wocinka — 26. 6. 2006 18:08

Ráda bych znala názor na situaci, která možná mnohým z vás bude připadat úsměvná, ale já už jsem opravdu na pokraji sil... Ale abych začala od začátku : Jsem 2 měxśíce vdaná a bydlím s manželem v malém domku. Kromě nás tu bydlí ještě 2 psi, což je vedlejší, a manželův bratr, což je "jádro pudla". Je mi 22, manželovi 27 a našemu "spolubydlícímu" 23. K dokreslení situace ještě dodávám, že jsem v 6. měsíci těhotenství.
Zezačátku jsem se snažila se svým švagrem vycházet. Nejen že denně vařím, oběma peru a žehlím..., ale vůbec jsem měla pocit a snažila se aby náš vztah byl opravdu rodinný, abychom se všichni cítili dobře a v pravém smyslu "doma". Na tomto místě podotýkám, že kdo by čekal pikantnosti mileneckého trojúhelníku, je vedle jako ona příslovečná jedle. Stala se věc opačná - v pravém slova smyslu nemůžu svého předrahého švagříčka ani cítit.
Jsou to všechno maličkosti, kvůli kterým tento stav nastal, ale jistě znáte pořekadlo o tom, jak stokráte nic osla umořilo... Ale abyste si udělali představu (a pobavili se, protože zatím se nad mým vyprávěním bavil každý, komu jsem si postěžovala:|), uvedu příklad. Jsem v kuchyni (což je moje království v pravém slova smyslu) a vařím nedělní oběd. A tu přijde švagr, který má pokoj v horním patře, postaví se tak aby mi jak se říká "koukal pod ruce" a pronáší poznámky typu :"tohle se přece do játrových knedlíčků nedává", "proč děláš ten nálev na salát v jiné míse"...atd., občas vše okoření narážkou na maminku a to už vidím rudě. Když mu do práce vyžehlím košili, je to špatně, protože si chce vzít tričko, když peču pizzu, rozčiluje se, že jsou v ní fazole, keteré přece nejí...
Pokud skutečně vylítnu, tak se tomu směje jako podařenému vtipu, když mu řeknu aby zklapnul, odsekne, že nemůže nic říct - v každém případě se situace opakuje při nejbližší příležitosti.
Teď se všichni ptáte copak na to manžel... Ten se k celé situaci staví tím způsobem, že buďto svému bratříčkovi domnluví, což mi tento neopomene vmést, anebo mi řekne, že si ho nemám všímat, což se pro mě, přiznávám, stává metou nedosažitelnou. Vše je navíc komplikováno tím, že nemám přímo pocit, že by můj švagr proti mě něco měl, jen je, s odpuštěním, nevyzrálý zabedněnec, který se při tom všem tváří, kdoví jak mě nemá rád.
A proto se ptám, jak žít (a přežít) v takové domácnosti? Nikdy jsem nebyla přítelem vleklých sporů či přikrmované nenávisti, ale teď už opravdu nevím jak dál. Už se nemůžu ani tvářit jako že je vlastně všechno legrace k popukání, protože už z hlasu nebo smíchu manželova bratra se mi dělá mdlo... Mám pocit, že pokud se svěřím manželovi, stavím ho vlastně mezi nás, a to nechci, ale sama si rady nevím... nemáte někdo podobné zkušenosti proosím?

kalupinka — 26. 6. 2006 18:21

Nahlížím, že pan švagr je dospělý, svéprávný a kromě výše uvedeného schopný mrmlat do všeho. Kdopak se o něj staral, když jsi tam nebydlela? Máš jistě své práce dost a budeš jí mít víc, až se mrňous narodí. Švagr nemá v Tvé kuchyni co dělat. Stanov mu hranice, jaké se dávají dětem při výchově. On vychovaný není. Třeba tímhle způsobem projevuje vděk nad tím, co všechno pro něj děláš...? V případě, že ses tam přivdala a jsi v jeho kuchyni de facto Ty, postarejte se s mužem, abys měla soukromí. Tohle by dobrotu nedělalo. Ani až si bratr domů někoho přivede. kdybys byla v baráku s cizími nájemníky, taky byste si přece do kuchyně nelezli... No a žehlit mu a prát...? Ještě to. Co Ti pomáhá on...?

oskárka25 — 26. 6. 2006 18:26

pokud se mu nelíbí vyžehlená košile, řekni ať si ji vyžehlí sám, pokud mu nechutná pizza, tak ať se jde najíst jinam, pokud má výhrady k nedělnímu obědu, ať se klidně předvede a uvaří něco sám.
Je to těžký, chce to pevný nervy, ale jak on na tebe, tak ty na něj. Hlavu si z něho nedělej. Navíc nechápu, jestli je to tvoje povinnost mu prát a žehlit a vařit. A pokud se mu něco nelíbí, tak ať si to udělá sám.
To je můj názor. Pokud mě někdo do něčeho kecá, tak ho usadím s tím, že klidně si to může udělat sám nebo se může předvést, když to dělám špatně. Když řídím auto a někdo mi do toho kecá, tak s klidným srdcem zastavím a řeknu ať si vystoupí a dojde pěšky. Takový by to chtělo přístup i v tvém případě.

Paila — 26. 6. 2006 18:28

wocinka napsal(a):

Ráda bych znala názor na situaci, která možná mnohým z vás bude připadat úsměvná, ale já už jsem opravdu na pokraji sil... Ale abych začala od začátku : Jsem 2 měxśíce vdaná a bydlím s manželem v malém domku. Kromě nás tu bydlí ještě 2 psi, což je vedlejší, a manželův bratr, což je "jádro pudla". Je mi 22, manželovi 27 a našemu "spolubydlícímu" 23. K dokreslení situace ještě dodávám, že jsem v 6. měsíci těhotenství.
Zezačátku jsem se snažila se svým švagrem vycházet. Nejen že denně vařím, oběma peru a žehlím..., ale vůbec jsem měla pocit a snažila se aby náš vztah byl opravdu rodinný, abychom se všichni cítili dobře a v pravém smyslu "doma". Na tomto místě podotýkám, že kdo by čekal pikantnosti mileneckého trojúhelníku, je vedle jako ona příslovečná jedle. Stala se věc opačná - v pravém slova smyslu nemůžu svého předrahého švagříčka ani cítit.
Jsou to všechno maličkosti, kvůli kterým tento stav nastal, ale jistě znáte pořekadlo o tom, jak stokráte nic osla umořilo... Ale abyste si udělali představu (a pobavili se, protože zatím se nad mým vyprávěním bavil každý, komu jsem si postěžovala:|), uvedu příklad. Jsem v kuchyni (což je moje království v pravém slova smyslu) a vařím nedělní oběd. A tu přijde švagr, který má pokoj v horním patře, postaví se tak aby mi jak se říká "koukal pod ruce" a pronáší poznámky typu :"tohle se přece do játrových knedlíčků nedává", "proč děláš ten nálev na salát v jiné míse"...atd., občas vše okoření narážkou na maminku a to už vidím rudě. Když mu do práce vyžehlím košili, je to špatně, protože si chce vzít tričko, když peču pizzu, rozčiluje se, že jsou v ní fazole, keteré přece nejí...
Pokud skutečně vylítnu, tak se tomu směje jako podařenému vtipu, když mu řeknu aby zklapnul, odsekne, že nemůže nic říct - v každém případě se situace opakuje při nejbližší příležitosti.
Teď se všichni ptáte copak na to manžel... Ten se k celé situaci staví tím způsobem, že buďto svému bratříčkovi domnluví, což mi tento neopomene vmést, anebo mi řekne, že si ho nemám všímat, což se pro mě, přiznávám, stává metou nedosažitelnou. Vše je navíc komplikováno tím, že nemám přímo pocit, že by můj švagr proti mě něco měl, jen je, s odpuštěním, nevyzrálý zabedněnec, který se při tom všem tváří, kdoví jak mě nemá rád.
A proto se ptám, jak žít (a přežít) v takové domácnosti? Nikdy jsem nebyla přítelem vleklých sporů či přikrmované nenávisti, ale teď už opravdu nevím jak dál. Už se nemůžu ani tvářit jako že je vlastně všechno legrace k popukání, protože už z hlasu nebo smíchu manželova bratra se mi dělá mdlo... Mám pocit, že pokud se svěřím manželovi, stavím ho vlastně mezi nás, a to nechci, ale sama si rady nevím... nemáte někdo podobné zkušenosti proosím?

Tak to v žádným případě není k smíchu. úplně tě chápu, prožívám něco podobného s mým tchánem. Nakopnout je ho málo. Furt má nějaké připomínky, já si pak připadám jak neschopné pětileté děcko a on se tváří vítězně.

Kolik je švagrovi a proč bydlí s vámi a ne s rodiči?

