Oznámení

8. června : Vážení uživatelé, v současné době pracujeme na vylepšení stránek Babinet.cz, což může způsobovat občasné výpadky či problémy spojené zejména s přihlašováním. Na odstranění problémů a doladění detailů usilovně pracujeme. Děkujeme za pochopení.

8. června : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

28. května : Kyjevské smažené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd!

#26 29. 8. 2006 7:29

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Ucta a respekt v rodine

Veru: to je šílený k čemu vás máma dohnala...si neumím představit zamykat si svůj byt v domě...bydlím s rodiči, oni v přízemí, já 1. patro. Nezamykáme si vzájemně, nechodíme k sobě bez pozvání, pokud chceme, přijdeme, ale slušně zaklepeme a čekáme na "poď dál"...nehlídáme si, kdo k nám chodí, nekontrolujeme se... Dobře, že se odstěhujete. Držím palce a přeju zdravé miminko, maminko smile

Není tady

 

#27 29. 8. 2006 14:03

Veru
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 6. 2. 2006
Příspěvky: 1554

Re: Ucta a respekt v rodine

Evelin: určitě musí mít naše matinky v hlavě něco hnutého, jinak to taky nevidim..
Taky jí mají všichni rádi, moje kamarádky nechápou jak o ní takhle můžu mluvit, vždy když jí potkají, tak je moc milá a říkají mi, že si to jen namlouvam a přehánim. (to do mě vždycky vjede takovej vztek.. smile) A ani přítel nevěřil, přišla mu v pohodě...... dokud se nenastěhoval a nepoznal....
Bojim se toho aby nás nakonec nerozeštvala, dokonce když má nějakýho mladýho známýho, tak mi ho namlouvá a když jí řeknu, že už někoho přeci mam a dokonce s ním čekám miminko, tak to prý nevadí, že on by se prý miminka taky ujal. No na palici.
Bojim se hlavně aby to vydržel přítel, protože já si všechno moc beru a nad všim moc přemýšlim a někdy mě až chytají hysterický brečící záchvaty, když už fakt nevim co. Ale snažim se ovládat, už kvůli mimi a příteli, aby si o mě taky nezačal myslet že jsem magor. smile
Prostě mam strach aby mi neruplo v bedně, protože mi občas přijde, že by to bylo možný..
Ale teď to jde, musíme na to pohlížet hodně ze zhora. smile

Evo36: děkuju!
Zařekla jsem se že jí naše mimi nikdy půjčovat nebudu, protože mam strach, že by vrátila naprosto jiný převychovaný dítě a ještě by ho poslala proti mě. Ani do porodnice jí nechci, chci si tam od ní odpočinout. big_smile (to se mnou chtěla jít i k porodu, aby mě mohla držet za ruku a pomoct mi tam!-možná s tím ještě počítá)
Možná je to ode mě hnusný, ale jinak to nepůjde už jen kvůli mojí vlastní rodině.

Mimochodem nevíte jak to dopadlo s tou Bebou??


http://ticker.7910.org/as1cxI20g410010Nzc3Mzl6ZHwwMjc3YmR8S2Fja2EgaXM.gif

Není tady

 

#28 29. 8. 2006 14:13

x256987
Host

Re: Ucta a respekt v rodine

Veru, fakt ti nezávidím. Spousta lidí působí na cizí jako úžasní společníci, a doma jsou úplně jiní (můj táta byl před návštěvou vždy okouzlující a zábavný, jenže tím vyčerpal příděl dobré nálady a pak na nás vrčel).

Sama ještě děti nemám, tak to nedokážu posoudit, ale čtu teď jednu knížku, kde se hodně píše o tom, že děti už v bříšku všechno vnímají (to je určitě pravda) a že se jim dá spousta věcí i "vysvětlit", že tedy třeba ty mᚠšanci nějak svého cvrčka ujistit, že nejsi nervózní kvůli němu, ale kvůli matce, že ho mᚠmoc ráda a těšíš se na něj. myslím, že za zkoušku to stojí.

