Po půl roce trápení to skončilo. Nevěrný byl poprvé po těch 18ti letech ,co jsme spolu.Od střední jsme spolu chodili,bydleli,dospívali,tvarovali život i práci.Máme dceru v první třídě.Já po dceři přibrala,s tím souvisí i necuť či stud jít na kolo,brusle a tak-začal chodit sám.Špatně jsem prý uklízela,vařila-náhodou jsem měla možnost podívat se do jinak zablok.mobilu-po víkendu s přáteli prý na Slovensku--měl tam fotku mladší ženy.Pak ůčet z benzínky z Jablonce A UŽ TO JELO! Teď toho vím hodně,až moc.Mluvila jsem s ní,nepomohlo to.Nervy mám v kýblu,manž.nakonec doma.Popravdě nevím co se stalo,snad mu vše došlo,možná se ona chovala blbě-nevím.Ale teď,i když se snaží nevěřím mu.Pořád to bolí!!!!

Samozřejmě, že to bolí! Proč mu koukáš do mobilu???

Vždy keď je takýto príbeh, narazím na poznámku : prečo pozeráš do mobilu?
Keď vidím že ma partner ohlupuje chcem vedieť o co go.
Je snad pozeranie do mobilu vačšim prehreškom ako podvádzanie partnera?
To je pokrytecké vyčítať niekomu že si pozrie mobil, najmä ak je čo skrývať.
Potom ked sa nevera utrasie, každá hovorí ako si teraz všetko hovoria, ako komunikujú......ako im mangel naschvál povie kto volal, písal, kde bol, kedy príde ako už neschováva mobil...
Ak sa zaujímam o toto všetko v normálnom živote, tak som netolerantná?

klokan napsal(a):

Samozřejmě, že to bolí! Proč mu koukáš do mobilu???

Eset - to není větší nebo menší prohřešek, ale do soukromí partnera se má lézt jen v případě, že to on sám požaduje a i tak je to dost divočina. A navíc - čím si pomůžeš, když "projedeš" ten mobil?? Pokud už je nevěra na světě, stejně ten čas vrátit nemůžeš. Trápit tak budeš jen sama sebe. S nechutnou jistotou, kdy budeš vědět, o co go... :(

eset napsal(a):

Vždy keď je takýto príbeh, narazím na poznámku : prečo pozeráš do mobilu?
Keď vidím že ma partner ohlupuje chcem vedieť o co go.
Je snad pozeranie do mobilu vačšim prehreškom ako podvádzanie partnera?
To je pokrytecké vyčítať niekomu že si pozrie mobil, najmä ak je čo skrývať.
Potom ked sa nevera utrasie, každá hovorí ako si teraz všetko hovoria, ako komunikujú......ako im mangel naschvál povie kto volal, písal, kde bol, kedy príde ako už neschováva mobil...
Ak sa zaujímam o toto všetko v normálnom živote, tak som netolerantná?

klokan napsal(a):

Samozřejmě, že to bolí! Proč mu koukáš do mobilu???

Ano, čtení soukromé korespondence je větší prohřešek, neboť zasahuje do soukromí partnera. Tzv. nevěra do soukromí partnera nezasahuje.

Axi: Jak čí nevěra nezasahuje do soukromí. Kultivovaná nevěra nezasahuje, ale nekultivovaná určitě ano. Ta dokáže pěkně zasáhnout soukromou sféru podváděného. A tady se to hemží těmi, jejichž soukromá sféra byla zasažena nevěrou partnera.

Eva36 napsal(a):

Axi: Jak čí nevěra nezasahuje do soukromí. Kultivovaná nevěra nezasahuje, ale nekultivovaná určitě ano. Ta dokáže pěkně zasáhnout soukromou sféru podváděného. A tady se to hemží těmi, jejichž soukromá sféra byla zasažena nevěrou partnera.

To je jasný, nebavím se o hňupech, kteří dělají věci, na které nemají, ztrácí při tom rozum, nevědí čí jsou, ponižují partnera, atd. S těmi samozřejmě žádné slitování...

Axi napsal(a):

eset napsal(a):

Vždy keď je takýto príbeh, narazím na poznámku : prečo pozeráš do mobilu?
Keď vidím že ma partner ohlupuje chcem vedieť o co go.
Je snad pozeranie do mobilu vačšim prehreškom ako podvádzanie partnera?
To je pokrytecké vyčítať niekomu že si pozrie mobil, najmä ak je čo skrývať.
Potom ked sa nevera utrasie, každá hovorí ako si teraz všetko hovoria, ako komunikujú......ako im mangel naschvál povie kto volal, písal, kde bol, kedy príde ako už neschováva mobil...
Ak sa zaujímam o toto všetko v normálnom živote, tak som netolerantná?

klokan napsal(a):

Samozřejmě, že to bolí! Proč mu koukáš do mobilu???

Ano, čtení soukromé korespondence je větší prohřešek, neboť zasahuje do soukromí partnera. Tzv. nevěra do soukromí partnera nezasahuje.

