|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Irenka21: Děti jsou jen děti a jako zvířata si dovolí jít jen tak daleko, jak je druhý pustí. Pěkná debata je na Rodičích a dětech od gymnazistky (Nezvládám výchovu nevlastního syna). Žena s nickem Joy pěkně popisuje, jak se s "cizími" dětmi vycházet dá, i když ony přicházejí na návštěvu k otci a jeho nové ženě naprosto zlajdačené a poštvané vlastní matkou...divím se, že otec (tvůj manžel nejspíš, jestli chápu dobře) děti nechce vidět...Inu, moje máma říká, že co do dětí vložíme, to ony nám vrátí...možná by se měl manžel zamyslet nad tím, co jim vlastně dával...(třeba u nás doma se dává podpora, láska, pochopení, žádné drahé dary, peníze atd....o staré členy naší rodiny se staráme doma až do jejich smrti. Je tedy pravda, že je to stáří bez vážných nemocí, to bychom se pak třeba ústavnímu ošetřování taky asi nevyhnuli.....ale moje bývalá tchyně dávala svému jedinému vymodlenému synovi hlavně: peníze, drahé dárky, věci....nedostal moc pohlazení, popovídání,pohoupání na kolenou...ale měl rukavičky z Tuzexu...mojí extchyni bude 60 , je to zatím čilá žena...a ona už si zažádala o domov důchodců....nejspíš jí došlo, co do svého syna vložila....a že se na něj ve stáří rozhodně spolehnout nemůže...)
Není tady
Holky myslím že tohle téma každá chápete jinak at už ze svých vlastních zkušeností nebo jen tak jak byste si to představovali vy sami být v takové situaci..Každá máte na to svůj názor a nikomu ho neberu ale jak už tu napsala myslím Kačka kdo to sám nezažil těžko může posoudit.Já osobně nemám v úmyslu mou situaci nějak měnit a budu si za tím stát!!!!Mám právo na své soukromí a rodinou pohodu,tak jako můj muž na své děti...a jak a kde s něni bude trávit víkend mě vůbec nezajíma...
Není tady
Andrejka:....no vždyť to píšu...co vyšleš, to se ti vrací...tak si hezky udržuj právo na své soukromí (mimochodem mám pocit, žes nechtěla slyšet různé názory, ale to, že ti haranti, tedy "cizí děti", jsou skutečně neskuteční a že ty děláš jen dobře)...takže udržuj si své soukromí a rodinnou pohodu tak, jak to děláš, ničemu, co se ti děje, se pak nediv a nemusíš sem ani snad psát....vždyť tebe přeci nezajímají cizí děti a to, jak s nimi bude tvůj muž trávit víkend...tak co? Nějak mi uniká, proč jsi sem vlastně psala.....co jsi vlastně chtěla....fakt to nevím...neozřejmila bys mi to?
Není tady
Andrejko - moje nevlastní sestra mohla za svým tátou kdykoli a navíc měla různá privilegia, protože se v ní viděl, zatímco já se s mámou mohla vídat jen u ní v práci, někde v parku, později u mě doma - "aby nebyly problémy". Nevlastní táta si prostě nepřál, abych jakýmkoli způsobem zasahovala do JEHO rodiny. Můžu tě ujistit, že tohle trauma si v sobě nesu dodnes, přestože jsem hóódně dávno dospělá. Ty to vidíš z hlediska svého dítěte a svého soukromí, které si nechceš nechat narušovat, ale myslím, že na těch dětech se podepíšeš (společně s jejich otcem samozřejmě) na celý život. Možná by to chtělo trošičku nadhledu - vždyť je nemáš doma pořád.
Není tady
Andrejka: A ještě něco - soudit jsem tě nechtěla a ani nechci. Jen jsem podobnou situaci zažila na příkladu vlastní matky a ta ji zvládla na jedničku s hvězdičkou (narozdíl od tebe a tvého manžela)....nechápu ty tvoje vykřičníky...že svou situaci nechceš měnit a budeš si za tím stát...a čtyři vykřičníky...copak tě někdo nutí to měnit?
Není tady
Nebudu s nikym polemizovat, ale manzelku a svagra byl nucen jejich otec podobnym zpusobem "odstranit" ze zivota. Nikomu nepreju nic podobneho. A ted po nekolika letech je videt, ze tim utrpel nejen vztah mezi tatou a detmi (viditelne a neoddiskutovatelne), ale i mezi tatou a jeho novou partnerkou... Ale kazdy ma asi co si zaslouzi (teda az na ty deti...). 
