No jasne Jay, o tom jsme přeci už diskutovali 100x u Gymnazistky. Zalezi jen a jen na chlapovi. Ja bych taky chlapa, ktery o svoje děti nemá zájem, nikdy nechtěla. I když opravdu mám kamaráda, který zájem o své první dítě vůbec nemá, jenom platí - jedna dáma věděla že je hodně bohatý, tak mu řekla, že si nezávazně užijou a má antikoncepci. Myslela si, že si jí pak vezme. Taky se mu ani nedivím, protože to ona se zachovala svinsky, je mi líto toho neznámého dítěte, že má takovou matku. Kamarád má dnes chtěné dítě a je nejlepším otcem jakého znám.  U nás mi to zase připadá, že můj manžel má zájem až moc veliký. Tím nemyslím to jak často se mu věnuje, ale jak z něj "sere v síni" (sorry za ten výraz). Protože tento přístup se vymstí jak dítěti, tak otci, tak i mě. Buď ráda, že máš takovou oporu v manželovy.

Móc dlouho jsem tu nebyla, tak vás všechny zdravím dřív, než mě ukamenutejete.
Souhlasím s Andrejkou,a rozhodně si nemyslím, že je mrcha z principu, jistě má ke svému chování důvod.
Rovněž odmítám názor, že je otec dětí srab a všechno záleží jen na něm. Otec je totiž v hodně těžké situaci, čím má dítě víc rád a cítí víc zodpovědnost, tím hůře pro něj. Nějak se zapomíná, že i otec miluje své dítě, není to jenom matka.

Všichni máme ve svém podvědomí hluboce zakořeněnou představu o mateřské lásce a při vyslovení slova matka se nám současně vybaví bezmezná láska atd. Pro dítě je matka ztělesněním dokonalosti a vzorem. Jenomže, každý z nás má svoje charakterové vlastnosti (je to složitější, tak jen ve zkratce), které se porodem nemění a jak všichni víme, nikdo není dokonalý, tedy ani žena, která se stala  matkou.
Opravdu si myslíte , že BM vydejchá situaci, kdy je její bývalý šťastný s jinou ženou?
Opravdu si myslítei, že je BM šťastná z narození dalšího dítěte BM?
Opravdu si myslíte, že matka řekne dítěti, když jde k otci: Tatínek tě má také moc rád, určitě si užiješ báječný víkend, chovej se slušně i k jeho ženě, ona se o tebe postará, uvaří ti jistě něco dobrého, jejich dítě je menší než ty, tak na něj musíš dávat pozor, je to tvůj nevlastní sourozenec a až vyrostete bude to fajn protože budete kamarádi a spojenci v různých dobrodružstvích atd. ?
Opravdu si myslíte, že matka, po návratu dítěte od otce, 5ekne dítěti: To mám velkou radost, že jste se báječně užili?
Má-li nová žena dítě z předchozího vztahu, opravdu si myslíte, že matka řekne svému dítěti: poznáte se, budete si spolu hrát a budeš mít dalšího kamaráda ( nebo například: je starší, tak už může koukat na televizi, ty až vyrosteš, budete koukat spolu atd.)
Já si nejsem jistá, že to takhle funguje. Pokud vím ze svého okolí, otec je v každém případě hajzl a jeho nová žena mrcha, a to i v případě, že matka dítěte se má dobře s novým partnerem. Prostě nevydejchá jeho novou rodinu, ani jeho další dítě, protože otci tím vznikla další vyživovací povinnost a snížila se šance na zvýšení alimentů, nemluvě o dědictví. A nedej bože, kdyby se dítěti v nové rodině tatínka líbilo! To přece milující matka nepřipustí!
Známe to všichni, jak chodí děti k otci naočkované. Nemusí to být přímo, stačí, když on je hajzl a jeho nová žena je mrcha. Navíc, dítě dobře vnímá, o čem se dospělí baví.
Pochybuji o tom, že matka s příbuznými, partnerem nabo kamarádkou říká: Ona je fajn, stará se o naše dítě a jsem ráda, že jemu to v novém vztahu funguje, hlavně, že má naše dítě rád a já mám radost, že je našemu dítěti u nich dobře.
Co se týče pravidel: Jasně, že pravidla se nastavují, ale je mnohem těžší je dodržet. Nová partnerka nemá u dítěte autoritu a dítě jí dělá naschvály(díky matce) a otec? Ten má jen dvě možnosti: Buď pevně na pravidlech trvat, což se často miláčkovi nelíbí a pak z něho vypadne věta: Já to řeknu mamince!  Já sem nebudu chodit! Já tě nemám rád! Otec dobře ví, co to znamená. Dítě má v matce oporu, matka mu nenechá v rodině otce "ubližovat" (chudáček, oni ho tam nemají rádi) a ve finále otec dítě úplně ztratí. Nebo se dítěti ustoupí a vyroste z něj spratek. Pokud dítě v jeho nové rodině dělá takové problémy, že kvůli němu hrozí její rozpad, musí se otec rozhodnout: Buď svůj život obětuji pro dítě, nebo si ochráním svoji novou rodinu, kde jsem šťastný. Nepřipomíná vám to něco? Ani matka by neměla svůj život obětovat jen dítěi, a já si myslím, že stejné pravidlo platí i pro otce.
Tak, a teď mě kamenujte.