To je odvážne a nie celkom pravdivé tvrdenie. Mne nevera do súkromia zasiahla, lebo sa môj partner začal správať ako hovado, a to hlavne ku mne, ale aj k ostatným. Ja som "cítila", že sa niečo deje, a to som mu ani do mobilu neliezla - odhliadnuc od toho, že vtedy ešte mobily neboli. A keď ma oúšťal, len tak mimochodom prehodil: Ja som ti nestál ani za to, aby si žiarlila, aby si sa zaujímala, s kým som, čo robím...!!! A to mi prosím povedal netušiac, že ja som v skutočnosti žiarlila, ale zvládla som svoje pocity s vedomím, že čo oči nevidia, srdce nebolí, a okrem toho - vždy sa vrátil ku mne a správal sa ku mne OK, tak načo sa rozčuľovať. A na záver som to dostala naserírovnaé ako výčitku. Takže nesúď(te), prosím, podľa seba všetkých ostatných. Vzťahy sú rôzne, muži sú rôzni,okolnosti sú rôzne...
Ja si samozrejme už hľadám(a našla som) niekoho, kto má na neveru, ako aj na  právo na súkromie rovnaké názory ako ja, ale za nejakých 10, 20 rokov sa môžu názory aj zmeniť, a to je len potom galiba.

U nás doma sa už 12 rokov nedelíme na moje a tvoje súkromie, jednoducho nevidíme dôvod nieco tajiť, takže samozrejme nemôžem chapať tých ktorým to vadí. Navyše si myslím oproti Aximu, že nevera do súkromia zasahuje. Manželský život má mať obojstranne vyhovujúce pravidlá. Byť neverným, je možno príjemné, ale je to ľahké. Ok. Našťastie poznám ženy aj mužov čo volia ťažšiu cestu. Ak ma má nevera postihnúť , neponížim partnera ešte aj klamstvom, a na počudovanie, očakávam rovnaký postup.

klokan napsal(a):

Eset - to není větší nebo menší prohřešek, ale do soukromí partnera se má lézt jen v případě, že to on sám požaduje a i tak je to dost divočina. A navíc - čím si pomůžeš, když "projedeš" ten mobil?? Pokud už je nevěra na světě, stejně ten čas vrátit nemůžeš. Trápit tak budeš jen sama sebe. S nechutnou jistotou, kdy budeš vědět, o co go... :(

Takže tebe Axi je úplne jedno kto si to rozdáva z tvojou ženou?

Axi napsal(a):

eset napsal(a):

Vždy keď je takýto príbeh, narazím na poznámku : prečo pozeráš do mobilu?
Keď vidím že ma partner ohlupuje chcem vedieť o co go.
Je snad pozeranie do mobilu vačšim prehreškom ako podvádzanie partnera?
To je pokrytecké vyčítať niekomu že si pozrie mobil, najmä ak je čo skrývať.
Potom ked sa nevera utrasie, každá hovorí ako si teraz všetko hovoria, ako komunikujú......ako im mangel naschvál povie kto volal, písal, kde bol, kedy príde ako už neschováva mobil...
Ak sa zaujímam o toto všetko v normálnom živote, tak som netolerantná?

klokan napsal(a):

Samozřejmě, že to bolí! Proč mu koukáš do mobilu???

Ano, čtení soukromé korespondence je větší prohřešek, neboť zasahuje do soukromí partnera. Tzv. nevěra do soukromí partnera nezasahuje.

Vždy chcem vedieť o co kráči, aj u mňa každý vie no čom je. Klamanie a tie rôzne kvázi ohľaduplne milosrdné lži sa mi zdajú nečestné. Snažím sa robiť čo žiadam.

klokan napsal(a):

Eset - to není větší nebo menší prohřešek, ale do soukromí partnera se má lézt jen v případě, že to on sám požaduje a i tak je to dost divočina. A navíc - čím si pomůžeš, když "projedeš" ten mobil?? Pokud už je nevěra na světě, stejně ten čas vrátit nemůžeš. Trápit tak budeš jen sama sebe. S nechutnou jistotou, kdy budeš vědět, o co go... :(

Axi a klokane, absolutně s Vámi nesouhlasím. Když vás partner podvádí nějakou dobu a tím pádem z vás dělá idiota, je lepší mít tu absolutní jistotu (a klidně se i trápit) než být za idiota dál. A rozhodně dle mého názoru nemá druhý partner v manželství jakékoliv právo na nevěru. Pokud něco neklape, má to říci a případně to řešit (i odchodem), ale ne ubližováním tomu druhému. Zajímalo by mne, jest-li Vy jste osobně zažili nevěru toho druhého. Pokud ano - o to víc mne udivuje Váš postoj. :dumbom:

Selima napsal(a):

Axi napsal(a):

eset napsal(a):

Vždy keď je takýto príbeh, narazím na poznámku : prečo pozeráš do mobilu?
Keď vidím že ma partner ohlupuje chcem vedieť o co go.
Je snad pozeranie do mobilu vačšim prehreškom ako podvádzanie partnera?
To je pokrytecké vyčítať niekomu že si pozrie mobil, najmä ak je čo skrývať.
Potom ked sa nevera utrasie, každá hovorí ako si teraz všetko hovoria, ako komunikujú......ako im mangel naschvál povie kto volal, písal, kde bol, kedy príde ako už neschováva mobil...
Ak sa zaujímam o toto všetko v normálnom živote, tak som netolerantná?

Ano, čtení soukromé korespondence je větší prohřešek, neboť zasahuje do soukromí partnera. Tzv. nevěra do soukromí partnera nezasahuje.

