Arankoo asi nejdřív by sis měla vyhodnotit, jestli se chceš něco dozvědět. A podle toho se zařídit. Pokud to opravdu chceš - i s vědomím, co to může rozpoutat, tak se zeptej, ale riskuješ tím i to, že ti neřekne pravdu. Pokud nechceš přijít o "pohodu", pak buď ta milá, skvělá, nenahraditelná. Je to ale hodně těžký.

No tak na to jdi jako chytrá horákyně....neptej se přímo, ale zkus naznačit, vysvětlit, že kdyby byl někdo, o koho by on měl zájem, že bys ho pochopila a nedržela, i když ho máš ráda a nerada bys, abyste se rozešli. Že doufáš, že máte vztah teď už v pohodě a že věříš tomu, kdyby on měl nějaké námitky k tvému chování, tak že je řekne a nebude to řešit jinými vztahy....zkusila bych se držet a říct asi jen toto a pak se chovat dál normálně. Po ničem nepátrat, nic neřešit...no a kdyby mi ten vztah přestal vyhovovat z jakéhokoli důvodu, který by se nedal změnit, šla bych od toho (pro někoho tím důvodem může být nevěra, pro někoho urážky ze strany partnera, pro někoho nesplňované sliby-chyby...každý máme tu hranici jinde).

macháček: Jakmile partneři přestanou komunikovat nebo komunikujou neotevřeně, jde to do háje. A jakmile si vzájemně nevěří, tak taky. Já kdybych měla pocit, že ze mě partner dělá vola a přitom by mi do očí tvrdil, jak úžasný náš vztah je a nebral by v potaz moje pocity, nevysvětlil by mi nic....tak já bych se rozhodla s ním dál nežít....znám to, prožila jsem si to, pomohla mi psycholožka, přesně jak píšeš, ukázala ten směr.

...já si myslím, že namá vedle Tebe místo. Už nic neřeš. Řekni mu, jak si to přeješ ty a že už ty nic řešit nechceš a ať situaci řeší on-jestli nechce o Tebe přijít. A ať začne řešit hned, pokud jsi ještě ochotna spolupracovat,z důvodu lásky k němu. Jesli nic řešit nechce, tak mu řekni, že nemá vedle tebe místo a ať jde, ale okamžitě a hned teď.. / Jinak se budeš jen a jen trápit a ztrácet čas./

Ahojky všichni.Tak sem se sem dostala taky.Což sem si nikdy nemyslela.Byla sem si tak jistá vztahem že by mě to ani ve snu nenapadlo.Ale co teď?Už jsem mu na sms přišla podruhé.Poprvé řekl to samé co čtu tady.A teď to samý.Co mám dělat?Já to taky před časem dělala ale jen z toho ,že mě chyběl on.Né sex atd.Ale komunikace.Poradte.

MAORA: copak copak?? Že by dvojí metr???

arankoo,
plně s tebou souhlasím, pokud to jde, udělat tlustou čáru, člověka to posune zase o kus dál a jeto zase fajn, i když  jinačí, ale v tom jistě lepším slova smyslu, protože už víš " co se může" stát.....Já prožívám nyní podobné období " navrácení manžela", kdy doma vše ok, ovšem milenka se odstěhovala, takže s ní nekomunikuji( byla to má kamarádka...)

