chomáček napsal(a):

Mě se chce spíš plakat, když to čtu. Zakazovat tatínkovi,aby vídal své "vlastní" děti, mi přijde příliš velká daň za to, že to mezi rodiči neklapalo a ještě větší daň za to, že si táta našel ženu, která chce mít jen svou rodinu.
Andrejko, nezlob se, ale jak psala Helena. Věděla jsi do čeho jdeš. Proč to řešíš až ted a tak krutě? Není to fér. Tak to vidím já a je mi těch dětí dost líto. A jsou -li to fakani, je to z větší části chyba rodičů, jako asi i ten postoj, který máte vy s tvým mužem. Chjo.

CHomáčku,už jsem jednou napsala,že otci nezakazuji se stýkat s dětmi!A myslím že nic krutě neřeším,já přeci nemám povinnost se starat o cizí děti a už vůbec nemám ani žádné právo je jakterak vychovávat a to nesmí ani manžel.Ten může pouze dávat dárky a peníze a běda kdyby na ně zvýšil jen hlas,tak by si to u BŽ pěkně odskákal...už to zažil,výhružky atd.Tak si myslím,že přeci nemusím snášet chování dvou nevychovaných...kdyby takový chování mělo mé dítě rázně bych zakročila,u nich se boužel smí vše...a když jim to jejich matka trpí atsi,ale mě ničit život nebudou.

nána: Nemyslím, že by tě přítel neměl rád. On jen nemá rád konflikt, nejde do konfliktu, nechce čelit tomu, že se s někým poseká, porve (obrazně)....proč, to ví jen on sám. A možná ani on ne. Třeba tak byl vychovaný, třeba je jeho otec totéž. Třeba naopak - rodiče se hádali a on to nesnáší, tu dusnou atmosféru, tak se tomu vyhýbá.....Myslím, že nežije v duchu ve vztahu s bývalou a s dcerou. Nejsi doplněk, to určitě ne. Jen mu chybí odvaha..odvaha? ...nevím, snad je to to správný slovo...

No a ten, co tě řezal, to byl zejména hajzl a slaboch byl určitě...znám něco podobného (můj otčím).

Andrejka: Manžel nemá právo vychovávat své dti? A proč máš tenhle názor? Chápu, že BM to může vynucovat, ale to manžel nemá vlastní hlavu? Jistěže má, ale taky se bojí konfliktu. S dětmi, s bývalkou...nejde hlavou proti zdi, nejde se porvat...on vše mlčky toleruje...a slabošsky přihlíží, poddává se výhrůžkám. Proč se jim poddává? Proč se nevzbouří? Opravdu to nejde? Proč to nejde?....Znáš to - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody...koneckonců i ty můžeš jeho děti nějakým způsobem vychovávat, pokud se budou vyskytovat ve vašem společném bytě (přece z něj neudělají kůlničku na dříví a tebe nedostanou svými alotrii na psychiatrii). Děti by měly pochopit, že dospělí nastavují hranice a ony je mají respektovat. Respekt je ale nutno si budovat. Chápu, že to jde těžko, s takovou "matkou" dětí v pozadí. Ale neustupovala bych...zase jsem u toho - problém je v manželovi...ne v dětech, ani v jejich matce a v tobě už vůbec ne.

Dana napsal(a):

Děvčata, pořád omíláte jedno a to samé, že Andrejka zakazuje svému muži se s nimi stýkat. Ale to není pravda, platí, stýká se s nimi, vodí je ke svým rodičům na víkendy a je tam s nimi. Ona jen chce, aby se s nimi nemusela stýkat ona a to mi promiňte, na to má snad právo. Nebo ona si ty děti udělala? Vzala si ho s dětma, to je pravda, taky mu nezakazuje se s nimi stýkat, jen chce mít oddělenou rodinu. A pokud vím, on jí to slíbil a tak si myslím, že by to měl dodržet. Byla to přece její podmínka a věděl o ní tak jako ona o jeho dětech. Taky bych nesnesla chlapa, aby se nestaral o své děti, ale to neznamená, že se o ně musí starat ona. Já jenom přiznávám Andrejce právo volby.
Fatima píše :
Tvůj muž si pořídil děti a jeho zodpovědnost za ně rozvodem neskončila - jeho děti jsou jeho závazkem, do konce života a to nejen finančním, ale především citovým.
Ano, souhlasím, on si je pořídil, on ať se stará, každý není ne jen ochoten, ale hlavně schopen se starat o cizí děti a pro Andrejku ty děti cizí jsou. Není pokrytcem, který by tvrdil něco jiného. Tak to je a basta. Přispívá k tomu i to, že ze svého rodinného rozpočtu platí jenom oni dluhy z předchozího manželství jejího manžela. Dokážu pochopit tu averzi, když sama nemůže svému synovi koupit nějakou blbůstku pro radost, protože na lednici leží složenka na dluhy , se kterými nemá nic společného a notabene je platí celé.
Fatima píše, že přítel dává a kupuje nad standart. To je úžasné. Ale dělá to proto, že na to má. Jak by jsi se tvářila, kdyby koupil a teď to přeženu svému dítěti mobil za 7 tisíc a tobě se rozbili jediné boty a neměla na jiné?
Prostě všechny víme, že tu situaci u Andrejky nemůžeme objektivně posoudit, ale jedno můžeme, nechat ji právo sama se rozhodnout.

