.....je mi strasne proste ten nejhorsi den v zivote....Riksa nas dneska opustila uz navzdy
.....urcite si budete pamatovat kdyz jsme psala jak pomoci pri zaduse ci astmatu...ze nas pejsek nemuze dychat a stale kasle,myslim ze si urcite vzpomenete
.....tak dneska 9.6.2006 umrela..teda vlastne byla uspana protoze ze vcerejska na dnesek v noci ji vynechalo nemocne srdicko,prestala dychat a skoro se udusila....po par minutkach se zase chytla(mela nas rada a nechtela nas opustit tak se snazila)ale rano se na ni uz neslo koukat....vite koukala tak jako "prosim tak uz to udelejte nemam uz silu tady svama byt"ty jeji hnedy kulicky:grater::grater::grater: proste neco neskutecnyho.Rano jsme se sni rozloucily....hrozny muka opravdu jsem to skoro nezvladla...byla jsem rozhodnuta jestli ji nepomuze tahle lecba tak ji nenecha uz trapit,byla jsem tenkrat silna ale az teprve tedka vim jaky to je odvezt psa ktery svama zije devet let utratit "zachranit"
.....nemuzu moc psat protoze jsem zrala na psychiatra fakt jsem na dne...
.....tady je na pamatku fotecka.....snad to tam dam spravne
http://www.tajgrovka.estranky.cz/fotoal … irectvo/31
jo jeste jsem chtela...pokud by nekdo vedel o nejakych strankach kde se da vlozit vzpominka...budu rada kdyztak mi poslete adresu.....budu vam vdecna
Míšo, opustil vás člen rodiny, je přirozené, že to tolik bolí. Udělali jste pro Riksu maximum a budiž ti útěchou, že už se netrápí, že jí nic nebolí. Možná časem budete mít jiné štěňátko, ale Riksa bude mít ve vašich srdcích navždy svoje místo. Nechci ti říkat, že to rychle přebolí, pravda to není, ale skutečně by se rána v srdíčku zhojila rychleji, kdybyste si nového chlupatého člena rodiny pořídili co nejrychleji.
Hodně štěstí a hodně síly !! :hjarta:
To je mi líto, taky mám dva pejsky... drž se.
Miško, tvůj příspěvek mě dojal, byl to moc krásný a jistě hodný a vděčný pejsek.Měla u Vás krásný psí život a věř, že už tím jsi pro ni udělala moc. Bez zábran pejska oplakej a až to nejhorší přebolí, dej domov novému.
diky holky....zkousim bejt silna a verit tomu ze ji uz nic netrapi...ale stejne pri pohledu na jineho psa si tak silna jeste nepripadam......al asi nejspis ikdyz jsem se zarekla ze uz zadnyho psa tak se poohlidnu po nejakym to utulku a pomuzu tak aspon nejakymu chudackovi bez rodiny....
jinka vam jetse posilam fotecku novyho pelisku nasi Rikinkyhttp://www.tajgrovka.estranky.cz/fotoalbum/zviratka/rikinka-uz-snama-neni/59
Mišul,mám to za sebou již 4x a vím, jak strašně to bolí. Moje zlatíčka všechna umírala na rakovinu v tom nejlepším věku a já byla vždy tak zoufalá, že se to nedalo unést. Ale pokaždé jsem dala domov dalšímu z útulku nebo týranému. Dakota(ta první, nosím její jméno) ta jediná byla od štěněte. Ti ostatní přicházeli v různém věku a teď mám stafordku Týnu, které je nevímkolik, a je slepá na jedno očko a je stejně úžasná, jako byli ti před ní. Každý pejsek je osobnost, jako lidi. A pokud máš psy ráda, tak to nevydržíš a stejně si nějakého pozveš do svého srdíčka. A ti opuštění ti dají tolik lásky , že si s ní kolikrát ani nevím rady. Tak se drž ,ono to přebolí. Myslím na tebe...