To je odvážne a nie celkom pravdivé tvrdenie. Mne nevera do súkromia zasiahla, lebo sa môj partner začal správať ako hovado, a to hlavne ku mne, ale aj k ostatným. Ja som "cítila", že sa niečo deje, a to som mu ani do mobilu neliezla - odhliadnuc od toho, že vtedy ešte mobily neboli. A keď ma oúšťal, len tak mimochodom prehodil: Ja som ti nestál ani za to, aby si žiarlila, aby si sa zaujímala, s kým som, čo robím...!!! A to mi prosím povedal netušiac, že ja som v skutočnosti žiarlila, ale zvládla som svoje pocity s vedomím, že čo oči nevidia, srdce nebolí, a okrem toho - vždy sa vrátil ku mne a správal sa ku mne OK, tak načo sa rozčuľovať. A na záver som to dostala naserírovnaé ako výčitku. Takže nesúď(te), prosím, podľa seba všetkých ostatných. Vzťahy sú rôzne, muži sú rôzni,okolnosti sú rôzne...
Ja si samozrejme už hľadám(a našla som) niekoho, kto má na neveru, ako aj na  právo na súkromie rovnaké názory ako ja, ale za nejakých 10, 20 rokov sa môžu názory aj zmeniť, a to je len potom galiba.

Můj názor je, že pokud se někdo chová jako hovado, pak jím opravdu je. Zdají se mi komické názory, že „von“ Franta byl ve skutečnosti hodnej chlap, kterej pomáhál v domácnosti a dával mi všechny peníze, ale ta ženská ho změnila. To, co nakonec tvůj bývalý pán prohodil, svědčí o závažných problémech, které měl sám se sebou - pro takovou „osobnost“ bych zrovna netruchlil. To, že člověk sám sebe zvládne je přece dobře hlavně kvůi němu samotnému, ne? Šmírování a hysterčení nakonec stejně vnitřně poškodí hlavně toho, kdo se k takovým věcem sníží.

eset napsal(a):

U nás doma sa už 12 rokov nedelíme na moje a tvoje súkromie, jednoducho nevidíme dôvod nieco tajiť, takže samozrejme nemôžem chapať tých ktorým to vadí. Navyše si myslím oproti Aximu, že nevera do súkromia zasahuje. Manželský život má mať obojstranne vyhovujúce pravidlá. Byť neverným, je možno príjemné, ale je to ľahké. Ok. Našťastie poznám ženy aj mužov čo volia ťažšiu cestu. Ak ma má nevera postihnúť , neponížim partnera ešte aj klamstvom, a na počudovanie, očakávam rovnaký postup.

Víš Eset - být nevěrným vůbec není tak lehké, jak uvádíš. Aby nedošlo k omylu, já nevěru v žádném případě neschvaluju. Ale nedokážu si představit, že mi přijde třeba dopis, manželka ho otevře a přečte si ho a nechá mi jej ležet na stole. I když by to nebyl dopis od nějaké "milenky". To bys takto opravdu schvalovala?? Přijde Ti dopis třeba od kamarádky, manžel ho otevře a jme se jej předčítat... Prima představa, co? ;)

My to takto robíme a nemáme s tým problém ( 12 let mangleia)

klokan napsal(a):

eset napsal(a):

U nás doma sa už 12 rokov nedelíme na moje a tvoje súkromie, jednoducho nevidíme dôvod nieco tajiť, takže samozrejme nemôžem chapať tých ktorým to vadí. Navyše si myslím oproti Aximu, že nevera do súkromia zasahuje. Manželský život má mať obojstranne vyhovujúce pravidlá. Byť neverným, je možno príjemné, ale je to ľahké. Ok. Našťastie poznám ženy aj mužov čo volia ťažšiu cestu. Ak ma má nevera postihnúť , neponížim partnera ešte aj klamstvom, a na počudovanie, očakávam rovnaký postup.

Víš Eset - být nevěrným vůbec není tak lehké, jak uvádíš. Aby nedošlo k omylu, já nevěru v žádném případě neschvaluju. Ale nedokážu si představit, že mi přijde třeba dopis, manželka ho otevře a přečte si ho a nechá mi jej ležet na stole. I když by to nebyl dopis od nějaké "milenky". To bys takto opravdu schvalovala?? Přijde Ti dopis třeba od kamarádky, manžel ho otevře a jme se jej předčítat... Prima představa, co? ;)

eset napsal(a):

My to takto robíme a nemáme s tým problém ( 12 let mangleia)

No fajn - nic proti, ať každý koná, jak je mu po chuti - já bych si ovšem připadal, jak ve vězení nebo ve výchovném ústavu pro nesvéprávné. Cítil bych se, jako přivázaný u boudy na provázku. A to neříkám kvůli nevěře, ale pro ten princip.

eset napsal(a):

Takže tebe Axi je úplne jedno kto si to rozdáva z tvojou ženou?

Axi napsal(a):

eset napsal(a):

Vždy keď je takýto príbeh, narazím na poznámku : prečo pozeráš do mobilu?
Keď vidím že ma partner ohlupuje chcem vedieť o co go.
Je snad pozeranie do mobilu vačšim prehreškom ako podvádzanie partnera?
To je pokrytecké vyčítať niekomu že si pozrie mobil, najmä ak je čo skrývať.
Potom ked sa nevera utrasie, každá hovorí ako si teraz všetko hovoria, ako komunikujú......ako im mangel naschvál povie kto volal, písal, kde bol, kedy príde ako už neschováva mobil...
Ak sa zaujímam o toto všetko v normálnom živote, tak som netolerantná?

