Svatba jde udělat kdekoli, pokud na dané místo dostanete oddávajícího úředníka a svědky. Pokud chceš svatbu v kostele z jiných než náboženských důvodů, poohledni se radši po jiném prostředí. Zkus napsat pár přídavných jmen, jaká by vaše svatba měla být - originální, bombastická, neformální,...? Jaké máte koníčky, kde jste se seznámili?Máte nějaké místo, které je pro vás důležité?

Svatbu v kostele chci hlavně proto, protože se mi to tam líbí, jsem i 50% věřící. Je to tam úplně nádherné a romantické. Vysnila jsem si to a co teď? Přítel říká, že do kostela nedostane ani babičku ani dědu, jeho rodiče jsou asi na tom stejně. Ale myslím si,že kdyby jsme je postavili před hotovou věc, tak by snad do toho kostela šli,ne?
Svatbu bych chtěla romantickou... ale kde ji udělat? Na lodi nebo takové extrémy, pod vodou to asi nepřipadá v úvahu....

tedkom sem si četla v překvapení č.34 článek: CHCEME SE VZÍT V KOSTELE...
PÍŠÍ:
Plánujete svatbu? Vysnili ste si obřad v chrámu či  v kostele?Pak vězte, že církevní obřad a příprava na něj není vůbec jednoduchá...

Zatímco občanský sňatek je možné absolvovat i mnohokrát za život, křesťan smí vstoupit do svazku manželského pouze jednou,neboť manželství sezdané oddávajícím knězem je chápáno jako doživotní slib před Bohem. Obřad v kostele trvá mnohdy déle než jednu hodinu a snoubenci se na něj musejí připravovat několik měsíců dopředu. Církevní sňatek má rituální charakter,protože manželé uzavírají smlouvu s Bohem. Jedná se tedy o náboženský akt, a podobně jako u jiných církevních obřadů je jeho úkolem formovat život člověka tak, aby žil podle křesťanských zásad.

Kde a za kolik?
Obvykle bývá sňatek uzavírán v chrámu,který patří církvi. Dnes už je ovšem možné dohodnout se s oddávajícím knězem na tom, že obřad proběhne v jinémprostředí, např. v klášteře, na zámku či hradě. Církve vybírají zatento akt nemalý poplatek, vetšinou kolem 3 tisíc korun.

Co svatbě v kostele předchází?
Počítejte s tím, že příprava na církevní obřad vám zabere víc času než na svatbu civilní.
Termín církevní svatby je třeba si na farním úřadě domluvit alespoň dva nebo tři měsíce předem, aby byl dostatek času na přípravná setkání s farářem, která jsou jednou z podmínek uzavření církevního sňatku.
Těchto setkání bývá zpravidla šest a konají se nejčastěji na farnosti, kam patří nevěsta. Farář vás na schůzkách zasvětí do tajů a pravidel celého obřadu.
Budete potřebovat osvědčení od matriky příslušného  obecního úřadu, které nesmí být starší než tři měsíce.Osvědčení o tom,že splňujete všechny podmínky  tomu,abyste mohli uzavřít manželství,vám ovšem vydá matrika až poté,co předložíte příslušné doklady.Tato část přípravy se nazývá předoddavkové řízení.¨
S osvědčením z matriky pak zajdete na faru přísušné církve a začněte obřad konkrétně připravovat.Pozor!Bez předložení tohoto osvědčení vás žádný farář neoddá!Po svatbě doručí orgán církve protokol o uzavření manželství příslušnémumatričnímu úřadu. Podle novely zákona o rodině,pocházející ze začátku devadesátých let,nemusejí snoubenci,kteří se chtějí vzít v kostele,absolvovat svatbu ještě občanskou. Sňatek církevní má tedy po právní stránce stejnou platnost jako sňatek občanský!

Jeden musí být věřící!
Další podmínkou uzavření církevního sňatku je skutečnost, že alespoň jeden ze snoubenců musí být věřící, tudíž pokřtěný.V případě,že ani jeden ze snoubenců není pokřtěný,církevní svatba se konat nemůže!

tak snad ti to k něčemu bude...

My máme svatbu v Loretě,v kapli sv.Martina.Je to tam moc romantické.

No jo jenže právě říkáš,že tam je radnice hezká,ale co když je ve městě radnice,která vypadá jak vystřihnutá z filmu z osumdesátých let?Šedobílá místnost s koženkovýma křeslama a ovzduším jak v čekárně u lékaře.

To záleží na tom, odkud jsi. Kamarádka měla svatbu na zámku ve Vranově nad Dyjí, kde je u zámku i zámecká kaple. Takže 2 v 1 Určitě to tak nemá jen tendle jedinej zámek, tak zkus mrknout na net.