 

#29 29. 8. 2006 17:30

Evelin
♥♥♥♥---
Registrovaný: 23. 2. 2006
Příspěvky: 400

Re: Ucta a respekt v rodine

Holky, tady jsou moudrá slova mého známého a nový pohled pro mne na tuto záležitost.Akorát je problém, že už to nastalo dřív, než ve stáří. Žeby se má matka už narodila se starým mozkem? Tak jeho názor:
Ve stáří dochází skoro vždycky k povahovám změnám, souvisí to s postupnou ztrátou funkce mozku.
Existuje gerontologicka typologie.
Jednim ze ženských typů je "stará čarodějnice" - k tomu už není potřeba nic dodávat. Tak tím směrem se vyvíjí Tvoje matka. Je to mrzuté, ale úplně běžný případ. Takže to berme jako nemoc ze stáří. Příklad: jedna moje teta byla nesmírně hodná dětská lékařka. Dožila pod zámkem v soukromém sanatoriu, vůbec nemohla zůstat mezi lidmi, byla jako sud jedu.
Mužské typy:  "žlučovitý dědek", "starý mladík", "svatý blázen". Ten poslední je ideál, moudrý člověk, který nelpí na hloupostech, už ví, co je důležité a co není, šíří kolem sebe mír a pohodu. Někdy bývá na obtíž dětem - mladým pomatencům, kteří žijí hekticky jen pro úspěch, kariéru a peníze.
Takže z potíží s matkou nemáme nevyvozovat žádné důsledky,ale nepouštět k sobe babičku a vnuče.
Jinak to chce už jen trpělivost a pasivní rezistenci. Matka může vyvádět jak je ji libo, pro Tebeto je jako by zvracela nebo měla průjem - nic vic...
Veru,Bebo a další. Já se taky bála a nechtěla dovolit ,aby má matka vychovávala mé dítě...Ale  taky mohu pouze radit ...PRYČ a pryč a i na dálku může stejně ještě vztah nebo mne-nás ničit, ovšem již ne tak účinně.

Není tady

 

#30 30. 8. 2006 8:30

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Ucta a respekt v rodine

Veru: Neměj žádné výčitky ohledně té porodnice. Taky si myslím, že rodička si má hlavně odpočinout a ne se stresovat ještě někým, kdo se k němu chová ohavně. Tím, že ji nebudeš chtít vidět, nechráníš jen sebe, ale i své dítě. Dělᚠjen to, co matky běžně dělají. ani s tím "půjčováním" ti to nemůže mít nikdo za zlé. Dělej to, co cítíš jako správné, nedělej to, co tě trápí, čím trpíš....pokud se s maminkou nedá dohodnout na nějakých pravidlech, nedává ti matka jinou volbu, než se od ní tímto způsobem odpoutat. Vůbec si to nevyčítej.

Není tady

 

#31 30. 8. 2006 20:17

Veru
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 6. 2. 2006
Příspěvky: 1554

Re: Ucta a respekt v rodine

Judito: snažim se cvrčka ujišovat smile Akorát když to mámu chytne tak mě z toho pak bolí břicho. Takže mimi to cítí určitě jak mi zrovna je.

Evelin: Taky už mě napadlo že už stárne. Nebo že je prostě v přechodu, vždy to se hormony vzbouří ne? Dřív to až tak hrozný nebylo - dalo se to přežít, ale je fakt že to jsem byla ještě v "její" domácnosti..

Jinak docela jste mě fakt uklidnili, že si to přestávam vyčítat. I když je to těžký, protože jsem bohužel jedináček. Ale jinak to prostě nejde. Tady jsme s veškerou snahou udělat něco podle sebe zkončili a těšíme se že půjdeme jinam a samozřejmě na mimi, takže to mě drží celkem dost nad vodou. smile

Jinak děkuju tady všem za podporu a za to že jsem to mohla někomu říct, dost mi to pomohlo.
Evelin přeju silný nervy!

A děkuju!!


http://ticker.7910.org/as1cxI20g410010Nzc3Mzl6ZHwwMjc3YmR8S2Fja2EgaXM.gif

Není tady

 