teda já mám ted slzy na krajíčku, fakt se mi chce plakat :grater: je to strašný...vůbec si to nedokážu představit.. :grater: my máme taky pejska - je to muj milovanej miláček a zlatíčko, jenže má rakovinu..nádor už je hrozně velkej, ale naštěstí jí zatim nic netrápí, nic nebolí...ale šíleně se děsim dne kdy přijdou komplikace a...... no prostě děs!!!! :grater::grater: vim že se psychicky zhroutim...vážně.. takže přesně vim jak se cítíš Míšo, vážně ti ze srdíčka přeju at to co nejdřív přebolí :hjarta:
Taky mám teď při čtení slzy v očích a koukám na mýho rezatýho bobečka Benýska,který tady spinká v klubíčku na mým polštáři.Je to těžký,když nás opustí náš miláček,ale jsem si jistá,že když bude náhodou nemocný a trápil by se,taky to pro něj udělám a nenechám ho trápit.Miško,držím palečky,aby si se už netrápila a vzpomínala s láskou a úsměvem na rtech a s novým kamarádem po svém boku.
je mi hrozně,zažila jsem to s mojí jezevčicí Betynkou,už nešlo jinak,trápila se.Moc s tebou cítím,vzpomínat na ni budeš pořád.Já tedˇmám Belg.ovčáka,ten má 14let je to náš miláček a něm.ovčáka ten má 2roky.Moc moc zdravím
a hodně síly!!!
Taky je mi to moc líto, vím, jaké to je. Vloni na jaře nám umřel náš jezevčík, bylo mu 10 let, měl nemocné srdíčko. Pořídili jsme si jiného pejska, máme ho moc rádi, ale na toho mojeho mazlíčka, kterého jsem měla skoro od dětství nemůžu zapomenout, často pro něj brečím, je mi smutno, už mi takového psa žádný jiný nenahradí. Bolí to.
uplne zasnu kolik hodnoucej lidicek se na tomhle svete jeste najde :hjarta: a jeste se vratim k Rikousovi.Tay byla tenkrat nalezenecek,byly ji asi dva ci tri mesice a nasli jsme ji u dalnice na Prahu privazanou na tkanicce od bot.....malem jsme zpusobily dopravni nehodu,ale psa jsme zachranily...cely svuj pomerne dlouhej zivot nam delala radost...zila v panelaku nikdy nani nebyla zadna stiznost nestekala na lidi byla miloucka a ublizit nekomu???to by se radsi kousla do svy nohy :-)a co sni dokazal delat nas syn ???no nekdy i strasny veci :-) ale vsechno brala s usmevem na tlamicce
doufam ze vas stim neotravuji ale mam ji jeste porad plne srdicko a musim se nekomu vyrikat...takze kdyztak sorry :-)
myslim si ze uz nikdy nebudu mit psa takoveho jako je Riksa teda byla...ne vlastne pro me porad jeste je :-) ale urcite nebudu bez ctyrnoheho vylejvace srdicka ci kamarada do deste....nikdy nerekla "tedka me nech ja nemam naladu" takze kyz ne hed tak urcite do neveho bytu si poridime noveho mazlicka....treba bde stejnej jako Riksa...ikdyz vim ze kazdej pes je osobnost......
keby si ma videla, ako som ja plakala za škrečkom(!), to by si žasla. mne keby zomrel psík ja by som sa asi zbláznila. v zime ušiel setrin pes, ddav dni sme celá rodina boli akoby bez duše, všetci sme si poplakali. ja samozrejme najviac keď sa našiel.
Milá Michaelo, seš pro mě milá už jen proto, že miluješ zvířata a psi ze všeho nejvíc.Dojalo mě to k slzám a vrátila jsem se 3 roky nazpět když mi umřela moje Dášenka. Já nikdy pejska nechtěla, bála jsem se jich , protože mě jako 15letou pes pokousal, ale protože jsme nemohli mít druhé dítě můj tehdy devítiletý syn staršně pejska chtěl. A tak jsem si přinesla od kolegy z práce voříška, malou černobílou kouli se jménem Dášenka.