Ano, čtení soukromé korespondence je větší prohřešek, neboť zasahuje do soukromí partnera. Tzv. nevěra do soukromí partnera nezasahuje.

Moje žena nemá zase až tak moc volného času. A mně, jako milujícímu partnerovi, samozřejmě není ani ň do toho, co v tom volném čase dělá. Partnerku nepovažuju za někoho méněcenného a nesvéprávného, aby se mi musela hlásit, jako dítě na pionýrském táboře. Spoléhám na její inteligenci (proto jsem si ji bral), že pokud dělá něco, co by se mi třeba nelíbilo, že to bude dělat způsobem, kterým nic nezničí. Jestli mi byla nebo nebyla nevěrná nevím určitě, myslím, že kdysi dávno byla. Není mi ale jasné, k čemu by mi tahle informace byla, co bych z toho měl jako vyvozovat. Pokud by mi to mělo vadit, asi bych se nad sebou zamyslel, zda to náhodou není pouze moje uražená pýcha – co si to dovolila, milovat kromě mě ještě i někoho jiného.

Daniela02 napsal(a):

Axi a klokane, absolutně s Vámi nesouhlasím. ......... Zajímalo by mne, jest-li Vy jste osobně zažili nevěru toho druhého. Pokud ano - o to víc mne udivuje Váš postoj. :dumbom:

Danielo, ono to ani tak není věc souhlasu, či nesouhlasu. Souhlasit samozřejmě nemusíš, nic Ti nevnucuji. A nenapadlo Tě třeba, že ten postoj můžeme mít PRÁVĚ proto, že jsme to zažili?? :)

Axi napsal(a):

Eva36 napsal(a):

Axi: Jak čí nevěra nezasahuje do soukromí. Kultivovaná nevěra nezasahuje, ale nekultivovaná určitě ano. Ta dokáže pěkně zasáhnout soukromou sféru podváděného. A tady se to hemží těmi, jejichž soukromá sféra byla zasažena nevěrou partnera.

To je jasný, nebavím se o hňupech, kteří dělají věci, na které nemají, ztrácí při tom rozum, nevědí čí jsou, ponižují partnera, atd. S těmi samozřejmě žádné slitování...

No já bych to taky mydlila hlava nehlava. Ale jak to vysvětlit těm holkám tady, že ti jejich hňupové si nic jiného nezaslouží?

Ale nie to neni tak že muím alebo že muž musí, jednducho chceme. Vidíš, človek keď je otvorený a priamy, keď koná jasne a bez bočných úmyslov, je vlastne považovaný za divného. myslíš si že by niekto bol dobrovoľne 12 rokov vo väzení? Jednoducho sme si navzájom  sadli, to neni o tom, že dávam hlásenie, to je o tom že normálne poviem kto píše, alebo kam idem s kým. Tým pádom niesme nútený si domýšlať blbosti. Je to najmä o tom, že sme si preukázanú dôveru nesklamali. Je to ok.

klokan napsal(a):

eset napsal(a):

My to takto robíme a nemáme s tým problém ( 12 let mangleia)

No fajn - nic proti, ať každý koná, jak je mu po chuti - já bych si ovšem připadal, jak ve vězení nebo ve výchovném ústavu pro nesvéprávné. Cítil bych se, jako přivázaný u boudy na provázku. A to neříkám kvůli nevěře, ale pro ten princip.

Axi, opravdu bych chtěla sdílet tvé přesvědčení ohledně nevěry. Pokud je nevěra u tebe pouze uražená pýcha tak nevím co ti k tomu mám říct. Asi bych tě zkusila zkontaktovat s několika podvedenými partnerkami, aby jsi viděl jejich bolest a utrpení. Zajímalo by mně, jest-li i pak, kdyby jsi je viděl (po několika proplakaných nocích) že jde pouze o uraženou pýchu. Že se nestydíš,.

Eset, já nevidím sebemenší důvod k tomu aby mi KDOKOLIV, nejen partner, nahlížel do soukromé korespondence. Samozřejmě, že když píše babička, abychom přijeli na návštěvu, tak to vyklopím, poněvadž se to týká celé rodiny, to není má soukromá věc. Ale fakt nevidím důvod, proč bych se měl s někým jiným bavit o tom, co mi píše dávný kamarád třeba ze studií. :)

Nikdy by mě nenapadlo otevřít obálku, která je adresovaná manželovi (kromě složenek, které jsou, jako ve většině případů, na jeho jméno) a on mi poštu taky nečte, přišlo by mi to pod úroveň.

A lidi s názorem, že von Franta byl hodnej chlap, ale ta ženská ho zblbla, jsou na tom dost špatně, protože zřejmě ještě nepochopili, jaký Franta doopravdy byl. Nevidí to a tak mají "šanci" najít znovu zase takhle hodného Frantu a pak si budou zoufat, proč jen jsou všichni muži takoví hajzlíci.

