teď se mi to opět vše promítlo.

Upravil(a) Saďourek (28. 8. 2006 22:09)

Hodně členů naší rodiny zemřelo na rakovinu, hlavně zažívacího ústrojí, bolestivé konce.
Jediná moje teta zemřela (jak říká sestřenice) "bez bolesti" Jen ji bylo tak nějak těžko. Posledního půl roku ji sestřenice sehnala OVOSAN, i když smrt se neodvrátila, nezemřela prý v bolestech, dokonce ji ani nemuseli dávat morfium

brrrrrr rakovina, jenom na to pomyslím, tak je mi z toho nějak divně a smutno...

neznám moc lidí ze svého okolí,co tím trpí, vím akorát o mé tetě,která ještě nemá ani 40 let,má  dvě děti (15,12let) a milujícího manžela, a letos na jaře ji lékaři oznámili,že má rakovinu prsu...nyní už má po operaci, chodí na chemoterapie, snaží se být silná kvůli své rodině,ale zatím nemá ještě vyhráno...jakto dopadne nevím,nikdo to neví...musíme jen věřit, že dobře....

Markéto,
chtěla jsem se zeptat, kouřila tvoje kamarádka,že ji našli rakovinu plic?

CHOYSIO,DÍKY ZA PODPORU.
JEDNA PŮLKA VÍ ŽE TO NIC NEBUDE,JEN KDYBY NEBYLO TÉ DRUHÉ PŮLKY....

Sluníčko to  bude OK!!! Já jsem zažila taky takový strach. Brali mi dělohu i s myomem letos v únoru a čekalo se na výsledky.Nejšílenější chvíle!! A dopadlo to OK!!!!!!!!!!!!!!!!Zítra napiš, držím moc palce ahoj petra

Sluníčko držím moc palečky. Uvidíš, že zítra teda vlastně dneska bude sluníčko svítit i pro Sluníčko.

JOHANKO, TAHLE NOC BYLA FAKT STRAŠNÁ.NEMOHLA JSEM SPÁT A VE ČTYŘI UŽ JSEM BYLA ÚPLNĚ VZHŮRU.
13.9. JDU JEŠTĚ NA ULTRAZVUK A PAK SE UVIDÍ CO BUDE DÁL. SNAD TO BUDE VŠECHNO DOBRÝ......ČLOVĚK KDYŽ SLYŠÍ ONKOLOGIE,ZAČNE HNED PŘEMÝŠLET CO KDYBY....... MÁM TADY PŘECE MALÝ A NEMOCNÝ DĚTI....

ALE NESMÍME SE PŘECE TAKHLE TRÁPIT DOPŘEDU......ZVLÁDLY TO OSTATNÍ A MY TO ZVLÁDNEM TAKY.....
JEN NÁS TO BUDE STÁT TROŠKU STRACHU...VIĎ JOHANKO!
BUDU NA TEBE ZÍTRA MOC MYSLET A DEJ BRZY VĚDĚT JAK VYŠETŘENÍ NA MAMOGRAFU DOPADLO.

JEŠTĚ SE ZEPTÁM,JESTLI MŮŽU:BOLÍ TĚ TA BULKA V PRSU?

CHTĚLA BYCH VÁM HOLKY VŠEM MOC PODĚKOVAT,MAMINCE JSEM TO NECHTĚLA A ANI ZATÍM NECHCI ŘÍKAT A TAK JSEM MOC RÁDA,ŽE EXISTUJE BABINET,KDE SE MŮŽU ZE SVÝHO STRACH ASPOŇ TROŠKU "VYKECAT".

MARKÉTKO,JÁ MUSÍM POČKAT NA TEN ULTRAZVUK A PAK SE UVIDÍ. 
SNAD BY TO MOHLA BÝT JEN NĚJAKÁ PORUCH I KDYŽ HORMONY MÁM V POŘÁDKU.
ALE CO JOHANKA,TA JEDE DNESKA NA MAMOGRAF. TAK SE NÁM JOHANKO BRZY OZVY.

Nela napsal(a):

Sluníčko, kdyby měli lékaři moc velké podezření na vážnou nemoc, tak by tě na ultrazvuk hnali okamžitě a nenechali by tě čekat. Nejistota a čekání je hrozné, člověk pořád přemýšlí, ale určitě to v tomto případě dobře dopadne. Držím palce

TAK TO JE PRAVDA.JAK S TOU NEMOCÍ TAK S TOU NEJISTOTOU A ČEKÁNÍM. MUSÍ TO DOBŘE DOPADNOUT A KDYBY NÁHODOU-BUDU BOJOVAT JAK LVICE!

d2dagmar napsal(a):

Holky držte se buďte silné jako lvice vždy je tu někdo ať malej nebo velkej kdo vám dá sílu bojovat.Hodně sil a slunce v duši.

