|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Ještě k tomu chci dodat, že odpovědnost za to, že jeho děti se s ním budou moci v pohodě stýkat, nese otec a je tedy především on bezcharakterní bačkora, když to takto strpí.
Není tady
Eva36 napsal(a):
Frigo: A kdo, myslíš, zavinil, že Andrejka platí cizí dluhy? ... ty děti asi ne...
otec a matka, tak by je taky tak měli platit, pokud to nedělají, tak tatínek přispívá nadstandart, aby si Fatima nemyslela, že jsou to chudáci.
mám přítelkyni,která žije z ruky do huby jenom proto, že její manžel chce svým dětem z prvního manželství ukázat, jak je skvělej, to je kino, na pohár, koupí kredit, dá penízky na botičky a pak přijde domů a říká, to je večeře? To neumíš nakoupit? a když mu řekne, za co, tys peníze utratil a já už nemám, tak na ní řve, že to se s ní nemusel ženit. Když chci, abychom si jednou za půl roku šli někam sednout, musím to dát na termín, kdy mám svátek a narozeniny, abych jí to mohla zaplatit. Dopředu říkám, že dárek nechci, protože pak bych jí musela taky kupovat a já nemám žádný nápady. Když má narozeniny ona, hodím se jako marod, aby přišla k nám a nemusela za mě nikde platit, protože mi to chce vrátit. Jenže děti jsou chudinky a ona povinnna chodit třeba v trenkách, aby ukázala, jak charakterní umí být, že?
Není tady
Andrejka napsal(a):
Ahojky holky,rozhodla jsem se vám napsat a to proto,že třeba některá z vás prožívá podobnou situaci jako já nebo mi některá dokážete aspon trošku poradit jak z této ošemetné situace ven...Tak asi bych mela začít tím že jsem rok vdaná,s manželem jsme spolu prvně 2roky žili a pak se rozhodli vzít.Manžel má z prvního vztahu 2 děti.No,a tady je to moje trápení...před svadbou jsme se z manželem dohodli že nám děti nikterak nebudou zasahovat do naší rodiny,nechtěla jsem aby mi je vodil domů ani jinak abych se musela podílet na jejich zaopatření,nepočitaje samozřejmně výživné,to platíme pravidelně a včas.Ale tím to pro mě hasne,nechci s němi nikam jezdit ani se o ně starat...a proč?manžel má z bývalého manželství spoustu dluhů,které si udělal společně s bývalou...dále jim nechal po rozvodu veškeré vybavení bytu v hodnotě cca200tis.Teoreticky ke mě přišel s jednou taškou a nehledě na to že my budem spolu ještě ty jejich dluhy platit pěknou řádku let.Ipřesto všechno jsem si ho vzala a chci s ním žít,už jsem se se vžím smířila a snažím se šetřit aby jsme co nejvíce poplatili...nehledě na to že musím mému 4letému synovy odepírat spoustu věcí...Ale nemohu se nikdy smířit s tím že mi sem chce táhat ty děcka,strašně já nesnáším,mám proti nim úplnou averzi...a nemohu s tím nic dělat!!Vytáčí mě že oni maj všechno,drahé hračky a oblečení..a můj syn nic..jsou rozmazlení,drzí,člověk jim nic nezmí říct..a to maj teprve 6 a 8 let.Z mého pohledu prostě smradi...manžel to říká taky ale jak je s němi tak by se....už dokonce nechci jezdit ani k jeho rodičům když si je bere....Nevím jestli jsem moje pocity trochu vysvětlila,ale třeba mě někdo pochopíte....My se jinak s mužem k vůli ničemu nikdy nehádáme,jen tohle téma...zatím jsem si skoro vždy prosadila svou a děcka mi sem nevodil,ale mám strach do budoucna...chceme si brát hypotéku na byt,mít druhé dítě a mám obavy aby se nám manželství nerozpadlo a já nezůstala sama se dvěma dětmi a s hypotékou na krku.....
ANDEJKO, TOHLE SI MYSLIM PSALA TY V RUBRICE"HLEDAM KAMARADKU" TAK SE ZKUS ZEPTAT JAK TO MLADA PANI,KTERA BY SE S TEBOU RADA KAMARADILA DELA 
))))
Ne nespletla, je mi vážně 26 teda ještě chvilku bude. Ten druhý synek není můj, ale bydlí s námi je v péči otce, už jsem si tak zvykla, že ho prostě beru za svého a tak nějak zapomínám říct, že jsem ho neporodila a lidi se pak strašně diví, že mám už tak velké dítko:-). Ale je moc hodnej a vycházíme spolu moc dobře, ikdyž ta puberta s ním někdy pěkně hází:-)
Jo a moc díky za tipy, tam jsme ještě nebyli a věřím tomu, že hlavně klukům by se tam moc líbilo, no zkouknu to ještě i na internetu jestli tam mají nějaký program, toho westernového městečka. Prcek naštěstí šel dnes brzo spát, tak jsem všechno pouklízela tak mám teď na sebe trochu času, tak si to musím užít, protože ráno nastane novej kolotoč:-( taky přeju moc hezký víkend
)Není tady
Andrejko, poslala jsem ti zprávu.
Není tady
Fatima napsal(a):
Dana napsala: "A řekněte mi, kde jste přišli na to, že její manžel bude víc otcem jen díky tomu, že budou děti smět do jeho bytu. Proč děláte s těch dětí chudinky, otce snad vídají, mají prarodiče, finančně jsou zabezpečené, ale jsou to ubožátka, protože nedělají nepořádej, který Andrejka bude uklízet?"