Díky za trochu pchopení!!Ono se to velice všechno hezky chápe když člověk chce jen poradit a nebo říct svůj názor,ale úplně něco jiného je takovou situaci prožívat na vlastní kůži...Myslím,že Fatima a ty ostatní si o mě myslí to nejhorší,v podstatě mám děti ráda ale každá matka chce vždy pro to své dítě to nejlepší,a věřte že jí to rve srdce když mu to dát nemůže...A děti manžela mají vše,a boužel už kolikrát syn přišel že by to chtěl taky a co mu říct?Nemohu ti to koupit,meme placení.To je na tom to nejhorší,víte kdyby jsme byli při penězích,snad bych to ani tak moc neřešila.Jen chci říct že ty děti se maj dobře a vím to,tak proč furt tady padaj slova chudáci...otec přeci není kasička a není povinen jim nic dávat to je jeho dobrá vůle.A vídat je může i bez toho..jen ne u nás doma,to přeci není strašné?

Můj manžel taky veškerý majetek nechal bývalé manželce (udělal to především pro svou dceru) a přistěhoval se ke mně. Začínali jsme od začátku. S tím jsem si ho vzala a nikdy bych mu nevyčetla, že nic neměl, vždyť jsem to od začátku věděla do čehu jdu. Jak jsem napsala začátky byly krušný, byla jsem na mateřský, ale ničeho nelituji. Jenom škoda, že s jeho dcerou nemáme žádný vztah.

Andrejka napsal(a):

Dana napsal(a):

Děvčata, pořád omíláte jedno a to samé, že Andrejka zakazuje svému muži se s nimi stýkat. Ale to není pravda, platí, stýká se s nimi, vodí je ke svým rodičům na víkendy a je tam s nimi. Ona jen chce, aby se s nimi nemusela stýkat ona a to mi promiňte, na to má snad právo. Nebo ona si ty děti udělala? Vzala si ho s dětma, to je pravda, taky mu nezakazuje se s nimi stýkat, jen chce mít oddělenou rodinu. A pokud vím, on jí to slíbil a tak si myslím, že by to měl dodržet. Byla to přece její podmínka a věděl o ní tak jako ona o jeho dětech. Taky bych nesnesla chlapa, aby se nestaral o své děti, ale to neznamená, že se o ně musí starat ona. Já jenom přiznávám Andrejce právo volby.
Fatima píše :
Tvůj muž si pořídil děti a jeho zodpovědnost za ně rozvodem neskončila - jeho děti jsou jeho závazkem, do konce života a to nejen finančním, ale především citovým.
Ano, souhlasím, on si je pořídil, on ať se stará, každý není ne jen ochoten, ale hlavně schopen se starat o cizí děti a pro Andrejku ty děti cizí jsou. Není pokrytcem, který by tvrdil něco jiného. Tak to je a basta. Přispívá k tomu i to, že ze svého rodinného rozpočtu platí jenom oni dluhy z předchozího manželství jejího manžela. Dokážu pochopit tu averzi, když sama nemůže svému synovi koupit nějakou blbůstku pro radost, protože na lednici leží složenka na dluhy , se kterými nemá nic společného a notabene je platí celé.
Fatima píše, že přítel dává a kupuje nad standart. To je úžasné. Ale dělá to proto, že na to má. Jak by jsi se tvářila, kdyby koupil a teď to přeženu svému dítěti mobil za 7 tisíc a tobě se rozbili jediné boty a neměla na jiné?
Prostě všechny víme, že tu situaci u Andrejky nemůžeme objektivně posoudit, ale jedno můžeme, nechat ji právo sama se rozhodnout.

