Může se někdo podělit se mnou o zážitek jaké to je žít si v zlatý klítce a dokázal z toho odejít?
Čekám na názory já to zažila a možná budu u někoho divná ale žiji zase od výplaty k výplatě ale jsem to já né někoho loutka.Vím že je mnoho žen které radši trpí ale užívají si všeho co bohatsví dává i když pro nikoho nic neznamenají ale snad nejsem výjimka.Jen ve zkrace,Na inzerát jsem se seznámila s mužem který dlouho se mi dvořil ,postupem času jsem začala zjištovat jaký má majetek vlastně veliký .Podotýkám že koupě auta a velkých darů jsem odmítala.Vyžadoval po mne ať se odstěhuji za ním na jeho velký barák ,přestanu pracovat.Ono se to poslouchá dobře ale neposlechla jsem ho a jsem ráda.Ten člověk byl SNOB který zásadně rozhoduje o všem sám (tedy i o mém životě,dokonce naplánoval dítě že budem mít ale na můj názor se nezeptal)jeho vozový park spočíval jen z BMW,měl 1barák tu a 1 u moře.,zakazoval mi kupovat něco pro sebe ze svého ale záhy když mi něco koupil to vyčetl atd.Nemá cenu se dále rozepisovat.Odešla jsem od něj (vyhrožuje dodnes)a opravdu já jsem po dlouhý době štastná a svobodná.Můj názor je ten že opravdu veliké bohatství kazí charakter a to dokonale a ti lidém někteří jsou vlastně chudáci a sami nakonec.Bea

Ahoj, já si nemyslím, že prachy kazej charakter u všech, ale někdy to tak bohužel je. Taky jsem měla přítele, měl peněz, že nevěděl, co s nima a myslel si, že může všechno.Že mi může dirigovat život. On se směl bavit se všema, já ne. Byl to žárlivej zazobanej hajzlík, sebevědomí by mohl prodávat.
Když mi začal říkat, s kým se smím bavit a s kým ne, byl to začátek konce. A když mi dal v žárlivosti facku jako hrom, byl konec.Hned.
Chápu tě. Ty prachy mi nikdy nechyběly, kvůli tomu jsem s ním nebyla. Taky jsem si nic nenechala, proč taky?
Nikdy bych se nenechala bít, ani ponižovat, ani pro prachy, ani z žádnýho jinýho důvodu. Takovejch je na světě dost, ale já bych tam nikdy patřit nechtěla.
Dobřes udělala....:supr:

Bea napsal(a):

Může se někdo podělit se mnou o zážitek jaké to je žít si v zlatý klítce a dokázal z toho odejít?
Čekám na názory já to zažila a možná budu u někoho divná ale žiji zase od výplaty k výplatě ale jsem to já né někoho loutka.Vím že je mnoho žen které radši trpí ale užívají si všeho co bohatsví dává i když pro nikoho nic neznamenají ale snad nejsem výjimka.Jen ve zkrace,Na inzerát jsem se seznámila s mužem který dlouho se mi dvořil ,postupem času jsem začala zjištovat jaký má majetek vlastně veliký .Podotýkám že koupě auta a velkých darů jsem odmítala.Vyžadoval po mne ať se odstěhuji za ním na jeho velký barák ,přestanu pracovat.Ono se to poslouchá dobře ale neposlechla jsem ho a jsem ráda.Ten člověk byl SNOB který zásadně rozhoduje o všem sám (tedy i o mém životě,dokonce naplánoval dítě že budem mít ale na můj názor se nezeptal)jeho vozový park spočíval jen z BMW,měl 1barák tu a 1 u moře.,zakazoval mi kupovat něco pro sebe ze svého ale záhy když mi něco koupil to vyčetl atd.Nemá cenu se dále rozepisovat.Odešla jsem od něj (vyhrožuje dodnes)a opravdu já jsem po dlouhý době štastná a svobodná.Můj názor je ten že opravdu veliké bohatství kazí charakter a to dokonale a ti lidém někteří jsou vlastně chudáci a sami nakonec.Bea

Beo,buď ráda,že jsi dokázala odejít.Ustát velký prachy dokáže jen silný člověk.V životě,který je tak krátký,jsou důležitější hodnoty.Hezký den.

Beo,
buď ráda, žes to dokázala, ale nemysli, vlastnit  a přikazovat by chtěli i někteří nemajetní, jen u nich to jde hůř a také se lépe "neposlouchají"....
takže tady obzvášť platí, že peníze nejsou všechno...

Také jsem kdysi snila o tom, že budu mít bohatého muže, který mi všechno koupí, že nebudu muset žít od výplaty k výplatě, jaká to lákavá představa! Nestalo se. Teď mám chlapa, který není bohatý, ale je moc hodný a je mi ve všem oporou. Raději oželím drahé luxusní šaty, krásný dům, drahé auto a spousta dalšího. Mám víc, než jen peníze, mám dobré přátele. Neměnila bych. :)

Žila jsem tak s dvěma partnery, kteří nebyli zrovna chudí a obojí bylo zezačátku jako pohádka a potom děvky , chlast a nejhorší byl asi hazard, kdybys chtěla víc, můžu napsat soukromě, muži podlehnou kouzlu peněz rychleji a hlouběji než ženy.

Taky jsem mela pritele, ktery byl majetny, ale tak lakomy, ze se mi zvedal z toho zaludek. Ze zacatku naseho vztahu se jeste drzel, ale ukazal se na dovolene v prave podobe. Jako svobodna s prumernym platem jsem na vyhazovani nemela a tak kdyz me pozval na sklenicko a pri placeni rekl, ze je moje rada tak to zacalo se mnou pekne lomcovat. Nestydel se nechat zaplatit kazdy sroubek co me koupil do bytu, napocital me kazdy halir a to je skutecne milionar. Jednoho dne jsem se probudila a rekla a dost, nemam to zapotrebi. Dneska jsem vdana, zijeme skromne, mame prima pratele a jsme stastni.
Ja mela spatnou zkusenost, ale znam i pribehy s pohadkovym koncem.

Nebudeme si lhát do kapsy ne? Která z nás by to nechtěla vyzkoušet? Mě je 37, 2 děti, dluhy jako trám a exekuce. Manžel má sice průměrný plat (hahaha), ale v duchu si stále říkám,proč není taky podnikavý jako Ti ostatní, proč jezdíme ve starém autě na rozpadnutí a proč si nemůžu koupit něco hezkého na sebe? Jsem na MD, tak to už vůbec ne. A jedině když půjdu do práce si něco koupím, samozřejmě za svoje. Manžel není zlý ale je hold zaměstnanec a kolem mě jsou lidé s novými auty, dovolenýma atd. Já vím hlavně zdraví toho jsem si vědoma ale to trošku víc bych fakt chtěla zažít. Nemít komplexy z toho že nemám co na sebe, že jsem nebyla u holiče 1 rok a pusu si nemažu ničím. Užívejte si dokud aspoň chvilku můžete.