Klokan, eset: Já taky nechápu lezení do soukr. věcí, třeba otevřít mi partner dopis, tak to budu brát jako velký zásah do soukromí. Já bych si to k němu nedovolila. Stejně jako si nelezeme třeba do tašek, i když něco chceme jeden po druhém podat, nosíme celé tašky.....právo na soukromí je nedotknutelné. Hezky to Axi napsal o té jeho manželce, že není tak nesvéprávná, aby mu musela podávat hlášení jako na pionýrským táboře....Lidi, já když si vzpomenu, jak můj BM se objevoval pravidelně "náhodou" na místech, která jsem nahlásila jako místo setkání s mými kamarádkami (hospůdky apod.)....šmíroval a dítě si dovolil klidně odložit k mojí máti (která vůbec netušila, že to je pro to, aby mě mohl jít zkontrolovat), tfuj. Jímá mě hrůza z takovýho chování. Po 12 letech manželství jsem to dovedla tak daleko, že jsem se ohlížela při cestě do knihovny s hrůzou, jestli mě někdo nesleduje. Brrr, už nikdy. (Rozvedla jsem se a i ty majetnický sklony BM v tom hrály roli.)

Evi, to co popisuješ, to je snad spíše nemoc než vlastnost. Když opominu žárlivost, tak na tohle je zcela určitě nějaká diagnoza.

Axi napsal(a):

Moje žena nemá zase až tak moc volného času. A mně, jako milujícímu partnerovi, samozřejmě není ani ň do toho, co v tom volném čase dělá. Partnerku nepovažuju za někoho méněcenného a nesvéprávného, aby se mi musela hlásit, jako dítě na pionýrském táboře. Spoléhám na její inteligenci (proto jsem si ji bral), že pokud dělá něco, co by se mi třeba nelíbilo, že to bude dělat způsobem, kterým nic nezničí. Jestli mi byla nebo nebyla nevěrná nevím určitě, myslím, že kdysi dávno byla. Není mi ale jasné, k čemu by mi tahle informace byla, co bych z toho měl jako vyvozovat. Pokud by mi to mělo vadit, asi bych se nad sebou zamyslel, zda to náhodou není pouze moje uražená pýcha – co si to dovolila, milovat kromě mě ještě i někoho jiného.

A kdyby se tvoje žena do někoho šíleně zamilovala, kdyby nešlo o nevěru ve smyslu "příjemného zážitku", ale o "paralelní vztah", kdyby toužila být s ním, šťastná z každé minuty jeho přítomnosti, kdybys poznal, že tvoje milování s ní už není tak nějak ono, kdybys viděl, že ji to s tebou prostě nebaví, kdyby ti to ale nechtěla říct, aby tě nezranila (dobře utajenöu nevěru tady mnozí považují téměř za ideál), protože by tě přece jen měla ještě ráda... Nechtěl bys to raději vědět? Možná ne, já nevím. Třeba by se tvoje žena rozhodla mít vás oba a tobě to neříct. Má na to přece právo. S ním vášeň, s tebou materiálně zabezpečenou domácnost. Mohl bys žít ve trojici třeba několik let...

Scout:
Nevím, to je příliš velká spekulace. Pokud by mě měla dobrovolně ráda a jako osobnost by nabízela dost, do jejích vztahů mi nic není. Pokud ne, nevím, co by mi bylo platné, že je mi tzv. věrná. Řekl bych, že tohle pro mne není rozhodující hledisko, na rozdíl od věcí jako je úcta a láska (myslím lásku bez podmínek, nebo téměř bez podmínek, nemám na mysli různé závislosti, které jsou tu často za lásku vydávány).

Axi,
kdybych dokázala převzít Vaše názory, byla bych asi šťastný člověk už v době, kdy jsem přišla na partnerovu nevěru. :|
Jenže takový názor máte pravděpodobně jen díky tomu, že jste bolest, kterou snad každá milující osoba při odhalené nebo přiznané nevěře svého partnera zažívá, ještě nezakusil. Což Vám od srdce přeju! :)

Axi napsal(a):

Scout:
Nevím, to je příliš velká spekulace. Pokud by mě měla dobrovolně ráda a jako osobnost by nabízela dost, do jejích vztahů mi nic není. Pokud ne, nevím, co by mi bylo platné, že je mi tzv. věrná. Řekl bych, že tohle pro mne není rozhodující hledisko, na rozdíl od věcí jako je úcta a láska (myslím lásku bez podmínek, nebo téměř bez podmínek, nemám na mysli různé závislosti, které jsou tu často za lásku vydávány).

Pro Vas prilis velka spekulace, pro jineho realita. Ale to byl jen priklad. Ono je to ve skutecnosti casto tak, ze veci nejsou cernobile, bud me ma dobrovolne rada a jako osobnost mi nabizi dost, nebo me uz nema vubec rada a nic mi nenabizi. Veci jsou casto 1) neco mezi, 2) jsou v neustalem pohybu, meni se, 3) clovek se v tom placa, bojuje, casto neuspesne, pak zase trochu uspesne, dela veci proti sve vuli a presvedceni, pak si zase svou vuli a svym presvedcenim neni jisty... To vsechno je lidske... Nezlobte se, ze Vase nazory nejsou pro nektere z nas prilis presvedcive, kdyz Vase cesticky mozna nejsou tak krkolomne (i ja vam to samozrejme preju :) )

Scout:
Moje cestičky byly velmi krkolomné, byly doby, kdy jsem trpěl jako zvíře. Pokud jsem někdy podlehl nějaké iluzi, následně jsem si to oddřel. A nikoho už nechci o ničem přesvědčovat.

