Ahoj Judit
To téma už jsem si taky pročítala, ale bylo to trošičku o něčem jiném.
Její matka na ní s... (kašle). Jestli ji vidí jednou za měsíc, tak je to moc. Jen samé sliby. To byla ze začátku taky velká překážka, ale už s vyvýjejícím se rozumem to malá taky neřeší a bere to s rezervou.
Ty pochvaly - snažím se co nejvíc, ale přijde mi, že chváli 9-ti leté dítě za věci, které by už měly být samozžejmostí - to nezvládám (ráda ji pochválím za to, že pomůže naškrábat bramb., utřít nádobí, ale to, že si dá čelenku do vlasů nebo obuje ponožky - to mi nejde přes hubu). Mám pocit, že vynechala určitou etapu v dětství a teď to dohání (jestli mě chápeš co chci říct).
Koníčků má dost - moc jí baví zpěv (chodí do sboru), aerobik. Chtěla začít hrát na klavír a po půl roce přemlouvání jsme povolili a hned kalamita. Půl hodiny prořve, že ona to tak hrát nebude, pak začnu ječet já a po hodině máme něco hotovo (ale s tím kraválem). Nakonec jsme zjistili, že si takto staví hlavu i v hodině.Přitom na to má.Nemá výdrž a to v ničem a to je ten problém. Vše ji baví jen chvíli, barviček na sklo máme fůru, korálků, vyšívání, různých puzzle; ani pexesso ji nebere. ,  Má pořád zafixované "vše si vyřvu nebo vykňučím" (hlavně když jsou u nás tchánovci), veškerá snaha ve výchově je pryč. Jo a oni odejdou a malá příjde a sama od sebe mi řekne, promiň, že jsem se tak chovala. Takže potvůrka malá moc dobře ví, že se chová jak .... A v tomhle momentě končí věškeré mé teoretické schopnosti jak jednat dál.

Dohání bylo asi špatně zvolené slovo. Asi je lepší říct nevyzrálá na svůj věk. Můj názor je (odborník by to možná popřel), že se pohybovala neustále v prostředí dospělých a oni před ní řešili nejrůznější problémy a ona samozžejmě s nima. Neměla a nemá ty "dětské" starosti, ale dospělácké. Prostě, že se tam nerozvijelo něco co mělo být přirozeně rozvinuto hrou (už i to, že jí chyběl kontakt s matkou). Neznala, co je to mazlení. Neměla vůbec rozvinůté soc. cítění, jen JÁ a nic víc.
Špatně se to popisuje. Ale pro příklad: přijde na hřiště a místo ahoj děcka co si zahrajem, zeptá se jaké užívá vitamíny a léky. Naopak ještě nedávno jsme řešili palec v puse a dokonce se po vzoru roční neteře schválně 2x ve dne počůrala. Pro ní strašná sranda a ještě se tím chlubí.
Píšu to asi dost krkolomně, ale nějak se neumím najednou vymáčknout.
Nevím jestli je moc troufalé to přirovnat k dítěti z dětského domova.

To už jsem měla kolikrát sto chutí, ale bojím,že by se zbytečně vytahovala zase minulost s její matkou a to mi přijde zase vůči ní samotné nefér.

Klavír, prodat ???? Ne!!!!!!
To je má pracovní pomůcka!!!
Ta pravidla jsou dobrý nápad, to si promyslím.
Ještě k matematice. Teď se musím zastat sama sebe. Máme program na počítači, el.hru, nejrůznější prac.sešity, od p.uč.ze školy tabulky, procvičujeme během weekendu, v autě, prostě kde se dá a nic. Předevčírem jsme tu měly šílenou překážku 8+ ... = 8 To jste měly slyšet ty cifry, které tam chtěla dosadit. Přitom násobilku máme zmáknutou tam i zpět.

Saďourek: tak já bych taky zkusila psychologa. Nejdřív sama, abych jednak poznala doktora a taky abych si ujasnila, jestli problém zvládnu sama, nebo raději s psychologem. Pokud bych k němu získala důvěru a on by doporučoval přivést i dcerku, přivedla bych ji...pak by se vidělo....Kdysi jsem četla knihu dr. Matějčka Po dobrém nebo po zlém? ... nebyla špatná...i ta Chůva v akci je jistá inspirace...já bych řekla, že děvče má problém...když se vlastní matka chová špatně (a to se chová), je to pro dítě traumatizující. Prarodiče se jí to zřejmě snažili vynahradit, ale tak nějak nešikovně...nikdo jí neuměl nastavit hranice a nikdo jí možná neuměl ukázat takovou tu pravou lásku. Ne tu opičí, co všechno dovolí, ale tu druhou...Přeju ti hodně trpělivosti a jsem moc ráda, že jsou taky takový ženský jako ty...když tady občas čtu některý příspěvky (třeba Cizí děti od Andrejky), chce se mi buď křičet nebo brečet...i díky tobě zas věřím, že dobrý člověk vážně žije. Ahoj a doufám, že napíšeš znovu.

Jo, jo...znám to...já zvládnu všechno, protože já to prostě musím zvládnout...a ženská pak najednou blbne, co? Nemusíme zvládnout všechno a někdy je dokonce lepší, když se na naši věc podívá někdo nezávislý. Odborníka v Ostravě bohužel poradit nemohu.