Petuna: Ono je na nic  užívat si prachy s někým, kdo ti kazí život, nebo se mu nepříčí, aby na tebe vztáhl ruku.
Já bych to viděla takhle: Bud ráda, že máš hodnýho manžela a zdravé děti. Lepší než pytel peněz sdílenej s blbcem. :supr:

také jsem měla vztah s bohatým mužem, bylo to po rozvodu, já se dvěma dětmi, o které se jejich otec nestaral. dovolená na Mauritiu, nákupy, hadříky, dům s bazénem s vlnobitím, saunou, lyže atd. atd... záhy jsem zjistila, že to není ideální, všimla jsem si, že nemá žádné kamarády apod. když jsme o tom spolu mluvili, řekl, že bohatým všichni závidí. markantní byl rozdíl mezi tím, co byl ochoten udělat pro mě (doslova cokoli) a jak se choval k ostatním (nadřazeně). časem jsem se začala nudit a zkoušet kam až můžu zajít, ubližovala jsem mu, chtěla jsem se rozejít a on to ne a ne pochopit. přesto jsem měla chvilky, kdy jsem přemýšlela o tom, že si ho vezmu a zajistím tím své děti na úkor mého štěstí. no, rozešli jsme se a te'd jsem šťastná, uživím se(nejsem bohatá :-)) a mám nej chlapa na světě.

Nenašla by se nějaká bohatá žena?:lol:

já jsem bohatá - duševně:-)))))

Je to zajímavé, ale většinou ti bohatí, jsou strašní lakomci a škrti. Čím to je-vždyť na to mají!

Káčo,
já na to přišla: bohatí jsou škrti, protože jsou škrti, tak jsou bohatí....ti co cokoliv rozdají, ti nemají nikdy nic ( myšleno obrazně a  všeobecně.....

hezká úvaha:-))))

Neměla jsem sice a ani nemám boháče,ale dva z mých velice dobrých přátel jsou opravdu slušně zajištění.Majetek nemá cenu počítat,stačí náhled.Je mezi nimi ale podstatný rozdíl.Zatímco ten první svůj majetek nepočítá ( neboť účetnictví ovládá manželka),všechno vydřel/ začínal po převratu s jedinou vrtačkou narex na kterou jsem mu ještě půjčila /,tak ten druhý veškerý majetek zdědil.
Oba zaměstnávají lidi a ne zrovna málo.

Ten první se manželce klaní a děkuje jí za to že ho uměla podpořit ,umí jednat se zaměstnanci a platy jsou u něj nad úrovní průměru.Mají krásný dům i zařízení
ale vše slouží pro to aby jim zpříjemnilo a usnadnilo život.

Ten druhý je kopie přítele co měla Bea.A nejen ve vztahu k přítelkyni ale ke svým zaměstnancům a svému okolí.

Záleží na tom jak kdo dokáže majetek chápat,podle toho s ním potom také zachází.
Ten první ho bere jako výsledek své dřiny a slouží mu k pohodlnému životu,nezapomíná ovšem ani na ty co mu ten majetek pomáhají získávat.

Beo, ale ty bys ty prachy stejně neměla. Měla bys míň než máš teď, protože to by byly jeho prachy. Bohatí muži bývají lakomí a život s nimi je hrozný. Citově bys neuvěřitelně strádala a není nic horšího než být na takovém chlapovi závislá. Zvolila jsi správně, ty jsi totiž upřednostnila svou důstojnost a hlavně, to co všichni milují, svou vlastní svobodu a nad to prostě není.....

Jo jo, je to tak.
Většina mladých dívek a žen, které mají momentálně hluboko do kapsy sní o pohádkovém princi, který by je hýčkal pokud možno ve vile s bazénem a služebnictvem, dovolenou by trávili za hranicemi všedních dnů, k narozeninám by je zasypával briliantovými šperky a v garáži by jim byl k dispozici luxusní vůz. S manželovou zlatou kreditkou by dopoledne obrážely obchody, kde by se věnovaly nákupům, odpoledne by trávily čas u kadeřníka, na solárku a večer v baru.
Nechci nikomu brát iluze, ale je to přesně tak, jak psala Anna9.
Není nic horšího, než se nechat nachytat na majetek a nějakým způsobem se nechat uvázat. Prozření bývá velice tvrdé - takoví pánové se chovají k partnerce jako ke svému majetku a po čase s ní začnou zacházet jako s hadrem na podlahu. Nezřídka se přidruží nějaká ta facka a poté, co začnou odpočítávat ženské pomalu i rejži do polívky volí partnerka rychlý úprk.
Myšlení většiny takových jedinců bývá velice jednoduché - tak, jako jsem si dokázal koupit luxusní dům, luxusní vůz a jsem natolik schopný, že si dokážu koupit dnes a denně vše, co se mi zamane, tak si dokážu koupit i luxusní partnerku, která mě bude povinna poslouchat a skákat tak, jak já zapískám. Odměnou jí budiž propůjčený luxus, ve kterém jí dovolím se pohybovat - ovšem tak dlouho, dokud bude držet hubu a krok, nebo dokud se mi neomrzí a nebude promptně vyměněna za mladší, neokoukaný model.
Smutné, leč pravdivé.

Potvrzuju vše, co tu holky píšou. Žila jsem 1,5 roku s bohatým (a velmi pohledným) chlapem (restituce). Byl to můj spolužák ze ZŠ, znala jsem ho dobře, ale na zbohatlický život jsem si prostě nezvykla. Nezvládala jsem "alkoholové sedánky" s ostatními zbohatlíky a hlavně jejich partnerkami. Byla jsem jediná z té "party", která nebyla závislá na bohatém partnerovi, stále jsem chodila do práce a vydělávala si své prachy, tudíž jsem nezapadla. Milovala jsem ho, on mě možná svým způsobem taky, ale naše životy se prostě neshodly. On celý den nic nedělal, užíval si prachy po hospodách, alkohol, drogy, ženské, já chodila do práce. O víkendu jsem chtěla být s ním, ale on slovo víkend prostě neznal. A co mě nejvíc vadilo byly ženské, které se na něho lepily a jemu to dělalo dobře. Neostýchal se flirtovat s nimi přede mnou. Skončilo to a já potkala chlapa, který normálně chodí do práce, normálně vydělává a ukázal mi úplně jiný, opravdu šťastný život. Sportujeme, milujeme se, užíváme si společných chvil  a teď vím, že jsem s bohatým mužem ztratila rok a půl života. Radím všech bohatých nápadníkůchtivým dívkám: vyzkoušejte si to, ale udržte si svoji úroveň a důstojnost. Vydělávejte své peníze a buďte nezávislé. Snáz se vám odejde ve chvíli, kdy se budete cítit uvězněné v bohatém světě.... Pro normální holky to prostě není....

