Andrejka: Víš, já myslím, že by ti manžel nikdy nemohl vyčíst, že kvůli tobě se nevidí s dětmi. (Tedy proto, že jsi požadovala např. náhradu za tu kasičku a dětičky se urazily a stěžovaly si mamince)...On by mohl vyčítat leda sám sobě, jaký je slaboch a nechá se od bývalé ženy manipulovat. Nenech se vnutit do pocitu, že pokud chceš něco s dětmi řešit (a na to právo podle mě máš, zvlášť když vlastně jeho děti ubližují tvému), tak jsi ta špatná. Naopak - špatný je (dle mého názoru) on, že raději stáhne ocas mezi nohy a sklopí uši, jen aby si dětičky nepostěžovaly mamince. Chápu, že s tou bude asi těžké pořízení a dokonce i chápu, že nemáš chuť se s mužem nějak pouštět do sporů... No, jak říkám, já bych asi zvažovala, jestli s takovým mužem vůbec být. Neměla bych pocit, že se o něj můžu opřít.... Ale každá jsme jiná a co jedné leze na nervy, pro druhou nic neznamená a naopak. Můžeš se snažit, jak chceš, ale když tě chlap nepodpoří, máš to prohrané předem. Jde o to, jesli tu situaci snášíš dobře, nebo tě to hodně prudí...(a mě by to štvalo dost, asi až tak, že bych s tímhle manželem být nechtěla).  Jo a bývalkou se urážet nedej. Ona je to v podstatě nejspíš nešťastná bytost plná zloby a nenávisti...sežere jí to samotnou zevnitř, já bych jí spíš politovala.

Káča: Chápu, že to je těžký. A mně by to trápilo a zlobilo...asi tak dlouho, až bych si řekla, že se musí snažit taky ten chlap, aby byly věci urovnaný. A kdyby se nesnažil, tak by ho to v mých očích hodně shodilo a já bych moc zvažovala, jestli s ním i přesto zůstat... Neumím si představit, že by dcera partnera něco provedla/řekla a on by k tomu mlčel. Natož si představit, že já bych se ohradila a on by se jí nějak zastával. Já mám taky dceru a nějaké drzé chování vůči partnerovi nebo jeho dceři bych jí taky netolerovala....asi si to nesu z rodiny, i když jsem měla otce nevlastního, tak s mámou vždycky táhli za jeden provaz a já ani brácha jsme žádný vylomeniny povolený neměli... až nás to jako děcka kolikrát štvalo, jak jsou zajedno, protože jsme neměli šanci je jakkoli obejít, natož dělat nějaký sprosťárny nebo drzosti....

x

Axi napsal(a):

Faf:
Postoj Andrejky se dá rozumem jistě pochopit, souhlasit s ním ale může jenom člověk malé mysli, člověk, jehož rozměr zahrnuje tak maximálně sebe sama. Že jsi na tom blědě jsem věděl vždycky, ale že je to takhle hrozné...

Nooo, ako si na tom ty som asi zistila skor, moj milovany lietajuci Axi.....Pokojne si zi svoj zivot plny vzletnych idealov, niekto ako si ty ma nemoze urazit. Si tak mimo vsetkeho....

Tvoja prizemna Faf

Já znám něco podobného z okolí bých blízkých. Jedna známá si našla partnera, který je rozvedený a  má s BM holčičku. Ona má na tu holčičku šílenou averzi, přitom ta holčička se do ní během týden co ji měli doma bezmezně zamilovala. Ona se snaží s ní vyjít, ale nesnáší ji. Otec je blb, kterej s sebou nechá zametat - ne ze strany BM, ale ze strany nové přítelkyně. Ona holčičku doma nechce, tak on na ni kašle aby byl doma klid. Měla jsem tu čest, několikrát holčičku vidět a musím říct, že tak úžasné děcko jsem v životě neviděla. Byly jí asi 4 roky, ale jak dokázala mluvit a jednat - uklidila si po sobě talířek, hrneček, hračky, na všechny byla milá, nerozmazlená,  vše ji stačilo říct jednou - žádné odmlouvání, vztekání apod. No a ta známá se k ní chová jak pes. Ještě víc se to zhoršilo, když si pořídili vlastní děcko - to tu holčičku odepsali úplně. Nejhorší na tom je, že i otec. Když byli vánoce, tak ta holčička dostala jeden dárek a to se ještě známá hrozně rozčilovala ,že jí mohli koupit nějakou levnou kravinu a bylo by to. A přitom svému vlastnímu nakoupili za spoustu tisíc hromadu hovadin... A jak pak musí být té holčičce, když to vidí (a vidí, protože jí to pustili na videu)? Jaktože její tatínek bydlí jinde, proč si jí nechce vzít na víkend, proč nesmí k nim domu, proč ona dostala jeden dárek a to druhé dítě nejmíň deset. Nyní ta známá po příteli chce, aby nepsal všechen svůj majtetek na ni, aby jeho dcera z prvního manželství nic nezdědil, kdyby se mu něco stalo. K té holčičce když jí mají jednou za čas doma, se chová jak pes a řve na ní.
Tohle nedokážu nikdy pochopit. Pochopila bych to asi v případě, že by byla ta holka rozmazlenej parchant, ale takhle miloučký hodný dítě, od mámy nenaváďený... Přitom sama má děcko rozmazlený tak, že se tomu každej diví, ale její je nejlepší a ta druhá je prostě hnusnej parchant..