Eri — 26. 6. 2006 18:33

Tvůj švára je pěknej prudič a ohromně ho to baví a upokojuje.
Já být na Tvém místě, švagrovi nevařím, neperu, nežehlím........atd. Ať se stará. Jsi snad jeho služka? Nebo paní na výpomoc? Nejsi, jsi jeho švagrová. Tak se podle toho bude chovat a bude vděčně přijímat Tvou péči, nebo bude firma já a já. Sám si vaří, sám si pere..........
Můj švára jednou zkusil to samé. Když jsem na chalupě vařila buřt guláš, začal mi radit, že ženskou nikdy nenapadne, aby tam přidala třeba čerstvou bazalku.......že prostě ženský nemají na vaření buňky. A bylo to naposledy, co něco takového zkusil, od té doby máme jasno! Máme se skutečně ( opravdově) rádi, ale do vaření už mi nekecá!

wocinka — 26. 6. 2006 18:41

Jj, holky, moc díky za podporu, ale... zas na straně druhý  jsem si na sebe tenhle bič upletla sama... pořád jsem si říkala, že vařit (nebo žehlit, prát...doplňte si samy) pro dva nebo pro tři je jedno, a te´d ka to mám. No ale myslím, že problém je v tom, že nemá žádnou ženskou, ač je mu již 23 let, která by ho srovnala... a já tohle přece dělat nebudu, nejsem ani jeho matka ani jeho vychovatelka abych ho vodila za ručičku, že... No ale nějak to změnit musím, protože už je to fakt nad mý síly, připadám si jako v nějaký Dynastii, jen zatím nevím v jaký roli.
No pokud jsem u nich nebydlela, tak si vozili prádlo k mamince, takže si asi umíte představit, co by bylo, kdybych začala prát atd. jen jednomu... obávám se, že to už by bylo na dvou frontách a na to fakt nemám.
Kalupinko, jo soukromí, o tom se mji ani nesní..
oskárka: Závidím údernost, ale jak se znám, tak se bude ještě chvíli ve mě všechno hromadit a pak "pan švagr" poletí i s košilema, fazole nefazole.
Paila : No s tchánem tě lituju, já se modlím, aby si Péťa někoho našel a zavládl klid, ale moc slavně to nevidím, ty asi taky ne, viď? Jinak je mu 23 a proč nebydlí s maminkou... dobrá otázka, zkusím co nejdříve nadhodit.

wocinka — 26. 6. 2006 18:43

Eri : Nj, ale tys mohla odjet a bylo, si představ, že my tady bydlíme prakticky na jedný hromadě. Si představ, že bych se s ním nebavila a on se mnou, nedej bože ještě hůř... co manžel? :-/

Frigo — 26. 6. 2006 18:50

Wocinko, ty jsi si vzala za muže  oba dva ? :lol:  Nějak nechápu, proč by ses o něj měla starat ... vařit, prát, uklízet. Smysl mi nějak uniká, ale možná, že jsem špatně četla..
Koukej si udělat pořádek, dokud je čas !

wocinka — 26. 6. 2006 18:56

Frigo : No někdy mám pocit, že jsem si je skutečně vzala oba dva, ale (a to naštěstí!) jen jeden z nich se mnou sdílí ložnici... ono je to těžký nějak určit hranice, když jak říkám žijeme všichni tak nějak nahromádce - ráno spolu snídaji v  "našem" obýváku, jezději spolu do práce, večeřeji spolu (někdy spolu se mnou), dokonce má tady dole i svoje hadry, púoužívá stejnou koupelnu... jsme takoví divná komunita, ale jedinej komu to vadí jsem očividně já

Mijja — 26. 6. 2006 19:00

Wocinko,
tak já jsem na tom podobně, ale s tím, že bydlíme i s maminkou(mého přítele). Já situaci řeším tak, že vařím minimálně a to převážně, když není nikdo doma. Cokoliv udělám, hned slyším dobře míněné rady.Ale jak jsi říkala, 100x nic umořilo vola...:dumbom:
No a z mého pohledu bych milého provokatérka okamžitě poslala k mámě na výchovu. Ty nejsi jeho služka a dokud si to neuvědomí a slušně tě nepožádá o pomoc, tak pro něj nic nedělej.:rock:

Frigo — 26. 6. 2006 19:00

Chápu, je to jeho bratr.. A právě proto bys měla hned od začátku chtít nějaká pravidla, nebo se může stát, že vám za chvíli poleze i do ložnice.
Uvař sobě a manželovi a pak vykliď kuchyň, ať se může brácha postarat o sebe. 
Možná by bylo nejlepší honem rychle mu najít babu, aby vypadl. Rozjeď akci "prodaný ženich" :lol:
Vůbec se nedivím, že ti to vadí. Nemít žádné soukromí, tak se asi picnu. Nemohla bych bydlet ani s rodičema. :dumbom:

wocinka — 26. 6. 2006 19:07

Mijja, no jo, nevařit by bylo fajn, ale jsem asi divná, mě se to normálně příčí nechat svýho chlapa hladovět :-))) Navíc studuju VŠ , takže času mraky, jsem ráda, že mám doma co dělat...
Frigo: No to je nápad, oženit ho...ale kde najít babu pro někoho, kdo dnem nocí sedí u Pc a když od něj odleze, tak... :-/

Mijja — 26. 6. 2006 19:17

No,máš pravdu, že říct mu, že jsi uvařila jen pro manžela je blbý...:rolleyes:
Já mám přítele přes týden pryč a o víkendu je na vaření nažhavená máti :usch: já prostě nemám nervy se sní plést v tak malé kuchyňce.Přitom vařím hrozně ráda, protože u toho relaxuji.
Takže žádnou radu nemám, ale mě se trochu ulevilo, že jsem mohla napsat:vissla:

choysia — 26. 6. 2006 19:17

Ahoj wocinko, tohle je maličko jiný, ale třeba to pomůže. Co se týče vaření, do toho mi kecal můj bývalý tchán, byla jsem u něj 2 měsíce o prázdninách. Stál mi vyloženě za zadkem a pořád mi radil. Asi týden jsem to přežívala, ale těžce.
Pak mi došla trpělivost a tak jsem to obrátila. Chodila jsem se ho ptát na zahradu, do sklepa, když něco dělal, všude, kde byl mě měl za pr...í (pardon)  a já se ho pořád chodila ptát,jak se vaří to, co se přidává o tohohle, jestli mi může najít šitíčko, kde najdu sirky. Jednou jsem za ním šla i do hospody na mariáš, jak dlouho se vaří brambory. Chlapi v hospodě se málem umlátili smíchy, ale jemu to konečně došlo.
Do kuchyně pak chodil jen jíst a to jsem ho ještě musečla 3 x volat. Nevím, proč měl k tý místnosti takovej odpor. :storstark:

janica — 26. 6. 2006 19:30

Ne že bych měla podobný zážitky - takhle daleko jsem to dojít nenechala,ale...
Můj přítel má staršího bratra, který sice bydlí sám, ale na víkendy a volna jezdí domů. Je sám, veškeré pokusy někoho mu najít už ztroskotaly, když se o tom bavíme, vypadá to, že asi ani nikoho nepotřebuje, prostě si vystačí. No a od začátku kdykoli jsme kamkoli jeli - k nám na chatu, na dovolenou atd... jezdil on s námi - takže taky pěkná "trojka"
Po jedné "zvláště vydařené dovolené", kdy už jsem myslela, že se z té jeho neustále přítomnosti snad zblázním ( a to podotýkám: není to typ, který by furt do všeho mluvil) jsem přítelovi řekla: scéna:
já: Už toho mám vážně dost! Chci být s tebou a ne s vámi dvěma, kdo to má vydržet?
přítel: To nemyslíš vážně! Snad jednou do roka tu dovolenou s ním přežiješ ne? - smích
já: Takže mi chceš říct, že spolu konečně jednou za rok jedeme na dovolenou a já to mám přežívat? To si děláš legraci!!!
No abych to zbytečně nedramatizovala :godlike:
Prostě od té doby jsme více jen spolu, samozřejmě že tak z poloviny, ale i to je úspěch a když někam jedeme, přítel se vždy nesměle tiše ptá, zda by mohl jeho bratr jet také s námi :supermario:
Tak jsem ti neporadila.... :dumbom:

PavlaH — 26. 6. 2006 19:38

Wocinko, jak si tak čtu tvoje povídání je to všechno o stanovení hranic a důslednosti. Obojí budeš potřebovat, až se tinarodí prcek. Když nechceš vyvolávat konflikty, zkus k tomu všemu přistupovat asertivně. Dělám to blbě? Do dělej to. Nechceš košili? NIc jiného není. Nechutná ti jídlo? Beze slova mu vzít talíř a odejít. Maximálně bych se jednou zeptala, chceš to udělat sám? POkud by měl zase remcy, bez řeči mu to strčit do ruky a opustit prostor. Je dospělý a svéprávný, snad mu to dojde.

wocinka — 26. 6. 2006 20:14

Holky moc moc díky za rady, pokusím se jich držet, ale lehký to asi nebude, navíc jsem teď plačtivější než mimino, někdy mě to naštve a někdy bych nejradši utekla k mamince jako malá :-/  Zase jsme měli menší konflikt, takže pro dnešek už nic psát nebudu, protože by to nebylo nic jinýho než "fňuk fňuk", radši si vlezu do vany a pak to zkusím zaspat, teď nejsem ve stavu něco řešit,m protože by to nedopadlo dobře... ale moc moc vám děkuju, všem...