Není tady
Eva36 napsal(a):
Irenka21: Děti jsou jen děti a jako zvířata si dovolí jít jen tak daleko, jak je druhý pustí. Pěkná debata je na Rodičích a dětech od gymnazistky (Nezvládám výchovu nevlastního syna). Žena s nickem Joy pěkně popisuje, jak se s "cizími" dětmi vycházet dá, i když ony přicházejí na návštěvu k otci a jeho nové ženě naprosto zlajdačené a poštvané vlastní matkou...divím se, že otec (tvůj manžel nejspíš, jestli chápu dobře) děti nechce vidět...Inu, moje máma říká, že co do dětí vložíme, to ony nám vrátí...možná by se měl manžel zamyslet nad tím, co jim vlastně dával...(třeba u nás doma se dává podpora, láska, pochopení, žádné drahé dary, peníze atd....o staré členy naší rodiny se staráme doma až do jejich smrti. Je tedy pravda, že je to stáří bez vážných nemocí, to bychom se pak třeba ústavnímu ošetřování taky asi nevyhnuli.....ale moje bývalá tchyně dávala svému jedinému vymodlenému synovi hlavně: peníze, drahé dárky, věci....nedostal moc pohlazení, popovídání,pohoupání na kolenou...ale měl rukavičky z Tuzexu...mojí extchyni bude 60 , je to zatím čilá žena...a ona už si zažádala o domov důchodců....nejspíš jí došlo, co do svého syna vložila....a že se na něj ve stáří rozhodně spolehnout nemůže...)
Tyhle byly moc zpracované od své maminky, dobrá vůle musí být na všech stranách.
Není tady
Andrejka napsal(a):
...a proč?manžel má z bývalého manželství spoustu dluhů,které si udělal společně s bývalou...dále jim nechal po rozvodu veškeré vybavení bytu v hodnotě cca200tis.Teoreticky ke mě přišel s jednou taškou a nehledě na to že my budem spolu ještě ty jejich dluhy platit pěknou řádku let......
Mila Andrejko, clovek nekdy zasne nad tim, co dokazi lide....mam takovy pocit, ze tata tveho syna-predpokladam, ze neni manzela...se na nej vykaslal a ty nemuzes unest, ze by se jiny tata ke svym povinnostem postavil celem. Umim se zcela do tve situace vzit, protoze se ve stejne nachazim, jenom s tim rozdilem, ze je detem 12 a 14 let.Nedokazu si predstavit, ze bych manzelovi zakazala je vodit k nam domu. Neni to pro me vubec lehke, ale brat detem umyslne tatu jenom proto, ze si nadelali rodice dluhy, to je primitivni...zkousela ses nekdy vzit do tech deti?? Ono je mnohem tezsi si ziskat jejich lasku nez je nenavidet jenom proto, ze jejich tata musi platit dluhy. Vzdyt je to jeho chyba ne tech deti..mozna bys mela hledat radu u odborniku. Promluvit si s psychologem, abys vse taky videla z jine pozice. Neber to nejak zle, vim, ze kdybych byla mladsi, asi bych to videla jinak, ale bohuzel mluvi ze me letita zkusenost s detmi, kolikrat zasnu nad tim, jak svou nynejsi situaci zvladam a pritom to mam asi mnohem tezsi nez ty...
Není tady
Irenka21: třeba jednou dospějou a za tátou přijdou. To se stalo mému tátovi vlastně taky - syn za ním přišel, když mu bylo přes 30 (v době rozvodu mu bylo asi 14, maminka s babičkou taky čile "pracovaly"...přes dvacet roků mu trvalo, než si uvědomil, že nemusí nutně být pravda tam, kde ji hlásají tyhle dvě dámy...)
Není tady
Jay: ahoj, Jay. Omlouvám se ti za pomotání nicku a ještě jednou - jsi fajn ženská. Kdyby bylo takových víc, je asi taky víc dětí, které i přes rozvod mají k tátovi vztah. 