Ono asi hodně záleží na tom, jak člověk k penězům přišel. Pokud si je vydělal a několik let neznal přátele, trávil dny i noci v kanceláři a mnohdy tam také nechal svoje zdraví, tak je přístup k penězům a životu úplně jiný, než u teď vyrůstající generace dětí, které k tomu přišli ani neví jak. A promiňte, ale slečna, která se "pověsí na krk" bohatému člověku a jenom chodí pro peníze, chce luxusní auto, dům, být doma a s kreditkou jenom po nákupech...takového člověka není přece těžké si přestat vážit, když opadne prvotní zamilování. Mít za partnera člověka, který je absolutně nesamostatný a vy víte, že udělá přesně vše co řeknete a jak písknete, tak to musí přestat bavit i chudého.

Znám boháče, na kterého se hodí pořekadlo, že "štěstí si penězma nekoupíš". On je dost sebestředný, z toho vyplývá jeho pocit, že svět se snad točí kvůli němu, a pokud se vše neděje, jak on chce, bere to jako útok proti své osobě a jako děsnou nespravedlnost, je depresívní, opatrný, pesimistický a ustrašený, "je samej problém", hrůza, stárne, všechno je na h...", žije totálně nekoncepčně. Jediná koncepce by teda byla množit prachy a vytřískávat z "podnikání" co nejvíc. On tomu říká podnikání, já to tak neberu, když přišel v restituci ke spoluvlastnictví baráku (má majoritu), a teď pronajímá nebytovky a snaží se i byty - což mu nejde, protože se mu nechce investovat do rekonstrukcí a bytů je dost, takže se už tolik nedaří.... Prostě, když ho slyšíte, dali byste mu korunu a litovali ho, jaký je chudáček. :grater:

Káča napsal(a):

Je to zajímavé, ale většinou ti bohatí, jsou strašní lakomci a škrti. Čím to je-vždyť na to mají!

Ano, chudší lidi nejsou lakomí a spíš se rozdělí, ti bohatí myslí jen na to, aby měli víc a víc, hlavně, aby jim neubylo. Strávila jsem deset měsíců s bohatým chlapem, navenek hrál chudáka, jezdil MHD na černo, v obchďáku kradl igelitový pytlíky na zeleninu, když mi něco koupil, tak jen to nejlevnější ve výprodeji, na dovolenou mě vzal do Itálie pod stan, kde jsem celý týden vařila, nešli jsme ani jednou třeba na pizzu a ovoce taky nekoupil, někde v sadu tam lezl přes plot krást hrušky. Dorazil mě tím, že ve Vídni bral benzin za 5 Euro, abysme dojeli do Mikulova na českou čerpačku, přitom ten rozdíl nebyl až tak markantní. Přitom sám říkal, že je hodně bohatý. Je, ale taky je pořád sám, nikdo s ním nevydrží, stýkám se s jeho dcerou a ta mi říkala, že další dvě dámy, co měl po mně, ho opustily. Není divu, majetek a peníze pro něj měly větší cenu, než lidi. Dokonce,když jsem od něj odešla, tak mi poslal zpět jen některý moje věci, ani ne všechny a to, co mi koupil k narozeninám, župan, brusle a nějaký drobnosti, si nechal a prý mu má poslat kombinézu na lyže, co mi dal. Ale triko Bushman za 700,- který jsem mu koupila já, to si nechal. Takže raději chlapa bez majetku, ale normálního, který nebude počítat, jestli se mu vyplatím nebo ne.

Taky znám boháče. Taková střední vyšší vrstva. Po revoluci díky podnikání zbohatli. Hlavu rodiny to tak nějak moc neovlivnilo (zajistil rodinu postavením 7 místnostního baráku s bazénem, kupováním aut atd....) ale ovlivnilo to jeho ženu a dceru. V roce 2004 si život obohacovali nakupováním značkových hadříků, občasných výjezdů na dovolenou, víkendových obědů v restauracích, a to už některé obědy nebyly tak super, obsluha byla mizerná, a koupě jednoho hadříku byla málo....
Mezitím zemřela jeho žena a teď si slastí bezstarostného života u otce užívá jeho dcera s přítelem.
Dneska jsou to pravidelné víkendové obědy jen v dražších restauracích, nejlépe 2x do měsíce někam vyjet na dovolenou a tam si užívat.
Svoje nároky stupňujou a stupňujou. Můj názor: Jakmile si člověk nasytí jedné věci, chce další a další, protože si uspokojí tu první a chce další, ale ta už nepřináši takovou radost jako předtím.
A za chvíli  máte všeho dostatek, a pak už nevíte, co byste. Začnete být nešťastni z toho, že už vám ty hadříky a ty obědy a já nevím co všechno nepřináši takovou radost, protože to zevšednělo.

Ale je to tady same klise. Opravdu bohati lide si radi dopreji luxus, protoze na nej maji - proc by se omezovali a vydelavali penize a nic z nich nemeli. Penize se maji prozit a ne sedet na nich. Ti co setri, tak je jim to jen ke cti. Tito lide opravdu znaji hodnotu penez. Podivejte se na to takhle: lide, kteri si penize vlastni snazivosti a pili vydelali, myslim, ze je umi prozit. A ti co k nim prisli, bez vlastniho pricineni, tak jsou jen show off a konci spatne.
Zavidet nemusite ani jednomu typu. To, ze mate penize jen posouva limity. Nejedete do Chorvatska, ale na Mauritius. Ale oba jedete k mori. Jedni maji ferrari a druzi maji eos, vysledek auto. Prvni vic zere...
Takze jim ty prachy prejme a snazme se svou snazivosti se dostat financne tam, kde jsou oni.

Simonas napsal(a):

...a snazme se svou snazivosti se dostat financne tam, kde jsou oni.

Proč?

Zavidet nemusite ani jednomu typu... Takze jim ty prachy prejme a snazme se svou snazivosti se dostat financne tam, kde jsou oni.

Nezávidím, přeju - ale nikam se dostávat nechci. Já jsem takhle spokojená.

Simonas napsal(a):

Ale je to tady same klise. Opravdu bohati lide si radi dopreji luxus, protoze na nej maji - proc by se omezovali a vydelavali penize a nic z nich nemeli. Penize se maji prozit a ne sedet na nich. Ti co setri, tak je jim to jen ke cti. Tito lide opravdu znaji hodnotu penez. Podivejte se na to takhle: lide, kteri si penize vlastni snazivosti a pili vydelali, myslim, ze je umi prozit. A ti co k nim prisli, bez vlastniho pricineni, tak jsou jen show off a konci spatne.
Zavidet nemusite ani jednomu typu. To, ze mate penize jen posouva limity. Nejedete do Chorvatska, ale na Mauritius. Ale oba jedete k mori. Jedni maji ferrari a druzi maji eos, vysledek auto. Prvni vic zere...
Takze jim ty prachy prejme a snazme se svou snazivosti se dostat financne tam, kde jsou oni.