Milá Dano, pokud se domníváš, že děcku stačí vidět otce jednou za čtrnáct dní na pár hodin někde v parku, v restauraci, na návštěvě u babičky, tak se tvému názoru nedivím.
Dle mého názory by měly být děti součástí života otce v maximální míře, i když dojde k rozvodu a měly by se plně integrovat do jeho života, jiank je to táta na baterky, který koupí blbost jednou za čas při společném výletu a žádný bližší vztah mezi dětmi nenastane.
nevím, mně přijde normální starat se i o děti přátel, vařit jim, klidně po nich uklízet, takže u dětí mého vlastního muže o tom nemůže být pochyb.
Jestli Dano nedokážeš pochopit, jaký je rozdíl mezi tím, když jsou děti přijímány novým partnerem otce, když za ním kdykoliv mohou docházet k němu domů, když s ním spolčně tráví prázdniny a mezi tím, když jednou za čas spolu jdou na pár hodin někam ven či k prarodičům, tak pak asi nemáš nejmenší ponětí o potřebách dítěte a jeho právech na OBA rodiče.
Milá Fatimo, děti budou u své matky, pak půjdou k otci, matka si odpočine, otec se ukáže, jak skvělým je otcem, Andrejka bude matkou jednomu, dva víkendy třem dětem , pak třeba i třikrát v týdnu....
Možná by jsi měla číst pořádně příspěvky, psala jsem, že ke mě chodí kamarádi mých dětí, že někdy ani nevím, kolik mám dělat večeří. Jenomže já jsem spokojená, mám milujícího manžela, pomáhá mi, nosí peníze , respektuje moje názory a hlavně, dodrží, co mi slíbí. A hlavně, dělám to, že JÁ CHCI.
Nikdo mě nenutí a nikdo nemění mou povahu. Urážíte tady Andrejku , přesto ji ani neznáte, nemáte ani tušení, jaká je u nich situace a atmosféra. Je spousta otců, kteří se stýkají se svými dětmi na neutrální půdě a přesto mají pěkné vztahy. Jsou taky děti, kteří svého otce vidí ještě méně, než tyhle, třeba manžel dělá v dopravní firmě, řidiči kamionů jedou domů jednou na tři týdny, máme tady spoustu doktorů, kteří mají rodiny jinde a bydlí tady na ubytovně. Respektuji právo dítěte na otce, jenom je mi jasné, že po rozvodu je ten styk menší, pokud nechtějí rodiče dětem ubližovat, nechť se snaží taky něco řešit ještě v manželství, jsme na špici v rozvodovosti, a není to určitě jenom proto, že máme větší počet hajzlíků. Teď už je tady další osoba. Já netleskám , jenom se snažím pochopit , snažím se neodsuzovat a nikoho nenapadat. Jenom Andrejka ví, na co je připravená. A jenom říkám, že nikdo nemá právo ji k něčemu nutit, pokud sama nechce. Prostě to tak cítí.
Není tady
Fatima napsal(a):
Dana napsal(a):
Fatima napsal(a):
Ale dano copak necháopeš, že svým rozhodnutím Andrea bere dětem tátu? protože mu dává najevo, že jeho děti jsou pro ni nežádoucí? Protože jim neumožní trávit s otcem třeba celý víkend? Společnou dovolenou?
a že si vzala chlapa, který, jak Andrea tvrdí, platí dluhy za bývalou ženu, která neplatí nic... no to snad věděkla na začátku, ne? A pokdu byla ochotna podílet se na jeho dluzích, tak by to sand teď neměla mít nikomu za zlé, ne?
Já bych taky mohla příteli vyčítat, že koupil holkám další "blbosti" a já nutně potřebuji nové kalhoty, na které momentálně nemám, protože jsem zaplatila celý nájem za byt, aby on mohl zaplatit hotel svému bratrovi, který jej na týden přijel navštívit (trochu komplikované, ale snad pochopitelné), ale já to v těch straých kalhotech nějak přežiju, protože když ho vidím, jak přijede z návštěvy dětí domů a jak o nich vykládá nadšeně, jak si hráli, co spolu dělali.... tak budu chodit klidně v trenkách, chápeš to?
Není to o tom, že máme spoustu peněz, speciálně teď poslední dva měsíce máme poměrně velké finanční obtíže, ale NIDKY bych nechtěla přítele připravit o rozzářené oči jeho dětí. Navíc tentokrát nestihnul nákupy a tak dal bývalé ženě peníze... jo, mohla bych se vztekat, že třeba ona si za peníze, které nechává pro holky koupí kalhoty a já je tak nutně potřebuji... ale proč bych to dělala? Mám radost, že on má radost a jsem šťastná, že jsem s chlapem, který své děti miluje, i když je může vidět jen jednou za měsíc a který za nimi dojíždí, přestože ho jeho bývalá oholila o vše.Andrejka žádného otce nebere, Andrejka si jenom chrání svůj život. Já vždycky myslela, že děti jsou spokojené, když je spokojená matka. Alespoň u nás to tak je. Ale Andrejka spokojená není a nikdo nemá právo jí vnucovat něco, čím jsi třeba spokojená ty, ale ona ne. Má taky dítě, chce s ním být v klidu, nechce svůj čas dělit kvůli cizím dětem. Možná jste si nevšimli, ale nejsme kloni, abychom všichni cítili stejně. Andrejka to vidí jinak a já ji chápu a respektuju. Otec může být s dětmi u prarodičů, také tam jezdí, tak o co jde? To budou lepší jenom tím, že s ním budou v jiném pokoji? Já bych teda v trenkách nechodila, jeho děti netrpí, mají všeho dost, tak proč by nemohla žít stejně i Andrejka se synem? Možná je čas, aby se jeho děti naučily, že nemůžou mít všechno, protože to nemá nikdo z nás. Mají to nejdůležitější, lásku svých rodičů.
dano, že ty máš stejný problém jako Andrea, viď? A tady si žehlíš svědomí.