aranko, dlouho jsem nečetla něco co by tolik vyjadřovalo moje pocity. a musim ti teda říct, že mám taky takovej podobnej šílenej zážitek s milenkou, ale vůůůůbec se za něj nestydim. u nás to bylo - taky - moje krize, lhostejnost, problémy s moc povinnostma, manžel ujel, poznala jsem to, do mobilu jsem šla skoro najisto -poprvé v životě - přiznal, že má někoho v práci, ale nejvíc řešil náš vztah - že někoho mám já, že už ho dávno nechci, no nic to není podstatný - byla to souhra nepříznivejch a náročnejch vlivů, který jsme v tu chvíli prostě už nezvládli, já svým chováním k němu a on jako reakcí na to nevěrou - tak jsem do něj 14 dní hučela, že to není tak, že ho miluju, on nevěděl, říkal, že už ke mě necítí lásku, že jí v sobě zadupal, když jsem mu řekla, že takhle už dál nechci - a pak si začal s ní - že si podvědomě zkoušel, jestli už mě nemiluje tolik, že to dokáže, no blablabla,,,my jsme v podstatě doma nevěru moc neřešili, tu jsem si řešila já tady, ale řešili jsme náš vztah - ale co ti chci říct - 3 týdny se rozmýšlel, jestli tedy ke mě cestu ještě najde, ale vztah s ní jakžtakž udržoval - nebo spíš se snažila udržovat ona a on ještě tak nějak reagoval.....ale to já v tu dobu (bylo to hrozný) moc neviděla a když jsem zjistila, že si s ní ještě píše, sice spíš odpovídá na její srdceryvný sms, tak jsem si prostě opsala její číslo - upozorňuju, že teď už na to koukám s odstupem a s lehkým úsměvem na celou tu situaci, ale v tu chvíli už jsem byla na pokraji zhroucení a má trpělivost došla na konec - ano - po 3 týdnech - no a napsala jsem jí sms: jestli by mi mohla napsat adresu, kam můžu přivézt věci svého manžela-jejího Kulíška (tak ho oslovovala.... ahoj Meyo...., nebo jestli se chce stavit u nás, že bysme se aspoň seznámili a prohídne si děti a tak, že jsou bezva a že se jí určitě budou líbit. no strašně se mi najednou ulevilo a byla jsem úplně vysmátá. ona to obratem poslala mýmu manželovi, ale ten mlčel, jen tak nějak lehce znejistěl. mě bylo dobře. nicméně neodpověděla. druhý den ráno jsem jí napsala druhou sms, že bych tu adresu chtěla do večera, aby nemusel Kulíšek spát v lese. nic. nechala jsem jí půl dne a zavolala jsem jí. to ona už asi věděla, že je zle, tak to hned zvedla a já řikám, dobrý den, tak co jste vymyslela? no nic nevymyslela, byla ještě nešťastnější než já. měla před svatbou a úplně se z mýho manžela nemohla vůbec vdát. tak jsme si popovídali, já se jí ptala, co by jako chtěla, ona že ho má ráda, já na to, že to já taky, a jestli ho chce s těma dětma a tak, no a ona že se to musí nějak vyřešit, že on se musí rozmyslet že to takhle dál nejde, s čimž jsem teda souhlasila, zeptala jsem se jí, jestli spolu maj kde bydlet, ona že to neni aktuální, no řekli jsme si toho úplně klidně v dobrým dost, myslim, se při tom vidět, si pobrečiíme na rameni , já jí řekla, že teda rozvádět se rozhodně nehodlám, ale že tohle období pro mě není jednoduchý, že přes den manžel s ní na louce a večer doma se mnou v ložnici - to jí teda dodalo.... ona že to chápe, byla na tom holka asi hůř než já, no a v podstatě byla, protože manžel to sní pak hned skončil, to jen tak, že šílený nápady prostě existujou a jestli jsem udělala dobře nebo ne, je mi jedno, rozhodně toho nelituju a udělalo mi to strašně dobře.
a dál už se téměř ztotožnuju s tvým psaním o současný situaci a o celým tom pochopení nevěry a všeho okolo a teď se máme krásně a jsme šťastný, jí neřeším, to je holt její problém, jestli si někde bulí do polštáře, věděla, že je ženatej, její problém, a ano je to jenom na nás, jestli si ten život necháme ničit a my teda měli namále naší blbostí a už si dáme myslim bacha. pravda, kdo ví, ale teď je teď
jen jsem ti chtěla napsat, že to mám podobný.....a že nejsi jediná s bláznivejma nápadama ...

no mě se taky ptal, proč, když ho tak chci, jí píšu o adresu, tak jsem mu vysvětlila něco o tom, že zdraví mám jen jedno a že 3 neděle jeho nerozhodnosti mi stačí a že jsem si myslela, že by si to teda spolu mohli zkusit, ale hlavně, že už mám teda fakt dost a že už jsem chtěla řešení jakýkoliv. ale že mi teda žádnou adresu neposlala. a on mi řiká - ty jsi jí volala? a já no, dyť ty jí taky voláš, ne? tak co. no ty jo, to byl mazec, a prej o čem jste si povídali a já - to je naše věc, ona co uzná za vhodný ti zejtra na louce řekne.....neřekla jsem jí nic, co by tě v jejích očích nějak pošpinilo, jen jsme si tak povídali, co by chtěla a tak...a prej - jak dlouho jsi s ní mluvila...a já - asi hodinu......ty brďo, ten jeho výraz byla malinkatááááá satisfakce za ty 3 neděle pekla, co jsem si prožila.....teď už mi to připadá komický, ale na tohle fakt docela ráda vzpomínám....myslim, že ho tohle dost postrčilo

  ahoj Luci   

TEDA LUCIE KLOBOUK DOLU, někde jsi mi psala, že jsi jí volala, ale řekla jsi, že to nechceš rozebírat, teď jsem si to přečetla, fakt dobrý

No já mám taky její číslo, ale zavolat jí nevím, nevím jakou mám konkurentku nevím co má a nemá, možná by se manžel opravdu zdekoval a šel k ní a ona by ho chtěla

Lucinko, jo, dostala jsi mě. Já bych tě taky moc ráda viděla a moc bych to potřebovala:(