Takže si myslíš, že je to jen závist.. Ale ona totiž není. Je to o tom, že peníze a to ferrari a ty pomyslné úspěchy v práci a následně vyšší konto tě nezaručí spokojený život, ale jen posunutí těch limitů, jak jsi psala.
Někdo samozřejmě to závidět může, protože je sám neschopný a chtěl by něco, na co absolutně nemá a v podstatě to o sobě ví. Asi myslíš tyhle typy.
A důležité je to, aby člověk zůstal sám sebou, tím myslím, vyrovnaný, spokojený, a uznávaný těmi druhými.

Simonas napsal(a):

Ale je to tady same klise. Opravdu bohati lide si radi dopreji luxus, protoze na nej maji - proc by se omezovali a vydelavali penize a nic z nich nemeli. Penize se maji prozit a ne sedet na nich. Ti co setri, tak je jim to jen ke cti. Tito lide opravdu znaji hodnotu penez. Podivejte se na to takhle: lide, kteri si penize vlastni snazivosti a pili vydelali, myslim, ze je umi prozit. A ti co k nim prisli, bez vlastniho pricineni, tak jsou jen show off a konci spatne.
Zavidet nemusite ani jednomu typu. To, ze mate penize jen posouva limity. Nejedete do Chorvatska, ale na Mauritius. Ale oba jedete k mori. Jedni maji ferrari a druzi maji eos, vysledek auto. Prvni vic zere...
Takze jim ty prachy prejme a snazme se svou snazivosti se dostat financne tam, kde jsou oni.

Souhlasím na celé čáře a vím z vl.zkušenosti,klidně napíšu že z té pozitivní,že je to naprosto tak.Nešťastní jsou ale ti,kteří šetří,šetří,možná pro děti,ale sami těch možností co peníze poskytují neumí využívat.A to je velká škoda,protože život se nežije na nečisto,ale jen jednou.
Znám spoustu lidí,kteří budou skuhrat,že mají málo peněz,ale jsou líní udělat něco,aby jich měli víc,jen konstatují,že na "to"nejsou,že to neumí apod.
a alespon tady na babinetu si nelžeme do kapsy,mezi řádky,co píše třeba Ilona,tu závist,alespo%n malou,jaksi cítím.A když o někom píšete že je to bohatý podnikatel,že si kupuje auta a jezdí 3x za měsíc na dovču - proč se nezařídit také tak,co Vám v tom brání?Odpověď je víc než jasná. A nebylo by supr,až by v Blesku psalli,že češi změnili lokalitu a začli jzdit hromadně na maurittius?A bez řízků!

Alan napsal(a):

Nenašla by se nějaká bohatá žena?:lol:

ale našla... a vzala si kluka, co doslova, vlastnil jednu igelitku ;)

surikata napsal(a):

Simonas napsal(a):

...a snazme se svou snazivosti se dostat financne tam, kde jsou oni.

Proč?

protože k těm penězům přišli svou pracovní pílí...a práce šlechtí člověka...ono je jednodušší závidět a říkat, nojo, ten na to má a nechce nic dát...ale mnohem težší je, si sám sednou a makat 12 hodin každý den včetně sobot a nedělí ;)

Kuty napsal(a):

Souhlasím na celé čáře a vím z vl.zkušenosti,klidně napíšu že z té pozitivní,že je to naprosto tak.Nešťastní jsou ale ti,kteří šetří,šetří,možná pro děti,ale sami těch možností co peníze poskytují neumí využívat.A to je velká škoda,protože život se nežije na nečisto,ale jen jednou.
Znám spoustu lidí,kteří budou skuhrat,že mají málo peněz,ale jsou líní udělat něco,aby jich měli víc,jen konstatují,že na "to"nejsou,že to neumí apod.
a alespon tady na babinetu si nelžeme do kapsy,mezi řádky,co píše třeba Ilona,tu závist,alespo%n malou,jaksi cítím.A když o někom píšete že je to bohatý podnikatel,že si kupuje auta a jezdí 3x za měsíc na dovču - proč se nezařídit také tak,co Vám v tom brání?Odpověď je víc než jasná. A nebylo by supr,až by v Blesku psalli,že češi změnili lokalitu a začli jzdit hromadně na maurittius?A bez řízků!

jej Kuty, já si nepřečetla celý topic a musím říct, žes mi to úplně sebrala z úst... :)

Krásná diskuse, děvčata, zrovna včera se mi zdálo, že jsem na večeři s Bradem Pittem :-D
Upřímně, byla jsem vychovávaná v duchu, že na penězích nezáleží, praxe mi ukázala, že prince z Nemanic nebrat, protože mívají silné problémy se sebevědomím
Na druhé straně si dokážu představit, že se člověku může vlivem peněz pokřivit charakter a má tendenci si vás kupovat, případně počítat v duchu s tím, že vás za pár let vymění za mladší model.
Takže vlastně babička měla pravdu, když mě učila, že na penězích nezáleží - chlap jich může mít hodně, může jich mít málo, může jich mít tak akorát, záleží na osobnosti a přístupu k životu.
Ale co by mě zajímalo u těch "lépe provdaných" - co děláte, když nic dělat nemusíte?
Jako myslím pro seberealizaci - něco si tvoříte, podnikáte, nebo jen tak oprašujete domeček?

bulinka napsal(a):

Krásná diskuse, děvčata, zrovna včera se mi zdálo, že jsem na večeři s Bradem Pittem :-D
Upřímně, byla jsem vychovávaná v duchu, že na penězích nezáleží, praxe mi ukázala, že prince z Nemanic nebrat, protože mívají silné problémy se sebevědomím
Na druhé straně si dokážu představit, že se člověku může vlivem peněz pokřivit charakter a má tendenci si vás kupovat, případně počítat v duchu s tím, že vás za pár let vymění za mladší model.
Takže vlastně babička měla pravdu, když mě učila, že na penězích nezáleží - chlap jich může mít hodně, může jich mít málo, může jich mít tak akorát, záleží na osobnosti a přístupu k životu.
Ale co by mě zajímalo u těch "lépe provdaných" - co děláte, když nic dělat nemusíte?
Jako myslím pro seberealizaci - něco si tvoříte, podnikáte, nebo jen tak oprašujete domeček?