Díky za trochu pchopení!!Ono se to velice všechno hezky chápe když člověk chce jen poradit a nebo říct svůj názor,ale úplně něco jiného je takovou situaci prožívat na vlastní kůži...Myslím,že Fatima a ty ostatní si o mě myslí to nejhorší,v podstatě mám děti ráda ale každá matka chce vždy pro to své dítě to nejlepší,a věřte že jí to rve srdce když mu to dát nemůže...A děti manžela mají vše,a boužel už kolikrát syn přišel že by to chtěl taky a co mu říct?Nemohu ti to koupit,meme placení.To je na tom to nejhorší,víte kdyby jsme byli při penězích,snad bych to ani tak moc neřešila.Jen chci říct že ty děti se maj dobře a vím to,tak proč furt tady padaj slova chudáci...otec přeci není kasička a není povinen jim nic dávat to je jeho dobrá vůle.A vídat je může i bez toho..jen ne u nás doma,to přeci není strašné?

Milá Andreo, svého muže sis brala předpokládám za plného vědomí, věděla jsi o jeho dětech a věděla jsi o jeho dluzích. Pravděpodobně jsi věděla i o finančním stavu jeho BM, nebo se mýlím?
Každá matka chce pro své dítě to nejlepší, ale především chce pro své dítě úplnou pohodovou rodinu. To, že tvoje děcko nemůže dostat stejně drahou hračku jako děti tvého manžela, to je nic v porovnání s tím, že děti tvého manžela nemají tátu doma, ale můžou se s ním jednou za čtrnáct dní potkat na pár hodin v parku. A mám pocit, že přinejmenším podvědomně to tak vidíš taky a tak když už musíš !trpět" za svého syna, že nemá všechny ty drahé nesmysly, jako ty další děti, tak ty se zase postaráš o to, aby ta děcka neměla tátu. A je to fifty fifty, když se tvé dítě musí uskromnit, postaráš se, aby to pocítila ta blbá děcka z jeho prvního manželství.
Nemyslím si o tobě to nejhorší, myslím si, že jinak můžeš být skvělá ženská, ale že v tomhle směru ti závist zatemnila mozek. Nemyslíš si, že bude něco na tom, že ti tady nejmíň deset lidí napsalo, že tvůj přístup není košer? proč sem píšeš, když tě vlastně nezajímá, co si ostatní myslí? Máš pocit, že jenom ty dvě, které se postavily na tvou stranu ví, jaké je to být ve tvé situaci? A že já nevím, o čem mluvím?
Závist je zlá věc, a těžko se s tím něco dělá, i když člověk chce a když nechce, tak to je opravdu problém. Opravdu je tak důležité, aby tvé dítě mělo všechno to, co ty druhé děti? Jak já znám děti, tak ty, co vzešly ze skromných poměrů bývají mnohem příjemnější než ty rozmazlené, co mají všechno... chápu, že chceš pro své dítě to NEJ a je ti to ke cti, ale to NEJ přece není přesná kopie všeho, co mají ta druhá děcka.
A pokud patříš mezi ty ženy, které si myslí, že šťastné dítě je pouze to, co má všechno, na co si ukáže buclatým prstíčkem, tak sis holt měla vybrat prachatějšího chlapa

To s tou "jinak skvělou ženskou" beru zpět. Touhle větou, která mi původně unikla "...otec přeci není kasička a není povinen jim nic dávat to je jeho dobrá vůle A vídat je může i bez toho..jen ne u nás doma,to přeci není strašné?" jsi mně přesvědčila, že jsi opravdu zlá a nepřejicná babizna. Že není povinen jim nic dávat?? Je to jejich OTEC! chápeš význam slova OTEC? Evidentně ne.
Hele, nikomu nic zlého nepřeji, ale přála bych ti, aby se ti dnes v noci zdál takový ten živý sen, kdy máš pocit, že se ti doopravdy děje. Přála bych si, aby se ti zdálo, že ses rozvedla, žiješ sama se svým dítětem a jeho otec o vás nemá zájem. Ty po něm chceš peníze, protože ty směšné alimenty stanovené soudem nepokryjí ani ty nejzákladnější potřeby tvého děcka a tvůj BM ti říká... já nejsem povinen ti nic dávat, je to jen má dobrá vůle, nejsem kasička. Ty jsi pro mně cizí ženská a to dítě - vždyť jsem jenom jeho otec, nejsem povinen mu nic dávat. Dobrou noc.