Není tady
Vlaďka napsal(a):
Víš Heleno, to je strašně těžké pro obě strany. Manžel měl taky syna, brali jsme si ho jak to šlo, třeba i v týdnu. Když se nám narodili dva kluci, prostě to byli bráchové. Je fakt, že jsme platili jejich novomanželskou půjčku 13 let a manžel si vzal jen obývací stěnu a sedačku. To se mi teda taky zajídalo. Na vánoce se klukovi kupovaly dražší hračky, protože je chudák sám a naše děti ostrouhaly. To, že jeho máma měla každou chvíli chlapa jen dokud mu nedošly peníze, to se neřešilo. Já jsem se manželova syna ještě jako blbec většinou zastala, pomáhala mu s učením. A víš jak se nám odvděčil? Už jsem to tu někde psala, začal krást, nám vykradl byt, věci prodal, takže jsme si je museli v zastavárně koupit zpátky... Teď na něj platíme do diagnosťáku - a co by mě nenapadlo - na prázdniny dostal dovolenku. Asi to bude znít dost hnusně, ale pokud ho už nikdy neuvidím, budu jenom ráda a podle mě bohužel za chvíli skončí stejně v base. Je mi líto, ale to je život. Každá se s tím musíme nějak vypořádat.
Vladko, mas spatnou zkusenost, krast mohou i nase vlastni deti, ne jenom ty od taty...ale to prece nemuzeme vedet, kdyz se narodi...jinak si myslim, ze by deti mely dostavat rovnym dilem, nez jeden vic a jeden mene...to pak nedela dobrotu...je mi lito, ze to takhle dopadlo, ale takovy je zivot...
Není tady
Nivapa napsal(a):
Ahoj holky, už pár dnů nakukuju na tyhle stránky a pročítám si co tady kdo má za problém, ale zatím jsem ještě na nic nereagovala, ale dneska bohužel musím, protože to, co tady napsala Andrejka je podle mého opravdu čistý hnus, zlobte se na mě jak chcete (hlavně se to asi dotkne Andrejky). Všechno, nebo víceméně většina přístupů záleží na ženě.....to, jak se bude partner chovat ke svým dětem z předchozího vztahu, ke své bývalé ženě, ke své rodině a okolí je dá se říct přímo úměrné tomu, jak ho směřuje ta daná žena! Sama jsem rozvedená a s bývalým manželem máme jedno dítě, BM žije nyní ve vztahu s přítelkyní a mají spolu chlapečka (1,5).
Po rozvodu samozřejmě nebylo vše růžové a my s BM si neměli co říct, ale nikdy jsem nepopichovala dceru proti němu a naopak. Když si BM našel přítelkyni, tak začal dceru tochu zanedbávat a tak jsem mu pohrozila, že pokud si ji nebude brát pravidelně, tak raději vůbec, že ji nenechám trápit. Manžel si ji tedy začal brát a pomalu ji seznamovat s novou přítelkyní. Samozřejmě že dcera zpočátku reagovala negativně, měla 9 let a byla z toho všeho zmatená, ale byla jsem to já, kdo ji vysvětlil, že se v lásce k ní nic nezměnilo a že ji máme oba pořád stejně rádi, jen se po naších bocích objeví noví partneři a tak se stalo, že dcera viděla, že jeho nová partnerka není konkurence, ale vlastně skvělá kamarádka a našli si k sobě cestu, samozřejmě taky hlavně zásluhou té slečny....a to je k tobě Andrejko, byla to zásluhá té ženy, že si dokázala najít cestu k cizímu dítěti, k naší dceři a to sama děti ještě neměla, nezměnilo se to ani po narození jejich společného syna! Dcera má prostě dva domovy! S přítelkyní mého BM si rozumí, svěřuje se jí stejně se svými bolístkami raději než svému tatínkovi, protože si k ní ta druhá žena našla cestu. Já když potřebuji řešit něco ohledně dcery, tak se domlouvám víceméně s přítelkyní mého BM, než s ním, přece jen jsme jen ženské a praktické věci nám jdou lépe
Bere ji jako náhradní mamku a já jsem za to strašně moc ráda, teď vím, že kdyby se se mnou něco stalo, tak je v těch nejlepších rukou a nemusím se bát, že by mé dítě bylo někde odstrčené a nechtěné..... Je to prostě jen na tobě Andrejko, věděla jsi, že má děti a nepomůžou výmluvy, že jste se na něčem s manželem domluvili před svatbou, svoje vlastní děti milující rodič, ať už matka nebo otec neopustí, i kdyby na to přísahal!!!!!! Když jsem četla tvůj příspěvek, tak jsem měla slzy v očích a vztek v srdci, vztek na tebe a slzy nad dětmi
Teda klobouk dolu...super, super, super!!!!! A takhle by to melo byt. Tohle je umeni, rict svym vlastnim detem, ze ta zenska, ktera zije s jejich tatou nemusi byt vubec spatna a pokud to uslysi od vlastni mamy a partnerka -manzelka jejich taty toho pozitivne vyuzije, nemusi deti rozvodama tolik trpet...
