19. dubna : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční vyuití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník! 19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: tíři jsou přísní, Panny umí ustoupit. |
|
|
Znak Medith:
(Pekelně soustředěný adept mezi starími oddanými.)
Dnes ve 22.00 první sezení. Nejprve prochází Zenový Mistr mezi áky:
Následuje nepohyb v pohybu vyjádřený znakem Medithů:
Čím se due odpoutává od těla, zatímco zde zůstává jen trochu zsinalá schránka:
Konečný stav zúčastněných po navrácení etherické substance do těla:
Kadý účastník bude vítán: Vdy zcela ze
do prvního
, případně
Nauka Medith vyniká nejlepími vztahy svých uchazečů: , event
Neotálejte se svým rozhodnutím a vstupte do naich pootevřených dveří, jsme vdy: Pardon: On the Top!
Není tady
Tak jsem se snaila, stále cítím ten chlad, vdycky mě pohltí, cítím, jako by mé tělo tuhlo, má mysl jako by ho opoutěla, ale stále jsem uprostřed svých mylenek....kolem je mlha a skrze ni proniká zvlátní jakoby nazelenalé světlo.... mění tvar....
.............. snad mne mé mylenky jednou pustí a já projdu nejen pootevřenými dveřmi, ale vstoupím i na točité schoditě a stupínek po stupínku vyjdu a nahoru...projdu vemi místnostmi a uvidím prosklenou terasu.... a z ní............krásu, klid,souznění......splynu se vemi barvami......
zatím sním, ale někde uvnitř vím, e na počátku musí být sen a touha...............
pá a krásnou noc
Není tady
Tak kdo z vás byl strom?.. A kdo myslel na Poseidóna a Dia?.. Já rostl na břehu Tořina jezírka s bílými lotosy a hejnem rybek. Mohutný koatý starý strom, který čerpá vláhu i iviny svými kořeny a pak je mocným impulsem stoupající mízy rozvádí do větví. Na závěr jsem vzlétl a letěl jako jestřáb nad krajinou, opojen výkou a svobodou. Abych nakonec, téměř na dosah před sebou, přistál na keři. Tehdy jsem se s vámi rozloučil.
Bylo to nádherné a cítil jsem tam tu prvotní radost, přátelství, propojení i souznění. Dobrou noc a krásné sny.
Není tady
úplný laik,
more, točiace sa vlny mora premenili sa v oblohu plnú bielych vtákov, zalietala som si v modro-bielej krajine oblohy zo umom mora , bola som vták, jemné krídla, kvapky vody
Není tady
Ano, Katafyge, obrazně by to mohlo pocházet odtud, ale já viděl skutečně Poseidóna s trojzubcem, jak se najednou zatočil a stanul přede mnou. Pak přilo rychlé střídání tváří a ta poslední byla Zeus. A vím, e to nepřicházelo ze mě, nebo jsem vysílal ony výe jmenované obrazy, aby jste alespoň na chvíli mohli být zúčastněni tady v horách, uprostřed přírody.
A pak se Poseidón znovu vrátil, zrovna kdy jsem vedl mízu nahoru do větví Idou a tak se v ní jen točil a stoupal vý, ne se rozpustil dotykem anáhata čakry. A na závěr (posledních asi deset minut - ze čtyřiceti) mi přilo, e byste si hrozně rádi zalétali a tak jsem se odrazil od horních větví a vzlétl. Moná jste zachytili ten vítězoslavný výkřik, kdy, po nabrání výky, jsem se nechal klesat vstříc lesu a proměnil svou podstatu ve zvuk.
Pak jsem jetě několikrát stoupal ve spirálách vzhůru, abych nakonec přistál na onom keři.
Není tady
Má skvělý smysl pro humor Crabe - ta hra se smailíky - dobře jsem se pobavil Ten název - Medith - se mi moc líbí... Co se týče naí společně Meditace, tak byla pro mně v něčem zvlátní - jetě se k tomu vyjádřím. Toro, Tobě dám tip, jak se zbavit tíivých mylenek - odpus jim. Odpoutět svým mylenkám za to, e nás zdrují v meditaci - to je jeden z nejúčinnějích triků, jen na ně platí
Upravil(a) Pedro (14. 8. 2006 10:25)
Není tady
Ahoj,
večer jsem přiletěla z venkova a hned na Babinet, coe se děje.
Byla jsem chvilku s Vámi, ale jen jsem Vás pozdravila a pak jsem opět přemýlela o sloení betonu a jak s cihlami.