#32 31. 8. 2006 15:37

Evelin
♥♥♥♥---
Registrovaný: 23. 2. 2006
Příspěvky: 400

Re: Ucta a respekt v rodine

Tak, konečně mne zase funguje psaní.
VERU, děkuji, ale zrovna dnes mne dorazila. To co jsem od ní slyšela na své dítě, bylo neskutečné.Prý ji vychovávám v nenávisti vůči ní, že ji nemá ráda (zajímavá změna názoru od léta-umřel ji brácha  a ted tedy blbne!), že ji nenávidí a slova, jakoby mluvila o své vnučce jako o superjedovaté zlomyslné bábě (dítě 9,5 let). Ten jed a ta zloba, co jsem si vyslechla. Můj dopis číst nechce a nebude, má svou pravdu, která je jediná a skutečná (jev tom plno lží a výmyslů).Ona si lež vymyslí a tvrdí to tak dlouho, až tom věří a jakoby se to fakt tak stalo. Nelze s ní něco řešit a vyjasnit si, nechce. JE ublížená, že chráním své dítě.
S psycholožkou mluvit nebude, není na hlavu a není co?řešit.
Takže, když nemá zájem, co já mám řešit? to je právě ten problém, SE MNOU komunikovat nechce.
Hormony-přechod to být může, ale lze to v dnešní době řešit HST (hormonální substitucí) a bude OK a normální za 3 dni poté, co je začně užívat.
Já vypadla v 18 letech, i za cenu, že jsem si nemohla dovolít třeba jíst maso, že bylo tenkrát jakože drahé, ani kupovat oblečení...(komunizmus).
Ale byla jsem sama- v KLIDU. Ty musíš vědět, zda ti stojí za ty nervy to tam vše vytrpět. Zda ty ušetřené peníze vyváží zničený život, vztah?,zdraví?
Moje kamarádka takto bydlela v bytě 3+1 - jedna místnost rodiče, 2 místnost sestra-manžel, pak dítě -první ....a ona + její manžel v třetí místnosti. Šetřila na své bydlení.... snad ji bylo málem 30, když ji rupli nervy a odstěhovala se stejně a raději vzala podnájem. Následně litovala, že mne neposlechla, a neodešla dřív.... Otec ji odjakživa neměl rád a upřednostňovali sestru...protože měla dítě, bylo vnoučce a ona furt nic.
Lituji tě, mám málo, jsem samoživitelka, ale raději málo, než dál trpět. A hlavně, nenechat duševně strádat mému dítěti....

Není tady

 

#33 31. 8. 2006 17:11

x256987
Host

Re: Ucta a respekt v rodine

Někdy ten respekt dorazí s docela velkým zpožděním. Moje matka si mě dost přivlastňovala, nebrala mě vůbec jako samostatnou bytost, byla nás doma hromada na malém prostoru, když jsem pak měla svůj pokoj, máma zásadně neklepala, odpovídala za mě na otázky, nepřipouštěla, že bych mohla mít svůj názor. A do dvanácti let mi pravidelně prohlížela intimní místa... V osmnácti jsem odešla na vysokou a už v Brně zůstala. U rodičů bydlí brácha s rodinou, synovec doteď spal s rodiči v ložnici, před prázdninami za mnou brácha přišel, jestli by pro něj nemohli předělat můj někdejší pokoj, protože jako školák bude potřebovat svoje. Moje matka se příšerně naštvala a prohlásila, že já tam přece musím mít soukromí. K tomuhle dojde v době, kdy mám práci v Brně, vážnou známost a rok s přítelem bydlíme!!! Teď by mi dopřávala soukromí v rodném domě!!!

 

#34 2. 9. 2006 20:28

Lenka2
♥♥-----
Místo: Z. u Brna
Registrovaný: 4. 8. 2006
Příspěvky: 63

Re: Ucta a respekt v rodine

Požádej tatínka, když je v takové nouzi, a se odtěhuje zpátky na Moravu a najde si práci tam. Pokud živí tvoji maminku, která bydlí v Olomouci, tak v podstatě má na to aby si platil byt (tedy v Olomouci). Požádej ho, a si najde od 1. ledna bydlení jinde. Budeš se muset smířit s tím, že ti tatínek ovládne celý tvůj dosavadní život a stejně to jednou skončí hádkou a nebude se s tebou bavit, nebo to ukončíš co nejdříve, s tím že se s tebou také nebude bavit. Mᚠjen dvě možnosti a obě jsou stejné.