Není tady
Jednoznačně, chyba je hlavně na straně manžela. (dala jsem mu nové jméno "TEN, CO SE BOJÍ EXMANŽELKY" ) Tam je jasný problém. Spíše bych se Andrejky optala, co jí při takovém muži drží ?
Není tady
Frigo napsal(a):
Nezlobte se na mně, ale z toho co tady čtu, by většina měla mít
Nechápu, proč Andreu odsuzujete. Prostě se domluvili na nějakém pravidle ještě před svatbou, důvody takového jejího rozhodnutí neznáme, ale je to JEJÍ rozhodnutí a on s tím souhlasil ! Nemůže nikdo po ní chtít, aby se čas od času starala o jí cizí děti. Proč by se měla jednou za 14 dní trápit s třeba BM naočkovanými dětmi ???
Aby se zalíbila chlapovi ? To je pěkná kravina. On věděl do čeho jde.
Nějak si teď nevybavuji, kdo tu psal, že se se domluvili, že byt bude napsaný na manželku, aby to děti z předchozího manželství případně nezdědily. To absolutně nestačí ! Musí být rozděleno společné jmění manželů s dovětkem, že co si od teď každý pořídí, je výhradně jeho.
Nikdo ji prece nenakazuje, ze se musi starat o cizi deti...jen at se stara tata...ale jde o to, ze nechce, aby jeho deti k nim chodily...jako by byly prasivi...nechapu to...kdyby muj manzel rekl svym detem, ze mu jeho manzelka zakazala, aby je k nam vodil, asi bych se propadla hanbou!!
Není tady
Andrejko, pořád nad tím dumám, co ti vlastně na stávající situaci nevyhovuje. Pochopila jsem to tak, že ty si stojíš na svém a partner to respektuje. A mám dojem, že ty bys chtěla, aby nejen dodržoval, na čem jste se dohodli, ale aby to dělal rád. Aby tvé stanovisko nejen respektoval, ale i zastával. To se mi jeví jako docela velká potíž...
Lidé se mění a třeba se ti za nějakou dobu bude zdát přijatelná dohoda "děti můžou být jeden víkend v měsíci u nás, pokud budou dodržena tato pravidla", případně "ráda s tebou a všemi dětmi vyrazím jednou za čas na výlet". Někdy je docela těžké rozeznat, kdy o něco opravdu stojíme a kdy tvrdohlavě hájíme pozice, které nám už vlastně nevyhovují.
Eva36 napsal(a):
nána: vždyť to říkám...tvůj přítel je slaboch...nedá se s ním domluvit, že on bude alespoň mlčet, když už se tě nechce zastat? Že by ses pak mohla ohradit ty. Nemyslím nějak hnusně, ale tak normálně, že tohle sice maminka říká, ale že ty jí žádáš, aby takové věci u vás nevypouštěla z huby (pardon, jistě že z úst)....asi jí máma vnukla tu svou nenávist vůči tobě. Některý ženský jsou fakt krávy. .... tvůj přítel není "milující" tatínek. Ten by si totiž dcerku "srovnal" (ne zle, laskavě, ale důsledně). Tvůj přítel je hlavně "muž-slaboch"...to přeci nejde říct jen, že teta není žádná mumie...já bych si jí vzala "do parády" v klidu doma a vysvětlila jí, že nejen že teta není mumie, ale taky že tu tetu mám rád a že i tebe, dcero, mám rád, není nutné na tetu žárlit...a taky bych dodala, že matka ne vždy musí mít pravdu....jenže jak říkám, chlap radši dítěti vysvětluje násobení desetinným číslem než vztahy....
naprosto souhlasim:)
Není tady
vera1 napsal(a):
Evo36, přesně tak...mohla bych psát romány o BM mého přítele, ale myslím si, že by těžko někdo uvěřil, nakonec každá z nás tady má nějaký svůj "šílený" příběh. Důležité je ale řešit postoj vašeho současného partnera. Mně třeba doběla rozpálí věta mého přítele: já se s NÍ nechci hádat, to nemá cenu". Bohužel na tuhle větu doplácí jeho děti, moje děti a já a ve finále i on samotný. Navíc, pokud se jedná o KOHOKOLI JINÉHO, je ochotný "bít" se za svou pravdu ostošest. V čemkoli. Tak proč si sakra ti chlapi neprosadí svoje názory i v případě BM??? Odpovím si sama: protože si myslí, že pštrosí politikou dosáhnou klidu. Pro daný okamžik, kdy by se mělo něco řešit a tím pádem neřeší, jistě ano....ale do budoucna???? Sto jiných problémů, které by nevznikly, kdyby řekl své BM, že "takhle teda ne...atd."