Eva36 napsal(a):

Andrejka: Manžel nemá právo vychovávat své dti? A proč máš tenhle názor? Chápu, že BM to může vynucovat, ale to manžel nemá vlastní hlavu? Jistěže má, ale taky se bojí konfliktu. S dětmi, s bývalkou...nejde hlavou proti zdi, nejde se porvat...on vše mlčky toleruje...a slabošsky přihlíží, poddává se výhrůžkám. Proč se jim poddává? Proč se nevzbouří? Opravdu to nejde? Proč to nejde?....Znáš to - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody...koneckonců i ty můžeš jeho děti nějakým způsobem vychovávat, pokud se budou vyskytovat ve vašem společném bytě (přece z něj neudělají kůlničku na dříví a tebe nedostanou svými alotrii na psychiatrii). Děti by měly pochopit, že dospělí nastavují hranice a ony je mají respektovat. Respekt je ale nutno si budovat. Chápu, že to jde těžko, s takovou "matkou" dětí v pozadí. Ale neustupovala bych...zase jsem u toho - problém je v manželovi...ne v dětech, ani v jejich matce a v tobě už vůbec ne.

To jsem si zažila jednou když tu byli,a stačilo mi to..nevychovaní a sprostí,drzí a když jim člověk něco řekl začli řvát že to poví mamince,mám to zapotřebí?Manžel nic říct nesmí,to by ho ty jeho děti už ani nepozdravili.Nemusím přeci snášet ve svém bytě kravál a dokonce se stratili i autíčka mého syna,o nic vlastně nejde ale ten princip.Manžel jim nic neřekl,prý ty naděláš nějaký autička...a já musím být zticha,aby náhodou nebylo ukřivděno.A ještě k tomu slibu,vzala jsem si manžela i s dluhama pod podmínkou že ty děti mi nebudou zasahovat do rodiny,on s tím souhlasil.To je to samé jako když jsme si v kostele slíbili věrnost a ted už by se mi nechtělo slib dodržovat..

Hezky napsáno,Leilo....Andrejko,nikdy nemůžou být cizí! Jsou a budou,to vždy děti tvého manžela! z mého pohledu, mužskej ,kterej nedokáže rozdělit lásku mezi své "všechny" děti stejně nestojí za nic.Taky nechápu, že se ti v tom tvém " zvláštním přání " vůbec podvoluje ??!! Jak mohl na něco takového přistoupit ??? "tvoje děti nám nebudou zasahovat do života " ?? To je podle mne neskutečně sobecké od tebe, že jsi vůbec s něčím takovým přišla a od něho, že ti na to kývnul ??!!

Andrejka napsal(a):

Holky počítala jsem stím že každá ma na toto téma rozdílné názory...holt každá má jinou povahu a taky snad jiný vztah k (cizím dětem)Abych to trochu upřesnila,na dluhách se měli podílet oba manželé ale jeho bývalá sním vykývala a vše zůstalo na manželovi..dále má jeho BŽ nového partnera který slušně vydělává a nejsou na tom tak bídně jak mi.oba maj práci,narozdíl od nás.Jediný co umí je pořád machrovat co si koupili co maj děcka nového.A když se manžel zmíní že on na to nemá aby dětem kopoval drahé dárky,tak řekne tvůj problém...děcka jsou samozřejmně vyčůraný a chcou jen to nejdrašší a jak se říká ničím se jim muž nezavděčí...Hodně jsou také naočkovaní z domu,ale at nad tím přemýšlím jak chci tak je prostě nikdy neskousnu!!!Někdo tu napsal že jsem to věděla před svadbou,ale přece jsme se nějak domluvili!!!A já nehodlám ustoupit at je cena jakákoli.Ještě k tomu bytu,bydlela sem v nájmu když se ke mě manžel nastěhoval,proto chceme řešit své bydlení...ale jsem už s manželem domluvená,že byt bude psán pouze na mě,kvůli těm dětem,aby nemohli dědit.Jenomže kdyby se něco stalo,tak je placení pouze na mě...proto ta obava.Ještě chci napsat,že manželovi nezakazuji aby děti vídal,jen nechci aby mi zasahovali do té mé...věřte mi kdo to nezažil těžko se může do toho vžít.

Jedna moje bývalá spolupracovnice to řešila stejným způsobem, manžel si bral syna z prvního manželství a jezdil s ním vždy o víkendu někam, na noc jej vracel domů k matce a buď druhý den spolu někam šli, nebo jim to stačilo. Tenkrát se mi to zdálo kruté, ale bylo to nejjednodušší řešení pro klid a pohodu v rodině.
Takže Ti schvaluju - domů né!!!!