Není tady

 

#35 18. 7. 2007 0:36

Kubula
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 1. 5. 2006
Příspěvky: 1248

Re: Ucta a respekt v rodine

Lenka2 napsal(a):

Požádej tatínka, když je v takové nouzi, a se odtěhuje zpátky na Moravu a najde si práci tam. Pokud živí tvoji maminku, která bydlí v Olomouci, tak v podstatě má na to aby si platil byt (tedy v Olomouci). Požádej ho, a si najde od 1. ledna bydlení jinde. Budeš se muset smířit s tím, že ti tatínek ovládne celý tvůj dosavadní život a stejně to jednou skončí hádkou a nebude se s tebou bavit, nebo to ukončíš co nejdříve, s tím že se s tebou také nebude bavit. Mᚠjen dvě možnosti a obě jsou stejné.

Bebo, dopadlo to nějak?

Není tady

 

#36 18. 7. 2007 7:20

Aneri
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 19. 4. 2006
Příspěvky: 4438

Re: Ucta a respekt v rodine

Bebo - tatínka urychleně poslat na Moravu, nebo mu říct, at si najde v Praze ubytování, že tě to omezuje. Je to od něho bezohledné a sprosté,kecy typu jak žiješ, at si nechá od cesty. S takovým tátou si partnera nenajdeš nikdy v životě. Žiješ svůj život a nikdo, ani rodiče ,nemajíí právo ti do něho kecat a zasahovat. Tak to bys viděla ten šrumec, kdyby mi chrápal v garsonce a já nemohla spát...jak rychle by jel!  Vydírá tě !!!

Není tady

 

#37 18. 7. 2007 13:18

Gia
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 30. 1. 2006
Příspěvky: 4267

Re: Ucta a respekt v rodine

Veru - a co Ty? Bydlíte ještě s mámou nebo už jinde?


http://tickers.cafemom.com/t/eNortjK1UjI3NjY1VrIGXDASuAKh96.png  http://tickers.cafemom.com/t/eNortjK1UjI3NjY1U7IGXDASwQKk57.png

Není tady

 

#38 19. 7. 2007 12:22

mashanka
Zablokovaný
Místo: Praha
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 5900

Re: Ucta a respekt v rodine

K tomu ti řeknu jedno - rodiče nerodiče - na hrubý pytel hrubá záplata. Na lidi, kteří mají hroší kůži, je potřeba používat hroší metody.

Navíc, vyžadovat úctu za to, že Tě zplodili, je nesmysl - ptali se Tě snad , jestli se jim chceš narodit ? neptali - dali ti život proto, že ONI chtěli dítě.

A co dělᚠTy svému dítěti ? To samé - otravuješ mu život ohledy na své rodiče a jejich neustálou přítomností ve vašem teritoriu a on má pocit, že pro Tebe nejsou jeho potřeby důležité - takže se vlastně chovᚠstejně, jako oni

Promiň, podala jsem to tvrdě, ale to proto, že mám pocit, že potřebuješ nastartovat smile

Upravil(a) mashanka (19. 7. 2007 12:24)


Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl

Není tady

 

#39 19. 7. 2007 15:16

Veru
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 6. 2. 2006
Příspěvky: 1554

Re: Ucta a respekt v rodine

Ahojky, myslela jsem že už je tohle téma smáznuté.. big_smile

No my bydlíme pořád s matkou.. sad Ještě pořád není splacené to auto.

Matka vykopla přítele.. přesně jak jsem předpokládala..udělej a vypadni.. Bavila jsem se s ním a on mi řekl že mu řekla, že všechno co tu udělal je špatně.. přitom je to udělané perfektně, lepší než od profesionála.. a pak když zjistila, že jsme se bavili ho seřvala, a se jí neplete do rodiny..

Taky vypráví že tady zůstaneme jen my 3 - Matka+já+Kačka.. že počítá s tím že se stejně rozejdeme..
Jinak do domácnosti už mi moc neleze.. má asi strach z přítele, protože ten s ní nemluví nikdy moc příjemně.. big_smile

S hlídáním.. Chtěla jsem poprvé když bylo Kačce asi půl roku. Odcházele jsem v půl 9 a ona mi v pů 11 volala, a už jdu domu.. Pak jsem se s ní domluvila na místní festival 14 dni dopředu a ona si 2 dny před festivalem sbalila věci a odjela na Šumavu na kola..

Snažím se sní ale nějak vycházet, protože to prostě jinak nejde. Třeba na ní zařvu, když zas něco vymýšlí a pak jako by se nic nestalo.. takhle to bere, jinak dělá ksichty a naschvály. Takže takhle je to to "menší zlo"
Samozřejmě co se týče výchovy dítěte, ví všechno nejlíp.