Létat tedy nechci, mě vytěuje tempo letů na zemi, které mám v poslední době, ale uvolnění a přátelství z chvilkové meditace bylo moc pěkné.
Volnost a přátelství, bylo to fajn.
Přeji Vám pěkný týden.
Upravil(a) Bláa.. (14. 8. 2006 9:02)
Není tady
Crabe, to musela být paráda
A díky za radu Pedro. Začnu tedy tím, e ty mylenky nechám přijít a odpustím jim a ony mne třeba opustí. Asi to bude chvíli trvat, ale já vytrvám
pá
Není tady
Včera jsem to domlouvání na společnou meditaci sledovala jedním očkem, večer se uloila ke spánku a najednou jsem zjistila, e se z toho usínání usmívám. Začala jsem se soustředit na dýchání a najednou jsem měla pocit, e jsem strom, vychutnávala jsem si to od prvního kořínku do poslední větvičky A měla jsem dojem, e v mé koruně je nějaké hnízdo.
Kdy mě ta představa opustila, podívala jsem se na hodinky a bylo pár minut po jedenácté...
Letěla jsem ovem leda tak do Hajan
Vak mi, Pedro, připadalo, e musím tohle téma trochu odlehčit, aby bylo vzduné jak lehký vánek, který se chvílemi zvedá v hravý točící se vítr, co unáí nae snění, touhu i přání iroko do kraje. Protoe samotné soustředění je někdy příli těké intensitou, kterou se snaíme vnutit své mysli Ticho. Ale stačí jen přítomnost a naslouchat vnitřnímu rezonování, je vystupuje z hlubin nitra, a vechno se časem poddá. Prostě tam jen být, zúčastnit se a soustředit na povstávající jemné vibrace. Proto ten úvod do stránky. :smiling: (Znázorňuje celou postavičku, která se směje, a se za břicho popadá. Ne tolik výrazem tváře, avak postojem celého těla. Pořád doufám, e nám ji sem Jirka časem doplní.)
Jsem rád, e se Ti název rodu Meditujících líbí. Lepí erb s dosavadními ikonami nelo vytvořit. Ale moná.., postupem času.., kdo ví?.. Třeba někdo najde na netu výstiný gif obrázek a vloí ho sem (nebo ho sám vytvoří), abychom měli svou vlajku. A mezitím se budeme setkávat a ladit.
Nebo prvotní mylenka společných meditací je chápána skutečně jako Stráný oheň.., tj. kadodenní setkávání v určitou hodinu společným vnorem. Tím nechci říci, e by nebylo moné vynechat, to vůbec ne.., kadý podle chuti, času a momentální nálady. Ale.., vzniká nám tu tíhnutí dovnitř, do podstaty sama sebe. S tím, e některé dny mohou být nosné a jiné jen letmé, to záleí na tom, jak se domluvíme.
... ... ...
Tak přeci jen mě někdo slyel. Díky Judith
Není tady
Ahoj vichni, meditace byla krásná, dostala jsem se na břeh jezera a ..... potom prachsprostě usnula
Ale asi jsem to potřebovala ! Mějte se krásně.
Upravil(a) lueta (14. 8. 2006 14:38)
Není tady
Lueta, tak etherická substance se vrátila přesně podle úvodníku?.. To je hezké. Kadopádně dnes bychom chtěli pokračovat, nebo stráný oheň ji byl zapálen, tak aby nevyhasl. Pokud tedy vem desátá hodina vyhovuje, sejdeme se znovu v rozměru Medith
, jak pravila Čha, na mostě souznění.
Třeba to, Tora, bylo Tvé jezero, kam se Lueta dostala a jeho břeh jsem si vybral ke svému růstu jako strom. Kadopádně se nám tam prvek hladiny opakuje ve třech vstupech. I kdy Katafyge ho promítla donekonečna, a se rozlilo ve formě moře.
Drím palce vem, kteří se rozhodnou dnes přijít, aby jejich stav byl pohrouený, hluboký a krásný.