Ono to ještě jakž takž jde pochopit, že současná přítelkyně nemá v lásce manželovi děti z předchozího vztahu. Ale nepochopím to, že se vlastní otec dokáže sr... na své děti, jen protože to chce jeho přítelkyně, to nechápu.
Tím nemyslím žádný výpad proti Andrejce - naprosto jí chápu. Hodné děcko doma ano, ale pokud se chovají tak jak andrejka píše, tak ať si to manžel vyřeší jak chce. Místo aby se jí zastal, tak se postaví do opozice.. Podle mě je to blbec..

Jo,kdyby u nás byli děti tak hodné jak tady popisuješ malou holčičku,nic bych nenamítala,nebo kdybych měla aspon trochu šance zasáhnout do jejich usměrnění..Co se týče dárků tak u nás to funguje tak že je dostávají u sebe doma,aby se děti necítili ukřivděné když jich nemaj tolik co náš syn.Je to kvůli tomu že synovi udělá radost každá prkotina,třeba i pižamko hlavně když může rvát vánoční papír.Ale u dětí mého muže převládají drahé hry na PC a hlavně peníze,to podle mě ale nemají ze své hlavy.Taky jsem i přemýšlela nad tím aby si děti neudělali z otce kasičku,kterému se ozvou pouze když něco potřebují.Spozorovala jsem to před koncem školního roku kdy starší syn volal otci  co chvila jen aby nezapoměl že má něco dostat. nakonec mu manžel koupil mobil,na můj vkus zbytečně drahý pro dítě co chodí do 1.třídy ale jak tak jsem to překousla.Samozřejmně po tom co dostal mobil už se neozval ani zprávu nenapíše jen když škemral o kredit,to jsem zatrhla já.At si mu to kupuje maminka z výživnýho,pak začal otravovat že chce koupit cédečka,protože jsem to nepovolila a řekla až bude mít narozeniny přestal volat,prostě ozvou se pouze když něco chtějí,taky jsem přemýšlela nad tím jestli je matka nenavádí..Naštěstí máme s manželem společ.můj účet tak jsem ráda protože mi nemůže zatajit jakýkoli peníz a cpát je děckám.Nevím jestli by to manžel udělal,ale nikdy neříkám nikdy..To by ovšem pro mě znamenalo konec našeho vztahu,už bych to neskousla.

Mně se nelíbí, že všechny píšete, že manžel Andrejky je slaboch a že je všechno jeho vina. Jak může ovlivňovat výchovu dětí? Myslíte si, že pár hodin, kterých s nima je,  je na výchovu dostačující? Na mne to dělá dojem, že jsou děti manipulované maminkou proti otci i proti jeho nové ženě, proto se chovají tak, jak se chovají.
Kolik má možností otec?
Buď nastaví pravidla a bude trvat na jejich respektování - což se dětem nebude líbit a budou si stěžovat mamince. U maminky najdou pochopení a  zastání (viz. vybraná kasička a reakce matky) a výsledkem bude, že děti k otci nebudou ctít chodit a otec je neuvidí vůbec.
Nebo ještě druhá možnost - tak jak je to nyní. Myslím si, že Andrejka díky matce dětí ( například  neodpoví na pozdrav a tím Andrejku v očích dětí významně ponižuje) nemá u dětí žádnou autoritu, proto s nima nemůže nic pořídit. Navíc, i kdyby se snažila jak chtěla, stejně by všechno bylo špatně.
Podle mého názoru, otec dětí nemá moc na vybranou a očkování dětí matkou nemůže nijak ovlivnit, pokud se s dětmi chce vídat. A nemyslete si, že otec své děti nemiluje a že těžce nenese, jak se chovají. 
Vím, že je všechno špatně, tyto handrkanice se projeví na dětech až časem. Rozhodující je komunikace mezi rodiči, byť rozvedenými,  a to, aby táhli za jeden provaz.