Irenka21 — 26. 6. 2006 20:33

wocinka napsal(a):

Ráda bych znala názor na situaci, která možná mnohým z vás bude připadat úsměvná, ale já už jsem opravdu na pokraji sil... Ale abych začala od začátku : Jsem 2 měxśíce vdaná a bydlím s manželem v malém domku. Kromě nás tu bydlí ještě 2 psi, což je vedlejší, a manželův bratr, což je "jádro pudla". Je mi 22, manželovi 27 a našemu "spolubydlícímu" 23. K dokreslení situace ještě dodávám, že jsem v 6. měsíci těhotenství.
Zezačátku jsem se snažila se svým švagrem vycházet. Nejen že denně vařím, oběma peru a žehlím..., ale vůbec jsem měla pocit a snažila se aby náš vztah byl opravdu rodinný, abychom se všichni cítili dobře a v pravém smyslu "doma". Na tomto místě podotýkám, že kdo by čekal pikantnosti mileneckého trojúhelníku, je vedle jako ona příslovečná jedle. Stala se věc opačná - v pravém slova smyslu nemůžu svého předrahého švagříčka ani cítit.
Jsou to všechno maličkosti, kvůli kterým tento stav nastal, ale jistě znáte pořekadlo o tom, jak stokráte nic osla umořilo... Ale abyste si udělali představu (a pobavili se, protože zatím se nad mým vyprávěním bavil každý, komu jsem si postěžovala:|), uvedu příklad. Jsem v kuchyni (což je moje království v pravém slova smyslu) a vařím nedělní oběd. A tu přijde švagr, který má pokoj v horním patře, postaví se tak aby mi jak se říká "koukal pod ruce" a pronáší poznámky typu :"tohle se přece do játrových knedlíčků nedává", "proč děláš ten nálev na salát v jiné míse"...atd., občas vše okoření narážkou na maminku a to už vidím rudě. Když mu do práce vyžehlím košili, je to špatně, protože si chce vzít tričko, když peču pizzu, rozčiluje se, že jsou v ní fazole, keteré přece nejí...
Pokud skutečně vylítnu, tak se tomu směje jako podařenému vtipu, když mu řeknu aby zklapnul, odsekne, že nemůže nic říct - v každém případě se situace opakuje při nejbližší příležitosti.
Teď se všichni ptáte copak na to manžel... Ten se k celé situaci staví tím způsobem, že buďto svému bratříčkovi domnluví, což mi tento neopomene vmést, anebo mi řekne, že si ho nemám všímat, což se pro mě, přiznávám, stává metou nedosažitelnou. Vše je navíc komplikováno tím, že nemám přímo pocit, že by můj švagr proti mě něco měl, jen je, s odpuštěním, nevyzrálý zabedněnec, který se při tom všem tváří, kdoví jak mě nemá rád.
A proto se ptám, jak žít (a přežít) v takové domácnosti? Nikdy jsem nebyla přítelem vleklých sporů či přikrmované nenávisti, ale teď už opravdu nevím jak dál. Už se nemůžu ani tvářit jako že je vlastně všechno legrace k popukání, protože už z hlasu nebo smíchu manželova bratra se mi dělá mdlo... Mám pocit, že pokud se svěřím manželovi, stavím ho vlastně mezi nás, a to nechci, ale sama si rady nevím... nemáte někdo podobné zkušenosti proosím?

Já bych mutedy ani nevařila ani neprala, vzala sis jenom jednoho, tak ze sebe nedělej služku, která musí snášet blbé fórky.

Frigo — 26. 6. 2006 21:17

choysia napsal(a):

Ahoj wocinko, tohle je maličko jiný, ale třeba to pomůže. Co se týče vaření, do toho mi kecal můj bývalý tchán, byla jsem u něj 2 měsíce o prázdninách. Stál mi vyloženě za zadkem a pořád mi radil. Asi týden jsem to přežívala, ale těžce.
Pak mi došla trpělivost a tak jsem to obrátila. Chodila jsem se ho ptát na zahradu, do sklepa, když něco dělal, všude, kde byl mě měl za pr...í (pardon)  a já se ho pořád chodila ptát,jak se vaří to, co se přidává o tohohle, jestli mi může najít šitíčko, kde najdu sirky. Jednou jsem za ním šla i do hospody na mariáš, jak dlouho se vaří brambory. Chlapi v hospodě se málem umlátili smíchy, ale jemu to konečně došlo.
Do kuchyně pak chodil jen jíst a to jsem ho ještě musečla 3 x volat. Nevím, proč měl k tý místnosti takovej odpor. :storstark:

to je fakt špička :lol: :lol: :lol: .. a pak, že neumíš vyprávět vtipy

Paila — 26. 6. 2006 22:34

choysia napsal(a):

Ahoj wocinko, tohle je maličko jiný, ale třeba to pomůže. Co se týče vaření, do toho mi kecal můj bývalý tchán, byla jsem u něj 2 měsíce o prázdninách. Stál mi vyloženě za zadkem a pořád mi radil. Asi týden jsem to přežívala, ale těžce.
Pak mi došla trpělivost a tak jsem to obrátila. Chodila jsem se ho ptát na zahradu, do sklepa, když něco dělal, všude, kde byl mě měl za pr...í (pardon)  a já se ho pořád chodila ptát,jak se vaří to, co se přidává o tohohle, jestli mi může najít šitíčko, kde najdu sirky. Jednou jsem za ním šla i do hospody na mariáš, jak dlouho se vaří brambory. Chlapi v hospodě se málem umlátili smíchy, ale jemu to konečně došlo.
Do kuchyně pak chodil jen jíst a to jsem ho ještě musečla 3 x volat. Nevím, proč měl k tý místnosti takovej odpor. :storstark:

:supr:  :lol:  tak to se mi opravdu líbí :storstark:

já mu tomu svému tchánovi dala vařečku do ruky, když je tak chytrý. Vyvalil oči a tak se teď zdá, že se trochu kuchyni vyhýbá, tedy pokud jsem v ní já, tak vyčkává až odejdu. :D

janica — 26. 6. 2006 22:48

Ten příběh choysii nemá prostě chybu :supr: :supr: 
Úplně živě si to představuji - jak za ním chodí a na všechno se ho ptá :lol:
Bezkonkurenční :godlike:

kalupinka — 26. 6. 2006 23:09

Choysia...píšu jedna! A posílám veselou historku z natáčení navrch:
Tchýně  nacpala děti před obědem čímsi jiným. Při obědě je pak kritizovala, že nejedí. Snacha  jí řekla, bodejť by jedly, když jste jim dala pečivo! A tchyně vrtala a šťourala dál, že tahle by teda dcerka její kolegyně Alenka s dětmi vyběhla, kdyby  ji takhle zlobily s jídlem. Neuznala, že to zavinila ona! Nicméně děti se v obědě jen tak  povrtaly a teď přijde to hlavní: Tchyně jim dala zmrzlinu, slíbenou, když všechno snědí! "No, to nevím, jestli by jim Alenka dala, když je tak zásadová..." Rejpla si pro změnu snacha.
Přítomný tchán a táta dětí se oba rozesmály. Za hodinu jde za snachou muž a povídá:"Ty jsi babičce něco udělala? Ona tam brečí..." A snacha nato: "Ty jsi slyšel, že bych jí něco ošklivého řekla?" Někdo prostě pořád potřebuje za ty provázky tahat, no.

Eri — 26. 6. 2006 23:09

wocinka napsal(a):

Eri : Nj, ale tys mohla odjet a bylo, si představ, že my tady bydlíme prakticky na jedný hromadě. Si představ, že bych se s ním nebavila a on se mnou, nedej bože ještě hůř... co manžel? :-/

Wocinko, upřímně.
Zas říkám, kdybych byla na Tvém místě, jako že, díky Bohu nejsem, já bych nedokázala mlčet.
Je pravdou, že já jsem povaha, že mi hned hoří koudel u zadku...............ale zkoušet na mě můj švagr něco takového, tak ho ženu smykem, nebo už jsem rozvedená. Já to pochopila tak - z toho, co jsi psala, že švagřík je naprosto spokojený s vedením domácnosti. Má všechno co potřebuje bez námahy a ještě se mu doma naskytl báječný terč do kterého se může strefovat, kdykoliv má blbou náladu, a každý mu to toleruje, naopak, možná má pocit, že to i Tvého muže baví, pozorovat, jak to s Tebou klátí a jak je vlastně hrozně vtipnej, obvzlášť když se mu Tě podaří vytočit do běla, to je za plusový body.
Herdek, co Tvůj muž? Krotí ho nebo nekrotí? Já jsem proti násilí, ale v tomhle případě bych se asi neudržela a prohnala švagra s pánví v ruce po zahradě. I když kdo ví, třeba by to pro něj bylo příjemný vzrůšo, to takhle neposoudím.
Náš "bratr" je už celkem v pohodě, naopak, kolikrát bych ho i ráda viděla. Vždycky po jeho návštěvě umírám smíchy....on se totiž strašně rád poslouchá, takže Ti začne něco kecat, je to na šíleně dlouho, člověk si u toho vypere, vyžehlí, dojde na záchod.........on pořád za Tebou a mluví, mluví, mluví...........někdy se povede, že na mě začne mluvit v obýváku, já jdu na cigáro do kuchyně, tam už hulí manžel, já za minutku zdrhnu......tak švára v naprostém klidu dopoví historku manželovi, kterej je naprosto nadšenej, protože ani neví, o čem jeho bratříček mluví. A tomu to nevadí, je spokojenej, že ho někdo poslouchá! :D

choysia — 27. 6. 2006 8:51

Děkuji za chválu, úplně se rdím  :gloria:     :godlike::godlike:

janica — 27. 6. 2006 9:27

choysia napsal(a):