Známá dostala rakovinu prsu při kojení.Doktoři nechápavě kroutí hlavou,že pokud kojí nemůže to dostat.Je to jako zlomit si nohu v sádře.A stejně to dostala.V lednu byla na operaci.Vzali ji kus prsa,chemo,vlasy .......atd.Navíc to zjistila v listopadu tak si nedovedu představit ty Vánoce.Mají kluka 9 a holku 1,5roku.Kdybyste viděly holky jak se o tom dokázala bavit...úplně normálně jako kdyby přechodila angínu.Známe se krátce a potkáváme se jen na sportovních akcích našich synů.Já jsem měla husí kůži a ona chovala na klíně dcerku a celé mi to vyprávěla.Vůbec nikdo z doktorů nechápal jak se to v ní objevilo při tom kojení.Doteď zdravá ženská.Jak se seznamovala s těma doktorama i  z onkologie často od nich slyšela názor že hodně za to "může"že ženské nemensruujou.TEĎ MĚ BUDETE BOMBARDOVAT ZPRÁVAMA ŽE TO TAK NENÍ-JE TO JENOM NÁZOR NĚKTERÝCH DOKTORŮ-BOHUŽEL Z ONKOLOGIE.
Teď jsou moderní ty tělíska při nichž toto odpadá.Ikdyž se žena čistí i kojením je to málo.(ta paní při kojení nekrvácela někdo jo)
Prý tam byly i 20leté holky s tímhle tělískem.Operovali jim  nádory,vaječníky,prsa..
Nakonec dávají vinu hormonům(2 prášky),které dostala když nemohla po druhé otěhotnět.Jaksi se v ní ty hormony splašili ato mohlo vyvolat ten nádor.Tak ji ještě v létě brali oba vaječníky.(z toho se raduje její muž)Nedávno jsem ji potkala už ji trčí vlásky,ale pořád má paruku,klube se obočí...dává se do kupy a věříme všichni že má vyhráno.

JE STRAŠNĚ SILNÁ. JÁ TOHO MÁM POŘÁD PLNOU HLAVU,ZVLÁŠŤ PROTO,ŽE MĚ TO PRSO BOLÍ. ALE TAKY SE SNAŽÍM.
TO ŽE ČEKÁM NA ONKOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ VÍ JEN MANŽEL A VY-BABINETKY.
JÁ TAK JAKSI PODVĚDOMĚ "VÍM",ŽE TO BUDE DOBRÝ.ZNÁTE TEN POCIT....NĚCO VÍTE A NEVÍTE.....MÁM V TOM GULÁŠ,ŽE?!
A S TÍM MENSTRUOVÁNÍM A ANTIKONCEPCÍ -TO BYLO HNED DRUHÉ NA CO SE MĚ ONKOLOG PTAL.
HA JSEM BRALA ASI 2 ROKY V ŽIVOTE MEZI DCEROU A PRVNÍM SYNEM.A MĚSÍČKY - TY MÁM TAKOVÝ,ŽE SE OBČAS I CHODIT BOJÍM!
DAGMARKO,PŘEJI TVÉ ZNÁMÉ ABY JÍ TY VLÁSKY BRZY DOROSTLY A HLAVNĚ ABY VÁŽNĚ PO TOM VŠEM CO PROŽILA MĚLA DOOPRAVDY VYHRÁNO!

Ahoj kočky,mě to dopadlo dobře,sice jsem v ohrožené skupině,budu chodit do prsní poradny a každý půl rok na vyšetření,ale jsem v pořádku.Teď přeji sluníčku všechno ok a určitě si budu víc vážit obyčejných věcíí.Děkuju za podporu

Moje mamča se pere s rakovinou už 18 let. Začlo to nádorem v prsu - vzali jí ho a podstoupila chemoterapii a ozářky, po roce měla metastázu v plicích, vzali jí kus plic, po dalších 2 letech meta v žebru - vzali jí žebro, pak měla asi 13 let klid a pak jí zjistili metastázu na mozku, je po operaci (na předoperačním vyšetření zjistili , že má metastázy v plicích a kostech), opět chemo a radioterapie, po 2 letech opět meta na lebeční kosti- operace, a ted je opět čerstvě po operaci meta u močovodu a dle dalšího vyšetření, se meta v kostech rozšířilo, takže bere silné léky a jezdí na nějaké injekce do nemocnice. Ted se jí po poslední injekci udělalo na několik dní strašně špatně, nemohla ani pomalu chodit, v noci spadla z postele a nemohla se zvednout a do toho měla velké bolesti v kostech.
Život se s ní nemazlí, manžel se s ní rozvedl, měl milenky, pro její vlastní rodiče je přednější práce na zahradě. Je to hrozný, když si vzpomenu, že nás vychovala a jak byla silná i stou nemocí, mám zas slzy v očích. Ted už jen chřadne, hubne a já vím, že už to spěje pomalu k tomu nejhoršímu.  Na druhou stranu jsme moc vděčná lékařům, že to s její diagnozou "nezabalili" a bojujou s ní dál. Můžem být štastní, že nás stačila vychovat a že tu s námi je tak dlouho.