Daniela02 napsal(a):

Axi a klokane, absolutně s Vámi nesouhlasím. Když vás partner podvádí nějakou dobu a tím pádem z vás dělá idiota, je lepší mít tu absolutní jistotu (a klidně se i trápit) než být za idiota dál. A rozhodně dle mého názoru nemá druhý partner v manželství jakékoliv právo na nevěru. Pokud něco neklape, má to říci a případně to řešit (i odchodem), ale ne ubližováním tomu druhému. Zajímalo by mne, jest-li Vy jste osobně zažili nevěru toho druhého. Pokud ano - o to víc mne udivuje Váš postoj. :dumbom:

Proc by mel partner z "detektiva Colomba", co mu vleze do mobilu, aby zjistil/la konecne pravdu, na kterou ma "svate pravo", delat idiota?? To kazdy takovy detektiv perfektne zvlada sam :(
Partner nema v manzelstvi "jakekoliv pravo na neveru"? A kdepak jsi to vycetla??? V katastru nemovitosti, pardon partnetru, kde jsi snad zapsana jako jediny a nejjedinejsi vlastnik tela, duse, mysli i srdce sveho partnera???
Ublizovani??? Specifikuj prosim! Co ti ublizuje? Ze je tvuj partner schopen byt stastny i s nekym jinym?? To se nesmi, ze? Jest zakazano! Stastny muze byt jen s tebou a pod tvym dohledem??? A nebo spis ty budes stastna jen, kdyz on nebude mit jakekoliv pravo???
.....
Blby, co?
Nu, jako kazde kategoricke soudy :kapitulation:

Daniela02 napsal(a):

Axi, opravdu bych chtěla sdílet tvé přesvědčení ohledně nevěry. Pokud je nevěra u tebe pouze uražená pýcha tak nevím co ti k tomu mám říct. Asi bych tě zkusila zkontaktovat s několika podvedenými partnerkami, aby jsi viděl jejich bolest a utrpení. Zajímalo by mně, jest-li i pak, kdyby jsi je viděl (po několika proplakaných nocích) že jde pouze o uraženou pýchu. Že se nestydíš,.

Nejen o urazenou pychu, to si bud jista :( a pokud je ti vic jak dvacet, mozna bys se mela stydet ty. Neco dost podstatneho ti unika.... Trebas takovy pojem jako je "citove vyderacstvi", neschopnost mit rada sama sebe", "neschopnost zit svuj vlastni zivot".... neumerna citova zavislost.... atd. atd...


to eset..
byt tebou, bojim se "zavisti bohu".... 12 let neni vecnost..neni to porad dost... a zit v "uzavrenem vztahu" je velmi velmi nebezpecne :|

Vím, že se to sem nehodí.... Dnes jsem ani jednou nespadla na bruslích, ani z kopce. Několikrát jsem pěkně zvládla zatáčku a už neskáču strachy do trávy. Tak jenom to jsem vám chtěla napsat. Nevěrou ani rozvodem život nekončí. :)

Aevo, ty jsi zkrátka boží ženská, já to tvrdím pořád. A přiznej se, že ty tam máš otevřenou lahvinku bílého. Nebo červeného?

Axi, nemysli si, že já s tebou nějak moc souhlasím... Však ty víš... No, teď jsem si nalila červené. Konečně mi jede doma internet. V práci nestíhám. Tak se tady s vámi můžu chvíli dohadovat. M. jede zítra na loď. Jak já bych jela taky. Ale byla jsem vyměněna za lepší. Ach jo.

aeva1 napsal(a):

Vím, že se to sem nehodí.... Dnes jsem ani jednou nespadla na bruslích, ani z kopce. Několikrát jsem pěkně zvládla zatáčku a už neskáču strachy do trávy. Tak jenom to jsem vám chtěla napsat. Nevěrou ani rozvodem život nekončí. :)

Vychyleny "svet" se vraci zpet? :D

Pandorraa napsal(a):

aeva1 napsal(a):

Vím, že se to sem nehodí.... Dnes jsem ani jednou nespadla na bruslích, ani z kopce. Několikrát jsem pěkně zvládla zatáčku a už neskáču strachy do trávy. Tak jenom to jsem vám chtěla napsat. Nevěrou ani rozvodem život nekončí. :)

Vychyleny "svet" se vraci zpet? :D

Asi jo, asi nejsem tak hrozná. Zase mám svoje kamarádky a už nečekám a žiju. Jestli je to teda život, protože jsem stejně moc smutná kvůli tomu, že to s tím "mizerou" končí. Zase jsem dnes vyvolala hádku. Řekl mi, že s takovou se ke mně nebude chtít vrátit. Proboha, kde žije. Já už ho nechci. Opravdu. Asi bych chtěla někoho jiného. Bože dám si dvě decky a cancám.