Ale vypadá to, že jí poslední dobou prokouklo více lidí, protože už nemá tak dobrou pověst a lidi jí pomlouvají. Taky se baví se samýma magorama..

Zatím koukám do inzerátů realitek, ale tady je to strašně těžký, nic tu neni. A když tak za 2mil.  Do pronájmu to taky nejde.. Platit za 1+1 8000kč+energie je až dost.
Žažádat na město..čeká se rok a je to garzonka..a svelkym psem..se mi moc nechce..

S tím nastartováním... řekla bych, že jsem ale přítel mě brzdí.. Vždycky řekne akorát že musíme pryč, když má matka keci a já mu to řeknu. Ale druhý den ho to zas přejde a nechce o tom mluvit a že taky nemáme peníze tak co chci.. A taky že se nechce zadlužit na celý život.. sad Jenže jinak to podle mě v týhle době nejde..

Možná že jen pořád vymlouvám, ale pořád ještě nemáme peníze a chceme někam do svého..

Matka podle mě potřebuje ránu do zad. A tím že se odstěhujem, si myslím, že jí dostane. On s tím nepočítá, protože kdykoliv o tom mluvím, tak mi řekne, že na to my stejně nikdy mít nebudem, že to má dobře spočítané. Tomu bývalému dokonce řekla že nás má v hrsti..

Jsem tu z toho všeho znechucená a bezmocná.. Ale snažím se na to moc nemyslet..

Upravil(a) Veru (19. 7. 2007 15:17)


http://ticker.7910.org/as1cxI20g410010Nzc3Mzl6ZHwwMjc3YmR8S2Fja2EgaXM.gif

Není tady

 

#40 22. 7. 2007 13:10

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 40307

Re: Ucta a respekt v rodine

Veru, keby mne mesto ponúklo nie garsónku, ale hoci aj garហv suteréne, tak beriem - teda hlavne na tvojom mieste. Ani ja na tom nie som ružovo a "bude húř", ale kupujem vlastný byt aj za cenu, že 20 rokov nebudem ži, ale živori. V kútiku srdca ale tajne dúfam, že bude prečdsa len o niečo lepšie.
A myslím, že keby si garsónku brala len ako dočasné východisko, dalo by sa to. Aj s dieaom, aj s vežkým psom. Ja pôjdem od našich do 1+1, 38m2, ale už sa neviem dočka... Treba zača  v malom, časom sa určite pritrafí niečo väčšie. Hlavne bež preč, kým ti matka rozvráti život(samozrejme, s tými najlepšími úmyslami roll ) !!!


Vesmír vám nie je nič dlžný, ak nie ste spokojný so svojím životom, zmeňte ho. Arpád Soltész, slovenský novinár, čo práve odchádza natrvalo z vlasti, o svojom rozhodnutí.
Brita

Není tady

 

#41 12. 9. 2007 15:09

Martinka1
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha
Registrovaný: 12. 9. 2007
Příspěvky: 8543

Re: Ucta a respekt v rodine

Ahoj :-)
Je mi taky 32 a něco podobného jsem málem řešila taky - akorát jsem to nenechala zajít tak daleko.
Po 8 letech bydlení po kolejích, podnájmech a ubytovnách jsem si před rokem a půl pořídila garsonku - na hypotéku, všechno za vlastní peníze, nikdo mi nic nedal. Pořídila jsem si ji v Praze, přičemž pocházím z Hradce Králové.
Taky mám mladší sestru, teď jí je 20. Sestra po maturitě šla studovat do Prahy. Přesně v tu dobu co jsem se měla nastěhovat do garsonky. Tenkrát jsem ještě přítele neměla.
Rodiče samozřejmě nenapadlo nic lepšího než: když budeš mít tu garsonku, sestra u Tebe bude bydlet! Naštěstí to řekli dopředu, ještě než byl byt zkolaudovaný. Měla jsem z toho těžkou hlavu a výčitky, ale řekla jsem že NE!!! Výsledek - sestra bydlí druhým rokem na internátě (dělá druhou střední školu) a já bydlím se svým přítelem.
Nebylo to ale tak jednoduché, skoro rok jsem s rodinou moc dobře nevycházela (mám ještě bratra), když mi sestru nemohli nastěhovat do bytu, tak aspoň prý o víkendu (protože internát o víkendu nefunguje a sestra potřebovala být v Praze i o víkendu). Jednou jsem povolila a pak už nikdy ne. Naštěstí jsem se mohla vymluvit na přítele, se kterým jsem začala chodit krátce co jsem se nastěhovala. Sice musím poslouchat řeči jako: má v Praze sestru a musí bydlet u cizích... ale je mi to srdečně jedno. Naštěstí si sestra našla v Praze taky přítele tak občas spí u něj.
Rodině se hodně těžko odmítá. Ale pro mě to stálo za to, i když vztahy se tím nezlepšily - nebo ano? :-)