Santala napsal(a):

Dana napsal(a):

Děvčata, pořád omíláte jedno a to samé, že Andrejka zakazuje svému muži se s nimi stýkat. Ale to není pravda, platí, stýká se s nimi, vodí je ke svým rodičům na víkendy a je tam s nimi. Ona jen chce, aby se s nimi nemusela stýkat ona a to mi promiňte, na to má snad právo. Nebo ona si ty děti udělala? Vzala si ho s dětma, to je pravda, taky mu nezakazuje se s nimi stýkat, jen chce mít oddělenou rodinu. A pokud vím, on jí to slíbil a tak si myslím, že by to měl dodržet. Byla to přece její podmínka a věděl o ní tak jako ona o jeho dětech. Taky bych nesnesla chlapa, aby se nestaral o své děti, ale to neznamená, že se o ně musí starat ona. Já jenom přiznávám Andrejce právo volby.
Fatima píše :
Tvůj muž si pořídil děti a jeho zodpovědnost za ně rozvodem neskončila - jeho děti jsou jeho závazkem, do konce života a to nejen finančním, ale především citovým.
Ano, souhlasím, on si je pořídil, on ať se stará, každý není ne jen ochoten, ale hlavně schopen se starat o cizí děti a pro Andrejku ty děti cizí jsou. Není pokrytcem, který by tvrdil něco jiného. Tak to je a basta. Přispívá k tomu i to, že ze svého rodinného rozpočtu platí jenom oni dluhy z předchozího manželství jejího manžela. Dokážu pochopit tu averzi, když sama nemůže svému synovi koupit nějakou blbůstku pro radost, protože na lednici leží složenka na dluhy , se kterými nemá nic společného a notabene je platí celé.
Fatima píše, že přítel dává a kupuje nad standart. To je úžasné. Ale dělá to proto, že na to má. Jak by jsi se tvářila, kdyby koupil a teď to přeženu svému dítěti mobil za 7 tisíc a tobě se rozbili jediné boty a neměla na jiné?
Prostě všechny víme, že tu situaci u Andrejky nemůžeme objektivně posoudit, ale jedno můžeme, nechat ji právo sama se rozhodnout.

Správně, právo se rozhodnout. Rozhodla se, vzala si ho. I s jeho minulosti...

Právo, jestli se chce o jeho děti starat, jeho minulost vzala za svou, ví, že je má, respektuje alimenty, placení dluhů ( to, že brblá, no a co? Kdo z nás si nepostěžuje), to, že je se svými dětmi a ne s ní, kde berete to přesvědčení, že je její povinnost se o ně i starat? A že by se starala, pokud budou chodit do jejího bytu , to snad je všem jasné.
Proč ona by měla ovlivňovat jejich výchovu? Mají otce a matku. A řekněte mi, kde jste přišli na to, že její manžel bude víc otcem jen díky tomu, že budou děti smět do jeho bytu. Proč děláte s těch dětí chudinky, otce snad vídají, mají prarodiče, finančně jsou zabezpečené, ale jsou to ubožátka, protože nedělají nepořádej, který Andrejka bude uklízet?

Fatima napsal(a):

Dana napsal(a):

Děvčata, pořád omíláte jedno a to samé, že Andrejka zakazuje svému muži se s nimi stýkat. Ale to není pravda, platí, stýká se s nimi, vodí je ke svým rodičům na víkendy a je tam s nimi. Ona jen chce, aby se s nimi nemusela stýkat ona a to mi promiňte, na to má snad právo. Nebo ona si ty děti udělala? Vzala si ho s dětma, to je pravda, taky mu nezakazuje se s nimi stýkat, jen chce mít oddělenou rodinu. A pokud vím, on jí to slíbil a tak si myslím, že by to měl dodržet. Byla to přece její podmínka a věděl o ní tak jako ona o jeho dětech. Taky bych nesnesla chlapa, aby se nestaral o své děti, ale to neznamená, že se o ně musí starat ona. Já jenom přiznávám Andrejce právo volby.
Fatima píše :
Tvůj muž si pořídil děti a jeho zodpovědnost za ně rozvodem neskončila - jeho děti jsou jeho závazkem, do konce života a to nejen finančním, ale především citovým.
Ano, souhlasím, on si je pořídil, on ať se stará, každý není ne jen ochoten, ale hlavně schopen se starat o cizí děti a pro Andrejku ty děti cizí jsou. Není pokrytcem, který by tvrdil něco jiného. Tak to je a basta. Přispívá k tomu i to, že ze svého rodinného rozpočtu platí jenom oni dluhy z předchozího manželství jejího manžela. Dokážu pochopit tu averzi, když sama nemůže svému synovi koupit nějakou blbůstku pro radost, protože na lednici leží složenka na dluhy , se kterými nemá nic společného a notabene je platí celé.
Fatima píše, že přítel dává a kupuje nad standart. To je úžasné. Ale dělá to proto, že na to má. Jak by jsi se tvářila, kdyby koupil a teď to přeženu svému dítěti mobil za 7 tisíc a tobě se rozbili jediné boty a neměla na jiné?