Ne, nejsme kloni, ale ve chvíli, kdy jde o city dětí nebo závistivé dospělé ženské, pak se nezlob, ale více mi jde o ta děcka než o ni. Ona si svého životního partnera vybrala dobrovolně a dobrovolně šla do této situace, těch dětí se nikdo neptal.
A v první řadě rozhodně nejde o spokojenou matku, ale o spokojené DĚTI! matka má možnost volby, děcka jsou před situaci postavena bez té možnosti!
Že ty bys v trenkách nechodila, to jasně vidím z tvých obrázků ve tvém profilu. Já před vlastním "fintěním" dám přednost tomu udělat radost někomu jinému. Nečekám, že takoví budou všichni a už vůbec nečekám, že to všichni pochopí, ale že si někdo může myslet, že děti nepotřebují tátu, no to jsem vedle jak tak jedle... holky, v těchto chvílích se pozná, komu jde jenom o prachy, si myslím.
Milá zlatá, tak teď jsi mě rozesmála . Já jsem šťastně přeš'tastně vdaná již 18 let . Právě jsi ukázala, jak umíš odhadnou člověka . Takže pokud mám jiný názor než vy tady, jsem necitelná mrcha která nesnáší děti a nejradši by je vzala sekyrou? Hm, tak to je dobré, ještě ze mě udělej závistivou a nesnášenlivou a zlou a sobeckou ženskou. Já jsem jen holka, co už viděla věcí a jednou taky musela svou kamarádku odvézt na pohotovost, protože se z nepochopení ostatních a zlých řečí pokusila zapít prášky lahví vína. Jsem jen holka, která respektuje rozhodnutí druhých ať je jakékoli.
Není tady
Já pořád nechápu, kde berete to přesvědčení, že je Andrejka povinná se starat o cizí děti. Správně, cizí. Neporodila je, neadoptovala a tak jsou cizí. Nemá s nimi nic společného a úplně jí chápu, že si nechce nechat ničit život rozmazlenými fakany.
Není tady
Andrejka napsal(a):
chomáček napsal(a):
Mě se chce spíš plakat, když to čtu. Zakazovat tatínkovi,aby vídal své "vlastní" děti, mi přijde příliš velká daň za to, že to mezi rodiči neklapalo a ještě větší daň za to, že si táta našel ženu, která chce mít jen svou rodinu.
Andrejko, nezlob se, ale jak psala Helena. Věděla jsi do čeho jdeš. Proč to řešíš až ted a tak krutě? Není to fér. Tak to vidím já a je mi těch dětí dost líto. A jsou -li to fakani, je to z větší části chyba rodičů, jako asi i ten postoj, který máte vy s tvým mužem. Chjo.CHomáčku,už jsem jednou napsala,že otci nezakazuji se stýkat s dětmi!A myslím že nic krutě neřeším,já přeci nemám povinnost se starat o cizí děti a už vůbec nemám ani žádné právo je jakterak vychovávat a to nesmí ani manžel.Ten může pouze dávat dárky a peníze a běda kdyby na ně zvýšil jen hlas,tak by si to u BŽ pěkně odskákal...už to zažil,výhružky atd.Tak si myslím,že přeci nemusím snášet chování dvou nevychovaných...kdyby takový chování mělo mé dítě rázně bych zakročila,u nich se boužel smí vše...a když jim to jejich matka trpí atsi,ale mě ničit život nebudou.
Andrejko, nemám čas číst všechno,takže pokud ted budu opět mimo, tak se omlouvám, ale i když ti rozumím, jak to myslíš, nemyslíš si, že to je o tom, že si tvůj manžel nechává moc líbit? Je otec, ať zakročí. Děti se chovají tak, jak mu jejich rodiče dovolí. A nebo jejich ex manželka.
Není tady
Milá Fatimo, ještě jsem neviděla člověka, který by odhadoval druhého podle obrázku. Já jsem nikde nenapsala, že se chodím fintit, proč mě urážíš a napadáš? I kdybych to dělala, dělám to za své a moje děti ničím netrpí, spíš naopak. Moje děti jsou to nejdůležitější v životě a to poslední, co bych chtěla je, aby musely chodit do domácnosti, kde o ně evidentně není zájem. Já být rozvedená a být v takovéto situaci, tak budu ráda, že tam děti nechodí, nová žena by měla mít právo se rozhodnout, o koho se chce starat a o koho ne a pokud je otec miluje, je jedno, kde se s nimi vidí. Myslím, že dětem by nebylo dobře v atmosféře nechtění. Já ráda diskutuji, ale jen do té doby, než spoludiskutující začne odpovídat urážkami.
Není tady
Eva36 napsal(a):
helena: Děti jsou chudáci, řekla bych. Na jedné straně máma "charakter", děti rozmazluje, vodí si domů a chová různé přátele za účelem finančního vysávání a na straně druhé otec-slaboch a macecha, která je proti dětem zaujatá (neříkám, z části je možná právem zaujatá, ale měla by spíš být naštvaná na manžela a tu jeho velkorysost, kvůli které teď platí dluhy).