Bya tak hodná, poslušná a hlavně nás měla strašně ráda. jenže v 6-ti letech dostala záhadnou nemoc ,,Kušingrův syndrom,, a já jsem sní pochopitelně nastoupila léčebný program i když si spousta lidí tukalo na čelo,, voříšek ,, a dáváš do něj tolik peněz, ale mě vůbec na penězích nezáleželo a věř mi že jsem opravdu nebyla na dvou letních dovolených protože ta léčba byla nákladná. Ovšem nikdo z lékařů mi neřekl, co pejsem při téhle léčbě zažívá a já pochopitelně s ní, Léky které užívala byly na chemoterapii, takže jsem měli doma za 3 měsíce pejska bez chlupů
, pejska který při každém pohledu říkal, proč mi to děláš? Měla neustálý průjem, zvracela a já už ji 2x vezla na tu poslední injekci, ale nikdy jsem to nedokázala, stačil mi její pohled, pohled těch velkých tmavých očí a vzala jsem ji zpátky do tašky a jela domů. Bylo to i pro nás dost psychicky náročné, měli jsme ji staršně rádi.A tak jsem se rozhodla, že ji ty léky dávat nebudu. Chodila jsem s ní každý měsíc ns odběr krve a rozbor moči, a nejdenou byl její stav docela dobrý, srst jí narostla, oči se jí zase smály. Tohle období bohužel trvalo asi 4 měsíce. Pak jsem se jednou vrátila domů a ona kežela v krvi doma, ještě žila, ale ten pohled jejích smutných očí nikdy nezapomenu, nevěděla jsem co se jí stalo, vzala jsem jí do náruče a letěla s ní na veterinu. Když jsem ta dojela a vzala jí do náruče, dívala se na mě a najednou byl konec. Později jsem se od lékaře dověděla, že jí prasklo následkem užívání těch drastických léků tlusté střevo. Takže v jejích 8-smi letech jsem jí jela vykopat hrobeček, seděla s ní celé odpoledne a byla totálně na dně. Všichni jsme chodili jak tělo bez duše, tolik nám chyběla, strašně. Asi po měsíci jsem to už nevydržela a dojela do útulku. Takže teď mám zase pejska jmenuje se Betynka a aby jí nebylo smutno vzali jsme si ještě jednu ta je velká jmenuje se Agnes, takže máme malou a velkou, jsou to obě kříženci, mají se rády a hlavně mají rády nás a mi je. Ovšem na moji Dášenku nikdy nezapomenu, protože každý pejsem zrovna tak jako člověk je originál. Promiňte že jsem se tak rozepsala, ale musela jsem. Líba
diky za reakci....tak tedka brecim zase...musim rici ze jsi to mela o milion procent horsi....nase Rikinka umirala ve stavu kdy by nani skoro nikdo nepoznal ze je tak nemocna...ale ten tvuj pribeh je teda vazne drsnej...no nevim jak bych asi zvladala takovej psychickej pres kdyby to zaslo az takhle daleko s nasi Rikinou.....
dneska jdem na hrobecek zase...musim tam zalejvat ty kyticky aby mi tam taky neumrely ikdyz verim ze jim dava Rikinka hodne sily aby rostly,aby jsme nani mely porad zivou pamatku.....
A jak prave pises..kazdej pejsek je necim original,ale ja mam prave strach ze uz nikdy nebudu mit takovyho jako byla Riksa...ta byla proste THE BEST.....pritel ma doma boxerku taky hodna,ale nerada si hraje je takova na psi zivot laksni,pak jeste sestra pritele ma taky boxera ten uz je hravejsi,ale zase je celkem prudkej jak na lidi ci na psi...pak jsme u babicky mely kolii"LASSII" byla taky hodna ale dokazala me i kousnut a mnoho dalsich psu v mem okoli ale zadnej neni jako Rikina...a uz nikdy nebude..a to me hodne trapi.....ale urcite bude zase jinak nejlepsi...
takze uz musim konit protoze uz ppisu zase blbosti a uz ani nato nevidim protoze mam zas urvany oci......
mrakm napsal(a):
Milá Michaelo, seš pro mě milá už jen proto, že miluješ zvířata a psi ze všeho nejvíc.Dojalo mě to k slzám a vrátila jsem se 3 roky nazpět když mi umřela moje Dášenka. Já nikdy pejska nechtěla, bála jsem se jich , protože mě jako 15letou pes pokousal, ale protože jsme nemohli mít druhé dítě můj tehdy devítiletý syn staršně pejska chtěl. A tak jsem si přinesla od kolegy z práce voříška, malou černobílou kouli se jménem Dášenka.