Děkuji za chválu, úplně se rdím  :gloria:     :godlike::godlike:

Choysi když s těma bramborama a tám mariášem to vážně nemá chybu :lol:

wocinka — 27. 6. 2006 9:58

Ahoj holky, teda musím se bez mučení přiznat, že humornou stránku mariášových brambor jsem ocenila až dneska a je to fajn začít den s úsměvem  :supr:
Máte úplnou pravdu v tom, že pokud si tohle nechám líbit, tak je to můj problém. No a teď by mělo následovat nějaký revoluční předsevzetí, který zvrátí způsob našeho soužití a mě otevře cestu k lepším zítřkům... no, s tím ještě počkám, tanec na tenkém ledě není zrovna mojí parketou...
Eri : No manžel se tím nebaví, to určitě ne, jenže řekni sama, copak po něm můžu chtít, aby mezi náma lítal jako pingpongovej míček? :/ Jak už jsem se snažila nastínit výše, když mu něco řekne, tak to předrahý švagříček opatří špičkou a nějakou "vhodnou poznámkou" mi to hodí na hlavu. Problém je spíš v tom, že začínám pociťovat nutkání ponoukat manžela proti jeho bráchovi... a plna studu přiznávám, že občas se neovládnu a udělám to...  :(

choysia — 27. 6. 2006 10:08

Ahoj wocinko, to určitě nesmíš, pošt'uchovat manžela proti jeho bráchovi. Je to dost složitý, tohle neudělat, že? Ale to zvládneš. :supr:
Zkus to nějakou vtipnou formou, prostě vymysli něco, čím se budeš zároven' bavit. Proboha, snad je něco trkne. Vraž třeba švagrovi do ruky kastrol, nebo mu dej zástěru, až to nebude čekat. Jak psala Paila, lupni mu do ruky vařečku a rychle pláchni z kuchyně. Chce to šokovou terapii.
Hlavně  se na něj úsmívej, až se ti z toho budou trhat koutky, ono ho to pak přestane bavit. Snad. Hlavně se nerozčiluj. A ne aby tě napadlo ho ignorovat.  :hjarta:

helena — 27. 6. 2006 10:20

Kruci, wocinko, jsi těhulka, né? Tak si honem, ale honem najdi nějaký potíže, který sice tvoje těhotenství přímo neohrožují, ale jsou nepříjemné. Třeba že nemůžeš vařit, protože se ti od tepla u sporáku dělá špatně, že nemůžeš prát, protože se nemůžeš ohnout k pračce, že nemůžeš žehlit, protože ty pohyby ti nedělají dobře... http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png. No a "Hoši, doteď jsem se starala já o vás, tak se teď starejte vy!" Užívej si to, těš se na miminko a jen s nohama nahoře koukej, jak bráchové makají. Případně jim občas poraď, co dát do játrových knedlíčků, nebo jim najdi ten správný kastrůlek http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png.
Měla bys to zvládnout a vydržet až do narození miminka, protože jestli to takhle půjde dál, mohla by ses od švagříka dočkat dobrých rad, kterak kojit a mazat pr... http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

Frigo — 27. 6. 2006 10:22

Ještě bych to rozvinula - udělala bych si něco ledového k pití a sedla bych si s nohama na stole se slovy..
třeba "to miminko mi ale dává zabrat už teď a jsem ráda, že uvaříš za mně"  :lol:

tak koukám, že jsme měly s Helenou stejný nápad..

wocinka — 27. 6. 2006 10:24

choysia : Nj, máš úplnou pravdu, já moc dobře vím, že tohle je to nejnej a ještě jednou nejhorší co můžu udělat... jen je to tak svůdný... ale je fakt, že tudy cesta nevede... teda cesta k úspěchu.
Kéž bych ho dokázala ignorovat, to bych byla bez problému! Mým jediným obranným mechanismem je letargie, do níž se propadnu, pokud je někde nablízku...ale to víš, že každou glosu, kterou pronese, má u mě jako ve spořitelně. Právě proto musím potlačit i tohle "řešení", protože to prostě a zákonitě musí taky ven. Ten nápad s vařečkou, zástěrou a ostatníma rekvizitama se mi líbí čím dál tím víc, ovšem to by chtělo začít aspoň svíčkovou, aby si to někdo jako on, kdo umí vajíčka natvrdo a vajíčka naměkko - podle toho jak se povedou-vychutnal.  ;)

choysia — 27. 6. 2006 10:29

No vidíš, ta svíčková je výbornej nápad. A takovej domácí knedlík a maso tvrdý jako botka. No, jen at' si chlapi pošmáknou.   :storstark:   

                                               :lol::lol:::lol:

wocinka — 27. 6. 2006 10:29

Helena, Frigo : Holky to ne, to bysme byli do konce mýho těhotnění na chleboé pochoutce a vajíčkách  :D

wocinka — 27. 6. 2006 10:31

Choysia : Asi na neděli koupím hovězí :reta:

Paila — 27. 6. 2006 10:40

wocinka napsal(a):

Choysia : Asi na neděli koupím hovězí :reta:

:supr: ten tak dál. Jestli mi něco vadí, tak je to kafrající chlap v kuchyni, který všechno ví nejlíp, a když přijde na věc :styrka: tak skutek utek. :rock: Jen ať si tu svíčkovou hezky vyzkouší :D, ale pro jistotu si kup něco do zálohy :storstark:

choysia — 27. 6. 2006 10:44

Paila napsal(a):

wocinka napsal(a):

Choysia : Asi na neděli koupím hovězí :reta:

:supr: ten tak dál. Jestli mi něco vadí, tak je to kafrající chlap v kuchyni, který všechno ví nejlíp, a když přijde na věc :styrka: tak skutek utek. :rock: Jen ať si tu svíčkovou hezky vyzkouší :D, ale pro jistotu si kup něco do zálohy :storstark:

Jo, do zálohy si kup, ale pak si to sněz třeba ve skříní, at' ti to nesežerou oni!!! :lol::lol:

wocinka — 27. 6. 2006 10:47

Paila : No to se neboj, přece si nenechám zabít dítě strýčkovou kuchyní :dumbom:

Romča — 27. 6. 2006 10:55

Vy v tom domečku nemáte každý svoje?Kuchyň, koupelnu.Po mých životních zkušenostech bych to nedělala.Hlavně každý svoje.Zaměř se na TY, manžel a mimi a o víc se nestarej.Švagr nebude mít potřebu si nikoho hledat.Po čase by se vyvrbily problémy i ve vašem vztahu , už teď jsi nespokojená.Tchýni to vysvětli a jestli je rozumná ženská , tak to pochopí a když jí švagr přinese prádlo, tak mu to určitě ráda vypere.Co by jsme pro své děti neudělaly.Tak se drž a konej.

Tiina — 27. 6. 2006 11:04

Wocinko páni, tak to je docela síla. Na mě by to tedy švagříček zkusil jednou a už by letěl...když se mu nelíbí, jak vaříš, žehlíš, cokoliv - tak ať si to dělá sám. Dobře, je blbý vařit jenom pro manžela, takže tedy dejme tomu lze uděla ústupek, což tedy neznamená, že ho necháš do všeho ti kecat, ale co fakt nechápu proč by si mu měla prát, žehlit a uklízet ? To bych začala bojkotovat okamžitě.

wocinka — 27. 6. 2006 11:08

Romčo, to je právě ono, že "nahoře" je prakticky jen jeho pokoj, zbytek "zázemí" má dole... no fakt je, že si teda opravdu nikoho nehledá, typickej PC závislák... no a jak říkám, zezačátku mi vážně připadalo normální, že se budu starat o oba - jenže teď vidim, že dělat z nás tří nějakým způsobem rodinu byla pěkná blbost, protože on si vlastně zadarmo přišel k bezplatnému servisu all inclusive (hádejte, kdo jezdí na nákupy...), za kterej není třeba naprosto nic vracet - co jen jsem si myslela? A žili šťastně až do smrti?