No...a proč s takovými slabochy žijeme? Protože jinak jsou přece úžasní, ne???:-)))))
Vis, Verus, my se zname skoro osobne a docela dlouhou dobu. Myslim, ze jsi to tady napsala zcela presne...PSTROSI POLITIKA to opravdu sedi...ja jsem taky kolikrat tomu memu rikala, proc si tohle nebo tamto necha libit??? Nakonec mi nezbylo nic jineho, nez jeho BM zavolat sama...handikepovana jazykem jsem ji vysvetlila, ze i my, stejne jako ona, mame pravo na vlastni zivot a ze i ona musi respektovat nas volny cas a ne, kdykoliv si vzpomene, nam poslat deti. Stalo se nam, ze byl domluven termin na prazdniny...3 tydny u mamy a tri u taty...moje dcera byla 5 tydnu v CR. A deti prisly na pravidelny vikend. Ja jsem to nechapala. A mama mela dovolenou, ale deti poslala k tatovi.Tak jsem ji zavolala a rikam ji, co to ma jako znamenat? Jestli teda az deti budou tri tydny u nas, je mam taky na vikend, kterej ma normalne matka, poslat k ni...tvarila se skoro nechapave..rikala, ze se nejsou s tatou schopni domluvit, opet lhala, ale je i pravda, ze ten muj ma problem se s ni normalne domluvit...jakoby se bal problemu....a to je problem chlapu, jsou silni tam, kde to kolikrat neni potreba...
Není tady
Andrejko mám pocit že jsi ještě hodně hloupá a nezkušená.Proč tady vůbec píšeš? Trváš si na svém a názory tě nezajímají tak proč?!! Aby jsi slyšela že cizí děti jsou smradi nevychovaní a halvně Ti od bývalých manželů? Nebo co vlastně tady chceš? Jasně, aby manžel se vybod na své děti a staral se o tvé (pouze tvé) dítě?!!!!! To Ti připadá jako úroveň jo? Muset si je vodit někde aby tě náhodou neuřkly nebo co? Myslím, že jsi hodně omezená, a tvůj syn to jednou může poznat taky.
Není tady
Leila napsal(a):
Andreo, svůj příspěvek jsi nazvala "Cizí děti..."
Už to, jak jsi to téma nazvala, o mnohém vypovídá.
To nejsou cizí děti, to jsou děti tvého partnera!!! Proboha- jak můžeš napsat CIZÍ DĚTI!!!
ja nazyvam deti manzela "moje holandske deti"
Není tady
misulinka21 napsal(a):
Ahojky,nevím, co k té vaší debatě ještě dodat. Naši se rozvedli a já kvůli té tátově nové o tátu skoro přišla. Ona si do nového vztahu přivedla své 2 děti a ty preferovala. No a o mne a sestru nestála. Jo, jen občas se přijet na tátu podívat,ale hlavně ne na dlouho a hlavně nic nepotřebovat. Můj vztah s tátou šel do háje. Jsem na něho naštvaná, že si v tom neuměl udělat pořádek. A to je to, co by měl muž Andrejky rozhodně udělat. Já sama jsem si vzala muže, který má z 1. manželství - teď už 11 letou dceru. A nikdy bych nedovolila, aby kvůli mně (i když rozvod nebyl kvůli mně) přišla o tátu. Taky z ní nejsem nadšená. Stejně jako Andrejky muž, si ten můj do "nového" života moc věcí nepřinesl, a taky jsme dlouho spláceli "jejich" dluhy. Ale věděla jsem do čeho jdu a rozhodně nedovolím, aby se s dcerou stýkal jinde, ona má na něj stejné právo tak jako naše děti. Jediným rozdílem u nás je, že můj muž si ty hranice hned ze začátku vymezil. Nebudeme NIKDY kupovat jedněm nic na úkor druhým. Děti dostávají dárky, na které máme a tak, aby to bylo spravedlivé. Také jsem na MD a peněz moc nemáme. Alimenty jsme nechali vyměřit soudně, aby to bylo - doufám, tak jak má být. Jeho bývalá má nového přítele a o peníze rozhodně nouzi nemají. Takže manželova nejstarší rozhodně nouzí netrpí. Chápu Andrejku a věřím, že pro svůj názor má opodstatněné důvody. Já bych to tak ale dělat nemohla. Dcera k nám jezdí už od začátku a já ji mám ráda. Je rozmazlená a jen tak něco nejí - ale když přijede 1xměsíčně, tak se to dá v pohodě zvládnout. Naše starší se na ni vždy hrozně moc těší. Nemyslím, že kdyby se (a to jí jistě nepřeji) dostala Andrejka do podobné situace, že by si její muž našel novou partnerku a ta jejího syna nechtěla ve svém životě a tak by na svého syna v podstatě neměl vůbec čas, tak že by z toho byla Andrejka nadšená. Jak si může svého muže vážit za to, že VLASTNÍ děti takhle zazdil. Že jim není tátou, alespoň v těch mezích, které po rozvodu nastaly? Já si naopak svého muže vážím, že se o dceru zajímá a snaží se. A podporuji ho v tom. Kdyby však dceruška z táty tahala jen peníze a zde se nechovala slušně atd., tak by k nám nesměla. Ale podotýkám jen v tomto případě!