Bya tak hodná, poslušná a hlavně nás měla strašně ráda. jenže v 6-ti letech dostala záhadnou nemoc ,,Kušingrův syndrom,, a já jsem sní pochopitelně nastoupila léčebný program i když si spousta lidí tukalo na čelo,, voříšek ,, a dáváš do něj tolik peněz, ale mě vůbec na penězích nezáleželo a věř mi že jsem opravdu nebyla na dvou letních dovolených protože ta léčba byla nákladná. Ovšem nikdo z lékařů mi neřekl, co pejsem při téhle léčbě zažívá a já pochopitelně s ní, Léky které užívala byly na chemoterapii, takže jsem měli doma za 3 měsíce pejska bez chlupů
, pejska který při každém pohledu říkal, proč mi to děláš? Měla neustálý průjem, zvracela a já už ji 2x vezla na tu poslední injekci, ale nikdy jsem to nedokázala, stačil mi její pohled, pohled těch velkých tmavých očí a vzala jsem ji zpátky do tašky a jela domů. Bylo to i pro nás dost psychicky náročné, měli jsme ji staršně rádi.A tak jsem se rozhodla, že ji ty léky dávat nebudu. Chodila jsem s ní každý měsíc ns odběr krve a rozbor moči, a nejdenou byl její stav docela dobrý, srst jí narostla, oči se jí zase smály. Tohle období bohužel trvalo asi 4 měsíce. Pak jsem se jednou vrátila domů a ona kežela v krvi doma, ještě žila, ale ten pohled jejích smutných očí nikdy nezapomenu, nevěděla jsem co se jí stalo, vzala jsem jí do náruče a letěla s ní na veterinu. Když jsem ta dojela a vzala jí do náruče, dívala se na mě a najednou byl konec. Později jsem se od lékaře dověděla, že jí prasklo následkem užívání těch drastických léků tlusté střevo. Takže v jejích 8-smi letech jsem jí jela vykopat hrobeček, seděla s ní celé odpoledne a byla totálně na dně. Všichni jsme chodili jak tělo bez duše, tolik nám chyběla, strašně. Asi po měsíci jsem to už nevydržela a dojela do útulku. Takže teď mám zase pejska jmenuje se Betynka a aby jí nebylo smutno vzali jsme si ještě jednu ta je velká jmenuje se Agnes, takže máme malou a velkou, jsou to obě kříženci, mají se rády a hlavně mají rády nás a mi je. Ovšem na moji Dášenku nikdy nezapomenu, protože každý pejsem zrovna tak jako člověk je originál. Promiňte že jsem se tak rozepsala, ale musela jsem. Líba
ježiši já tu ted brečim jako malá :grater: to je tak strašně smutný :grater::grater::grater:
Mi taky zemřel pejsek.:grater:
Michalaa napsal(a):
diky za reakci....tak tedka brecim zase...musim rici ze jsi to mela o milion procent horsi....nase Rikinka umirala ve stavu kdy by nani skoro nikdo nepoznal ze je tak nemocna...ale ten tvuj pribeh je teda vazne drsnej...no nevim jak bych asi zvladala takovej psychickej pres kdyby to zaslo az takhle daleko s nasi Rikinou.....
dneska jdem na hrobecek zase...musim tam zalejvat ty kyticky aby mi tam taky neumrely ikdyz verim ze jim dava Rikinka hodne sily aby rostly,aby jsme nani mely porad zivou pamatku.....
A jak prave pises..kazdej pejsek je necim original,ale ja mam prave strach ze uz nikdy nebudu mit takovyho jako byla Riksa...ta byla proste THE BEST.....pritel ma doma boxerku taky hodna,ale nerada si hraje je takova na psi zivot laksni,pak jeste sestra pritele ma taky boxera ten uz je hravejsi,ale zase je celkem prudkej jak na lidi ci na psi...pak jsme u babicky mely kolii"LASSII" byla taky hodna ale dokazala me i kousnut a mnoho dalsich psu v mem okoli ale zadnej neni jako Rikina...a uz nikdy nebude..a to me hodne trapi.....ale urcite bude zase jinak nejlepsi...
takze uz musim konit protoze uz ppisu zase blbosti a uz ani nato nevidim protoze mam zas urvany oci......
Tak holky, teď už zase bulím já, už toho necháme, moje, teď ty dvě holky Agnesa a Betynka leží vedle mě a já jsem ráda že je mám, že vědí co je jdeme čůrat, pojď něco ti dám, jdeme ven a nebo holky jdu do práce tak tu buďte hodný. Ale jak píšeš Míšo, nikdy to nebude právě ten pejsek co už ti jednou odešel ale to neznamená že bych je neměla ráda mám a moc a kdyby nebylo pro nás na jídlo holky dostanou vždycky, jen doufám že v tuhle chvíly už novýho pejska máš :)
mrakm napsal(a):
Michalaa napsal(a):
diky za reakci....tak tedka brecim zase...musim rici ze jsi to mela o milion procent horsi....nase Rikinka umirala ve stavu kdy by nani skoro nikdo nepoznal ze je tak nemocna...ale ten tvuj pribeh je teda vazne drsnej...no nevim jak bych asi zvladala takovej psychickej pres kdyby to zaslo az takhle daleko s nasi Rikinou.....
dneska jdem na hrobecek zase...musim tam zalejvat ty kyticky aby mi tam taky neumrely ikdyz verim ze jim dava Rikinka hodne sily aby rostly,aby jsme nani mely porad zivou pamatku.....
