|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
ahojky Selimo,
to je docela slušný a dobrý nápad: "Tak skús navrhnúť, že raz k jeho rodičom, raz k tvojim a uvidíš, ako rýchlo vyšumí. A trvaj na tom, že to je zdvorilé."
Myslím, že by mohl vyšumět... 
Není tady
No, já nechci nikomu radit, ale mně se vyplatilo být vždy přítomná, a to za všech okolností. Také jsem při návštěvách nejásala, to ne, ale vždycky jsem si našla něco, abych se nenudila. Vyplatilo se to proto, že milující matka neměla prostor na všetečné otázky a syn neměl prostor na svěřování se. Z nedostatku jiného tématu řekl třeba zanedbatelnou prkotinu, která ve skutečnosti nebyla ani důvodem k nějakému dalšímu rozhovoru - a pozor, milující maminka nad tím do další návštěvy přemýšlela a problém byl na světě, i když původně ani žádný nebyl. Nebo manžel v legraci něco prohodil a milující maminka to vzala vážně a nakonec z ničeho byl problém jako hrom. Že se to obracelo proti mně, nemusím zdůrazňovat. Mým heslem bylo: Nedat jim prostor. Manžel byl rád, že tam s ním chodím, já byla ráda že si ho "hlídám" a že mu jeho rodinka nemůže v mé přítomnosti nasazovat brouky do hlavičky.
My jsme při návštěvách rodičů prochodili celé široké okolí, nebo on pracoval na zahradě a já tam pletla ponožky,( baví mě to, při tom si odpočinu) nebo si četla, atd. No, a když se narodily děti, už nebylo co řešit.
Upřímně řečeno, já sama taky nikdy nechci od své snachy, aby mi pomáhala v kuchyni. Když mi ale pomůže, je to super, máme spoustu času někam vyrazit, nebo když je ošklivo, tak hrajeme Kris kros a bavíme se všichni. Nebo si mladí jdou po svém a my s dědou se věnujeme vnoučatům, a v žádném případě nemůže být o nudě ani řeči.
Není tady
Nejvíc se mi líbí závěr Selimy...jednou k jeho rodičům, příště k mým !!!! A máš ho !!§Jinak není normální, když se rozčiluje...to tedy zkrývá daleko víc v sobě!!! Neblbni a neber to vážně !
Není tady

holky já vám závidím!!!!! Já mám tchýni cca 20 min. od baráku a pokud ji tady nemáme 3x týdně, tak jásáme. Je to velký generál a stále slyšíme: a proč ještě nemáte to či ono a já bych to udělala tak.... Manžel se s ní sice neštve, já už taky ne, ale semo tamo bych ráda pořádně vybouchla. Jo a to nemluvím o četných telefonátech. Když jsme u nich, tak je to o jídle a taky o otlačeném zadku.Takže ony návštěvy 2x do měsíce vám závidím.


Není tady

To chce trošku ochladiť vzťahy... Moja bývalá budúca svokra(skvelý termín, že?) bývala tiež len asi 500 m od nás, ale po prvých asi dovch razoch prestala otravovať vzduch - ale do stola som nebuchla ja, ale BM. Ja som zmierlivý typ, ale je fakt, že by som bola viac trpela ja, takže dobre, že sa toho chopil nezmierlivý cholerik a bolo razom jasno vo vzťahoch
A po rokoch, keď svokra zostarla a vymäkla, pri rozchode bola na mojej strane a zrazu som bola tá najlepšia, najstarostlivejšia macocha a najhodnotnejšia osoba(asi vzhľadom na moju nástupkyňu). Terajšia potenciálna svokra(skoro som napísala svorka= smečka česky) je tiež generál, ale je mi sympatická, je to taká čiperná čarodejnica a myslím, že ak zachováme teritoriálne rituály, budeme výborne spolu vychádzať. A milujem psov rovnako ako ona, takže mám ďalší bod +, akurát nemusím vidieť, ako zabíja králičkov, ktorých potom varíme 
Není tady
Máš veeelký problém, pokud tvůj přítel na tvoje námitky reaguje takovou agresí, je něco v nepořádku. Zřejmě sám má problém, protože agrese je skrytá manipulace a nezvládnutí něčeho. Bude to asi skutečně věc, která tě může přivést třeba i do manželské poradny. Neboj se toho, protože já cítím že potřebuješ pomoci, je to pro tebe důležité.
Asi bych se více podívala na váš vztah, nebude to asi tak hezké a tolerantní, jak se ti na první pohled jeví.