Děti si přeci nemůžou narodíl od nás vybrat!
Nevím, takhle to cítím já. Tak se nezlobte.
P.S: Po tátovi se mi pořád stýská, a to je to už 15 let. Teď tam sem tam zajedu na kávu, ale už NIKDY to nebude ono!!!!
Napsala jsi to moc hezky!!!
Není tady
Doposud jsem pouze reagovala na nektere prispevky...chtela jsem jeste sdelit muj nazor a muj postoj...da se pochopit postoj Andrey, ale pouze prave z toho jejiho pohledu. Me by se take vic libil zivot bez manzelovo deti, proc to nerict? Usetrila bych se tolika starosti a kolikrat i bolesti. Jenze jednou jsem do toho vztahu sla a ted se s tim musim vyrovnat.
Na druhou stranu musim rict, ze jsem tem detem skoro i zavidela, jakeho maji tatu, protoze moji byvali partneri, se kterymi mam 3deti-2 dospele a jednu 15letou, se na svoje deti uplne vykaslali. Manzel dela pro deti maximum a myslim, ze ted si ziskava s mou pomoci i jejich respekt. Se synem chodi na ryby a syn se tesi, az pujdu taky...Loni jsme taky byli na rybach byla to nejaka soutez a letos se opakuje:-)
V tomto vztahu me spis zarazi fakt, ze jeho deti k tatovi nechovaji uctu a ze vse berou hrozne samozrejme. Musela jsem jim kolikrat vysvetlit, ze to neni tak normalni,ze se o ne tata stara. Ze v jinych rodinach to tak nefunguje a ze by si mely taty vazit. Taky jsme tady meli problem typu, ze jeho deti nemusely nic a moje dcera ma povinnosti. I ji jsem musela vysvetlovat, ze je to neco jineho. Ze jsou u nas na navsteve a ze kdyby ona sla k tatovi na navstevu, tak by u nej nemusela uklizet. Deti to museji videt z vice pohledu, aby se nad tim dokazaly samy zamyslet. Nepripada mi uloha, abych mou dceru stvala proti manzelovi, aby ho videla ve spatnym svetle, kdyz jeho deti nemusi a ona ano. Resime to tim, ze pokud jsou tady manzelovo deti, bud se podileji na nadobi a drobnem uklidu vsechny deti, nebo to proste delame s manzelem sami. On za sve deti a ja za svou dceru. Snazim se jim vsem ukazat, ze ani pro nas to neni jednoduche...vzdycky jim rikam, ze jsem jina nez jejich matka, ze jejich mama je ta nejlepsi, i kdyz treba neni, ale pro ne ano, ale jednou jsou tady, tak museji dodrzovat nase pravidla. A take jsem jim rekla, ze kdyby moje dcera sla k nim na navstevu, ze musi stejne tak poslouchat jejich matku. Myslim, ze jenom dobrymi argumenty se daji problemy v rodine resit.
Asi bych opravdu nedokazala byt macecha v tom pravem slova smyslu...