S tímto tvrzením se stotožnuji a dodávám, že Andrejku neodsuzuji. Nejsem toho hodna a až tak do nitra tohoto problému nevidím, tudíž soudit nelze.
Není tady
Tak jsem si přečetla, aniž bych chtěla, nešlo se od toho odtrhnout 
rozhovor mezi Fatimou a Danou. Přesto, že jednoznačně nestojím pro ani proti Andrejce, bych chtěla podotknout, že nikdo na tomto světe jsme se nenarodili, abychom byli OBĚTMI. Každý máme právo žít spokojený život. Tudíž i Andrejka. Nejsme povinni se kvůli dětem obětovat, pokud to tak necítíme. Fatima to tak asi cítí, tak to dělá (kdo ví, zda si to ten , kvůli kterému je schopna nosit "trenky" ) zaslouží, ale to už není moje starost, jen )úvaha.
Dano, rozumím, co tím vším chceš říci a souhlasím s tebou.
Není tady
nejsem hrdá na to, jaký rozhovor se tady mezi náma vyvinul, jenom stojím nízko na to, abych mohla někoho soudit. Přesně to jsem chtěla říci a chomáček to vyjádřil lépe než za celou dobu já, nikdo jsme se nenarodili, abychom byli obětmi. Já jsem se spíš snažila to nastilizovat do podoby, kdož jsi bez viny, hoď kamenem. Andrejka došla k hranici, přes kterou není schopna jít, ať z jakýchkoli příčin, a je tlačena "do propasti" . Je na ní, aby se rozhodla, jestli skočí, nebo se bude snažit posunout tu hranici.
Není tady
Tady v tom Andrejku chápu. Mylím, že by její manžel neměl děti rozmazlovat nebo jim kupovat dráhý dárky, pokud je jejich finanční sutuace špatná.Nevím kolik platí výživného na obě děti. Ani nevím jak velké dluhy splácíte. Ale pokud jde o věci, které děti nutně potřebují a pokud je výživné nízké,měl by se na placení podílet.A Andrejko jenom si uvědome, teď jsou děti malé, tak mají malé nároky a až budou starší, budou jejich nároky větší.Je rozumné, že si to chcete hned na začátku ujasnit a myslím, že by on měl dodržet pak vaší dohodu. Ale je fakt, já pokud jsem byla já na mateřský a tzv. jsme se v tom plácali, tak pokud jeho dcera chtěla něco drahého, tak jí vysvětlil, jak na to jsme a koupil jí něco dle našich možností.Teď je to lepší, protože oba děláme.A taky by měl váš manžel vysvětlit dětem, že se mají k vám slušně chovat.Tak přeji hodně trpělivosti.Třeba za pár let už nebudou "cizí".
Andrejka napsal(a):
Holky počítala jsem stím že každá ma na toto téma rozdílné názory...holt každá má jinou povahu a taky snad jiný vztah k (cizím dětem)Abych to trochu upřesnila,na dluhách se měli podílet oba manželé ale jeho bývalá sním vykývala a vše zůstalo na manželovi..dále má jeho BŽ nového partnera který slušně vydělává a nejsou na tom tak bídně jak mi.oba maj práci,narozdíl od nás.Jediný co umí je pořád machrovat co si koupili co maj děcka nového.A když se manžel zmíní že on na to nemá aby dětem kopoval drahé dárky,tak řekne tvůj problém...děcka jsou samozřejmně vyčůraný a chcou jen to nejdrašší a jak se říká ničím se jim muž nezavděčí...Hodně jsou také naočkovaní z domu,ale at nad tím přemýšlím jak chci tak je prostě nikdy neskousnu!!!Někdo tu napsal že jsem to věděla před svadbou,ale přece jsme se nějak domluvili!!!A já nehodlám ustoupit at je cena jakákoli.Ještě k tomu bytu,bydlela sem v nájmu když se ke mě manžel nastěhoval,proto chceme řešit své bydlení...ale jsem už s manželem domluvená,že byt bude psán pouze na mě,kvůli těm dětem,aby nemohli dědit.Jenomže kdyby se něco stalo,tak je placení pouze na mě...proto ta obava.Ještě chci napsat,že manželovi nezakazuji aby děti vídal,jen nechci aby mi zasahovali do té mé...věřte mi kdo to nezažil těžko se může do toho vžít.
Není tady
Santala napsal(a):
Andrejka napsal(a):
Ahojky holky,rozhodla jsem se vám napsat a to proto,že třeba některá z vás prožívá podobnou situaci jako já nebo mi některá dokážete aspon trošku poradit jak z této ošemetné situace ven...Tak asi bych mela začít tím že jsem rok vdaná,s manželem jsme spolu prvně 2roky žili a pak se rozhodli vzít.Manžel má z prvního vztahu 2 děti.No,a tady je to moje trápení...před svadbou jsme se z manželem dohodli že nám děti nikterak nebudou zasahovat do naší rodiny,nechtěla jsem aby mi je vodil domů ani jinak abych se musela podílet na jejich zaopatření,nepočitaje samozřejmně výživné,to platíme pravidelně a včas.Ale tím to pro mě hasne,nechci s němi nikam jezdit ani se o ně starat...a proč?manžel má z bývalého manželství spoustu dluhů,které si udělal společně s bývalou...dále jim nechal po rozvodu veškeré vybavení bytu v hodnotě cca200tis.Teoreticky ke mě přišel s jednou taškou a nehledě na to že my budem spolu ještě ty jejich dluhy platit pěknou řádku let.Ipřesto všechno jsem si ho vzala a chci s ním žít,už jsem se se vžím smířila a snažím se šetřit aby jsme co nejvíce poplatili...nehledě na to že musím mému 4letému synovy odepírat spoustu věcí...Ale nemohu se nikdy smířit s tím že mi sem chce táhat ty děcka,strašně já nesnáším,mám proti nim úplnou averzi...a nemohu s tím nic dělat!!Vytáčí mě že oni maj všechno,drahé hračky a oblečení..a můj syn nic..jsou rozmazlení,drzí,člověk jim nic nezmí říct..a to maj teprve 6 a 8 let.Z mého pohledu prostě smradi...manžel to říká taky ale jak je s němi tak by se....už dokonce nechci jezdit ani k jeho rodičům když si je bere....Nevím jestli jsem moje pocity trochu vysvětlila,ale třeba mě někdo pochopíte....My se jinak s mužem k vůli ničemu nikdy nehádáme,jen tohle téma...zatím jsem si skoro vždy prosadila svou a děcka mi sem nevodil,ale mám strach do budoucna...chceme si brát hypotéku na byt,mít druhé dítě a mám obavy aby se nám manželství nerozpadlo a já nezůstala sama se dvěma dětmi a s hypotékou na krku.....