Upravil(a) Crabat (14. 8. 2006 23:36)
Není tady
No vida, jak se to tu pěkně rozhořívá. A je o co stát - nebo rozdmýchat společně kvality naich duí, jak uhlíky, jen nikdy nemohou zcela vyhasnout, je hřejivá podívaná. Já jsem se ve své včerejí meditaci stal právě svědkem onoho ohně a okolo něj jsem cítil duchovní siulety těch, je se přidali. Někteří přili blíe, jiní se dreli opodál. Ti, kteří přili nejblíe, přikládali světelná polénka. Ale i ti, pro které byl ár příli silný, se snaili z povzdálí do ohně přihodit pár paprsků. A těm jsem v duchu děkoval nejvíce. Ano, v té záři bylo vidět strom, jeho kořeny drí po hromadě samotnou zemi, jeho větve čeří mraky a jeho koruna podpírá samotné nebe. A ten strom se bezpochyby zrcadlil na vodní hladině ovívané vánkem naich dechů. I keř v tom svitu planul nedaleko a křídla naich nejhlubích snů se nesla nad námi... Tak, tak, s tím vím se člověk můe ztotonit v průzračných krajinách svého vědomí i s tisíci dalích velkolepých podobenství, nebo tím vím on věru jest
Byla to krásná meditace, take dnes v deset u ohně...
Upravil(a) Pedro (14. 8. 2006 18:58)
Není tady
22:00 OK ............... těím se .............. pá
Není tady
Jetě teď ve mně procesy doznívají. Dnes jsem ve proíval mnohem intensivněji, dokonce někdy od poloviny přicházely úplné výpadky vnímání, jak jsem se propadal někam do hlubin, ale vdycky člověka vzpamatuje konec výdechu, či nádechu.., tam se uvědomí.
Zatímco začátek tentokrát nastal ji ve spre. Viděl jsem ná palouk u jezera s rozdělaným ohněm, jak plápolal ve větru. (Ten mě vlastně dnes provázel celou meditací.) Pojednou začalo drobně pret. Někteří se zvedali a začali tančit, protoe jsme ho intensivně vnímali coby dé radosti. Kdy potom jetě zesílil, vstupovala děvčata do stromů jako víly. Mezitím jsem zapálil jasmínovou tyčinku a soustředil se na pránájámové dýchání só - ham, čím se oheň stal zřetelnějí. V jednom okamiku jsem se dokonce ponořil pod hladinu a nadechoval pránickou energii jako vodu, co ovem vyadovalo poměrně značné ovládání, abych se neutopil. Ale pak jsem opět vylezl a připojil se k ostatním, nebo pret ji mezitím přestalo.
Bylo to skutečně nádherné a jsem zvědavý, jaké stavy jste při tom proívali vy. Vechny moc zdravím a dobrou noc.
Není tady
Tak ja som včera z toho nevidela skoro nič, tak som fúkala, pomaličky - pomaly, keď u som jasne nevidela, tak aspoň budete vedie, e som s vami, 20-30 min.,
len záblesky obrazov,
- voda v maličkých pramienkoch po kvapkách v prameni hrubom asi pól metra chytila som sa ho aby som s vami bola
- niekto niečo hovoril, videla som tvár, pohybujúce pery, ale ja som nepočula čo hovorí
- a ináč niekomu som podala ruku, potom obidve , nevidela som komu
včera som dobre zaspala
Upravil(a) katafyge (15. 8. 2006 7:23)
Není tady
Včera večer bylo mé tělo tak znavené a moje mysl tak mdlá, e jsem měl co dělat, bych se skrz ten mlhou potaený hvozd k naemu ohni vůbec proplíil. Ale podařilo se a já z posledních sil se vrhl rovnou do ohně. Pak jsem s úlevou nechal vyhořet svou mysl a jako dým vystoupal a nad koruny stromů, bych jako dé se snesl do jezera a na té průzračné hladině vědomí pak tie veplul do zátoky snění
Upravil(a) Pedro (15. 8. 2006 8:44)
Není tady
Má včerejí zkuenost je podobná katafyge....vnímala jsem jen vnitřní pocit....obraz nebyl..., ale cítila jsem vodu....na ní světlo měsíce....potom vodopád...voda hučela a její kapky odráely paprsky světla...poté jsem jen jakoby na okamik cítila kámen, hladký...a i kdy jsem nevnímala obraz, vím, e byl mramorovaný, bíločerný...krásný....
pá a krásný den
Není tady
Ale to je nádherné, přátelé! Je vidět, e Stráný oheň hoří. V něm první oběti, prostupování, souznění, přetransformování. Je to skvělé!., skvělé! Vlastně jsme si nic víc nemohli přát! Tak jen dál, pokračujme.., dnes večer u ohně.