Není tady
To Jay: Díky. To co psala Andrejka mi prostě bylo tak nějak proti srsti. Manželova dcera je jedináček a tak to s ní u nás, kde je dětí více, nemáme moc jednoduché. Doma usíná u TV, máma ani neví na co kouká a to tady prostě nejde.Máme jen 2 pokoje a tak se tu holt musí dodržovat jiná pravidla. V noci kojím atd., takže musí slečna ve 21.hod do postele, abychom i my měli večer chvíli klid. Zkraje to ale bylo dost náročné, ale pokud má někdo rád děti všeobecně, tak si najde cestu i k tomu tzv. "Cizímu dítěti". Jde o to, jen chtít. Ale určitě tam musí být VELMI velká podpora od druhého partnera - otce. Občas to chce pevné nervy - snažíme se vyhýbat zbytečným sporům a hádkám - o náschválech vůbec nemluvím. Aby vztahy mezi bývalými manželi co nejméně narušili vztah k dětem. Vždycky se taky všechno úplně nepodaří, jak bychom chtěli. Ale snažíme se! Taky tu vše probíráme a vysvětlujeme s tím, že je ta nejstarší pořád tátova první a vždy bude, ale tady je nás více a tak se o tátu musí podělit. Nevím na kolik je Andrejka zkušená, ale asi ještě ne tolik, jak by bylo potřeba. Podle mne si vůbec neuvědomila, co to znamená mít za muže nebo přítele chlapa se "závazkem či závazky". Nejsou to "cizí děti", jsou to děti jejího muže. Pořád jsou v pokrevním vztahu. Cizí jsou děti sousedů!!!! Ale chce-li tak žít, ať žije - je to jen a jen její (jejich) život a oni sami jistě jednou poznají, zda jejich volba byla nebo nebyla správná. Rozhodně by to bylo bez "těch závazků" jednodušší, ale ta volba byla naší volbou - ne těch dětí. Ty si to přeci nevybraly - přišly o rodinu, jak ji znaly, a to je pro ně jistě velmi těžké, tak proč je ještě trestat? Vážně to nechápu 
Není tady
Já se tu nechci vyjadřovat k Andrejce, nečetla jsem celou diskusi, natož abych opravdu mohla vědět jak to u nich doma chodí. Ale velice se mi líbila reakce DANY moderátorky. Možná je to opravdu pěkná mrcha, možná se takto dohodli od samého začátku s manželem, že domů ji je vodit nebude a on si je vůbec nebere, tak je slaboch a hulvát on. Možná si je bere, ale ne k ní domů (třeba k prarodičům), ale prostě to byla dohoda a když na ní přistoupil, tak je to i jeho rozhodnutí. A možná to mohlo být tak, že ona s tím nejdříve souhlasila, ale protože to neklapalo a soužití nebylo možné, vydupala si tyto podmínky pro sebe. Né vždy je to tak jednoduché, viz právě gymnazistka a její příběh, takže takovým ženám, u nichž manžel není ochoten kompromisu a dohody, se ani nedivím, že takto postupují. Těžko soudit. Já osobně jsem po letech marného snažení o únosné soužití o víkendech nebyla až tak radikální, přeci jenom jsem nechtěla být až taková mrcha a byť byl byt můj, tak jsem to řešila tak, že většinou byli v mém bytě a odjela jsem já. Nastali samozřejmě situace, kdy jsem potřebovala pracovat, takže jsem je poslala k prarodičům. On je velký rozdíl zakázat otcovi s dětmi styk úplně, nebo se na styku sama neúčastnit. Opravdu to není moje dítě a opravdu si nemusím ničit nervy, když ho otec nehodlá vychovávat a mě mojí snahu také maří. Ono se lehce říká všem moralistkám, že jsem si ho s tím brala, ale bohužel, taky jsem si ho brala s tím, že sliboval, jak bude o syna dbát a jak ho bude vychovávat, což se opravdu nestalo.