Paila — 27. 6. 2006 11:09

wocinka napsal(a):

Paila : No to se neboj, přece si nenechám zabít dítě strýčkovou kuchyní :dumbom:

:)  :D  :lol: :cool: :supr: :dudlik: ;)

Tiina — 27. 6. 2006 11:11

Wocinko tak mu hned dneska večer předestři nová pravidla - pereš si sám, žehlíš si sám, uklízíš si pokoj sám, na úklidu společných prostor ( koupelna, atd. ) se budeš podílet a dostaneš najíst, když nebudeš prudit.

Jo pak mám ještě jeden dotázek, přispívá švagřík nějak na domácnost nebo se nechává živit ?

wocinka — 27. 6. 2006 11:11

Paila : To víš, nebýt mojí slabosti pro černý humor, tak mě odvezli už dávno...

wocinka — 27. 6. 2006 11:15

Tiina : No nějaký peníze manželovi dává, ale do toho já nevidím... Mám mlhavou představu kolik by to tak asi mohlo být, ale vzhledem k výše popsaným okolnostem + internetu a milionu dalších "drobností" mi to nepřijde zrovna jako velká suma. No ale přece za ním nebudu po každým jídle chodit s kasičkou, proboha... Navíc manžel už de facto živí mě, protože jakožto studentka, navíc bez brigád, nemám zrovna konto ve Švýcarsku

Tiina — 27. 6. 2006 11:24

Wocinko ok, ko jenom jsem se ptala. Nemyslela jsem, že za ním máš po každý jídle chodit s kasičkou a pokud to s ním má manžel nějak pořešené, tak je to asi v pořádku.

Romča — 27. 6. 2006 11:24

Co se týče financí , tak ty jsi jeho žena a nemáš se co ospravedlňovat.Ale proč by jste měli nějak přifinancovávat i švagra.Ty peníze si můžete užít jinak, pro sebe.Nenech to tak být.Manžel je asi taky takový dobrák a tvůj švagr manipulátor.Pročítej Babinet a určitě najdeš tolik moudra, že si dobře poradíš.

helena — 27. 6. 2006 11:32

wocinka napsal(a):

Helena, Frigo : Holky to ne, to bysme byli do konce mýho těhotnění na chleboé pochoutce a vajíčkách  :D

Prd a vořech - ONI by byli na chlebu a vajíčkách, občas zpestřených točeňákem :(. TY si kup, co chceš a s úsměvem madony jim tvrď "No, já na to měla tak strašnou chuť, ale nevěděla jsem, jestli byste to jedli... Když já mám teď takové divné chutě..." :D

wocinka — 27. 6. 2006 11:35

Tiina a Romča : Ne, v pořádku, vlastně jsem to sem měla napsat hned na začátku, je dobře, že ses na to zeptala. Jak říkám - úplně přesně to nevím, ale i když jakés takés ponětí mám, tak tohle je opravdu to poslední, co bych chtěla řešit, brrr, ještě to tak. Manžel sice dobrák je, ale nevěřím tomu, že by si tohle neuměl ohlídat, to určitě ne...
Pročítám a jsem čím dál tím klidnější, nějak začínám mít pocit, že tohle neni ještě to nejhorší, co mě kdy potká a že to zvládnu, což je zcela nová a osvěžující myšlenka - holky, děkuju :pussa:

wocinka — 27. 6. 2006 11:41

Helenko, ale co manža? Že by měl pseudotěhotenský potíže taky? Břicho by na to skoro měl, ale...  Já bych ráda dělala doma qočnu, jen kdyby to mělo ze strany mého švagra nějakou pozitivní zpětnou vazbu. Přece nechci žádný líbání rukou nebo vhazování okvětních lístků pod nohy, jenom obyčejný "děkuju", "nechceš s něčím pomoct"?

choysia — 27. 6. 2006 11:44

wocinko, ty ještě sedíš u PC?  :rolleyes:
Šup, pro tu svíčkovou, nečekej na neděli  :D :vissla:

wocinka — 27. 6. 2006 11:46

choysia : No zrovna si říkám, že jsem nějak unavená z toho vedra... :gloria:

choysia — 27. 6. 2006 11:50

wocinka napsal(a):

choysia : No zrovna si říkám, že jsem nějak unavená z toho vedra... :gloria:

A to ti přeju ;) protože to by mohl být  první impuls k činu. A taky je mi jasný, že ti to vrtá v hlavě.
Asi seš už pěkně kulatá, ne? Tak nebudeš skákat kolem plotny. Ale taková procházka k řezníkovi, to je balada. :)
Nezapomen' si dát zmrzku za odměnu....

wocinka — 27. 6. 2006 12:01

Choysia : Mmm, ta zmrzka mě asi fakt vytáhne... Úplně to vidím před sebou : "Péťo, mě je dneska nějak divně, ale koupila jsem takový pěkný maso... to víš, on Honza ani neví za jakej konec vzít vařečku - a ty seš takovej šikovnej, už dlouho pozoruju jak se ve vaření vyznáš, tak co kdyby ses toho dneska ujal?" :vissla: To by mohlo klapnout, ne? Potom bych to viděla na procházku ve dvou (s manželem samozřejmě) kolem řeky a doma se děj vůle boží

choysia — 27. 6. 2006 12:04

wocinka: :pussa:
Ne abys na něj byla moc milá. Musí to bejt pro něj šok, aby nestačil otevřít ani pusu k protestu.
A kdyby jí otevřel, můžeš mu tam vrazit tu zmrzlinu :lol::lol:

helena — 27. 6. 2006 12:07

wocinka napsal(a):

Helenko, ale co manža? Že by měl pseudotěhotenský potíže taky? Břicho by na to skoro měl, ale...  Já bych ráda dělala doma qočnu, jen kdyby to mělo ze strany mého švagra nějakou pozitivní zpětnou vazbu. Přece nechci žádný líbání rukou nebo vhazování okvětních lístků pod nohy, jenom obyčejný "děkuju", "nechceš s něčím pomoct"?

Milá skoromatko - jestli si panímáma nebo ten chlapec, co ho máš v oddacím listě, nedokážou srovnat synka/bráchu sami, proč bys to sakra měla dělat ty? ;) Hele, kočko, jak to chlapci řešili, než sis toho jednoho vzala do plné péče? Maminka vyprala, občas zřejmě uvařila, když hrozilo, že květy jejího života zařvou na předávkování míchanými vejci... takhle ěnjak to bylo, že? No a pak jsi přišla ty a shráblas je pod peří oba - ty nejsi qočna, ale husa, s prominutím. To skoro vypadá, jako bys měla manžílka "se závazkem" :) Ale zatímco o haranta se postaráš, dospělej halama by se měl starat minimálně sám o sebe, když už ne o to, aby ženské (ne švagrinej - jakékoli ! ženské) v očekávání místo poskytování dobrých rad pomohl.
Na tvém místě bych zkusila "zaplakat" tchýni - jak jsi unavená, jak to už v těch vedrech je s bříškem těžké... Jestli není taková ta samostatná (co jde na pole a domů přinese kromě motyky a pytle brambor i novorozeně), tak by mohla nějakou aktivitu, aměřující k postavení synáčků do latě :dumbom:, vyvinout.

wocinka — 27. 6. 2006 12:10

choysia : Zmrzlinu nedám! Já se znám, že bych se nechala ještě ukecat, proto ta procházka - dlooouhááá a bez mobilů! Obou! No, tohle by snad šlo, je to dost okatý aby ho to trklo (skoro jako ty brambory) a ne moc radikální na to, abysme na sebe museli koukat skrze prsty...

choysia — 27. 6. 2006 12:12

wocinka napsal(a):

choysia : Zmrzlinu nedám! Já se znám, že bych se nechala ještě ukecat, proto ta procházka - dlooouhááá a bez mobilů! Obou! No, tohle by snad šlo, je to dost okatý aby ho to trklo (skoro jako ty brambory) a ne moc radikální na to, abysme na sebe museli koukat skrze prsty...

No a když to nepůjde, tak pak  radikální zásah  :dumbom:

wocinka — 27. 6. 2006 12:15

Helena : No, právě... nejhorší na tom je, že tchýně má - mimo jiných kladných vlastností, a to myslím vážně - nad sebou gloriolu trojnásobné matky - samovychovavatelky, jež neopomíná při četných příležitostech opakovat památnou rodinnou událost, jak navařila, nakázala dětem (nejmladší chodilo snad do 1. třídy a jsou +- 2 roky od sebe) co kdy sníst a odjela na deset dní na dovolenou... Posledním ámen její litanie je, jak jsou její dítka samostatná...

wocinka — 27. 6. 2006 12:20

choysia : No z toho mám poněkud hrůzu... oni jsou vůbec taková rodina... taková jiná... u nás doma se všechno tak nějak vyřešilo v rodině, na dlouhé vády nebo teatrální gesta se u nás nedrží, leč rodina mého manžela je schopna pohádat se i na rodinné oslavě, vyčíst si hříchy do sedmého kolene a pak se spolu nebavit kolik let. Naštěstí manžel takový není, a věřte, že ze mě nemluví nějaké milostné poblouznění, i když toho mám v hlavince taky dost:rolleyes:

Frigo — 27. 6. 2006 12:25

No, já bych řekla, že větší balada, než jít pro flákotu by bylo sednout si někde na zahrádce pod stromem
s nějakou hezkou knížkou.  :lol:

choysia — 27. 6. 2006 12:26

wocinko: Znám. Maminky sestra si vzala taky manžela i s bratrem. Od dětství si pamatuju, že si na každý rodinný oslavě dali přes hubu. Doslova. Oni se vždycky porvali, ale pak do další oslavy byli jak nejlepší kamarádi. Veselé, že? :rolleyes:

wocinka — 27. 6. 2006 12:28

Frigo : Tomu říkám revoluční řešení :D :D Jenom kdybych u toho stromu měla stan a nemusela chodit domu dívat se na svou nablýskanou, leč valem upadající kuchyň... Když jsem se sem nastěhovala, měli v šuplíku v lince roztrhaný ponožky, starej pomeranč a škrabku na brambory... roztomilé, že?

choysia — 27. 6. 2006 12:29

Frigo napsal(a):

No, já bych řekla, že větší balada, než jít pro flákotu by bylo sednout si někde na zahrádce pod stromem
s nějakou hezkou knížkou.  :lol:

Třeba s kuchařkou :lol::lol::lol:

wocinka — 27. 6. 2006 12:31

choysia . Ježiš, to oni se snad neperou (no ale tak mě napadá, že jsem byla jen na menších oslavách, takže kdopak ví...) Ale manžel se zcela jistě nerve, to není jeho styl... spíš bych si dokázala v tom pomyslném ringu představit jeho něžnou máti

choysia — 27. 6. 2006 12:35

wocinka napsal(a):

choysia . Ježiš, to oni se snad neperou (no ale tak mě napadá, že jsem byla jen na menších oslavách, takže kdopak ví...) Ale manžel se zcela jistě nerve, to není jeho styl... spíš bych si dokázala v tom pomyslném ringu představit jeho něžnou máti

Tak to moje téměř tchýně nby mohla taky do ringu. Ale dělat sumo. :lol::lol::lol:
Já jí mám strašně ráda, dobře se s ní flámuje  :supr:

Frigo — 27. 6. 2006 12:36

wocinka napsal(a):

Frigo : Tomu říkám revoluční řešení :D :D Jenom kdybych u toho stromu měla stan a nemusela chodit domu dívat se na svou nablýskanou, leč valem upadající kuchyň... Když jsem se sem nastěhovala, měli v šuplíku v lince roztrhaný ponožky, starej pomeranč a škrabku na brambory... roztomilé, že?

tak něco podobného jsem kdysi objevila v kuchyni u tchýně .. :lol:    ......... a jestli neumřela, tak to tam má dodnes...  (nechodím tam, protože se mi vždycky zvedne víko... hlavně, že má namalovanou hubu)

wocinka — 27. 6. 2006 12:39

choysia : No s tou mojí by se flámovalo taky dobře, což o to, ale to já teď  tak nějak neocením... Když se teď chci rozšoupnout tak si dám orosený půllitr polotučného mléka  :dudlik: Ale jinak taky proti ní nic nemám, ona je v zásadě fajn, jen to neměla lehký, tak si to teď užívá

wocinka — 27. 6. 2006 12:44

Frigo : Že by to byl nějakej fetiš? Jakože v noci přijde skříteček hospodáříček a uvaří, vypere, zašije, oloupe...?

choysia — 27. 6. 2006 12:44

To je fajn, když s ní vycházíš. Tak až ti mimí odroste, tak se třeba rozšoupnete. My takhle spolu vydržíme kecat a pít třeba do rána, na chajdě. Všichni už hnípaj a my si to pak druhej den musíme ještě doříct. :lol:     :storstark:

Paila — 27. 6. 2006 12:48

wocinka napsal(a):

Frigo : Tomu říkám revoluční řešení :D :D Jenom kdybych u toho stromu měla stan a nemusela chodit domu dívat se na svou nablýskanou, leč valem upadající kuchyň... Když jsem se sem nastěhovala, měli v šuplíku v lince roztrhaný ponožky, starej pomeranč a škrabku na brambory... roztomilé, že?

:godlike:  a původně bílou kuchyň jsi našla v černém provedení, že? :godlike:

wocinka — 27. 6. 2006 12:48

choysia : To mi připomíná mě a mojí mámu  :D

wocinka — 27. 6. 2006 12:52

Paila : To nebyla klasická čerň, spíš plošně aplikovaná koláž s několika dominantními mastnými skvrnami, dokreslenými pavučivovým reliéfem, vše navíc působivě zasazeno do vkusného pracho - drobkového rámu... ale já na abstraktní umění nikdy nebyla

choysia — 27. 6. 2006 12:56

wocinka napsal(a):

Paila : To nebyla klasická čerň, spíš plošně aplikovaná koláž s několika dominantními mastnými skvrnami, dokreslenými pavučivovým reliéfem, vše navíc působivě zasazeno do vkusného pracho - drobkového rámu... ale já na abstraktní umění nikdy nebyla

:supr::supr::supr:

Tak wocinko, s takovýmhle podáním to švagrovi natřeš, že ti bude nosit i snídaně do postele. Holka, ty máš talent! Bych chtěla taky  :lol:

Paila — 27. 6. 2006 12:59

choysia napsal(a):

wocinka napsal(a):

Paila : To nebyla klasická čerň, spíš plošně aplikovaná koláž s několika dominantními mastnými skvrnami, dokreslenými pavučivovým reliéfem, vše navíc působivě zasazeno do vkusného pracho - drobkového rámu... ale já na abstraktní umění nikdy nebyla

:supr::supr::supr:

Tak wocinko, s takovýmhle podáním to švagrovi natřeš, že ti bude nosit i snídaně do postele. Holka, ty máš talent! Bych chtěla taky  :lol:

:supr: souhlasím :supr:

wocinka — 27. 6. 2006 13:08

choysia, Paila : No nevim, jestli jde zrovna o podání... Mě ten člověk tak neskutečně vytáčí už pouhou svojí přítomností, že bych mu občas s chutí podala jed v kafi... Jak říkám, v životě jsem takovou averzi k nikomu nepociťovala, až teď...

choysia — 27. 6. 2006 13:14

wocinka napsal(a):

choysia, Paila : No nevim, jestli jde zrovna o podání... Mě ten člověk tak neskutečně vytáčí už pouhou svojí přítomností, že bych mu občas s chutí podala jed v kafi... Jak říkám, v životě jsem takovou averzi k nikomu nepociťovala, až teď...

Víš co? I blbce musíš brát s humorem. Já vím, že se to dobře říká, ale prostě se nad něj zkus povznést. Udělej si z toho takovou hru. Pokud nejseš dost rázná, je to nejlepší možnost.

Mám taky něco. Otec mýho přítele zase na všechno řekne: "Mně je to jedno", nebo " Jak chceš".  Taky vymejšlím strategii. Ted' jsem vařila na chajdě, říkám mu: "Kolik si dáš knedlíků?"  On: "Mně je to jedno."
Tak jsem mu dala dva. Malinký, bramborový. Ani nepípnul. :lol::lol::lol:
Ale pak měl chudák hlad, až mi ho bylo líto.

helena — 27. 6. 2006 13:15

Wocinka - nevím, jak baráček vypadá, ale nešlo by (opět v rámci přípravy na miminko) mu "nahoře" zařídit sprcháč a koutek s vařičem a lednicí? Víš, jako že bude potřeba víc místa, víc hygieny (to tedy zcela určitě, podle tvých popisů) a tak. Dělej dusno dokud můžeš - jakmile porodíš a chlapci zjistí, že funguješ dle zaběhaného schématu i s kojencem na zádech, nezařídíš NIC a naopak budeš nacházet ponožky mezi plínkama a škrabku zastrčenou v sunaru.

wocinka — 27. 6. 2006 13:20

choysia : No kdyby mu to "bylo jedno", tak ...nj, máš pravdu, tak bych zase vzdychala, že je mu všechno jedno... :rolleyes:
Ale koukám, že s přílohama je sranda, napřed brambory, teď knedlíky :D Moc rázná nejsem, aspoň v téhle situaci, prostě mi přijde, že mám svázané ruce tím příbuzenským vztahem k manželovi a navíc jsem úplně ochromená tím, co k němu cítím, prostě alergie hadr. Máš pravdu v tom, že touhle cestou by to snad šlo, zkusím dneska vytáhnout na milého švagříčka kus vola a uvidím, co se stane...

choysia — 27. 6. 2006 13:23

wocinka: Kus vola, jako svíčkovou, nebo kus vola, jako že mu dáš za uši?:dumbom:

wocinka — 27. 6. 2006 13:27

Helena : No to nevím jak by šlo zrealizovat, asi těžko, nahoře jsou dva pokoje, v jednom bydlí švagr, ve druhém je takový bezprizorní obývák (moc starého nábytku) a potom ještě místnost kam věším prádlo, toť vše... a potom taky - teď se ještě můžu kojit nadějí, že nás jednou opustí, ale kdyby měl nahoře to co ty říkáš, tak se obávám, že by jeho bydlení u nás získalo punc stálosti...