Není tady

 

#42 18. 9. 2007 20:11

jeannne
♥------
Registrovaný: 26. 8. 2007
Příspěvky: 23

Re: Ucta a respekt v rodine

Tiež si myslím, že a otec citovo vydiera. Neviem aký vzah mᚠk mame a ako si spolu rozumiete. Možno keby si jej
povedala o svojich pocitoch tak by Ti mohla pomôc a nejakým
šikovným spôsobom otca presvedči, aby si našiel iný podnájom, alebo prácu v mieste svojho bydliska. Mala by to zariadi nejako tak, že si to praje ona.

Není tady

 

#43 18. 9. 2007 20:53

Tercila
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 15. 5. 2007
Příspěvky: 7001

Re: Ucta a respekt v rodine

Bebo,
tak si myslím, že je nejvyšší čas pořádně promyslet nějaké možnosti, uvařit takovi kafe a říct: "musíme si vážně promluvit". Obávám se, že další měsíce a roky takového způsobu života byste ani jeden neodnesli bez šrámů na duši.

Jinak se ale k Martinčině příspěvku musím přiznat, že tohle já bych sestře opravdu neudělala. "Odchovala" jsem smile u nás v bytě obě moje o hodně mladší sestry, když chodily na ZŠ, celkem u nás byly 2 roky, kdy jim můj muž pomáhal s úkoly, občas zvl᚝ pro ně donesl nákup a zařizoval všelijaké průkazky, vozil je k autobusu atd....
A já si ho za to vážím, upřímně řečeno; žádný chlap by mi nebyl milejší, než moje segry. Jeho tehdejší toleranci jsem považovala za prubířský kámen našeho vztahu.
Ono ale samozřejmě záleží na dalších vztazích v té konkrétní rodině, no, každý by se asi měl zachovat tak, aby to co nejlíp vyhovovalo všem....

Není tady

 

#44 19. 9. 2007 10:46

Martinka1
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha
Registrovaný: 12. 9. 2007
Příspěvky: 8543

Re: Ucta a respekt v rodine

Tercila napsal(a):

Bebo,
tak si myslím, že je nejvyšší čas pořádně promyslet nějaké možnosti, uvařit takovi kafe a říct: "musíme si vážně promluvit". Obávám se, že další měsíce a roky takového způsobu života byste ani jeden neodnesli bez šrámů na duši.

Jinak se ale k Martinčině příspěvku musím přiznat, že tohle já bych sestře opravdu neudělala. "Odchovala" jsem smile u nás v bytě obě moje o hodně mladší sestry, když chodily na ZŠ, celkem u nás byly 2 roky, kdy jim můj muž pomáhal s úkoly, občas zvl᚝ pro ně donesl nákup a zařizoval všelijaké průkazky, vozil je k autobusu atd....
A já si ho za to vážím, upřímně řečeno; žádný chlap by mi nebyl milejší, než moje segry. Jeho tehdejší toleranci jsem považovala za prubířský kámen našeho vztahu.
Ono ale samozřejmě záleží na dalších vztazích v té konkrétní rodině, no, každý by se asi měl zachovat tak, aby to co nejlíp vyhovovalo všem....