ANDEJKO, TOHLE SI MYSLIM PSALA TY V RUBRICE"HLEDAM KAMARADKU" TAK SE ZKUS ZEPTAT JAK TO MLADA PANI,KTERA BY SE S TEBOU RADA KAMARADILA DELA
Ne nespletla, je mi vážně 26 teda ještě chvilku bude. Ten druhý synek není můj, ale bydlí s námi je v péči otce, už jsem si tak zvykla, že ho prostě beru za svého a tak nějak zapomínám říct, že jsem ho neporodila a lidi se pak strašně diví, že mám už tak velké dítko:-). Ale je moc hodnej a vycházíme spolu moc dobře, ikdyž ta puberta s ním někdy pěkně hází:-)
Jo a moc díky za tipy, tam jsme ještě nebyli a věřím tomu, že hlavně klukům by se tam moc líbilo, no zkouknu to ještě i na internetu jestli tam mají nějaký program, toho westernového městečka. Prcek naštěstí šel dnes brzo spát, tak jsem všechno pouklízela tak mám teď na sebe trochu času, tak si to musím užít, protože ráno nastane novej kolotoč:-( taky přeju moc hezký víkend
Milá Santalo,laskavě se lépe dívej když čteš!To napsala Titiany...právě ta kamarádka a né já!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Není tady
Andrejko, ať si myslí kdo chce co chce, dokud si to sám nezkusí, tak může moralizovat. Cizí děti to jsou, žádné z nich není v žádném příbuzenském vztahu. Ani povinnost starat se o cizí spratky nemáš. A když se do tebe někdo obouvá, tak ať si rozcapené spratky vezme do svého bytu. Nevidím důvod proč se ve svém domově, ve svém volném čase, za svoje penize, máš nedobrovolně vykonávat něco co nechceš. Povinnost má tvůj manžel. Nevidím důvod, proč by nemohl být s dětmi u prarodičů, na výletě, či kdekoliv jinde, když to jinak nejde. Rozhodně bych z těch řečí neměla morální kocovinu, já si se spratkem užila taky svoje (protože ho matka nemohla v půbertě zvládnout,tak bydlel u nás) , a dnes bych si už nenechala vnutit nic takového. Byla jsme mladá a myslela si, že to tak má být. Hazlík kejval se všemi (včetně mámy, která ho pońoukala) a já byla každý víkend na nervy a zvracející. Díky vím, jak dovede málý spratek terorizovat otcovu novou rodinu. Již nikdy bych k něčemu takovému pro manžela nepřistoupila. MYSLETE SI CO CHCETE. ALE POKUD JSTE SI TO NEZAŽILI, TAK NEMÁTE PRÁVO NIKOHO MORÁLNĚ ODSUZOVAT ZA NĚCO, CO SAMI NEZNÁTE. Navíc nikdo otci dětí nezakazoval se s nimi stýkat. Šlo o to, že ne u nich doma. Asi každý bude souhlasit s tím, že domov má být klidným, bezpečným místem a ne duševním terorem. Je mi naprosto jedno co si kdo bude psát, ale já Andrejku naprosto chápu a souhlasím s ní, než nervy a cirkus v mé domácnosti, tak ať otec jede se svými dětmi (když to nejde všichni dohromady) někam pryč. O to víc oceňuji, že můj druhý manžel se chová naprosto stejně k synovi i k dceři, kterou mám z prvního manželství (ovšem ona už je dospělá). On to každý nedokáže a taky na to musí být podmínky a snaha z obou stran.
Není tady
Fatimo,ty musíš být asi ztělesněné dobro,nenosíš náhodou svatozář?Podle tebe je asi ženská otrok dětí a taky se tak musí chovat,že?Já nejsem žádná zlá sobecká a závistivá ženská jak ty píšeš!!Pouza chci mít klid v rodině,a nevím co tu furt řešíš že beru dětem otce!!Oni ho mají,ale já přeci nejsem jejich matka,tak co furt řešíš...Oba rodiče se podílí na jejich výchově a to že otec nesmí zasahovat do výchovy je jejich problém..že ty máš ve své rodině takový vztahy,je sice hezké ale každý má právo žít život podle svých představ.Já ti tu tvou neberu,klidně se kvůli dětem obětuj.Ale každý není stejne povahy a kvůli tomu nemusí být sobecký a zavistiví.Já jen nechci kvůli jiným žít z huby do huby.Když to nepotřebují,vždyt hlady neumírají a lásku jim taky nikdo nebere jak ty se tu furt milně domníváš..Ale já nemusím svou lásku dávat někomu koho nemám ráda a ani se neumím přetvařovat...A taky tě nechápu proč tu napadáš Danu ona jen řekla svůj názor tak jako ty!!!!!!