wocinka — 27. 6. 2006 13:28

choysia : Radši svíčkovou, na těhuli trestající vlastní rukou chlapa o dvě hlavy většího než je ona sama musí být strašný pohled     :lol:

choysia — 27. 6. 2006 13:31

wocinka napsal(a):

choysia : Radši svíčkovou, na těhuli trestající vlastní rukou chlapa o dvě hlavy většího než je ona sama musí být strašný pohled     :lol:

No tak by se trochu sklonil, no!!! :dumbom:
A nezapomen' na knedlíčky, k svíčkový, n'am, ty budou :usch:

Frigo — 27. 6. 2006 13:32

Wocinko a což mu takhle krapet okořenit papáníčko ! Stačí koupit gutalax a dát ho tam krapet víc, než jen na lehké prohnání ?

wocinka — 27. 6. 2006 13:37

Frigo : Teda Maryšo...  :D

wocinka — 27. 6. 2006 13:39

choysia : No to nepochybně... myslím, že pro člověka jako je on, to bude přímo filosofický problém - co je vlastně knedlík? Z čeho vzniká? ;)

Frigo — 27. 6. 2006 13:40

To vymyslel před dvěma lety můj puboš na tatínka  ... já mu akorát dala padesát korun, aby to koupil.. :lol:
a pak se s ním rozdělila o svíčkovou..  Chudák mlsně koukal, tak si to snad užil...
Jen mi mrzí, že jsem pořádně neviděla průběh...

wocinka — 27. 6. 2006 13:42

Frigo : Teď jsem se na chvíli úplně zasnila... tak pomsta nemusí být jen sladká?  :D

Frigo — 27. 6. 2006 13:44

Wocinko, jenom aby to stihl na záchod a pak po sobě uklidil..   Tohle jsem řešit nemusela, naštěstí... To už řešila doufám jiná..  :lol:  K nám se už vrátil vyprázdněný...

ADFka — 27. 6. 2006 13:45

Jé, to jste mi připomněli - kdysi jsem chodila s klukem, jehož matka, učitelka na SŠ, velela i doma. Otec vše přecházel mlčením, jinak už by asi paní učitelová nebyla. No a jednou nás dva vzali na dovču do Chorvatska, kde jsme si sami vařili. Den já, den ona. Ve skutečnosti to bylo tak, že den ona a den já a ona ... :D Když jsem třeba slila brambory a nechala pootevřenej hrnec, aby vyprchala pára a nebyly slizký a ona hned přiskočila a zas ho zavřela, jako že "než dosmažíš ten sýr, tak by vystydly" a já povídám, že budou mokrý a ona, že ten sejra je suchej, tak to aspoň líp poleze do krku, no prostě měla pravdu, tak jsme si sedli ke stolu a já říkám "dobrou chuť" a ona "a kam jste dali ty šlupky z těch brambor?" a já, že pochopitelně do popelnice, fakt mi to hlava nebrala, ale to jsem ještě netušila, že paní matka vyrazí na kontrolu! Od tý doby mě ani smykem neutáhli, abych se s ní střídala o kuchyň... Není to sice moc vtipný, ale vím, o čem tady mluvíte... :)

Frigo — 27. 6. 2006 13:49

ADFka napsal(a):

Jé, to jste mi připomněli - kdysi jsem chodila s klukem, jehož matka, učitelka na SŠ, velela i doma. Otec vše přecházel mlčením, jinak už by asi paní učitelová nebyla. No a jednou nás dva vzali na dovču do Chorvatska, kde jsme si sami vařili. Den já, den ona. Ve skutečnosti to bylo tak, že den ona a den já a ona ... :D Když jsem třeba slila brambory a nechala pootevřenej hrnec, aby vyprchala pára a nebyly slizký a ona hned přiskočila a zas ho zavřela, jako že "než dosmažíš ten sýr, tak by vystydly" a já povídám, že budou mokrý a ona, že ten sejra je suchej, tak to aspoň líp poleze do krku, no prostě měla pravdu, tak jsme si sedli ke stolu a já říkám "dobrou chuť" a ona "a kam jste dali ty šlupky z těch brambor?" a já, že pochopitelně do popelnice, fakt mi to hlava nebrala, ale to jsem ještě netušila, že paní matka vyrazí na kontrolu! Od tý doby mě ani smykem neutáhli, abych se s ní střídala o kuchyň... Není to sice moc vtipný, ale vím, o čem tady mluvíte... :)

To jako kontrolovala, jestli jsi je dostatečně tence oloupala ?  No, zas  moje drahá tchýně, ještě když mi občas pozvala na oběd předložila nějaký jazyk, ale neoloupala ho. Hrozně se divila, že jsem utekla na záchod a od té doby nemusím k ní na jídlo...

wocinka — 27. 6. 2006 13:50

Frigo : No to snad nemá tak rychlý náběh? :P I když u Gutalaxu...  :vissla:

wocinka — 27. 6. 2006 13:52

ADFka : Páni, taky dobrý... A obstála jsi ve slupkové zkoušce? Něco takového bylo v nějaký pohádce... jak princezny loupaly brambory do alabastrova... :D Třeba jsi spala na plechovce hrášku ve slaným nálevu a nevíš o tom

Frigo — 27. 6. 2006 13:54

Wocinko, psali tam, že to zabírá při normálním dávkování do 12ti hodin.  No, my mu tam dali krapet víc, jak normální dávkování a jak rychle to proběhlo netuším, jen doufám že si užil záchodových a ne jiných radovánek.
Ale je fakt, že když přitáhl po pár měsících zpět, tak začal uklízet záchod sám od sebe. Takže nevím .. :cool:

choysia — 27. 6. 2006 13:55

Tak to já mám dobrý. První tchán byl až na tu kuchyn' pohodář :storstark: , vdovec.
A tenhle zase nemluví, neprotestuje a tchýně je flamendr. My než spolu dovaříme, tak jsme jak švestky  :lol::lol::lol:

wocinka — 27. 6. 2006 14:00

Frigo : No ta představa ale... to je sen... z něho měla asi radost :D :D No a že začal sám uklízet, to o něčem svědčí skoro...  že by místo vášnivého polibku dostal do ruky štětku a jediná načatá láhev toho večera nesla na vinětě nápis Cilit Bang?  :D

wocinka — 27. 6. 2006 14:02

choysia : To chce vařit nějaký rychlovky jenom :D :D

choysia — 27. 6. 2006 14:02

wocinka napsal(a):

choysia : To chce vařit nějaký rychlovky jenom :D :D

Jo, třeba viiný střik!!! :lol:

wocinka — 27. 6. 2006 14:03

choysia : Fast food, to je něco pro vás :D :D

choysia — 27. 6. 2006 14:05

wocinka: Copak kdyby šlo o mně a o ní, tak nám stačí dopln'ovat tekutiny. Já nevím, že ty chlapi potřebujou jídlo. Asi jim tam taky dáme Gutalax a on je přejde hlad  :vissla:

Frigo — 27. 6. 2006 14:05

choysia napsal(a):

wocinka napsal(a):

choysia : To chce vařit nějaký rychlovky jenom :D :D

Jo, třeba viiný střik!!! :lol:

asi uvařím dneska rodině vinný střik k večeři :lol:  Když už o mně dětičky rozhlašují, že jsem opilec,
tak ať to stojí zato.. :vissla:

choysia — 27. 6. 2006 14:07

Frigo napsal(a):

choysia napsal(a):

wocinka napsal(a):

choysia : To chce vařit nějaký rychlovky jenom :D :D

Jo, třeba viiný střik!!! :lol:

asi uvařím dneska rodině vinný střik k večeři :lol:  Když už o mně dětičky rozhlašují, že jsem opilec,
tak ať to stojí zato.. :vissla:

Jasně a de¨j k tomu jako přílohu rumový pralinky!!! :D

Frigo — 27. 6. 2006 14:08

rovnou rum... , nač to kazit čokoládou :lol:

wocinka — 27. 6. 2006 14:09

Frigo : No teda ne že bych vám záviděla, kdepak, nad nealko neni :storstark:

Frigo — 27. 6. 2006 14:12

wocinka napsal(a):

Frigo : No teda ne že bych vám záviděla, kdepak, nad nealko neni :storstark:

mimčo (a dokud nezlobí) je lepší, než alko .. :lol:  A v tomhle vedru ?!?

choysia — 27. 6. 2006 14:14

Frigo napsal(a):

rovnou rum... , nač to kazit čokoládou :lol:

Máš recht!!!! Ani nádobí nebudeš potřebovat, sama budeš zdrátovaná jak pekáč :lol::lol::lol:

wocinka — 27. 6. 2006 14:15

Frigo : Já vím, že je... naší Terezku bych nedala ani za basu Jacka Danielse :D

(Jestli budete mít někdy čas a chuť, tak mrkněte : http://mimiblog.wocis.net)

helena — 27. 6. 2006 14:24

A co mám vařit já - téměř abstinent? Že bych je opila všechny a pak je se zájmem pozorovala??? (Něco jako švára hloubající nad knedlou?)  http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

wocinka — 27. 6. 2006 14:28

Helena : Toť otázka. Tady se dneska řeší promil menu :D

Frigo — 27. 6. 2006 14:28

wocinka napsal(a):