Moja švagriná - a teda aj brat - mala peknú svadbu v kostole, lenže ona je evanjelička, a tí to berú tak nejako civilnejšie a ľudskejšie, a potom si pamätám ešte dve uchádzajúce cirkevné, ale jedna trvala poldruha hodiny, a tá druhá bola výborná, ale to si nevesta, študentka teológie, dotiahla ako oddávajúceho svojho pána farára, u ktorého praxovala, a on bol skvelý, ale ak nepoznáš oddávajúceho, tak je to podľa mňa vždy riziko - akurát že civilný trapas trvá o hodne kratšie než trapas cirkevný. Zažila som naozaj aj hrozné svadby a v kostole je potom to utrpenie pre všetkých dlhšie. A mňa navyše vždy napína na vracanie, keď kňaz tára o nepoškvrnenosti nevesty a venčeku, ktorý dáva ako dar ženíchovi, a všetci vedia, že už bola na potrate s iným a momentálne sa jej už tiež črtá bruško pod šatami To je fakt pokrytectvo na grcanie. Ak nie si úprimne a presvedčene veriaca, tak hádam radšej vymysli nejakú inú romantiku... Moju kamošku vmanévrovala na smrť chorá svokra do svadby v kostole a ona síce potom umierala šťastná, ale kamoška dodnes spomína, ako jej pokazili jedinečný deň, ako vymrzla na kosť(mala kratučké, veľmi necirkevné šatôčky s minisukňou), bol január a kostol na kopci nad Blavou, tak sme sa všetci predierali dnu snehom doslova ako na krížovej ceste...

No nejlepší by bylo, kdyby jsi zašla na faru popovídat si s farářem.No a pak uvidíš jak by byl přístupný udělat vám obřad, aby došlo ke spokojenosti ze všech stran.
Taky jsme se s manželem nebrali v kostele odkud pocházím. V té době slouzil p. farář , vyššího věku a ten to bral tak nějak silněji hlouběji(nevím jak ti to mám napsat) a ten vyloženě jednomu manželskému páru ve svatební den "vyčetl", že jsou jen pokřtěni a pravidelně nenavštěvují kostel.Celkem hodně nepříjemná věc v tak krásný den pro novomanžele.
Myslím si, že většinou mladší faráři se na toto dívaji už tak nějak moderněji.
My jsme měli p.faráře , který to vše říkal tak nějak odlehčeně , že se to líbilo i nevěřícím.

Ahojky..musím ti napsat své dojmy co se týče svatby.Kostel nebo radnice?Tak jako ty i já jsem snila o romantické svatbě v kostele,můj partner byl zásadně proti.Nakonec jsem nad ním vyzrála,protože jsem mu řekla že svatba v kostele je na celý život a v kostele se člověk může brát jen jednou..aspon tak mi to říkavala moje babička.Vždycky jsem si to tak představovala,co bůh spojíl člověk nerozdělí..a hlavně v dobrém i ve zlém.Abych to zkrátila:nedá se to prostě srovnan s klasickým obřadem na úřadě,tam udělají šup,šup a jdete domů,ale v kostele nám tak krásně promluvili do duše že se i kolika lidem chtělo brečet a musím říct,že půlka pozvaných nebyla věřících..Ani já a můj muž nejsme 100%věřící ale opravdu to bylo moc krásné a myslím že jsme byli pak oba rádi že jsme podstoupili všechny pohovory a papírování..víš ony i ty varhany tak krásně zní,já si i ted po roce svatby ráda pustím kazetu a dívám se jaká to byla krása....tak to je můj osobní dojem.

A teď mě tak napadlo, co kdyby jste se prostě šli na takovou kostelovou svatbu podívat?Ať tvůj přítel ví co a jak.Ono opravdu hodně záleží jak ten farář promlouvá do duše, jak to napsala Andrejka.
Obřad jsme měli bez mše i svaté zpovědi.Prostě jen obřad v kostele.

Svatby se vším všudy, tím myslím i mši mají asi jen ti "úplně opravdově věřící".Tak držím prsty , ať se ti to povede.

skiasll napsal(a):

Svatbu v kostele chci hlavně proto, protože se mi to tam líbí, jsem i 50% věřící. Je to tam úplně nádherné a romantické. Vysnila jsem si to a co teď? Přítel říká, že do kostela nedostane ani babičku ani dědu, jeho rodiče jsou asi na tom stejně. Ale myslím si,že kdyby jsme je postavili před hotovou věc, tak by snad do toho kostela šli,ne?
Svatbu bych chtěla romantickou... ale kde ji udělat? Na lodi nebo takové extrémy, pod vodou to asi nepřipadá v úvahu....

Kdo by netouzil po svatbe v kostele,take jsem ji moc chtela. Jsem jen pokrtena a to u evangeliku a muj muz ani to ne,takze Ti to mohu rict jen z moji zkusenosti,co vim,tak u kataliku je to daleko komplikovanejsi. Proste jsem si vybrala kostel, zasla jsem na faru a poptala se,co je k tomu potreba. Pak jsme se sesli z fararem a pohovorili o vire a na zaklade toho souhlasil s tim,ze nas tedy v kostele odda. Po mem muzi nic nechtel,ale ja si musela precist bibli a presvedcit ho,ze v Boha verim. Moje vira je take takova 50%, 9 let jsem zpivala v detskem sboru predevsim v kostelich,proto ten vztah a ten obdiv. Nasledne jsem musela dolozit,ze jsem byla krtena a plus minus co 3 tydny jsme meli pul roku sezeni. Musim rict,ze ten obrad je daleko hlubsi a krasnejsi,ale to je muj pocit. Muzovy rodice jsou uplni atejiste a take tvrdili,ze do kostela nepujdou a kdesi cosi, ale jakmile jsem prestala s nimi diskutovat a rekla jim,ze si to nejen platime,ale i delame sami,tak na to pristoupili. A jsou to prave oni,co na ten obrad hrozne radi a casto vzpominaji,takze do toho a drzim pesticky.
Jo a neni podstatne, kde si ho vezmes,ale koho si beres!!!!!!!