Aevo nevěř na duchy. To se jen tak teď jemu zdá, že jde za lepším. Ale kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. Časem pozná, že je to stejné nebo horší a možná, že se bude ptát sám sebe proč nejel na loď s Tebou a propad iluzi. No a nebo ne a to zase Ty už budeš úplně jinde a budeš ráda, že ses ho zbavila a vyměnila za lepšího. Podívej se na Oxiho. Klasický případ, na podzim si nedovedl představit život bez své manželky, v zimě si zvykal na samotu a teď je zamilovaný jako školák.  S těmi bruslemi to znám. Můj syn mi hned napoprvé odmontoval brzdičky s tím, že je používají jen břídilové:-)

blanch2006_1 napsal(a):

Aevo nevěř na duchy. To se jen tak teď jemu zdá, že jde za lepším. Ale kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. Časem pozná, že je to stejné nebo horší a možná, že se bude ptát sám sebe proč nejel na loď s Tebou a propad iluzi. No a nebo ne a to zase Ty už budeš úplně jinde a budeš ráda, že ses ho zbavila a vyměnila za lepšího. Podívej se na Oxiho. Klasický případ, na podzim si nedovedl představit život bez své manželky, v zimě si zvykal na samotu a teď je zamilovaný jako školák.  S těmi bruslemi to znám. Můj syn mi hned napoprvé odmontoval brzdičky s tím, že je používají jen břídilové:-)

No já tu brzdičku nepoužívám, protože to je o hubu. Naštěstí na "mojí trase" končí velký sjezd tak, že můžeš vyjet do protikopce. Připadám si jak na dálnici v Rakousku. Víš, ty záchranné odbočky pro kamiony. Hm.
To nevím, že Oxi je zamilovaný, to je dobře. Před půl rokem jsem taky myslela, že si lehnu a umřu. A to nejsem ani zamilovaná a už to celkem jde. Je mi trochu líto všech, které to teprve čeká, než se z toho vyhrabou a uvidí svět zase optimisticky. Asi opravdu všechno chce svůj čas. A zdá se mi, že věci přichází tak, abych byla schopná je řešit.

Jo to je přesně ono, v určitém okamžiku to najednou zase všechno jde. Tedy v případě těch bruslí jede:-)

aevo,
on se k tobe NEBUDE chit vratit? No to je nestesti, vid? A zeptal se te prosim alespon JEDNOU, zda o to jeste stojis????
Neskutecne EGO  :dumbom:
Vsadim se, ze az se v tve blizkosti objevi nejaky jiny muz, bude mit ten tvuj BM dost velkou honicku :reta:
A s tim cervenym to neprehanej, jsou prijemnejsi a opojnejsi spolecnici, vsak casem uvidis  :par:

Pandorraa napsal(a):

aevo,
on se k tobe NEBUDE chit vratit? No to je nestesti, vid? A zeptal se te prosim alespon JEDNOU, zda o to jeste stojis????
Neskutecne EGO  :dumbom:
Vsadim se, ze az se v tve blizkosti objevi nejaky jiny muz, bude mit ten tvuj BM dost velkou honicku :reta:
A s tim cervenym to neprehanej, jsou prijemnejsi a opojnejsi spolecnici, vsak casem uvidis  :par:

On se mě neptá, jestli o to stojím. Je přece číslo jedna,ne ? Je to zvláštní, stačilo tak málo, abych mu odpustila, ale prošvihl to asi tak o tři měsíce. a znáš mě , ta moje ješitnost. Ale život je docela zvlášní, najednou se otvírá tolik věcí, které můžu dělat. Strašně moc bych přála všem, kteří se teď trápí, aby pochopili rychleji než já, to co mě trvalo půl roku. A není to vždy o tom "vyrazit partnera". ,
Pan, už se těšíš na toho valacha ?

aeva,

jo jo..chudak valach :styrka:
A je zcela pochopitelne, ze kdyz clovek vyleze z klece, najednou zira, co je "za" mrizemi.... Hloupe je, ze se do te klece zavirame casto sami a dobrovolne a jako naprostou samozrejmost vnimame to, ze tam zavreme i partnera. A nejen to, ocekavame, ze nad tim bude jasat... Nebo ze my zdrhnem a on tam na nas rad pocka, jeste si ty "šprdlíky" hezky prelakuje a prichysta slavobranu  :storstark:
Jo jo...komu neni rady, tomu neni pomoci  :dumbom:
Jen ho nech, at se boji ...

To Pan: ďakujem za odkaz. Ak mám byť úprimná skôr sa bojim závisti iných žien. My nemáme uzavretý vzťah, naopak môj muž, i ja sa radi bavíme a aj každý sám. Veríme práve preto, že ani jeden z nás klamať nemusí. Myslíš, že keby sa čo len jeden z nás dusil, mohli by sme byť spokojný? Ono to možno zaznelo extremne. Podsatou bolo, že sa u nás nič neschováva.(mobil, listy,........)
Ja nikoho o ničom nepresviečam a ani nedehonestujem ak má niekto iný životný štýl, napr. Axi. (a necítim sa neinteligentná ).Nedá sa presne popísať čo a ako u nás je. Načo aj. Všetko čo som napísala smerovalo k tomu, že mám rada keď sú veci jasné. Ak sa môj muž nebude cítiť so mnou dobre, zaželám mu šťastie. Rovnako aj on mne. Čo je nepochopiteľne na tom, že pravda, aj keď krutá je pre mňa prijateľnejšia ako hoci milosrdná lož. Komu to vyhovuje inak, žije inak. A ja bohu ďakujem za to čo mi požičal. Vážne. A rovnako viem, že nič nieje večné.