Není tady
Jak už tady iks lidí psalo, taky vidím hlavní problém v manželovi a v tom, že nestanoví hranice. Myslím, že to je základní a naprosto nutná podmínka toho, aby to nějak fungovalo - kdyby si vyjasnili tohle, možná by i Andrejka byla přístupnější kontaktu s dětmi (takhle ji naprosto chápu, v situaci, kdy nemůže nic říct, protože by chudáčkům ublížila). Co třeba říct manželovi, že tahle situace je pro mě neúnosná a že vidím několik možností - ale ta stávající situace není jedna z nich? A zkusit třeba nějakou rodinnou terapii? Tohle nevidím, že by spělo k nějakým dobrým koncům, protože buď bude Andrea stát na svém a trvat na tom, že se s dětma stýkat nebude (což podle mě postrčí manžela jedině k tomu, aby je ještě víc bránil, chudáčky odstrkované), nebo Andrea děti v nějakém omezeném rozsahu skousne (ale samozřejmě se skřípěním zubů, což těm vztahům taky nepřidá).
Není tady
Fatimo, z Tvého příspěvku mám pocit, že máš problém. Jinak nevidím důvod, proč se tak navážet do Andrejky a zdůrazňovat svůj citlivý a jediný správný přístup ke všem lidem kolem Tebe. Přece jsi přesvědčená, že to děláš správně a naplňuje Tě to štěstím, tak nevidím důvod, proč to tady ventilovat a zdůrazňovat, navíc hnusným a agresivním způsobem.
Jinak si myslím, že to jak to má Andrejka zařízené je v současné situaci docela rozumné, pokud by to dělala jinak, tak by buď za nějaký čas zkolabovala, nebo by nejspíš psala na Babinet článek ,,Děti mého manžela se u nás chovají jako zvěř, co s tím". A tam by se jí dostalo rady, jak si nemá nechat od dětí šlapat po hlavě a jak se jim musí stanovit hranice a jak......., ale všechno záleží na tom, kdy souvislosti dojdou i jejímu manželovi a on to začne se svými dětmi řešit. Teď by jedinou obětí byla Andrea a stejně by z toho nakonec ona vyšla jako ta nejhorší. Dětem tátu, jeho čas ani peníze nebo dárky neupírá, jenom chce mít klid.
Není tady
Dala jsem si tu práci a přečetla vše. Promiňte mi všechny, které odsuzujete Andrejku, ale asi jste podobnou situaci nezažily. Já se snažila 8let přizpůsobit SVUJ i život mého syna svému novému manželovi a jeho dvěma dětem. Už se mi nechce znovu vše rozepisovat (mnohokrát jsem to tu dělala), poslední dva roky jsem zakázala (ano-zakázala), jeho dětem návštěvy u nás(v mém bytě). I za cenu rozvodu! Mohl za nimi jezdit, kdy chtěl a jezdit s něma kam chtěl a na jak dlouho-ale už ne k nám domů.
Kdybych to neudělala skončila bych na psychiatrii. Měla jsem 38kg,třepala jsem se jako ratlík, zvracela jsem vždy už od pátečního rána,kdy k nám měly přijet (nervy) a syn mi začal utíkat z domu! Opravdu-kdo to nezažije, nemůže pochopit ahlavně odsoudit!!!!! Za ty dva roky jsem přibrala 8kg, na víkendy se těším a syn se ,,zklidnil"(psycholožka řekla, že jsem to zachránila u něj ,,za pět minut dvanáct"!
Nestydím se říci, že mi (i synovi) zkazily roky života a jsou a zůstanou promně cizími (i když jsem to první léta tak vážně nechtěla!). Roky mi všicni (i manželovi) známí říkali, že se díví, jak to mohu vydržet (znali situaci)a že se takhle utrápím. Já si uchránila své zdraví a zachránila si syna-a to je pro mněnejdůležitější. Snaha byla velká a dlouhé roky, ale marně! Jak já všem stejně postiženým rozumím!
Není tady
Káčo, po zkušenosti z předchozího manželství, ti musím zatleskat. Bravo, škoda, že jsi prohlédla tak pozdě. Všichni moralisti, kteří se tady ozývají bez předchozí zkušenosti, by si to měli vyzkoušet v praxi. Ona dobrá vůle jen z jedné strany nestačí a CIZÍ spratci demolující můj vlastní byt a vztahy,opravdu nejsou skvěle strávený víkend. Stejně to jednou vyplave na povrch, že se k tomu člověk nutil jen kvůli partnerovi. Lepší je mít vlastní nervy v pořádku. Když čtu některé tvoje příspěvky, tak v mnoha směrech jsme si podobné ( to víš to jsou ty věkové rozdíly mezi děťátky, no jo, no starší maminky).
Není tady
Za sebe můžu říct jen jedno - že se opravdu hodně těžko zvyká na děti, které neznáme "od začátku". Můj brácha si našel ženu s dvouletým dítětem a záhy se k nám přistěhovali (takže nás bylo zase jednou sedm na jednu koupelnu - no, rekord byl jedenáct...). Malá nebyla nijak přehnaně zlobivá, ale bylo to další narušení osobního prostoru (kterého bylo zatraceně málo) a po kapkách to člověku užíralo nervy. Když potom švagrová otěhotněla, prožívali jsme to s ní od začátku a myslím, že k synovci mám úplně jiný vztah nejen proto, že je to můj pokrevní příbuzný.