-už jenom než vstanu,tak je skoro dopoledne kolikrát pryč.V postýlce to strašně rychle utíká,člověk se ztrácí a zase znovu objevuje:sova:
Pak drobné povinnosti,nějaké nezbytné papírování,kolikrát se nepřemluvím ani trochu ke cvičení a že bych to potřbovala,něco vyřídit  ve městě,cestou slupnout oběd-mají-li dobrý menu,procházka se psem,babinet,najít na netu nějaký byteček za pěknou cenu ke koupi:D, no a než se člověk nadá je po 16.hod a manžel se vrací domů.Kluci jsou oba přes týden na kolejích,takže se máme jak za mlada,otevřem třeba vínko,pokecáme....
Dovedu si klidně představit,kdyby mi manžel řekl,že nechce,abych pracovala;nechápu celkem ženské,které se doma můžou nudit-pořád je co dělat a to ani nechodím tady se žádnýma kámoškama na kafe,bo tu žádné takové nemám,až o 100 km dál,nestíhám se třeba dívat dopol.na TV,když mi vyloženě o něco nejde nebo si třeba i jen tak číst.Prostě i  když kolikrát jsem celé dny doma,tak to strašně rychle utíká.
Ne že bych neměla práci,pracuji,ale na sebe a jak si to udělám tak to mám,pokud práce dobře odsýpá,můžu si zas dovolit třeba i 14 dní,3 týdny nic nedělat,nejsme na mém příjmu až tak závislí,ale kdyby nebyl,tak by zas asi těžko byla dovolená třeba 5x za rok a k tomu nový baráček jen tak za pochodu,tož tak,když mám tedy napsat za ty lépe provdané-usuzuji tak podle faktu,že mnohde jsou na tom mnohem mnohem hůř.:rodna:

Zajímavé téma...
Přispěju svou troškou do mlýna: Když jsme se s manželem brali, měli jsme oba minimum. Bydleli ve starém domě se suchým záchodem. Našetřili jsme si na přístavbu záchoda a koupelny asi 25 tisíc - to byl rok 1989. Manžel hned po revoluci začal podnikat, byl to jeho sen už dávno za socialismu. Dál jsme tedy chodili na ten suchý záchod, protože těch 25 tisíc  jsme komplet dali do podnikání.

Manžel byl nesmírně pracovitý, tvůrčí a schopný člověk a  podnikání ho naplňovalo. Prvních pár let se dařilo, nač sáhl, neustále jsme jen přibírali zaměstnance, aby se stihly pokrýt zakázky. Co se týká podnikání, začátek devadesátých let byla zlatá doba. A pozor pro rejpaly - ne na nějaké tunelování, ale opravdu jen vlastní šikovností, pracovitostí a nápaditostí vydělával manžel hodně přes 100 tisíc měsíčně, (já byla tehdy na mateřské.) a tehdy to byly úplně jiné neníze, než jsou dnes (průměrný plat byl tehdy asi 5000 Kč).

Za 2 roky po startu podnikání jsme začali stavět dům, kde byla firma a náš nový, krásný byt. Vzali jsme si pochopitelně velký úvěr, ale zdálo se, že to hravě splatíme.Jenže v našem oboru tehdy přišla první krize odbytu. Přišla najednou druhotná platební neschopnost. My na krku obrovský úvěr na nedostavěný dům, a asi 30 zaměstnanců a najednou odliv zakázek, málo práce pro lidi,  navíc naši zákazníci nám přes milion dlužili, a my si museli začít půjčovat peníze na výplaty po příbuzných. Hrozilo, že nám rnedostavěný dům seberou v exekuci. Strašný stres... Aby toho nebylo málo, zapůsobila lidská závist a my začli mít ve firmě jednu kontrolu z finančáku za druhou, po několik let, oni sami nám řekli, že na nás chodí neustále anonymy, a že to oni jsou bohužel povinni prověřovat.
Ty anonymy na 99% psal náš zaměstnanec, který viděl do účtů. Přestože on tehdy měl 20 tisíc platu (což je jako asi 80.000 dnes), neunesl svou závist... bylo i dost obtížné se ho vůbec zbavit.

Takže jsme zažívali po několik let strašný stres, bydleli dál v tom starém domě se suchým záchodem, protože ačkoli nový dům byl už dostavěn a firma v něm přestěhovaná, my několik let neměli na koberce a základní nábytek.

Po pár letech se to konečně zlepšilo, z dlužících zákazníků v zahraničí jsme aspoň část dluhu vyrazili, přestalo hrozit, že nám nový dům dají do exekuce,  přišly jakž takž zakázky, a toho zaměstnance píšícího anonymy jsme se zbavili.
Konečně jsme  se přestěhovali do nového. Myslela jsem si - tak už je vše zlé za námi, budeme si teď užívat krásného bydlení a naší rodiny...Manžel byl strašně fajn, a i přes velké peníze co vydělal, žádný škrt nebo despota. Vypadalo to, že nás čeká společný krásný život...
Opak byl pravdou, to nejhorší  nás teprve čekalo: Po přestěhování se manžel začal chovat divně, nebo možná až tehdy si toho já začla všímat, začal během dne usínat.... Projevovalo se to nenápadně, myslela jsem si, že je prostě jen unavený...pak jsem našla v koutě garáže hromadu vypitých lahví....pomalu mi to začlo zapadat do sebe jak puzzle, a já s obrovským údivem pochopila, že máme problém jak Brno, že manžel začal v těch stresových letech pít aby unesl ten stres, a že už nedokáže přestat.  On pil dlouho jen tak, že udržoval hladinku, zaháněl tak stres, nebylo to na něm několik let nic poznat, až ˇpo tom přestěhování, když už to přestával zvládat skrývat.

Tehdy, - paradoxně-přišla doba, po které mnohé z vás tady touží - měli jsme tolik peněz, že jsme je nestačili utratit, mohla jsem si koupit cokoli. Jenže - taky se mi zrovna rozpadalo manželství...takže to byla naprosto nejhorší doba mého života. Peníze pro mě neznamenaly vůbec nic (já nikdy nebyla mamonářka, ale teď jsem to viděla názorně - k čemu prachy a dostatek, když se rozpadá rodina?)

Dopadlo to blbě. Neúspěšné manželovo léčení, zhoršující se situace, rozvod, a po třech letech od rozvodu  bývalý manžel - kdysi tak skvělý člověk - na přímé následky svého pití zemřel.
Víc se o tom můžete dočíst na vlákně Alkoholici a jejich partneři.

Chci vám tím všem říct - ano, peníze samozřejmě potřeba jsou, a jejich dostatek je příjemný. Ale opravdu - život stojí na úplně jiných věcech, a já si na vlastní kůži zažila, že nejhorší doba mého života byla, když shodou okolností jsme byli  zrovna "bohatí", a výše konta na můj zármutek neměla sebemenší vliv...

Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek. Víte, čas od času narazím na téma související s mým prožitým traumatem. A přesto, že jsem už se vším vyrovnaná a v dalším životě spokojená, tak občas se z toho prožitého musím vykecat - tedy lépe řečeno vypsat. Pomáhá mi to, je to taková má terapie.
A snad to moje vypsání se  a moje prožitá zkušenost může být přitom ještě k něčemu možná někomu z vás.... :pussa: :kapitulation:

"co děláte, když nic dělat nemusíte?"
Na to bych chtěla odpovědět.   Nedělám nic a strašně si to užívám.  Než mne začnete kamenovat, prožila jsem s manželem všechna ta léta, podnikání, jeho nempřítomnost, vychovala jsem dvě děti, chodila na plný úvazek do práce, od manžela ani ta nejmenší pomoc, ani čekat jsem ji nemohla, žádné jak jsou jiné ženské zvyklě že zavolají aby po cestě z práce vyzvedl nebo nakoupil, když jsem jednou volala (dcera byla malá a nemocná) aby po cestě z práce se zastavil v lekárně tak mi řekl že nemá čas, naložila jsem malou do fusaku a do kočárku a jela jsem sama, babičky nefungovaly ani jedna, nikomu to nepřeju.  Žádný luxus to nebyl, co se týče bydlení nebo nakupování.  Dnes jsme zaplať pámbu za vodou, nemusím řešit co koupím, kdy, stejně zbytečně neutrácím, máme se dobře, byt v Praze, chalupu na venkově, děti studují v zahraničí, jediné za co dám opravdu bez řečí je cestování a studium.  Nepracuji, pomáhám manželovi s podnikáním, starám se o domácnost a o staré rodiče, pomáhám při charitativních akcích.  Proč bych musela makat od nevidím do nevidím?  Už jsem si užila dost.  Dělá mi to ohromnou radost že nemusím.

Polly napsal(a):

Nepracuji, pomáhám manželovi s podnikáním, starám se o domácnost a o staré rodiče, pomáhám při charitativních akcích.

To považuješ za nicnedělání? Člověče už jenom péče o staré rodiče, kdo nezažil tak nepochopí, to je práce až dost i bez chození do zaměstnání. Myslím že pracuješ dost, i když nechodíš do zaměstnání...(ostatně jsou i tací, co si tam chodí odpočinout... :lol: )

Dobry den,posilam vam krasny a srdecny pozdrav.Strasne moc se vam omlouvam,ze vam pisu a hlavne proc,ale nemam jinou moznost a jsem uz moc zoufala....Mam do 10.12.zaplatit exekuci,ktera neni moje.Chapu,ze dnes uz to nikoho nezajima ci vlastne je......Jsem vdova se ctyrmi detmi (dve dospele) 4 roky a 16let (studuje),exekuce dela 22.498kc,nelze se dohodnout na splatky.Mam slibeny vybileny byt jestli tam ty penize nebudou...,vezmou mi i to nic co mame,dcerce hracky,obleceni i postel......,pry ma na to pravo a vsechno ma nejakou hodnotu....Jsem uplne vystresovana,proste nervove mimo,misto toho,abych fungovala tak jak mam.A kdyz ta mala rozzarene leti a je natesena na darky...............,a ja vim,ze jeste ma prijit o ty sve.................je to moje slunicko,"drzi mne nad vodou".Prosim vas moc pomozte...,nikdo z pribuznych nam pomoci nemuze.....Strasne moc vas vsechny prosim.....Mam sveho dost a toto prislo naprosto necekane...,pokud chcete,tak vam to rozepisu,ale pomozte nam prosim,napiste..... Mnohokrat dekuj. Na vysi splatek se urcite dohodneme,hlavne mi prosim pomozte treba i mensi castkou........nebo poradte
Moooc vas prosim,mam ve vas obrovskou nadeji-jedinou............Jiresova Miloslava
--------------------------------------------------------------------------------

Manko32, dostala jsem tento příspěvek i jako soukromou zprávu. Asi jsi to rozeslala mnohým z nás.

Jsem z tvého příběhu rozpačitá. Na jednu stranu je mi líto, že je někdo v tak těžké situaci.
Na druhou stranu, bohužel, přes net je pácháno tímto způsobem i řada podvodů. Neber si to prosím osobně.
Ale i tady na Babinetu se před asi 2 roky vybíralo na údajně těžce nemocnou ženu, nějakou Estelku, zapojilo se do toho půlka Babinetu, a nakonec vyšlo najevo, že je to podvod.

Omlouvám se , opravdu to neber osobně, nepodezřívám konkrétně tebe. Ale chápej, že pomáhat někomu na základě příspěvku do internetové diskuse, je věc velmi citlivá, řekla bych hodně s.p.o.r.n.á.
Zaregistrovala ses před pár dny. Asi za tímto účelem. Když jsem si zadala tvé jméno do vyhledavače, vyjely mi informace o tvém podnikání. Je stejně s podivem, že na jednu stranu se s ochranou osobnosti tak blbne, na druhou stranu zadáte jméno a vyjede vám i datum narození a celá adresa....
I když - ono to ještě nemusí být opravdu jméno tvé. Kdokoli může takto na netu použít jméno kohokoli.... toto se bohužel i často děje. Opakuji - neber to prosím osobně.

Manko32, neměj mi to prosím za zlé. Ale posílat peníze (okamžitě - potřebuješ jeuž zítra!!) někomu, koho vůbec neznám, kdo se tu najdenou zjevil, jehož situaci, důvody apod. si nemůžu nijak ověřit, je příliš riskantní.

Mrzí mě, jestli tě tímhle postojem zarmoutím, tvá situace asi je opravdu složitá a těžká. Ale cítím to tak a nechtělo se mi tvou SZ, poté najitou zde jako veřejný příspěvek do diskuse, jen tak mlčky přejít.
Tak proto jsem sem na férovku napsala, proč jsem se rozhodla neposílat.
Každopádně ti přeji, ať se ti podaří svou situaci co nejlíp vyřešit. Upřímně. I když, já vím, si můžeš říct - to mi moc nepomůže...

Miloslava Jiresova
Čtvrtek, 12th Listopad 2009 at 23.07
Dobry vecer,nevim kam napsat o pomoc,muzete mi prosim pomoci?Nebo predat nekomu dal…Jsem vdova se ctyrma detma,mam dluhy…,nyni jsem ztratila 6000kc na zaplaceni elektriny a hlavne dreva ci uhli…..,nevim vubec co budu delat,-nikde mi nepujci,pribuzne nemam.Mam maminku,ale ta nema penize,platim ji cestu,kdyz k nam jede(Beroun-Chomutov),ted k nam nebude moci na Vanoce!!A Vanoce pro deti!!!Prosim pomozte c.u.1097389183/0800 Moc dekuji vsem hodnym lidem za jakoukoliv castku.