Není tady
My jezdíme tak 3.,4 x do roka. Bydlíme v Praze a oboje rodiče máme na Ostravsku. Autem to je sice cca 5 hodin, ale při nynějších cenách benzínu je to docela palba. I když letos jsme tam byli jen 1x s ohledem na mé těhotenství a pak na věk mrńouse.
Jedeme tak na 4 dny, 2 dny jsme u našich a 2 u tchánů.
Není tady
Holky, jak já vám závidím ty vzdálenosti...Já mám tchýni na druhém konci města, kdybych byla trošičku měkčí, tak ji mám u sebe doma (v mém bytě) 24 hodin denně. Synáček-jedináček, maminčin mazánek, žil s nimi do 35 let a teď tam chodí nejméně 2x týdně, já stále méně, poslední půlrok jsem tam nebyla ani jednou. Vadí mi její dirigování, člověk si připadá jako idiot, dozvíš se kam si máš sednout, jestli si máš natáhnout nohy, jestli se máš opřít, nic tě nenechá říct, sama mele jak kafemlejnek a nikoho nepustí ke slovu, všechno ví, všemu rozumí, na každou otázku, které vypouští frekvencí 20 otázek za minutu, si i hned odpoví, tchán pospává, synáček kývá, já zuřím, náš roční chlapeček zatím nechápe. Bojím, se, aby mi ho taky nezmanipulovala. Zatím se to vyvíjí tak, že tam synáček s vnoučkem chodí sám a vždy kvůli tomu máme doma hádku.
Není tady
Manželovi rodiče žili taky cca 350 km od nás, takže se jezdilo tak 3-4x do roka na víkend, pár dní na Vánoce a tak týden v létě. Babička byla naprosto skvělá - shrábla všechny tři děti a věnovala se jim, takže já klidně uvařila, vyprala, umyla okna, už jen proto, že se mi prckové chvíli nemotali pod nohama, takže vlastně duševní odpočinek. Nebo jsme spolu pekly (oni byli velká rodina), zavařovaly, přitom zdrbly okolí - ale na druhou stranu tvrdím, že tak pěkné to bylo proto, že jsme se všichni nevídali tak často, takže jsme se těšili. Být to každý druhý týden, asi by to vypadalo jinak.
No a podobně to mám já s dětmi. Když chtějí přijet, domluvíme se, když mě pozvou (!!!), přijedu já za nimi, ale vždycky je to o dohodě. Nedovolila bych si přijít bez ohlášení, snad jen v případě nouze nejvyšší. Syn s nevěstou před svatbou bydleli u nás a taky nebyl problém. Naopak jsem byla ráda, když jsem přišla z práce a bylo třeba uvařeno. Teď už 2 měsíce bydlí spolu a ještě jsem u nich nebyla. Některé mé kámošky to nechápou, že jsem jim ještě "nezvizitýrovala domácnost", ale já myslím, že chtějí být jen spolu a na tu návštěvu taky dojde. Spíš se zastaví oni na kafe a kus řeči a zatím nám to takhle vyhovuje. Spíš bych řekla, že hůř to nese manžel, že nemá nikoho, s kým by mohl rozvíjet nekonečné monology o ničem. Mně to docela vyhovuje, že mám konečně víc času, klidu, ticha v bytě... Jakmile mi povyroste vnouče (zatím je to prcek a užívají si ho hlavně táta s mámou) a budu hlídat, bude zas po klidu :-)))
Není tady
Kristýnko,
víš, že nechápu, že je někdo tolik sebestředný, že ti říká co a jak máš dělat. Hovoří, hovoří ani nečekají na odpovědi a sami si opovědí. Co to v nich je, proč nevidí ostatní jako plnohodnotné lidi?
Pavlo H,
právě také nechápu, že partner občas vyletí. Věci se dají pořešit v klidu. Proč, má-li někdo jiný názor anebo chce něco jiného vylítnou? Přeci nemohou očekávat, že to bude jak si představují oni? Proč manipulovat a nenechat žít?
Není tady
U nas je trosku uchvatnejsi problem, tiez ma z toho obcas triafa slak. Priatelovi rodicia byvaju asi 90km od nas a on tam pred vztahom so mnou travieval cas od piatku poobedia do pondelka rana. Dokonca aj pocas vztahu so svojou byvalou vraj zriedka travili vikendy tu spolu.