:-) nepíšeš kolik Ti bylo a kolik sestrám a jaké jste měli vztahy v rodině. Naši mi taky vyprávěli, že když jsem byla malá (byl mi asi 1 rok) že jsme všichni bydleli v asi 1+1 (cca rok) - máma, táta, já jako mimino a tátova mladší asi 15-letá sestra. Smekám před nimi.
Moje sestra navíc není na ZŠ. Je dospělá, je jí 20. Do Prahy šla po maturitě tj. v 19-ti. Měla nárok na internát (za celkem levný peníze i s celodenním jídlem) navíc v centru - já bydlím na okraji Prahy - protože studuje druhou střední školu. (Naši bydlí cca 100 km od Prahy).
V té době jsem už asi 8 let bydlela z domu, po kolejích, podnájmech a ubytovnách (v Praze). Tj. se sestrou jsem bydlela do cca jejích 11-ti let.
Když už asi ve 30-ti a víc jsem to na ubytovně se 4 dalšíma holkama v bytě (na pokoji jsme byli 3, já nejstarší) nemohla vydržet, vzala jsem všechny svoje úspory (rodiče mi nic nedali), zaplatila zálohu na malou garsonku a vzala si hypotéku na 30 let - do důchodu. Asi v době, kdy jsem se nastěhovala, jsem se seznámila s přítelem. Od té doby u mě přespával a asi před rokem se nastěhoval.
U nás to vypadá tak: dovedeš si představit malou garsonku - jednu skříň v mrňavé předsíni - koupelnu se záchodem a sprch. koutem - a jednu místnost. V té je kuchyň, pračka, lednička, jídelní stůl atd. ... JEDNA postel - víc se tam nevejde! a asi 4 počítače, protože přítel je programátor. Máme co dělat se tam vejít i takhle.
Když jsem sestru u mě jednou nechala přespat, ještě na začátku, ani mně nepoděkovala. Málem jsem dostala vynadáno, že jsem jí nešla naproti až na metro (bydlíme asi 10 min. autobusem od konečné metra) ale šla jsem jí naproti "jenom" k autobusové zastávce.
Naproti tomu když jsem potřebovala aby mi ségra od mámy přivezla myslím deodorant - má tak 10-15 cm - tak mi máma řekla, že by to měla moc těžký :-(
Jak bysme se asi s dospělou ségrou vešli tři do postele? Tři v posteli je pro mě moc :-) Pro další postel místo není.
Víš, v naší rodině to bylo tak, že já jsem nejstarší (máme ještě bráchu, tomu je 30 ale bydlí u rodičů) a ségra byla ta nejmladší, o kterou se všichni starali. Pro moje rodiče je to pořád dítě o který je potřeba se starat. Ale je dospělá a je to sestra a ne moje dítě.
Vypadám možná trochu naštvaně ale myslím že je to za mnou... aspoň částečně. S rodinou jsem měla boje, protože přece "je to Tvoje sestra tak to pro ni MUS͊ udělat"... Řídila jsem se svými pocity a jsem ráda.
Není to jen o bydlení. Je to o celkovým postoji rodiny. Kolikrát jsem dostala vynadáno, a hodně, když jsem odmítla pro "malou sestřičku" něco udělat. Nemyslím si že bych dělala chybu. Musí se to přece naučit sama. Jednou jela od našich do Prahy a pak měla z hlavního nádraží někam odjet. A mezitím by byla na hlavním nádraží asi 1 hodinu - podotýkám že to bylo večer, asi v 10 nebo 11 hodin. A máma mi volala (ne ségra, že něco chce - vždycky přes mámu) - jestli bysme si s přítelem nechtěli (bylo to ve všední den!!!!) nechtěli udělat výlet, dojet na hlavní nádraží (bydlíme na kraji Prahy, cca hodina cesty do centra), pak malou sestřičku (tehdy asi 19letou) pohlídat, aby jí na tom hl. nádraží někdo něco neudělal), a pak jet hodinu zpátky! A ráno do práce. Musím dodat, že ráno do práce jsem pak nešla, večer jsem měla teplotu a po telefonátu mámy mi horečka stoupla asi o stupeň. Byla jsem pak nemocná.
Samozřejmě jsem taky mohla za to, že jsem se o ni jednou o víkendu nepostarala a ona si nechala ukrást baoh (mohla jsem za to já, že jsem ji nehlídala...)... a další věci. Bylo by toho víc.
Ve svých 32 letech chci mít svůj život a ne se starat o rozmazlenou ségru která neumí říct ani děkuju. P.S.: Mám ji ráda, ale nejsme zvyklé se spolu bavit, nemáme společná témata (ona je umělkyně a ezoterika co baví mě je pro ni snad něco nebezpečnýho)... od jejích 11 u našich nebydlím... Zavolá mi jenom když něco potřebuje.