Tak jsem si to zadala do vyhledávače a našla jsem zase toto

Zpět na na seznam inzerátůPředchozí inzerát | Další inzerátZadost o pomoc
30.04. 22:32 | Poptávka | Dobrovolníci, charita
Dobry vecer,velmi se omlouvam,ze vam pisu....,ale nemam jinou moznost(alespon myslim).Jsem vdova s detma,nejml.3roky a mam vazny problem.Pomuzete mi prosim?Bydlim v domku u sveho znameho a ten ted dostal exekuci.Nema na ni,a ted je exekucni prikaz na nemovitost,kde ma svuj podil spolene s trema detma z manzelstvi,ktere je povinen vypllatit...Nemame kam jit....dluzna castka dela 18.000k,neni si kde a od koho pujcit...,dalsi navrh na exekuci ma zatim na 8.000kc,kdyby zaplatil ted,tak se mu to nenavysi.




A taky toto

Zadost o pomoc
30.04. 22:32 | Poptávka | Dobrovolníci, charita
Dobry vecer,velmi se omlouvam,ze vam pisu....,ale nemam jinou moznost(alespon myslim).Jsem vdova s detma,nejml.3roky a mam vazny problem.Pomuzete mi prosim?Bydlim v domku u sveho znameho a ten ted dostal exekuci.Nema na ni,a ted je exekucni prikaz na nemovitost,kde ma svuj podil spolene s trema detma z manzelstvi,ktere je povinen vypllatit...Nemame kam jit....dluzna castka dela 18.000k,neni si kde a od koho pujcit...,dalsi navrh na exekuci ma zatim na 8.000kc,kdyby zaplatil ted,tak se mu to nenavysi....Muzete nam prosim pomoci?? Rodice nema a pribuzni nemaji. Pred rokem mel velkou radost,ze bude mit uver a zaplati z nej vse dluzne,a i moje dluzne,bude platit jen jednu prijatelnou splatku(splacela bych take),byli jsme stastni predcasne....,firma inkasovala penize predem,pak zas poplatky,odhadce(nezaplacen-dalsi problem),a pak jsem se podivala na internet...a bylo po radosti.Ja splacim exekuci,nevim o nikom,kdo by mi pujcil...Clovek si plno veci uvedomil a platil by,-jen kdyby mel sanci...Prosim strasne snazne moc-date nam sanci?Prece prosim neprijdeme o bydleni?,o dum kvuli 18.000kc?MOOOC PROSIM POMOZTE -MUZETE-LI.MNOHOKRAT DEKUJI.Moc se vam omlouvam za to,ze jsem vam to napsala....,alespon "trochu" se mi "ulevilo",mam sanci...,jinak jsem ve stalem stresu,moc se dlouhodobe bojim.Dam vam? i c.u. 1097389183/0800.Moc dekuji,ze jste to docetl az sem a verim......,moooc verim,ze nam pomuzete.
více
Cena:neuvedeno
Kraj:Celá ČR
Číslo inzerátu:3358434
Počet zhlédnutí:209x
Zhlédnutí detailu:15x

Foto 0
Video 0
Kontaktní údaje
Topovat inzerát Inzerent:MILOSLAVA JIRESOVA


Před tím se mi to zkopírovalo bez jména.

http://www.eliteclub.cz/kde-konci-milio … cina-snob/

Miloslava Jiresova
Čtvrtek, 12th Listopad 2009 at 23.07
Dobry vecer,nevim kam napsat o pomoc,muzete mi prosim pomoci?Nebo predat nekomu dal…Jsem vdova se ctyrma detma,mam dluhy…,nyni jsem ztratila 6000kc na zaplaceni elektriny a hlavne dreva ci uhli…..,nevim vubec co budu delat,-nikde mi nepujci,pribuzne nemam.Mam maminku,ale ta nema penize,platim ji cestu,kdyz k nam jede(Beroun-Chomutov),ted k nam nebude moci na Vanoce!!A Vanoce pro deti!!!Prosim pomozte c.u.1097389183/0800 Moc dekuji vsem hodnym lidem za jakoukoliv castku.

Milá Manko,
nezlob se na mě, ale neznám jediného soudného člověka, který by Ti po přečtení všech Tvých žádostí o pomoc poslal byť jen jednu jedinou korunu. Suma sumárum - každého půl roku se obracíš na veřejnost, pokaždé pod jinou záminkou a žádáš lidi o finanční výpomoc. Jednou jsi ztratila peníze na dřevo a uhlí, podruhé máte s přítelem před exekucí a do třetice hrozí exekuce pro změnu Tobě-vdově samoživitelce. Tak se mi zdá, že si chceš udělat na účet důvěřivých a soucitných lidí buď legraci, nebo výnosný zdroj obživy :usch: !!!

Tak to je teda sila.Jen by me zajimalo kolik duverivcu ji nalitlo.

amely napsal(a):

Miloslava Jiresova
Čtvrtek, 12th Listopad 2009 at 23.07
Dobry vecer,nevim kam napsat o pomoc,muzete mi prosim pomoci?Nebo predat nekomu dal…Jsem vdova se ctyrma detma,mam dluhy…,nyni jsem ztratila 6000kc na zaplaceni elektriny a hlavne dreva ci uhli…..,nevim vubec co budu delat,-nikde mi nepujci,pribuzne nemam.Mam maminku,ale ta nema penize,platim ji cestu,kdyz k nam jede(Beroun-Chomutov),ted k nam nebude moci na Vanoce!!A Vanoce pro deti!!!Prosim pomozte c.u.1097389183/0800 Moc dekuji vsem hodnym lidem za jakoukoliv castku.


Tak jsem si to zadala do vyhledávače a našla jsem zase toto

paní není vdova se čtyřmi dětmi, ale jen se dvěma, když dvě už jsou dospělé...ale čím větší číslo, tím větší  hra na city

laminanonte napsal(a):

amely napsal(a):

Miloslava Jiresova
Čtvrtek, 12th Listopad 2009 at 23.07
Dobry vecer,nevim kam napsat o pomoc,muzete mi prosim pomoci?Nebo predat nekomu dal…Jsem vdova se ctyrma detma,mam dluhy…,nyni jsem ztratila 6000kc na zaplaceni elektriny a hlavne dreva ci uhli…..,nevim vubec co budu delat,-nikde mi nepujci,pribuzne nemam.Mam maminku,ale ta nema penize,platim ji cestu,kdyz k nam jede(Beroun-Chomutov),ted k nam nebude moci na Vanoce!!A Vanoce pro deti!!!Prosim pomozte c.u.1097389183/0800 Moc dekuji vsem hodnym lidem za jakoukoliv castku.