Úasné je, e vlastně Tora nám svým počátečním obrazem u jezera (jetě předmeditačním) vytvořila prvotní místo. Které se ukázalo být jako ideální, v naprostém souladu se společenstvím Medith. Kadý z nás jej pak rozvíjel, ale u uvnitř, a se stalo docela reálným, kam si nyní chodíme odpočinout do radosti a duchovního propojení s těmi druhými.
Upravil(a) Crabat (15. 8. 2006 11:37)
Není tady
Vechny zdravím z vypujčeného PC. Mám doma malý technický problémek. Take dokud nebude odstraněn, budu vdy ve 22:00 na naem stanoviti.
Mějte se tu tedy zatím fajn................
pá
Není tady
Já se drím troku v ústraní, ale pořád tady brousím kolem
Třeba jo, třeba ne. Uvidíme.
Dnení večer byl v jakési vnitřní radosti ze společenství. A také jsem hodně vnímal prostředí naeho meditativního místa. Zleva lemovaný břehem jezera, zprava do oblouku uzavřený listnatými stromy, je z povzdálí ozařují mihotavé plameny ohně a jejich vrky zalévá svit měsíce. Při zemi se vak jejich kontury jen matně rýsují a za nimi u prostor mizí ve tmě. Vichni se tentokrát někam rozutekli. Děvčata se snad la podívat znovu k prameni, k malému kaskádovitému vodopádu.., někdo byl ve vodě a jeden stín jsem vnímal u ohně, zamylený, zahleděný do plamenů. Já se mezitím soustředěně díval na měkká vzduná zlatavá stébla trávy, kterak vyplňují plochy palouku. A pak jsem zatouil do ní ulehnout, prostoupit skrze její koberec a do samotné půdy, nechat se zpětně vtáhnout kořínky dovnitř, vstoupit do stébel a popatřit na svět jejími smysly. Potom jsem povíval v tichém elestění pod závany větru, někdo přese mne bosý přeel.., abych se pozvolna narovnal a znovu ucítil dotyk klenby nohy.
Pomalu jsem se stahoval do jediného stébla, a se v něm plně uvědomil. A poznal, e ije úplně stejný ivot jako ten veliký strom. Energie jím protéká od kořínků a po vrchol mocným vztlakem vzhůru povstávajícího proudu. Mezitím kapky rosy stékaly po stonku tak, e se na místech úponků listů jakoby vsakovaly dovnitř, aby se znovu rozeběhly dolů po povrchu, jakmile pomyslnou hradbu překročí, ne se střetnou s dalí vyrůstající překákou. Pochopil jsem, e je to procházení jednotlivými čakrami rostliny.
Nakonec jsem se, by neochotně, vrátil zpátky. Dobrou noc.
Není tady
Zdravím Vás z dovolené, dnes mají na místním obecním úřadě k dispozici internet, tak jsem krátce nahlédla na babinet.
Zkusím se k vám dnes ve 22.00 hod v meditaci přidat, pokud tedy mé tělo znavené celodenním cvičením dříve neusne.
Není tady
Včera jsem se k meditaci dostal a později, kdy ostatní ji asi odcházeli do říí snových i bezesných. Jako obvykle jsem přenesl své vnímání z iluzivního světa vedních dní, do osvícené krajiny univerzálního vědomí a ohněm mi bylo nikdy nezapadající slunce naeho duchovního Já. Nebo i kdy nae mysl v těle spí, bdí, rodí se a umírá, tak nae Átmá, jak kapky v moři věčnosti - zároveň mořem jsou
Upravil(a) Pedro (16. 8. 2006 11:04)
Není tady
Proto se mi tolik příčilo odcházet! Já se váně musel uvnitř přemlouvat, abych před třičtvrtě meditaci přeruil (vdycky ji vedu asi čtyřicet minut + chvíli soustředění a odevzdání předtím se zapálením tyčinky a mantrami - kolem pěti minut). Tak moc se mi nechtělo.., vdy ve stéblu trávy bylo tak příjemně, ale vím, e by mne jinak rozbolely nohy. Z toho důvodu stav pohrouení nemohu prodluovat nad 3/4 hod. Tohle u je praxe.., vím to.
Take ten stín u ohně jsi byl nejspí Ty, Pedro. Byl jsem od Tebe kousek po pravé straně v té vysoké zlatavé trávě. A bylo mi tam hrozně fajn, tak kouzelně, e se tam večer ihned zase vrátím. Prozatím vechny moc pozdravuji a mávám.
Není tady