Není tady
misulinka21 napsal(a):
To Jay: Díky. To co psala Andrejka mi prostě bylo tak nějak proti srsti. Manželova dcera je jedináček a tak to s ní u nás, kde je dětí více, nemáme moc jednoduché. Doma usíná u TV, máma ani neví na co kouká a to tady prostě nejde.Máme jen 2 pokoje a tak se tu holt musí dodržovat jiná pravidla. V noci kojím atd., takže musí slečna ve 21.hod do postele, abychom i my měli večer chvíli klid. Zkraje to ale bylo dost náročné, ale pokud má někdo rád děti všeobecně, tak si najde cestu i k tomu tzv. "Cizímu dítěti". Jde o to, jen chtít. Ale určitě tam musí být VELMI velká podpora od druhého partnera - otce. Občas to chce pevné nervy - snažíme se vyhýbat zbytečným sporům a hádkám - o náschválech vůbec nemluvím. Aby vztahy mezi bývalými manželi co nejméně narušili vztah k dětem. Vždycky se taky všechno úplně nepodaří, jak bychom chtěli. Ale snažíme se! Taky tu vše probíráme a vysvětlujeme s tím, že je ta nejstarší pořád tátova první a vždy bude, ale tady je nás více a tak se o tátu musí podělit. Nevím na kolik je Andrejka zkušená, ale asi ještě ne tolik, jak by bylo potřeba. Podle mne si vůbec neuvědomila, co to znamená mít za muže nebo přítele chlapa se "závazkem či závazky". Nejsou to "cizí děti", jsou to děti jejího muže. Pořád jsou v pokrevním vztahu. Cizí jsou děti sousedů!!!! Ale chce-li tak žít, ať žije - je to jen a jen její (jejich) život a oni sami jistě jednou poznají, zda jejich volba byla nebo nebyla správná. Rozhodně by to bylo bez "těch závazků" jednodušší, ale ta volba byla naší volbou - ne těch dětí. Ty si to přeci nevybraly - přišly o rodinu, jak ji znaly, a to je pro ně jistě velmi těžké, tak proč je ještě trestat? Vážně to nechápu
U nas je to zrovna tak, jak pises...taky deti usinaji u televize a u nas tedy musi ve 23h do postele...nemusi hned jit spat, ale do pokoje. Nemaji tam televizi a moje dcera ano. Samozrejme, ze se nesmi divat, kdyz jsou tady jeho deti a zase prislo vysvetlovani, jake by to bylo ji, kdyby to bylo obracene..proste porad dokola, ale verim tomu, ze to jednou ovoce prinese:-))) Kdyz byla moje dcera na prazdninach, ani se me nezeptaly, zda by nemohly byt u ni v pokoji...zacaly respektovat i jeji soukromi...deti mezi sebou problemy nemaji, i kdyz jsou opravdu odlisne...manzelova dcera je typ Gothic a moje se rada obleka, lici a dba na sebe, proste pravy opak...
Není tady
Radka1 napsal(a):
Já se tu nechci vyjadřovat k Andrejce, nečetla jsem celou diskusi, natož abych opravdu mohla vědět jak to u nich doma chodí. Ale velice se mi líbila reakce DANY moderátorky. Možná je to opravdu pěkná mrcha, možná se takto dohodli od samého začátku s manželem, že domů ji je vodit nebude a on si je vůbec nebere, tak je slaboch a hulvát on. Možná si je bere, ale ne k ní domů (třeba k prarodičům), ale prostě to byla dohoda a když na ní přistoupil, tak je to i jeho rozhodnutí. A možná to mohlo být tak, že ona s tím nejdříve souhlasila, ale protože to neklapalo a soužití nebylo možné, vydupala si tyto podmínky pro sebe. Né vždy je to tak jednoduché, viz právě gymnazistka a její příběh, takže takovým ženám, u nichž manžel není ochoten kompromisu a dohody, se ani nedivím, že takto postupují. Těžko soudit. Já osobně jsem po letech marného snažení o únosné soužití o víkendech nebyla až tak radikální, přeci jenom jsem nechtěla být až taková mrcha a byť byl byt můj, tak jsem to řešila tak, že většinou byli v mém bytě a odjela jsem já. Nastali samozřejmě situace, kdy jsem potřebovala pracovat, takže jsem je poslala k prarodičům. On je velký rozdíl zakázat otcovi s dětmi styk úplně, nebo se na styku sama neúčastnit. Opravdu to není moje dítě a opravdu si nemusím ničit nervy, když ho otec nehodlá vychovávat a mě mojí snahu také maří. Ono se lehce říká všem moralistkám, že jsem si ho s tím brala, ale bohužel, taky jsem si ho brala s tím, že sliboval, jak bude o syna dbát a jak ho bude vychovávat, což se opravdu nestalo.
Radko, ono je to vicemene o tech chlapech...zalezi na chlapovi, jak se k tomu postavi a jake ma kvality, bohuzel...ja to taky mela a mam tezke, ale taky trvam na tom, ze se tady budou dodrzovat pravidla, na kterych jsme se dohodli a pokud je nemini deti dodrzovat, musi zustat s maminkou...ale nasim detem se tady libi a to je myslim uspech meho (naseho) snazeni...
Upravil(a) Jay (14. 8. 2006 21:07)
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.