Tak jsem si to zadala do vyhledávače a našla jsem zase toto

paní není vdova se čtyřmi dětmi, ale jen se dvěma, když dvě už jsou dospělé...ale čím větší číslo, tím větší  hra na city

Ty ji znas??

eremuruss napsal(a):

laminanonte napsal(a):

amely napsal(a):

Miloslava Jiresova
Čtvrtek, 12th Listopad 2009 at 23.07
Dobry vecer,nevim kam napsat o pomoc,muzete mi prosim pomoci?Nebo predat nekomu dal…Jsem vdova se ctyrma detma,mam dluhy…,nyni jsem ztratila 6000kc na zaplaceni elektriny a hlavne dreva ci uhli…..,nevim vubec co budu delat,-nikde mi nepujci,pribuzne nemam.Mam maminku,ale ta nema penize,platim ji cestu,kdyz k nam jede(Beroun-Chomutov),ted k nam nebude moci na Vanoce!!A Vanoce pro deti!!!Prosim pomozte c.u.1097389183/0800 Moc dekuji vsem hodnym lidem za jakoukoliv castku.


Tak jsem si to zadala do vyhledávače a našla jsem zase toto

paní není vdova se čtyřmi dětmi, ale jen se dvěma, když dvě už jsou dospělé...ale čím větší číslo, tím větší  hra na city

Ty ji znas??

neznám...ale dvě dospělé děti už přece nejsou děti, ale jen dospělí...tak proč se jimi ohání ?

manka32 ..Jsem vdova se ctyrmi detmi (dve dospele) 4 roky a 16let (studuje),

Blossom napsal(a):

Ale i tady na Babinetu se před asi 2 roky vybíralo na údajně těžce nemocnou ženu, nějakou Estelku, zapojilo se do toho půlka Babinetu, a nakonec vyšlo najevo, že je to podvod.

..

:rolleyes: koukám, že babinetí fámy si začaly žít vlastním životem.... :P
Na tomto místě bych ráda upřesnila , že nešlo v případě "Estel" o nějaké hromadné vybírání peněz na "někoho", ale o prodej produktu, jehož výtěžek měl  podpořit vydání knihy a ne samotnou Estel. Čili situace dost odlišná od Mančiny přímé žádosti o finanční podporu a jako příklad opět trochu mimo mísu.

Johana50 napsal(a):

Blossom napsal(a):

Ale i tady na Babinetu se před asi 2 roky vybíralo na údajně těžce nemocnou ženu, nějakou Estelku, zapojilo se do toho půlka Babinetu, a nakonec vyšlo najevo, že je to podvod.

..

:rolleyes: koukám, že babinetí fámy si začaly žít vlastním životem.... :P
Na tomto místě bych ráda upřesnila , že nešlo v případě "Estel" o nějaké hromadné vybírání peněz na "někoho", ale o prodej produktu, jehož výtěžek měl  podpořit vydání knihy a ne samotnou Estel. Čili situace dost odlišná od Mančiny přímé žádosti o finanční podporu a jako příklad opět trochu mimo mísu.

myslím, že je úplně jedno, zda se dělal kalendář a z jeho prodeje se měla podporovat Estell..protože bylo i tak dost lidí co jí finančně pomohlo přímo, ale také to bylo zneužití důvěry dobrých lidí. A o tom to je..

Bea napsal(a):

Může se někdo podělit se mnou o zážitek jaké to je žít si v zlatý klítce a dokázal z toho odejít?
Čekám na názory já to zažila a možná budu u někoho divná ale žiji zase od výplaty k výplatě ale jsem to já né někoho loutka.Vím že je mnoho žen které radši trpí ale užívají si všeho co bohatsví dává i když pro nikoho nic neznamenají ale snad nejsem výjimka.Jen ve zkrace,Na inzerát jsem se seznámila s mužem který dlouho se mi dvořil ,postupem času jsem začala zjištovat jaký má majetek vlastně veliký .Podotýkám že koupě auta a velkých darů jsem odmítala.Vyžadoval po mne ať se odstěhuji za ním na jeho velký barák ,přestanu pracovat.Ono se to poslouchá dobře ale neposlechla jsem ho a jsem ráda.Ten člověk byl SNOB který zásadně rozhoduje o všem sám (tedy i o mém životě,dokonce naplánoval dítě že budem mít ale na můj názor se nezeptal)jeho vozový park spočíval jen z BMW,měl 1barák tu a 1 u moře.,zakazoval mi kupovat něco pro sebe ze svého ale záhy když mi něco koupil to vyčetl atd.Nemá cenu se dále rozepisovat.Odešla jsem od něj (vyhrožuje dodnes)a opravdu já jsem po dlouhý době štastná a svobodná.Můj názor je ten že opravdu veliké bohatství kazí charakter a to dokonale a ti lidém někteří jsou vlastně chudáci a sami nakonec.Bea

Ano, žila jsem  ve zlaté klícce 20 let a z toho  jsem se  dlouhých 7 let vnitřně připravovala na odchod,  sice mě ještě čeká rozvod, ale už jsme se od manžela naprosto odpoutala,  což je pro mě v tuto chvíli největší výhra. Musím říci, že je to ale ohormná úleva  se jednoho dne probudit a vědět na 100%, že už takhle žít nechcete a nebudete a už se nebojíte co bude dál i když máte 2  ještě nedospělé děti. V tuto chvíli již něco přes rok, si každý žijeme svým životem a ještě čekám na den až se manžel odstěhuje do baráku, který momentálně dostavuje. Největší chybou nás některých žen je, že se staneme na těchto mužích velmi závislé, také díky tomu, že většinou uposlechneme jejich přání, abychom zůstali doma - což já byla s dětmi 10 let a to se pak těžko odchází. Naštěstí již 7 rokem pracuji i když nemám nějaký vysoký plat, ale manžel i když měl vysoké příjmy, tak mě nikdy nerozmazloval, takže se mi na nižší životní úrovně naštěšní bude lépe zvykat. Měla jsem samozřejmě výhody v  tom, že jsme jezdili každý rok na 3 týdny k moři a v zimě do zahraničí lyžovat, měla jsem své auto a nemusela nikdy řešit placení složenek....,ale za luxusní hádříky atd. jsem peníze nikdy nevyhazovala, jsem spíše spořivý typ člověka,ale doma byla věčně nepohoda, stres, dusno, protože jsem se už poslední roky nedokázala chovat pořád podle jeho představ a už jsem ho nemohla v rámci zachování svého duševního zdraví poslouchat jak "pískal". Tak držím palce všem, které jsou v podobné situaci, aby se dokázali od těchto většinou tzv. alfa samců odpoutat, leč to jde velmi těžko, zvláště pokud je ten člověk narcistický a manipulativní ke svému okolí.