A jak prave pises..kazdej pejsek je necim original,ale ja mam prave strach ze uz nikdy nebudu mit takovyho jako byla Riksa...ta byla proste THE BEST.....pritel ma doma boxerku taky hodna,ale nerada si hraje je takova na psi zivot laksni,pak jeste sestra pritele ma taky boxera ten uz je hravejsi,ale zase je celkem prudkej jak na lidi ci na psi...pak jsme u babicky mely kolii"LASSII" byla taky hodna ale dokazala me i kousnut a mnoho dalsich psu v mem okoli ale zadnej neni jako Rikina...a uz nikdy nebude..a to me hodne trapi.....ale urcite bude zase jinak nejlepsi...
takze uz musim konit protoze uz ppisu zase blbosti a uz ani nato nevidim protoze mam zas urvany oci......Tak holky, teď už zase bulím já, už toho necháme, moje, teď ty dvě holky Agnesa a Betynka leží vedle mě a já jsem ráda že je mám, že vědí co je jdeme čůrat, pojď něco ti dám, jdeme ven a nebo holky jdu do práce tak tu buďte hodný. Ale jak píšeš Míšo, nikdy to nebude právě ten pejsek co už ti jednou odešel ale to neznamená že bych je neměla ráda mám a moc a kdyby nebylo pro nás na jídlo holky dostanou vždycky, jen doufám že v tuhle chvíly už novýho pejska máš :)
ne zatim pejska nemame,ale schanim kde se da..u nas v utulku maj bud starsi pejsky a nebo samy obry a to do panelaku nechci a ty starsi si vzit proste nemuzu...z duvodu naseho synacka..je to smutny,ale nerisknu si to,clovek nevi cim ty chudackove prosly a jak by se mohly zachovat...snad me chapete...takze stale schanim.....dostala jsme mejla kde byl odkaz na krasny stenatko presne to co bych chtea,ale je bohuzel az na slovensku,coz je opravdu pro me daleko...skoda,je kouzelna
http://www.trnava.utulok.sk/zvierata.php?id=246
http://www.trnava.utulok.sk/zvierata.php?id=271
http://www.trnava.utulok.sk/zvierata.ph … php?id=305
a tahle fenecka je kouzelna taky ale uz je vetsich rozmeru :-)http://www.trnava.utulok.sk/zvierata.php?id=257
a tomuhle pejskov bych taky rada doprala domov plny lasky a ne psi arenu,ale to je prave to eho se bojim..evim jak pes reaguje http://www.trnava.utulok.sk/zvierata.php?id=269
ale vsechno je to porat na tom slovensku...tak kdybyste vedely o podobnych pejscich tak dejte avizo
mrakm napsal(a):
Michalaa napsal(a):
diky za reakci....tak tedka brecim zase...musim rici ze jsi to mela o milion procent horsi....nase Rikinka umirala ve stavu kdy by nani skoro nikdo nepoznal ze je tak nemocna...ale ten tvuj pribeh je teda vazne drsnej...no nevim jak bych asi zvladala takovej psychickej pres kdyby to zaslo az takhle daleko s nasi Rikinou.....
dneska jdem na hrobecek zase...musim tam zalejvat ty kyticky aby mi tam taky neumrely ikdyz verim ze jim dava Rikinka hodne sily aby rostly,aby jsme nani mely porad zivou pamatku.....
A jak prave pises..kazdej pejsek je necim original,ale ja mam prave strach ze uz nikdy nebudu mit takovyho jako byla Riksa...ta byla proste THE BEST.....pritel ma doma boxerku taky hodna,ale nerada si hraje je takova na psi zivot laksni,pak jeste sestra pritele ma taky boxera ten uz je hravejsi,ale zase je celkem prudkej jak na lidi ci na psi...pak jsme u babicky mely kolii"LASSII" byla taky hodna ale dokazala me i kousnut a mnoho dalsich psu v mem okoli ale zadnej neni jako Rikina...a uz nikdy nebude..a to me hodne trapi.....ale urcite bude zase jinak nejlepsi...
takze uz musim konit protoze uz ppisu zase blbosti a uz ani nato nevidim protoze mam zas urvany oci......Tak holky, teď už zase bulím já, už toho necháme, moje, teď ty dvě holky Agnesa a Betynka leží vedle mě a já jsem ráda že je mám, že vědí co je jdeme čůrat, pojď něco ti dám, jdeme ven a nebo holky jdu do práce tak tu buďte hodný. Ale jak píšeš Míšo, nikdy to nebude právě ten pejsek co už ti jednou odešel ale to neznamená že bych je neměla ráda mám a moc a kdyby nebylo pro nás na jídlo holky dostanou vždycky, jen doufám že v tuhle chvíly už novýho pejska máš :)
moc se mi líbí co jsi napsala, že kdyby nebylo pro vás na jídlo tak pejsci dostanou vždycky..přesně tak je to totiž u nás.. to se radši nenajim já než abych nedala najít našemu miláčkovi.. :hjarta: vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude.. a ted si budeme pořizovat ještě jednoho pejska, už se moc těšim :)
díky Andrejko, prostě to tak je a jsem ráda, že tu je tolik dobrých lidí, kteří mají rády pejsky :supr:, :par:
Michalaa napsal(a):
mrakm napsal(a):
Michalaa napsal(a):
diky za reakci....tak tedka brecim zase...musim rici ze jsi to mela o milion procent horsi....nase Rikinka umirala ve stavu kdy by nani skoro nikdo nepoznal ze je tak nemocna...ale ten tvuj pribeh je teda vazne drsnej...no nevim jak bych asi zvladala takovej psychickej pres kdyby to zaslo az takhle daleko s nasi Rikinou.....
dneska jdem na hrobecek zase...musim tam zalejvat ty kyticky aby mi tam taky neumrely ikdyz verim ze jim dava Rikinka hodne sily aby rostly,aby jsme nani mely porad zivou pamatku.....
A jak prave pises..kazdej pejsek je necim original,ale ja mam prave strach ze uz nikdy nebudu mit takovyho jako byla Riksa...ta byla proste THE BEST.....pritel ma doma boxerku taky hodna,ale nerada si hraje je takova na psi zivot laksni,pak jeste sestra pritele ma taky boxera ten uz je hravejsi,ale zase je celkem prudkej jak na lidi ci na psi...pak jsme u babicky mely kolii"LASSII" byla taky hodna ale dokazala me i kousnut a mnoho dalsich psu v mem okoli ale zadnej neni jako Rikina...a uz nikdy nebude..a to me hodne trapi.....ale urcite bude zase jinak nejlepsi...
takze uz musim konit protoze uz ppisu zase blbosti a uz ani nato nevidim protoze mam zas urvany oci......Tak holky, teď už zase bulím já, už toho necháme, moje, teď ty dvě holky Agnesa a Betynka leží vedle mě a já jsem ráda že je mám, že vědí co je jdeme čůrat, pojď něco ti dám, jdeme ven a nebo holky jdu do práce tak tu buďte hodný. Ale jak píšeš Míšo, nikdy to nebude právě ten pejsek co už ti jednou odešel ale to neznamená že bych je neměla ráda mám a moc a kdyby nebylo pro nás na jídlo holky dostanou vždycky, jen doufám že v tuhle chvíly už novýho pejska máš :)
ne zatim pejska nemame,ale schanim kde se da..u nas v utulku maj bud starsi pejsky a nebo samy obry a to do panelaku nechci a ty starsi si vzit proste nemuzu...z duvodu naseho synacka..je to smutny,ale nerisknu si to,clovek nevi cim ty chudackove prosly a jak by se mohly zachovat...snad me chapete...takze stale schanim.....dostala jsme mejla kde byl odkaz na krasny stenatko presne to co bych chtea,ale je bohuzel az na slovensku,coz je opravdu pro me daleko...skoda,je kouzelna
Ahoj Michalo, já nevím odkud jsi, ale mě když to ,, chytne,, tak si zadám do vyhledávače jen útulky a tam se ti nabídne skoro všechno a nebo třeba i v annonci nabízí i zdarma štěnátka. já jsem k Betynce přišla úplnou náhodou, jak už jsem strašně moc chtěla nějaký to štěnátko, jela jsem do útulku a tam někdo den před tím nechal na schodech krabici s pěti štěnaty. Vážili tak kiloa já jsem říkala že si vezmu to co ke mě půjde, musím podotknout, že nebyli moc hezký :), no a ke mě lezlo to asi nejošklivější, mělo i docela zlý oči a dlouhý nohy, ale prostě chtělo ke mě, tak jsem si jí vzala, no a teď má krásná hnědý oči obkroužené jakoby linkou, ze srandy jí říkáme Kleopatra a nohy má dlouhý pořád, takže někdy to je naše Sklenaříková, ale jinak to je Betunka, moje věrná přítelkyně. Tak ti přeju abys brzy toho vysněnýho pejska našla, :)
jsem z Mlady Boleslavi...utulky jsem prolezla teda jeden osone ten v Podhradi a tam maj jak uz jsme psala jen starsi pejsky a nebo zase moc veliky.... o jinem pobliz nevim...jinka jsme dneska ztravila na netu asi tri hodky a bohuzel jsem nasla jen tri inzeraty ktere by se hodily a tak jsem tam volala a pejsci uz nejsou...takze musim zkouset dal.....ale diyk za podporu
tak mam zas nove zpravy.....kdyz uz jsem konecne skoro sehnala pejska tak mi doma bylo recen kategoricky NE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
co se da delat,porad jeste bydlime u rodicu a tak musim sekat latinu...ale do neveho bytu si stoprocentne poridime pejsacka,ale nebude to vorisek.....pritel miluje boxri a tak to bude asi boxerek anebo ja mam zase rada stafordiky...takze se uvidi...ale bude to krusna doba bez pejska
Michalaa napsal(a):
tak mam zas nove zpravy.....kdyz uz jsem konecne skoro sehnala pejska tak mi doma bylo recen kategoricky NE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
co se da delat,porad jeste bydlime u rodicu a tak musim sekat latinu...ale do neveho bytu si stoprocentne poridime pejsacka,ale nebude to vorisek.....pritel miluje boxri a tak to bude asi boxerek anebo ja mam zase rada stafordiky...takze se uvidi...ale bude to krusna doba bez pejska
Ahoj, Míšo, tak nám dneska umřel náš přítel kocourek, bylo mu šest let, psala jsem tady na zvěřinec, že začal pít nedávno jen vodu. O víkendu přestal jíst, jen pořád pil a dneska už chudáček není. :grater: Byl to nalezenec a byl od začátku nemocný, měl chronickou rýmu, špatně dýchal. Zajímavé je, že minulý týden se k nám při bouřce zatoulalo tak měsíční, černé kotě a už u nás zůstalo, jakoby to bylo znamení. Tak je mi zas těžko, odešel přítel, minulý rok nám umřel pejsek a teď kocourek, takové to bylo chytré zvíře, škoda ho. Lepší snad nemít žádná zvířata, když to pak umře, je to člověku akorát líto a bolí to :grater:
Můj první pejsek umřel 1.9.1999. Spadnul z balkónu. Měl 17, byl slepý, hluchý, ale srdíčko měl zdravý, byl to skvělej pes. Takovej lord. I v těch 17 když šel ulicí, tak šel s hlavou vztyčenou....byl úžasnej.
Konec měl hroznej. 2 hodiny trvalo, než někdo přijel, aby ho uspal navždy. Naši s ním tehdy byli sami doma, takže bez auta jen volali na nejbližší veterináře a nic. Nakonec dorazili z oficiální veteriny.
Je zakopanej u našich na zahrádce, má tam kytky a stromky.... kousek dál je lavička a tak se tam u něj dá sedět a musím říci, že i po letech, jak tam sednu, tak se na to místo koukám a myslím na něj.
Ten první týden pořád pršelo a já furt myslela na to, že je mu pod tou zemí zima....řeknete si asi blbost, ale já to tak zkrátka cítila....
Nakonec se člověk s tou ztrátou vyrovná, ale chvíli to trvá. Dnes máme tu naši flekatici flekatou (dalmatinku) a je taky bezvadná, není sice jako on, ona je spíše trhlá a umyzlená. Nemůžu říci, že lze nahradit jednoho druhým, ale jedno vím určitě, už vždy budu mít psa, zkrátka mi to bez nich nějak nejde....ty oči, to jak se tulej...... to zkrátka nikdo neumí.
Krásnej den.