Andrejko, já si myslím, že jsi svoji situaci vyřešila dobře. Dokonce si nemyslím, že je tvůj muž srab, když přistoupil na tvoje podmínky, ale spíš se mi nabízí vysvětlení, že svoji BM dobře zná a ví, jaké by to mohlo mít důsledky pro vás všechny, kdyby děti chodily k vám domů.
Ty přece nebráníš otci ve styku s jeho dětmi, dokonce má možnost být s nimi u prarodičů, což je pro děti také přínosem. Nedej se zviklat a jednej tak, jak cítíš.
Nemyslím si, že za tuto situaci můžeš ty, ale je za ni zodpovědná matka dětí.Usuzuji z toho, že dítě vyhrožovalo, že to řekne mamince. Jakmile tato věta z úst dítěte zazní, je nebezpečná a ohrožuje vás všechny.
Někdo tady psal o integraci dítěte do nové rodiny. No, to je ideální  a jistě žádoucí případ, ale pokud je dítě dlouhodobě očkované vakcínou zloby, závisti, nenávisti, chamtivosti a dalšími ingrediencemi , integrace do nové rodiny je téměř nemožná. Samozřejmě, hodně záleží i na věku dítěte - velké dítě je už schopné leccos rozumem pochopit a přesvědčit se na vlastní kůži, že otec až takový hajzl nenía jeho nová žena je fajn a může s ní být i legrace, ale u malého dítěte je to téměř bez šance.
Ať dělám co dělám, pořád mi vzchází, že rozhodující vliv na chování dítěte v nové rodině otce má jeho matka.
Bohužel, "milující" matka dítě používá jako nástroj své pomsty tomu hajzlovi a té jeho mrše, takže z původně prima dítěte se stane lhář ( rozhodně matce neřekne, že bylo u táty báječně když vidí, že matka není spokojená), zloděj - když si bez dovolení  z rodiny otce něco odnese a matka s tím souhlasí, protože na to má "právo", závistivec - protože dítě v rodině otce něco má a ono ne, vyzvědač a donašeč - aby udělalo matce radost, tak v rodině otce slídí a podává informace atd.
No, a matka tyto jeho "schopnosti" s radostí podporuje a v pubertě se diví, že se z miláčka stal intrikář, lhář a podvodník. Pak stejně svoje selhání svede na otce, protože se nestaral a dítěti chyběla pevná ruka.(Přitom by dítě otci dobrovolně nedala mimo dobu určenou soudem) Začarovaný kruh.
Proto Andrejko s tebou i tvým manželem souhlasím, k jeho dětem nemáš žádnou povinnost a tímto svým rozhodnutím jsi zcela jistě zabránila mnohým a mnohým budoucím problémům a starostem.

Ještě bych chtěla dodat, že takový problém je někdy neřešitelný a ,,cizí děti" dokáží novou rodinu, kde jsou už mnohdy i jejich spol.děti, v krátké době rozvrátit. Tak nevím-není až v takových případech lepší volit cestu: ano, nic mi není po tom, že se s nima stýkáš a na jak dlouho- ale nevoď Tvé děti ke mně domů, když to jinak nejde a nedělá to dobrotu.

Eva 36:
Ano, tvoje příspěvky čtu a jsi opravdu výjimka, která se takto dokáže chovat v opravdovém zájmu svého syna. Věř tomu, že z něho vyroste báječný muž, který jednou bude pevnou oporou svým dětem. Jsi báječná matka,jedna opravdu z mála, která to dokázala, i když to jistě nebylo pro tebe jednoduché. Věř tomu, že vždycky budeš u syna na prvním místě a jednou to tvůj syn ocení a bude si tě vážit! Víš, většinou bývalky nedokážou rozdejchat novou rodinu BM a zapomínají, že tím škodí vlastnímu dítěti. Když se na to podíváš z té lepší stránky, tak má tvůj syn dvoje zázemí, což také není k zahození. Je mi líto, že mu mrňous zničil jeho věci, ale to se stane i v běžných rodinách mezi vlastními sourozenci.
Jak už jsem napsala, jsi zářná výjimka a přeju ti, aby to i nadále vám všem vydrželo!

amba: Má si uklízet, kluk jeden! Však on ho ten menší naučí Beru to s humorem, vůči muži teď už nechovám osobní zášť (kdysi byla, to ano), já jsem tak nějak prozřela a zjistila, že on na můj vkus až moc lže, podvádí, nechá se mnou vydržovat, parazituje na mně, nedává mi volnost a sám ji vyžaduje apod....prostě, že je to vlastně člověk tak nějak bez charakteru...už jsem to někde psala - on, kluk s maturitou, velmi dobrými znalostmi PC, sítí, mobilů...a vůbec veškeré takové techniky, nadějný obchodník schopný vymámit z jalové krávy tele...tenhle kluk prodal svůj talent svojí lenosti a teď se živí převážně tím, že dodává bílé maso na tancování u barových tyčí...tenhle kluk, který ještě nedávno nad tímhle ohrnoval nos a divil se, že ty holky mohou...tenhle kluk je sám vozí a najednou mu ty peníze, co ty holky vydělají, nesmrdí....(já narozdíl od něj jsem tohle řemeslo chápala a chápu, taky mám dítě a až nebudu vědět, co mu dát k jídlu a za co ho obléknout, půjdu s klidem dělat i prostitutku, byl to on, kdo kroutil hlavou a nechápal tyhle ženský...nechápal, až nakonec se jedna z nich stala jeho novou ženou .....Ale žádný můj názor mi nedává právo na to, abych ho pomlouvala před jeho dítětem nebo abych si vymínila, že mu dítě budu "půjčovat" a podobný jiný blbosti, který člověk někdy má chuť ve jménu zájmu dítěte páchat. A přitom je ty ženy páchají hlavně ve jménu svojí sobeckosti...

Tedy Káčo, to je fakt síla! Hlavně že už to máš za sebou a vyřešené. Také si myslíš, že je lepší "jeho" děti nepouštět do svého soukromí, viď?  Mám na mysli děti naočkované jejich matkou, s tím se už opravdu nedá nic dělat. Měj se fajn  amba

Moc ti to přeju!

Pro Selimu!
Chtela jsem se tu rozepisovat s svym nazorem, ale ty jsi vse rekla za me...pod toto bych se podepsala.
Je proste fakt, ze deti za dluhy nemuzou a ze Andrejka nema to, co ma jeho BM, za to proste deti nemuzou...Ona muze jen ukazat, jaky ma charakter, ale "odmeny" se nemusi dockat a jestli prece jen-mam na mysli oceneni deti- tak v pozdejsim veku...sama si tezko umim predstavit, ze by deti nesmely k vlastnimu tatovi...ted mam na mysli u neho prespat, protoze si to jeho zena nepreje...pripadalo by mi, jakobych mela snad ty deti prasive...brrrrrrrrrrrrrrrrrr....tak to vidim ja...to uz je asi lepsi, na ne uplne zapomenout...moje deti k tatovi nechodily, ale manzelovo deti k nam chodi pravidelne. Podotykam, ze jsou moje deti dospele a mam novy vztah, cili to beru ze dvou pohledu...snad jsem to napsala srozumitelne:-)

Ambo, ja prave nevim, zda jsou lepsi pubertaci nez male deti...ke me chodi i deti z ulice...mam deti rada a ony to vyciti, ale kdyz budou citit, ze je clovek nenavidi jeste nez se ukazou, tak umi taky delat naschvaly, ale nejsem vsevedouci, myslim, ze to jsou individualni situace a nelze vse nacpat do jednoho pytle..
Me spis u Andrejky zarazilo, jak psala, proc je nesnasi...nesnasi je proto, ze museji platit dluhy jeho BM...to me na tom desi, nebo zarazi...vis???

Selima - píšeš "Teba vtiahli proti tvojej vôli do niečoho, čo si nespôsobila" - předpokládám, že Andrejka je dospělá a svéprávná, tudíž věděla, do čeho jde. Sama říká, že už před svatbou se "dohodli", že kromě alimentů se otec nebude nijak na zaopatření dětí podílet, takže lze předpokládat, že přehled o finanční situaci i dluzích svého manžela a jeho BM asi měla. Přesto s ním žila, vzala si ho dobrovolně - těžko ji asi někdo nutil proti její vůli - a najednou po několika letech zjišťuje, že se jí to vlastně nelíbí. Nevím, možná si myslela, že se jí manžela od jeho dětí podaří úplně odstavit a když se to nedaří, tak si holt stěžuje.
Amba - ty děti jsou ještě dost malé. V tomhle věku je věta "já to řeknu" (mamince, babičce, paní učitelce) celkem dost frekventovaná, protože dítě věří, že situaci, která se mu nelíbí, vyřeší jiná autorita, pokud možno v jeho prospěch. Ovšem pokud matka považuje každou stížnosti dítěte (třeba i na to, že ho táta nutí chodit včas spát nebo mu nedovolí dívat se na půlnoční horor v TV) za dobrou záminku k buzeraci BM, je to horší. Ale ty děti za to fakt nemůžou.

helena napsal(a):

Selima - píšeš "Teba vtiahli proti tvojej vôli do niečoho, čo si nespôsobila" - předpokládám, že Andrejka je dospělá a svéprávná, tudíž věděla, do čeho jde. Sama říká, že už před svatbou se "dohodli", že kromě alimentů se otec nebude nijak na zaopatření dětí podílet, takže lze předpokládat, že přehled o finanční situaci i dluzích svého manžela a jeho BM asi měla. Přesto s ním žila, vzala si ho dobrovolně - těžko ji asi někdo nutil proti její vůli - a najednou po několika letech zjišťuje, že se jí to vlastně nelíbí. Nevím, možná si myslela, že se jí manžela od jeho dětí podaří úplně odstavit a když se to nedaří, tak si holt stěžuje.
Amba - ty děti jsou ještě dost malé. V tomhle věku je věta "já to řeknu" (mamince, babičce, paní učitelce) celkem dost frekventovaná, protože dítě věří, že situaci, která se mu nelíbí, vyřeší jiná autorita, pokud možno v jeho prospěch. Ovšem pokud matka považuje každou stížnosti dítěte (třeba i na to, že ho táta nutí chodit včas spát nebo mu nedovolí dívat se na půlnoční horor v TV) za dobrou záminku k buzeraci BM, je to horší. Ale ty děti za to fakt nemůžou.

Heleno.to píšeš správně že jsem věděla do čeho jdu..nikdo mě nenutil se vdávat,ale ještě před svatbou jsme si určili spolu pravidla.Já jsem ustoupila ohledně dluhů a veškerého majetku co měl s BM a on mi zase ustoupil s dětma.On to věděl od začátku že chci aby to takhle u nás fungovalo.Tak nemůže přeci po roce manželství ted přijít a říct mi že jeho bývalá chce at hlídám na týden jejich děcka protože manžel nemůže,chodí do práce.Děti které apsolutně nezvládám už proto že jejich matka je má spracované.Tohle přeci není moje povinnost?A já nemám zapotřebí si už v mládí ničit nervy jen abych se někomu zalíbila,nedokážete si představit jaká je to stresující situace.CHápu taky že každý má na to jiný názor a některá ženská by se třeba i kvůli děckám rozkrájela,já holt takovou povahu nemám a je pro mě na prvním místě moje psychická pohoda.Možná až děti trochu odrostou a nebudou takovy nevycválaní spratci tak i já změním názor...

Andrejko: Co když tvůj muž změnil názor ohledně vaší dohody s dětmi? Neříkám, že by to bylo od něj hezké, ale právo by na to jistě měl (jako ostatně každý má právo měnit své názory)...jestli tomu tak je, tak bych já na tvém místě přehodnotila názor svůj. Třeba to s jeho dětmi není tak hrozné, ale kdybych dospěla k tomu, že s jeho dětmi zkrátka nevyjdu (na což taky máš právo, to je jisté), tak bych se asi rozhodla, že se rozvedu... Já s BM taky došla po 12 letech do stádia, kdy jsem se rozhodovala, jak moc mi vadí/nevadí to, jak se on chová...jeho chování mi vadilo hodně, on to věděl, nic se neměnilo a já pochopila, že změnit si život mohu jen já. Tím, že od něj odejdu...nepřekousla jsem některé věci, které dělal (jako ty třeba nemusíš jeho děti a nikdo tě nemůže nutit, abys je milovala) a když jsem to nepřekousla, tak jsem se svobodně rozhodla, že už s ním být nechci...a mám svou psychickou pohodu, i když jsem, jak tvrdí BM, rozbila rodinu.