Není tady

 

#45 19. 9. 2007 11:14

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Ucta a respekt v rodine

Já zas Martinku1 chápu. V garsonce mít ještě nakvartýrovanou dvacetiletou ségru, to bych taky nechtěla. Něco jinýho, kdyby jí bylo deset, neměla kam jít, ale takhle velká holka si snad musí poradit sama. "Dobrý" mi přišel nápad rodiny sestru strčit k Martince, ta už se na vlastní nohy postavila, tak zmákne ještě starost o sestru....ani náhodou, taky bych to nebrala. A myslím, že to Martinka neudělala kvůli příteli (jen se na něj možná trošku vymluvila).

Není tady

 

#46 19. 9. 2007 12:40

Martinka1
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha
Registrovaný: 12. 9. 2007
Příspěvky: 8543

Re: Ucta a respekt v rodine

Eva36 napsal(a):

Já zas Martinku1 chápu. V garsonce mít ještě nakvartýrovanou dvacetiletou ségru, to bych taky nechtěla. Něco jinýho, kdyby jí bylo deset, neměla kam jít, ale takhle velká holka si snad musí poradit sama. "Dobrý" mi přišel nápad rodiny sestru strčit k Martince, ta už se na vlastní nohy postavila, tak zmákne ještě starost o sestru....ani náhodou, taky bych to nebrala. A myslím, že to Martinka neudělala kvůli příteli (jen se na něj možná trošku vymluvila).

Přesně :-) Díky za podporu big_smile

Není tady

 

#47 19. 9. 2007 17:57

Tercila
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 15. 5. 2007
Příspěvky: 7001

Re: Ucta a respekt v rodine

Jo, Marti,
já jsem samozřejmě čekala tuto Tvoji reakci, svůj původní příspěvek jsem vůbec nemyslela jako nějaký odsudek, spíš jen jako pohled z mé strany a popis té mé tehdejší situace.
Mám to prostě nastavené tak, že bych nemohla uznávat chlapa, který by byl proti tomu, co nás tehdy potkalo. Jak říkám, manžel má u mě za to období velké plus. Jo, byla to situace, kdy holky byly malé, a šlo samozřejmě o dočasný stav. A taky dnes máme dohodnuto, že kdybychom se s manželem zabili při autonehodě atd., bylo by moje dítko u mých sester.
Určitě se vždycky dá najít nějaký podnájem, garsonka a tak... ale s jistou mojí podporou v tomto směru teda moje rodina opravdu počítat může. Máme to holt tak zařízené.
Ale ještě jednou, v žádném případě Tě nijak nehodnotím, prostě jsi mi svým příspěvkem jen připomněla dobu dávno minulou smile.
Jo, já jsem měla 28 let, roční dítě a holky končily základku. S podporou rodičů (myslím hlavně finanční) jsem nikdy nebyla naučená nějak počítat. Poskytli mi střední školu, na vysokou už jsem si musela vydělat.
A když se ta moje prostřední sestra odstěhovala přes půl republiky do garsonky, samozřejmě si tam pak k sobě vzala i tu mladší, přestože už měla svého přítele. Dnes už obě mají svoje byty, ale v tom období bytové nouze jsme si prostě pomohly.
Měj se.

Upravil(a) Tercila (19. 9. 2007 18:04)

Není tady

 

#48 19. 9. 2007 18:02

Tercila
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 15. 5. 2007
Příspěvky: 7001

Re: Ucta a respekt v rodine

Mimochodem, Marti, v téhle debatě Tě opravdu nemusí nikdo podporovat big_smile, jen jsem vypsala můj příběh, odlišný od Tvého, nic víc. wink

Není tady

 

#49 19. 9. 2007 18:32

x256987
Host

Re: Ucta a respekt v rodine

To nejlepší, co může pro sebe i pro své blízké člověk udělat, je vymezit jasně hranice. Tečka.

 

#50 19. 9. 2007 21:25

Májajája
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Morava
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 3756

Re: Ucta a respekt v rodine

Judita napsal(a):

To nejlepší, co může pro sebe i pro své blízké člověk udělat, je vymezit jasně hranice. Tečka.

Absolutní souhlas, to je totiž jediná možnost jak přežít a nezbláznit se.


Mája

Není tady

 
NÁŠ TIP:
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů