Ahoj Maryt,
tak jsem si pročetla ten příspěvek  - teda celé téma a raději jsem si otevřela nutelu, protože potřebujít dobít energii.
Ta dívčina si skutečně neuvědomuje (neuvědomovala)nebezpečí této nemoci a přišlo mi, že se i v závěru vyhýbá odpovědi.
Letos jsem učila i na 2. st. ZŠ a vím, jak dokážou být děcka k sobě "hnusné" a sprosté. Já jsem bulimii ale propadla ne kvůli své váze, ale kvůli psych. problémům doma. Netvrdím, že jsem se svou váhou 100% spokojená, ale to bych asi nebyla ženská.
Jestli se tě můžu zeptat, jak jsi na to teď  ty? Píšeš, že jsi touto nemocí také prošla. A jaká byla tvá příčina počátku "zahrávání si se zdravím"?

S pozdravem Saďourek

Rozumím a hodně mi to připomíná mě samotnou. Já jsem taky spíš něco málo přibírala a navíc jsem měla strašně opuchlý můj už tak kulatý obličej

Ještě jeden dotaz (pokud to není moc vlezlé) ví o tom tvé okolí? Dokážež o tomto problému mluvit se známýma?
Já ne, ví to jen manžel a nikdo víc. V podstatě se za sebe stále stydím.

Někde už jsem to psala, má obvoďačka 2 roky zvracení nepovažovala za nic vážného, ale nakonec mě odeslala na psychiatrii a z ní mě poslali za psycholožkou. Byla jsem tam asi 3x a byla jsem ještě víc zničena a už cestou domů jsem věděla, že budu zvracet. Byla jsem tehdy v začarovaném kruhu s mým otcem a cesta ven byla jen jedna. Odstěhovat se. Ale kam když studuješ? Víš, otec mě vždy považoval za tu silnější (jsme 2 ségry) a já cítila, že jsem zklamala. Přitom jsem klamala jen sama sebe.
K lékaři mě dotáhl můj manžel (tehdy ještě přítel). Sama bych tam nešla a možná bych dnes ležela na márách
Začal společně se smnou jíst a začali jsme řešit bydlení.Taky mi hodně pomohl nástup do práce, který mi psych. nedoporučovala. Hodně mě opravdu podržel a podpořil manžel.
Ale vím, že nemám vyhráno a že mě to bude pronásledovat celý život, kdykolik přijde tvrdý pád. Skoro 3 roky jsem nevěděla, co je to prst v krku, přišel nečekaný potrat a bylo to tady. Ale snad se mi to podaří udržet pod uzdou (zatím se to daří). Navíc ve středu se jde do práce, hurá!!!! Tato práce mě baví a dodává mi kuráž. Myslím, že je to lepší jak psychiatr.

Ta moje je o 2 roky starší, ta se ale velice brzy po smrti mamky odstěhovala. V mnoha věcech ho zklamala.
Já mám 26 let. Na porodních asist. už jsem psala i já. Ještě tak před 2 týdny jsem byla skutečně zoufalá. Za chvíli tam hodím další mou dnešní zkušenost s doktorem, který mě opravdu potěšil.

No to nevím jestli obdivuhodná, ale ukecaná určitě
Prostě se s váma dobře "diskutuje" a vaše názory jsou opravdu většinou na místě a cením si toho. Kamarádi, kteří toho druhého dobře znají, se mu snaží lichotit a nebývají tak často upřímní. Sice jsem tady vybalila skoro celé své "já", ale to jsem prostě já a vy víte s kým máte tu čest.

Upravil(a) Saďourek (28. 8. 2006 19:04)

Ahoj Maryt, psala jsem ti SZ, ale ty stále neodpovídáš. Kde se touláš!!!

Moje ségra neodmítá ani bonbony ani čokoládu. No, taky má kolem 90 kg. My jsme každá jiná ( já do rodiny tatíka, segra do rodiny mamky a to i povahově). Ségra je flegmatik a určité věci neřeší (prostě pro ní to "nějak dopadne") já zase řeším až moc
Semo tamo si lidé myslí, že je to má matka. Přitom je jen o necelé dva roky starší. Chi chi chi (teď jestli já vypadám jak malé děcko nebo ona tak staře )
V gymnastice též záleží, jaký je kladen postavě důraz. Je to ošemetné.
Já vlastně u sebe ani nevím, co bylo prvním impulsem k vypuknutí této choroby. Psychický tlak to jo, ale motiv "chci zhodit?" to si nejsem vědomá. Sem tam mě nějaké to kilo taky štve, ale to stačí se večer zapřít a necpat se u televize.
Možná je lepší si odepřít tu čokoládu a bonbony, než později (nebo i teď) experimentovat na svém vlastním těle.

Ahoj Bublino, tak jak pokračuje tvůj boj?
Můj celkem slavně, když jsem v práci není čas myslet na "hlouposti". Taky držím palce a boji zdar. Teď tu bývám málo, zavirovaný. tak píšu od ségry Sáďa

Tak to máš teď krásné problémy
Kdy máte svatbu? Já jsem si přípravu na svatbu strašně užívala, i tu po str. duševní a duchovní - měli jsme jí totiž v kostele s výborným knězem.
Jinak já se držím. Respektive mě nad vodou drží práce - i když chodím až na odpoledne. Strašně moc jsem si užívala toho krásného zářijového počasí. Sem tam mě přepadnou během dne chmury, že už jsem mohla být ve 31 tt.... atd., ale snažím se je vždy nějak zahnat. Moc se mi to ale nedaří.

Piš, piš, já tu jsem teď sice strašně málo - ty viry jsou děsné svině a stále je nemá kdo vyhnat ven z počítače, ale semo tamo zabrouzdám u ségry.

Zdravé , bezpečné a ověřené hubnuti na přírodní bázi na principu buněčné výživy, jedine od mého os.poradce z www.hubnete.cz/zvesela
Já to vyskoušela a jsem ted chodící důkaz:)
Za 3 mesíce mam 12kg dole a jdu dál. Proto se nedivte ze delam p.Martinoj mensi reklamu:)
Ale kdyz to funguje aja mam radost , a takhle mu chci podekovat.Takze mrknete na www.hubnete.cz/zvesela a jdete do toho jako ja:)
Drzim pěsti. Petrunka

A jak to jinak jde Sadourku?Ty vánoce to bude odříkání vid.No naštěstí stále makám a ani není na jídlo čas tak snad to v pohodě zvládnem.Už,aby bylo jaro a sluníčko potřebuju jinej pohyb:-))
Jinak kouzelný vánoce Ti přeji:-))