Upřímnou soustrast, je mi tomoc líto. Ale už běhá s naším Beníčkem, mají se dobře, líp než to trápení.
Vyplakej se, moc a moc se vyplač, a pak, jak mi tady někdo krásně napsal, si otři slzy a nabídni svoje srdíčko pejskovi, který na to čeká a bude moc a moc vděčný.
Michalaa napsal(a):
diky holky....zkousim bejt silna a verit tomu ze ji uz nic netrapi...ale stejne pri pohledu na jineho psa si tak silna jeste nepripadam......al asi nejspis ikdyz jsem se zarekla ze uz zadnyho psa tak se poohlidnu po nejakym to utulku a pomuzu tak aspon nejakymu chudackovi bez rodiny....
jinka vam jetse posilam fotecku novyho pelisku nasi Rikinkyhttp://www.tajgrovka.estranky.cz/fotoalbum/zviratka/rikinka-uz-snama-neni/59
Nám umřela jezevčice Kačenka na selhání ledvin před 2 roky, Bylo jí jen 6 roků. Týden jsem s ní chodila na infuze, vše marné. Nakonec jsem se rozhodla naráz, že jí to trápení ukončím a nechala jsem ji uspat. Manžel z ordinace raději utekl, já jsem s ní byla do poslední chvíle, máme ji pochovanou na zahrádce. Byli jsme s manželem na infart... Říkala jsem si, že už nikdy nechci psa...V noci jsem nespala, pořád jsem ji slyšela ťapat a každé ráno jsem chodila pro noviny stejnou trasou jako s ní... Za 3 dny jsem si našla na internetu v útulku pejska , taky jezevčíka, staršího (teď je mu - Ferdovi asi 9 let)a hrozně ho milujeme, je strašně vděčný, velký mazel. Jenom ho na rozdíl od Kačenky musím mít na vodítku, protože , raubíř jeden, se někdy popral, hlavně když vidí velkého černého psa... nevím co chudák prožil
Venus napsal(a):
Michalaa napsal(a):
diky holky....zkousim bejt silna a verit tomu ze ji uz nic netrapi...ale stejne pri pohledu na jineho psa si tak silna jeste nepripadam......al asi nejspis ikdyz jsem se zarekla ze uz zadnyho psa tak se poohlidnu po nejakym to utulku a pomuzu tak aspon nejakymu chudackovi bez rodiny....
jinka vam jetse posilam fotecku novyho pelisku nasi Rikinkyhttp://www.tajgrovka.estranky.cz/fotoalbum/zviratka/rikinka-uz-snama-neni/59Nám umřela jezevčice Kačenka na selhání ledvin před 2 roky, Bylo jí jen 6 roků. Týden jsem s ní chodila na infuze, vše marné. Nakonec jsem se rozhodla naráz, že jí to trápení ukončím a nechala jsem ji uspat. Manžel z ordinace raději utekl, já jsem s ní byla do poslední chvíle, máme ji pochovanou na zahrádce. Byli jsme s manželem na infart... Říkala jsem si, že už nikdy nechci psa...V noci jsem nespala, pořád jsem ji slyšela ťapat a každé ráno jsem chodila pro noviny stejnou trasou jako s ní... Za 3 dny jsem si našla na internetu v útulku pejska , taky jezevčíka, staršího (teď je mu - Ferdovi asi 9 let)a hrozně ho milujeme, je strašně vděčný, velký mazel. Jenom ho na rozdíl od Kačenky musím mít na vodítku, protože , raubíř jeden, se někdy popral, hlavně když vidí velkého černého psa... nevím co chudák prožil
Tak přesně vím o čem mluvíš.Mi letos v lednu zemřel taky pejsek SAO je to vážně nesnesitelné.Pořád ho všude vidím Selhaly mu prý játra.Veterinář doporučil utratit .To je příšerný ještě teď když to píšu mi tečou slzy. Někdo si řekne -boože nadělá vždyď je to jen pes .Omyl oni jsou víc než jenom psi (kdo je má rád) rozdávají člověku radost.Moc mi chybí.Aspoň sedím u internetu a dívám se na stránky,kde tito pejsci jsou.
Tak takto vypadal jako štěně ,když mu byly 3 měsíce. Aspoň malá náplast.
Bronislava napsal(a):
Tak takto vypadal jako štěně ,když mu byly 3 měsíce. Aspoň malá náplast.http://sirmi.ic.cz/pes/45.gif