Frigo : Já vím, že je... naší Terezku bych nedala ani za basu Jacka Danielse :D

(Jestli budete mít někdy čas a chuť, tak mrkněte : http://mimiblog.wocis.net)

Už víš, že to bude Terezka ?  Mám taky jednu doma, už ale odrostejší, co se jí zapalují lejtka...

choysia — 27. 6. 2006 14:31

helena napsal(a):

A co mám vařit já - téměř abstinent? Že bych je opila všechny a pak je se zájmem pozorovala??? (Něco jako švára hloubající nad knedlou?)  http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Zkus je opít příslovečným rohlíkem!!!  :storstark:

wocinka — 27. 6. 2006 14:32

Frigo : Jj, na 95% holčička Terezka...a když kluk tak Pepík :D

choysia — 27. 6. 2006 14:37

wocinka napsal(a):

Frigo : Jj, na 95% holčička Terezka...a když kluk tak Pepík :D

wocinko, Terezka je krásný jméno, taky jsem chtěla, ale má jí manžel, teda s jinou, tak jsem to změnila na Nelinku. Ještě bych jí potřebövala vyrobit :dudlik:

wocinka — 27. 6. 2006 14:42

choysia : No to je hned... my jsme si jeden měsíc řekli, že se pokusíme o mimi, tak jsem vysadila prášky no a další menses se už nedostavila  :gloria:

Frigo — 27. 6. 2006 14:47

Wocinko, tak jsem jukla na ty vaše stránky. Máte oba krásný smysl pro humor, což je určitě bezva.
Neříkej mi, že nějakou srandičkou nespacifikujete i bratra ????
Tak už to nebude eventuelně Kubík, ale Pepík ???  :lol:

wocinka — 27. 6. 2006 14:51

Frigo : Kubík už padnul, koukám, že jsme to tam ani nepísli... Nj, cožpak o to, s kýmkoliv jiným bych se domluvila naprosto bez problémů, jak říkám, problém je v tom, že mě pomalu už obtěžuje mu říct "dobrý ráno", prostě už na ty jeho glosy nemám nervy a manžela do toho tahat nechci... tohle bude muset jít cestou pomalýho teroru, teď letím pro to maso, už se moooc těším na večeři  :gloria:

choysia — 27. 6. 2006 14:57

wocinko, budu na tebe myslet, aby se ti ta "večeře" náramně povedla. Pak nám písni. A nezapomen' Terezce koupit zmrzku. :) :hjarta:

Eri — 28. 6. 2006 0:50

wocinka napsal(a):

Ahoj holky, teda musím se bez mučení přiznat, že humornou stránku mariášových brambor jsem ocenila až dneska a je to fajn začít den s úsměvem  :supr:
Máte úplnou pravdu v tom, že pokud si tohle nechám líbit, tak je to můj problém. No a teď by mělo následovat nějaký revoluční předsevzetí, který zvrátí způsob našeho soužití a mě otevře cestu k lepším zítřkům... no, s tím ještě počkám, tanec na tenkém ledě není zrovna mojí parketou...
Eri : No manžel se tím nebaví, to určitě ne, jenže řekni sama, copak po něm můžu chtít, aby mezi náma lítal jako pingpongovej míček? :/ Jak už jsem se snažila nastínit výše, když mu něco řekne, tak to předrahý švagříček opatří špičkou a nějakou "vhodnou poznámkou" mi to hodí na hlavu. Problém je spíš v tom, že začínám pociťovat nutkání ponoukat manžela proti jeho bráchovi... a plna studu přiznávám, že občas se neovládnu a udělám to...  :(

Nikdo přece po Tvém muži nechce, aby mzi Vámi lítal jako pinpongáč.
Já bych po svém muži chtěla maličkost, aby mě RESPEKTOVAL.
Tudíž, aby mě, alespoň v jeho přítomnosti, neměl nikdo šanci zneužívat jako svoji služku a boxovací pytel pro svoje nálady.

wocinka — 28. 6. 2006 8:26

Ahoj holčičky! Nepotěším vás sice líčením připálených ne-poživatin, ale ledy se přece jen hnuly, a to dost výrazně. Ale abych začala od začátku - včera odpoledne jsem nesla švagrovi do jeho pokoje vyprané prádlo - už slyším o husách, slepicích a jiné drůbeži a odvažuji se hájit pouze tím, že jeho svršky ležely v kuchyni už asi tak měsíc a náš jídelní stůl není sklad. No takže vejdu do jeho pokoje - a a strnu jak Lotova žena.  Už je to nějaký pátek, co jsem jeho "království" nenavštívila, takže jsem měla být připravená, ale... plocha celého pokoje pokryta vrstvou špinavého nádobí s mechovými očky plísně, ponožky, slipy, trička, čistý i špinavý, přeplněný popelníky, prázdné lahve od všeho možného... no prostě feťácké doupě hadr.
Teď se sem moc moc hezky hodí ta otřepaná fráze o otřepané frázi a poslední kapce. Pokud můžu já mít dole uklizeno, uvařeno a bůhvícovšechno s břichem, co brání zdravému klackovi aby si zametl před vlastním zapatlaným prahem? Uvědomila jsem si, že v tomhle domě bude zanedlouho bydlet taky mimino a roztřásla se mi brada. Vzteky. Řekla jsem si, že nejsem ani matka ani vychovatelka - možná trochu alibisticky:/ ... Hned večer jsem všechno vylíčila manželovi, který byl na inkriminovaných místech naposledy taky před x týdny. Řekla jsem mu nejen že trvám na tom, aby se v horním patře našeho domu bylo možné pohybovat bez protichemického obleku, ale vylíčila jsem mu i jak se v naší "šťastné" domáctnosti cítím. Vypadal překvapeně. Díky tomu, že jsem se snažila všechno nějak spolykat měl za to, že jde o klasickou "kočkovanou".
Nebudu vás dlouho napínat, povídali jsme si dlouho... Manžel mě ujistil, že zjedná nápravu. A začaly se dít věci. Nejdřív přišel dolů švagr s náručí špinavého nádobí a drhnul a cídil... potom, jak mi sdělil, promluvil svému bratříčkovi do duše. Pokud bude mít připomínky k mému vaření, vaří si sám. Ten samý postup bude uplatněn také v případě žehlení, praní, atd. Čekala jsem všechno, ale že švagr sklapne jako paraple, to ne... Dneska ráno se choval jako by nic, ale po snídani odnesl svůj hrnek do myčky... tAk si jen držím palce - myslím, že tohle je jen začátek dlouhé cesty, ale řekla bych, že máme dobře nakročeno

choysia — 28. 6. 2006 8:34

wocinko: No to je :supr:
Konečně se ten tvůj pohnul z místa. Jen tak dál, hlavně aby vám to tak vydrželo. Snad švagříkovi neotrne. :)

Frigo — 28. 6. 2006 8:35

Wocinko, tak vidíš .. je to bezva, chtělo to tu správnou "poslední" kapku. Hlavně, aby to vydrželo.
Myslím si, že kdybys to všechno ještě chvíli trpěla, ke změně by určitě nedošlo.  Chce to vzít všechno do svých rukou hezky od začátku !  :supr:

Paila — 28. 6. 2006 8:52

:supr: Wocinko, blahopreji a at mu uklizeni si po sobe uz vydrzi!!! :rock:

wocinka — 28. 6. 2006 8:54

No jak říkám, je to začátek, ale jak mě se líp dýchá! :D

Eri — 28. 6. 2006 8:57

No vidíš hoka, že to šlo. Vítězství !!! :supr:

helena — 28. 6. 2006 9:17

Dobrýýýýýýý, holka. Gratuluju. Jen se svým obvyklým pesimismem dodávám "aby mu to vydrželo" - což ti samozřejmě upřímně přeju.

wocinka — 28. 6. 2006 9:20

Helena : No právě... aby mu (potažmo jim) to vydrželo... No ale tím, že jsou vyřčený určitý pravidla, kterým jsem nevdechla život já, mám dojem, že už nemám prázdný ruce a to je rozhodně úspěch, protože MĚ to teda vydrží

Frigo — 28. 6. 2006 9:37

Wocinko, jasně - dávat chlapovi pocit, že vše vymyslel on !  Jseš chytrá holka :supr:

Bety — 28. 6. 2006 10:03

wocinka napsal(a):

Helena : No právě... aby mu (potažmo jim) to vydrželo... No ale tím, že jsou vyřčený určitý pravidla, kterým jsem nevdechla život já, mám dojem, že už nemám prázdný ruce a to je rozhodně úspěch, protože MĚ to teda vydrží

Jsem ráda že to tak dopadlo a vydrž!!!

PavlaH — 28. 6. 2006 14:42

Držím palce, všechno je o pravidlech, hranicích a důslednosti. Manžel stojí při tobě a to je fajn. Teď jen buď důsledná a hlídej si hranici. A když začne držkovat, vařečku do ruky a zdrhej ;)