No azo zaciatku nasho vztahu si to predstavoval tak, ze tam budem cele tie vikendy travit s nim. Co rodinka, ta je v pohode, aj ked trochu z ineho prostredia, ako ja, ale su velmi fajn a nejake vacsie problemy tam nie su. Akurat ze oni su na dedine a ja som pre nich "mestska fiflena" ktora cez vikend nevyleti s prvym rannym lucom z postele a nejde makat horsiu sichtu, ako v pracovne dni, ale na to si uz asi zvykli. No a potom prostredie, v ktorom byvaju, hm, my to doma sice nemame superluxusne, ale predsa len je to ine, a ja si na ten ich dom neviem akosi zvyknut. A keby aj to bol hotovy palac, mam pocit, ze vikendy si chcem prezivat sama, vo svojej domacnosti a nie byt v kuse iba hostom niekoho. Takze som dost dobre nechapal, preco travit cele vikendy u niekoho "cudzieho", ked mame tu svoj byt, v ktorom mozme stravit prijemny vikend, konecne bez zhonu pracovneho tyzdna.
No mali sme s tym vo vztahu strasne trenice, pretoze mne celkom dost vadi, ak mam travit 2 vikendy do mesiaca tu sama ( rozumej bez priatela v pripade, ze odmietnem ist s nim k jeho rodicom ).
Teraz po katastrofalnych hadkach sa to utriaslo tak, ze sice chodi cca kazdy druhy vikend, ale ide az v sobotu poobede a v nedelu navecer sa vracia. Ja uz som tam nespala zopar tyzdnov, bola som sice tiez asi kazdy druhy tyzden na kratkej navsteve, ale to sa v pohode da zniest.
Ale desim sa buducnosti, v pripade, ze spolu zostaneme a pridu napriklad deti, neviem si predstavit, ako to bude.....:-(
Není tady
Ra je dobře, se ptáš. Víš, je to pro něj nějakým způsobem ohrožení. Třeba se nedržíš jeho představ a představy - to jsou konce vztahu. Nikdo nedokáže žít podle představ toho druhého. Na konkrétní otázky by ti mohla pomoci psychologická poradna. Ať už s partnerem nebo sama. Nevidím do vašeho vztahu a nakrásně kdybych chtěla, nedokážu ti pomoci. Je to kruté, ale pomocnou ruku najdeš vždy na konci své paže. Hledej odpovědi. Ptej se klidně i partnera. Proč se vzteká, co mu vadí. Nedostaneš li odpovědi, utíkej. Někteří partneři potřebují vlastnit a ovládat....
Není tady
Zcela souhlasím s PavlouH.
Žít s manipulátorem je horší jak být ve vězení a pokud tomu necháš volný průběh, bude pak o to horší z toho kolotoče vyskočit 
Není tady
To máte pravdu.
Snažím se, snažím o asertivní chování. Není to jednoduché, ještě v sebe věřím, že to zvládnu. Věřím v jeho, že se taky snaží. No, někdy docházejí síly a nemám v sobě tu sílu lásky. Snazší je utéct, to jo... a je-li kam asi už bych byla jinde. 
Nejtěžší je, když chci něco aby mi vysvětlil, tak se začne rozčilovat a není možné v klidu věci vyřešit. To mě docela trápí, že je to se spoustou emocí a dlouho trvá než-li se dá o problému hovořit v klidu a zklidnit hladinu. Asi to všechny znáte...
Není tady

Ra,
tak to já to mám podobné, akorát že tchánovci bydlí ve stejném paneláku a tudíž na ten víkend v pr... jezdíme k mým rodičům. No a protože je to taky cesta přes celou republiku, tak si těch 8 hodin cesty v sobotu tam a v neděli zpět ordinuji tak cca 4 - 5x do roka. Většinou teda při příležitosti různých svátků a narozenin. No musím říct, že mému manžovi se představa takového víkendu taky zrovna moc nezamlouvá, většinou hudruje už týden dopředu, a to on si zase s mými rodiči docela rozumí. NO ale když vidí, že se mnou nepohne, tak nakonec jede se mnou.
Myslím, že je to fér, protože tchánovci nás mají možnost vídat více a to máš slyšet, když se k nim náhodou kvůli nějaké práci doma nehrnu, nebo se u nich zastavím jen na nezbytně nutnou dobu. Manža tam chodí tak 2x týdně něco opravit, s něčím pomoct a to je jasné, že já tak často o návštěvu nestojím a že mám taky doma kupu své práce, takže ve finále jsem ta nejhorší já a z jejich strany slýchám narážky, že se jich straním atd.
). Manža je při mně a chápe to. No ale co se týče návštěv u tchánovců, tak to je pro mne stejné psycho, jaké popisuješ. Takže kdyby se i toto konalo tak 4 - 5x do roka, tak jsem naprosto spokojený člověk.
Rozhodně držím pěstičky štěstí, aby se ti podařilo prosadit tvou a nemuselas tam jezdit tak často.
Není tady