Souhlasím s tím, že člověk si má hlídat své soukromí - zvláště když to jasně řekl hned na začátku. Na místě Andrejky bych se snažila obrnit trpělivostí a mile, leč nesmlouvavě bych trvala na svém: ne, nezlob se, užij si víkend s dětmi u babičky, já budu doma. Ano, plň své závazky vůči předchozí rodině, ale nezapomeň, žes na sebe dobrovolně vzal další závazek, a sice mně a mého syna.
Je to těžká situace. Nemalovala bych čerta na zeď, ale zároveň bych se snažila mít svá "zadní kolečka", abych se po případném rozpadu tohoto svazku neocitla na dlažbě.
Ahojky,nevím, co k té vaší debatě ještě dodat. Naši se rozvedli a já kvůli té tátově nové o tátu skoro přišla. Ona si do nového vztahu přivedla své 2 děti a ty preferovala. No a o mne a sestru nestála. Jo, jen občas se přijet na tátu podívat,ale hlavně ne na dlouho a hlavně nic nepotřebovat. Můj vztah s tátou šel do háje. Jsem na něho naštvaná, že si v tom neuměl udělat pořádek. A to je to, co by měl muž Andrejky rozhodně udělat. Já sama jsem si vzala muže, který má z 1. manželství - teď už 11 letou dceru. A nikdy bych nedovolila, aby kvůli mně (i když rozvod nebyl kvůli mně) přišla o tátu. Taky z ní nejsem nadšená. Stejně jako Andrejky muž, si ten můj do "nového" života moc věcí nepřinesl, a taky jsme dlouho spláceli "jejich" dluhy. Ale věděla jsem do čeho jdu a rozhodně nedovolím, aby se s dcerou stýkal jinde, ona má na něj stejné právo tak jako naše děti. Jediným rozdílem u nás je, že můj muž si ty hranice hned ze začátku vymezil. Nebudeme NIKDY kupovat jedněm nic na úkor druhým. Děti dostávají dárky, na které máme a tak, aby to bylo spravedlivé. Také jsem na MD a peněz moc nemáme. Alimenty jsme nechali vyměřit soudně, aby to bylo - doufám, tak jak má být. Jeho bývalá má nového přítele a o peníze rozhodně nouzi nemají. Takže manželova nejstarší rozhodně nouzí netrpí. Chápu Andrejku a věřím, že pro svůj názor má opodstatněné důvody. Já bych to tak ale dělat nemohla. Dcera k nám jezdí už od začátku a já ji mám ráda. Je rozmazlená a jen tak něco nejí - ale když přijede 1xměsíčně, tak se to dá v pohodě zvládnout. Naše starší se na ni vždy hrozně moc těší. Nemyslím, že kdyby se (a to jí jistě nepřeji) dostala Andrejka do podobné situace, že by si její muž našel novou partnerku a ta jejího syna nechtěla ve svém životě a tak by na svého syna v podstatě neměl vůbec čas, tak že by z toho byla Andrejka nadšená. Jak si může svého muže vážit za to, že VLASTNÍ děti takhle zazdil. Že jim není tátou, alespoň v těch mezích, které po rozvodu nastaly? Já si naopak svého muže vážím, že se o dceru zajímá a snaží se. A podporuji ho v tom. Kdyby však dceruška z táty tahala jen peníze a zde se nechovala slušně atd., tak by k nám nesměla. Ale podotýkám jen v tomto případě!
Děti si přeci nemůžou narodíl od nás vybrat!
Nevím, takhle to cítím já. Tak se nezlobte.
P.S: Po tátovi se mi pořád stýská, a to je to už 15 let. Teď tam sem tam zajedu na kávu, ale už NIKDY to nebude ono!!!!
Není tady
Andrejka napsal(a):
Eva36 napsal(a):
Andrejka: Manžel nemá právo vychovávat své dti? A proč máš tenhle názor? Chápu, že BM to může vynucovat, ale to manžel nemá vlastní hlavu? Jistěže má, ale taky se bojí konfliktu. S dětmi, s bývalkou...nejde hlavou proti zdi, nejde se porvat...on vše mlčky toleruje...a slabošsky přihlíží, poddává se výhrůžkám. Proč se jim poddává? Proč se nevzbouří? Opravdu to nejde? Proč to nejde?....Znáš to - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody...koneckonců i ty můžeš jeho děti nějakým způsobem vychovávat, pokud se budou vyskytovat ve vašem společném bytě (přece z něj neudělají kůlničku na dříví a tebe nedostanou svými alotrii na psychiatrii). Děti by měly pochopit, že dospělí nastavují hranice a ony je mají respektovat. Respekt je ale nutno si budovat. Chápu, že to jde těžko, s takovou "matkou" dětí v pozadí. Ale neustupovala bych...zase jsem u toho - problém je v manželovi...ne v dětech, ani v jejich matce a v tobě už vůbec ne.