Prostě všechny víme, že tu situaci u Andrejky nemůžeme objektivně posoudit, ale jedno můžeme, nechat ji právo sama se rozhodnout.

Ale dano copak necháopeš, že svým rozhodnutím Andrea bere dětem tátu? protože mu dává najevo, že jeho děti jsou pro ni nežádoucí? Protože jim neumožní trávit s otcem třeba celý víkend? Společnou dovolenou?
a že si vzala chlapa, který, jak Andrea tvrdí, platí dluhy za bývalou ženu, která neplatí nic... no to snad věděkla na začátku, ne? A pokdu byla ochotna podílet se na jeho dluzích, tak by to sand teď neměla mít nikomu za zlé, ne?
Já bych taky mohla příteli vyčítat, že koupil holkám další "blbosti" a já nutně potřebuji nové kalhoty, na které momentálně nemám, protože jsem zaplatila celý nájem za byt, aby on mohl zaplatit hotel svému bratrovi, který jej na týden přijel navštívit (trochu komplikované, ale snad pochopitelné), ale já to v těch straých kalhotech nějak přežiju, protože když ho vidím, jak přijede z návštěvy dětí domů a jak o nich vykládá nadšeně, jak si hráli, co spolu dělali.... tak budu chodit klidně v trenkách, chápeš to?
Není to o tom, že máme spoustu peněz, speciálně teď poslední dva měsíce máme poměrně velké finanční obtíže, ale NIDKY bych nechtěla přítele připravit o rozzářené oči jeho dětí. Navíc tentokrát nestihnul nákupy a tak dal bývalé ženě peníze... jo, mohla bych se vztekat, že třeba ona si za peníze, které nechává pro holky koupí kalhoty a já je tak nutně potřebuji... ale proč bych to dělala? Mám radost, že on má radost a jsem šťastná, že jsem s chlapem, který své děti miluje, i když je může vidět jen jednou za měsíc a který za nimi dojíždí, přestože ho jeho bývalá oholila o vše.

Andrejka žádného otce nebere, Andrejka si jenom chrání svůj život. Já vždycky myslela, že děti jsou spokojené, když je spokojená matka. Alespoň u nás to tak je. Ale Andrejka spokojená není a nikdo nemá právo jí vnucovat něco, čím jsi třeba spokojená ty, ale ona ne. Má taky dítě, chce s ním být v klidu, nechce svůj čas dělit kvůli cizím dětem. Možná jste si nevšimli, ale nejsme kloni, abychom všichni cítili stejně. Andrejka to vidí jinak a já ji chápu a respektuju. Otec může být s dětmi u prarodičů, také tam jezdí, tak o co jde? To budou lepší jenom tím, že s ním budou v jiném pokoji? Já bych teda v trenkách nechodila, jeho děti netrpí, mají všeho dost, tak proč by nemohla žít stejně i Andrejka se synem? Možná je čas, aby se jeho děti naučily, že nemůžou mít všechno, protože to nemá nikdo z nás. Mají to nejdůležitější, lásku svých rodičů.

Nechci se moc zapojovat, ve stylu pro-proti, jen chci podotknout, že často tady dochází na rady typu že se hlavně máme mít my sami rádi a dělat pro sebe aspoň to, co děláme pro druhé. Andrea si hájí soukromí, které je navíc patrně její ( byt, kam se  jí přistěhoval partner , patrně bez jakéhokoli příspěvku do vybavení..). Nemám pocit že by tu zaznělo že otec chodí s dětmi po parcích a kinech, sdílí s nimi zřejmě "domov" u dědy a babičky. Mně se to nelíbí spíš proto, Andreo, že je to výsledek tvého ultimáta nebo požadavku,a nelíbí se mi to proto, že to tvůj muž přijal ( to si ho můžeš vážit?!)