Podle mě je manžel strašnej slaboch, nic neřeší a ty strachy, že děti neuvidí... víte, mně připadá, že on se vyžívá v sebemrskačství... veme si děti na víkend, vyklidí pole doma, jede k rodičům a pak se celej víkend dívá, jak se chovají, jak asi jednají i s prarodičema, jak (nejspíš jemu) nadávají, hádají se, perou se o věci...a nemyslím, že by to neviděl... jenže on se tím jakoby "uspokojuje", přesvědčuje se, jakej je on chudáček, že ty děti miluje ale neměl tu moc jejich výchovu ovlivnit, on je v tom nevinně, ale koukejte všichni, jak trpím, jak je i přesto miluju, jakej jsem "silák", že je mám u sebe a tolik trpím...je to cesta nejmenšího odporu, on nechce nic řešit, protože tyhle děti usměrnit (a věřím, že by to šlo) by byla obrovsky náročná práce, na čas a pečlivost a pevnou vůli... a taky by nemoh být za "hrdinu", kdyby už byly hodné..

Ale ač neodsoudím Andrejku za její pocity, musím říct, že i ona jde cestou nejmenšího odporu, radši se utvrdí v tom, že to nemá smysl...což je slabost.. naprosto chápu, že je z té situace zoufalá, a naštvaná, ale opravdu s tím měla počítat, když si tohoto pána zvolila za partnera, děti se nedaj jen tak odložit... ale taky se s nimi nedá být za každou cenu jen proto, že jsou to moje děti...

Myslím, že těm dětem nechybí eníze, ale kopec lásky...

Amba: A já si zase dovolím nesouhlasit s Tebou. Každé alespoň trochu inteligentní dítě pochopí velmi záhy, že je s ním manipulováno. A pokud je jejich matka skutečně taková semetrika, jak je tu popisováno a ze strany otcovy nové rodiny by se jim dostávalo lásky, pohlazení a výchovy (POZOR výchovy, ne bití a řvaní) budou mít jasno a spíš se časem otočí proti matce, která otce pomlouvá než proti otci, který o matce mluví hezky. Otec pokud má své děti SKUTEČNĚ RÁD, ne opičí láskou, ale tou opravdovou by měl mít zájem nejen na tom, aby je viděl, ale i na tom, aby je vychoval. A možností má spoustu. Od návštěvy sociální pracovnice, která může matku předvolat a v její přítomnosti si mohou rodiče promluvit o neshodách ve výchově, přes návštěvu dětského psychologa, který poradí, jak v takové situaci postupovat. Jen se musí chtít a asi by i pomohlo, kdyby cítil podporu své partnerky.

Podle mě je slaboch proto, že se nedokáže postavit za svou ženu. Tím myslím to, že když se o ní BM vyjadřuje před dětmi hnusně tak má on zakročit a zastat se. Nebo když si děti u nich doma dovolují a zlobí má jim to vysvětlit. Ne řevem a násilím, ale tak aby to ty děti pochopili. A mobil a PC hry už od první třídy, bože kam ten svět spěje. Aby nechtěli ve 12ti letech koupit od taťuldy auto a barák...

Andrejka, v tomto s tebou súhlasím a páči sa mi, že si zásadová(a možno aj ocko je v tomto zásadový...). Škoda, že v ostatných výchovných otázkach už tá jednota nepanuje. Môj otec napísal v jednej knižke: Prvou povinnosťou rodiča je byť nepríjemný. A fakt je, že sa tým riadil aj v reálnom živote, až príliš horlivo. Ja si nemyslím, že by dobrý rodič musel byť hlavne nepríjemný, ale patrí k výchove byť zásadový a stáť si za tým, čo poviem; trebárs aj za cenu toho, že budem nepríjemný/á. V úplnej rodine, v neúplnej rodine, k deťom, ktoré vychovávam stále, alebo ktoré si len požičiavam(ako ja neter), to je jedno: decká rýchlo odhalia, ako sa s k nim kto správa, a prijmú to. Ale je fakt, že decká rýchlo pochopia aj to, že proti otcovi môžu použiť mamu, že otcovi zasa dobre padne, keď si na mamu posťažujú, atď. A Amba, ak deti nebudú s otcom pár týždňov, ale zato pochopia, že si k nemu môžu dovoliť len hento a tamto už nie, je to podľa mňa oveľa cennejšie pre všetkých zúčastnených, ako keby ho vídali trebárs každý druhý deň, ale nemali by stanovené hranice...

Káča napsal(a):

Tak to my jsme jednou přijeli pro jeho dcery a ta starší po nasednutí do auta (jenom zabouchla dveře) se zeptala místo pozdravu(aspoň táty): Už ti došly peníze? Jen jsem otevřela pusu a nebyla schopna slova. A to se neviděli 14 dnů!

Hezký příspěvek Káčo,to asi taky nemáš s dětmi tvého manžela žádný med..já se jen obávám že úplně stejně to dopadne takto u nás!Ale kdyby na takové požadavky manžel od dětí přistoupil tak jedině beze mě..

At si kdo chce říká prostě s takovýma dětima na krku je to kánen úrazu,tak můžem snad jediné...usměrnovat otce dětí at si ze sebe nenechájí udělat kasičku.A děti?Jak přestane padat,tak přestanou mít zájem...