To jsem si zažila jednou když tu byli,a stačilo mi to..nevychovaní a sprostí,drzí a když jim člověk něco řekl začli řvát že to poví mamince,mám to zapotřebí?Manžel nic říct nesmí,to by ho ty jeho děti už ani nepozdravili.Nemusím přeci snášet ve svém bytě kravál a dokonce se stratili i autíčka mého syna,o nic vlastně nejde ale ten princip.Manžel jim nic neřekl,prý ty naděláš nějaký autička...a já musím být zticha,aby náhodou nebylo ukřivděno.A ještě k tomu slibu,vzala jsem si manžela i s dluhama pod podmínkou že ty děti mi nebudou zasahovat do rodiny,on s tím souhlasil.To je to samé jako když jsme si v kostele slíbili věrnost a ted už by se mi nechtělo slib dodržovat..
Andrejko, tak by to pověděly mamince? A co má jako bejt?! Jak to, že manžel nesmí nic říct? Tak by ho nepozdravily....no a co jako ?!...vidíš, že problém je v manželovi (ty naděláš - nějaký autíčka, měl by s tebou "držet basu"...můj táta je taky nevlastní, nikdy nás nijak zvlášť nepeskoval, ale když už to bylo neúnosný, tak si svou taky prosadil. Hlasem pouze a stačilo to. Ale naše vlastní matka stála při něm, "proti" nám, chápeš?) ...a už vůbec nechápu, žes měla tu podmínku, že děti nebudou zasahovat do rodiny....to je měl jako vyhodit jako starý pyžamo třeba?!!! .... ne nadarmo se říká, že to, co ze sebe vyzařuju, to dostávám zpátky. Ty ses jasně postavila proti jeho dětem, takže (celkem logicky) z toho máš teď celkem dost velký problém... Opravdu tě nedokážu pochopit, protože moje matka naprosto samozřejmě přijala všechny děti svých manželů z jejich předchozích manželství (ti manželé byli dva, s jedním se rozvedla a s jeho dcerou se moje máma a já stýkáme dodnes, s druhým mužem je stále a s jeho dětmi si dobře rozumí)....protože jsem viděla od dětství její vstřícný přístup, skoro bych ti řekla "Styď se"...můj názor...
Upravil(a) Eva36 (14. 8. 2006 8:37)
Není tady
Dana napsal(a):
Eva36 napsal(a):
Frigo: A kdo, myslíš, zavinil, že Andrejka platí cizí dluhy? ... ty děti asi ne...
otec a matka, tak by je taky tak měli platit, pokud to nedělají, tak tatínek přispívá nadstandart, aby si Fatima nemyslela, že jsou to chudáci.
mám přítelkyni,která žije z ruky do huby jenom proto, že její manžel chce svým dětem z prvního manželství ukázat, jak je skvělej, to je kino, na pohár, koupí kredit, dá penízky na botičky a pak přijde domů a říká, to je večeře? To neumíš nakoupit? a když mu řekne, za co, tys peníze utratil a já už nemám, tak na ní řve, že to se s ní nemusel ženit. Když chci, abychom si jednou za půl roku šli někam sednout, musím to dát na termín, kdy mám svátek a narozeniny, abych jí to mohla zaplatit. Dopředu říkám, že dárek nechci, protože pak bych jí musela taky kupovat a já nemám žádný nápady. Když má narozeniny ona, hodím se jako marod, aby přišla k nám a nemusela za mě nikde platit, protože mi to chce vrátit. Jenže děti jsou chudinky a ona povinnna chodit třeba v trenkách, aby ukázala, jak charakterní umí být, že?
Ona je snad nesvéprávná slepice, že s tím neumí nic dělat?....já bych tedy s takovým manželem vyběhla...co to je za chlapa vůbec? A proč ona s ním je?....ona vůbec není povinna chodit třeba v trenkách...jak říkám, já bych takovýho chlapa vykopala
Není tady
Káča napsal(a):
Dala jsem si tu práci a přečetla vše. Promiňte mi všechny, které odsuzujete Andrejku, ale asi jste podobnou situaci nezažily. Já se snažila 8let přizpůsobit SVUJ i život mého syna svému novému manželovi a jeho dvěma dětem. Už se mi nechce znovu vše rozepisovat (mnohokrát jsem to tu dělala), poslední dva roky jsem zakázala (ano-zakázala), jeho dětem návštěvy u nás(v mém bytě). I za cenu rozvodu! Mohl za nimi jezdit, kdy chtěl a jezdit s něma kam chtěl a na jak dlouho-ale už ne k nám domů.
Kdybych to neudělala skončila bych na psychiatrii. Měla jsem 38kg,třepala jsem se jako ratlík, zvracela jsem vždy už od pátečního rána,kdy k nám měly přijet (nervy) a syn mi začal utíkat z domu! Opravdu-kdo to nezažije, nemůže pochopit ahlavně odsoudit!!!!! Za ty dva roky jsem přibrala 8kg, na víkendy se těším a syn se ,,zklidnil"(psycholožka řekla, že jsem to zachránila u něj ,,za pět minut dvanáct"!
Nestydím se říci, že mi (i synovi) zkazily roky života a jsou a zůstanou promně cizími (i když jsem to první léta tak vážně nechtěla!). Roky mi všicni (i manželovi) známí říkali, že se díví, jak to mohu vydržet (znali situaci)a že se takhle utrápím. Já si uchránila své zdraví a zachránila si syna-a to je pro mněnejdůležitější. Snaha byla velká a dlouhé roky, ale marně! Jak já všem stejně postiženým rozumím!
Takové děti jsou nepřítel v mém teritoriu, vyzkoušela jsem si to sma, nyní nebyly u nás rok a půl, je klid, kupodivu ani jejich otec za nimi netouží jet, nakonec mají 16 a 18 let, kdyby o něho stály mohou přijít samy, ale když přestal návat dotace nad výživné , zájem naječdnou nemají. Máme klid.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