Pandorraa napsal(a):

Daniela02 napsal(a):

Axi, opravdu bych chtěla sdílet tvé přesvědčení ohledně nevěry. Pokud je nevěra u tebe pouze uražená pýcha tak nevím co ti k tomu mám říct. Asi bych tě zkusila zkontaktovat s několika podvedenými partnerkami, aby jsi viděl jejich bolest a utrpení. Zajímalo by mně, jest-li i pak, kdyby jsi je viděl (po několika proplakaných nocích) že jde pouze o uraženou pýchu. Že se nestydíš,.

Nejen o urazenou pychu, to si bud jista :( a pokud je ti vic jak dvacet, mozna bys se mela stydet ty. Neco dost podstatneho ti unika.... Trebas takovy pojem jako je "citove vyderacstvi", neschopnost mit rada sama sebe", "neschopnost zit svuj vlastni zivot".... neumerna citova zavislost.... atd. atd...


to eset..
byt tebou, bojim se "zavisti bohu".... 12 let neni vecnost..neni to porad dost... a zit v "uzavrenem vztahu" je velmi velmi nebezpecne :|

Axi napsal(a):

eset napsal(a):

Takže tebe Axi je úplne jedno kto si to rozdáva z tvojou ženou?

Axi napsal(a):

Ano, čtení soukromé korespondence je větší prohřešek, neboť zasahuje do soukromí partnera. Tzv. nevěra do soukromí partnera nezasahuje.

Moje žena nemá zase až tak moc volného času. A mně, jako milujícímu partnerovi, samozřejmě není ani ň do toho, co v tom volném čase dělá. Partnerku nepovažuju za někoho méněcenného a nesvéprávného, aby se mi musela hlásit, jako dítě na pionýrském táboře. Spoléhám na její inteligenci (proto jsem si ji bral), že pokud dělá něco, co by se mi třeba nelíbilo, že to bude dělat způsobem, kterým nic nezničí. Jestli mi byla nebo nebyla nevěrná nevím určitě, myslím, že kdysi dávno byla. Není mi ale jasné, k čemu by mi tahle informace byla, co bych z toho měl jako vyvozovat. Pokud by mi to mělo vadit, asi bych se nad sebou zamyslel, zda to náhodou není pouze moje uražená pýcha – co si to dovolila, milovat kromě mě ještě i někoho jiného.

Naprosto souhlasím s Axem, přece nemůžeme být tak ubozí, abychom se museli někomu zpovídat z toho co každou minutu děláme, nebo to požadovali po někom jiném. Já jsem taky tušila-  zhruba před rokem parntnerovu nevěru, ale žijeme po většinu roku kvůli práci, odděleně. Ale myslím, že nic měnit nechceme, já ho budu ochotně čekat, budovat si svou karieru, a starat se o naše dítě. Na to jsem přistoupila už dávano. Ale pokud se někomu z nás stane nějaký úlet, nedělám z toho paniku. Beru to jak to je, a vím, že mě neopustí. A kdyby snad, a to si opravdu nemysím, máme za sebou překonáno dosti, tak prostě to tak mělo být, já se nezhroutím, život půjde dál. Jistoty si tvořím v životě sama, tak, aby jsem na partnerovi byla co nejméně závislá a neunavovala ho žárlivostí a pocity viny. Jsem prostě bezva kámoši. A nedovolila bych si mu koukat do mobilu. Ublížila bych jen sobě.

Daniela02 napsal(a):

Pokud něco neklape, má to říci a případně to řešit (i odchodem), ale ne ubližováním tomu druhému.  :dumbom:

Jsi si jistá Danielo02,  když Ti partner řekne, že od Tebe odejde, protože něco neklape (a máte děti), že to pochopíš a necháš ho odejít, aniž by Tě bolelo srdíčko? Myslíš, že by Tě to bolelo míň než odhalená nevěra? Nevloudila by se Ti tam myšlenka,že určitě někoho má, protože jinak by neodcházel?

klokan napsal(a):

Eset, já nevidím sebemenší důvod k tomu aby mi KDOKOLIV, nejen partner, nahlížel do soukromé korespondence.   :)

Přesně tak, klokane...:butter:

Miši napsal(a):

Přesně tak, klokane...:butter:

Ano Miši, PŘESNĚ tak! Píšu to tu takto právě proto, že se mi tuto zásadu podařilo svého času porušit. Považuju to za naprosto nesmyslnou a nezralou klukovinu a hrubé porušení vztahové kázně a hluboce se zato stydím :/. Píšu to takto proto, že ze mne mluví vlastní zkušenost. Do cizích věcí se prostě neleze. Ju? ;)

eset
pismenka zkresluji, to je znama vec.
Vztah, kde lide ziji spolu, kazdy z nich ma ale sve vlastni pratele a svuj vlastni cas jen sam pro sebe, muze odejit kamkoliv a s kymkoliv na libovolne dlouhou dobu a nemusi se pak podrobit krizovemu vyslechu, je pro mne ten "nejzdravejsi". Pak klidne mohu nechat cokoliv lezet na miste a druheho partnera nanapadne se ani ptat kde s kym o cem proc :) A pokud se zepta, vyjadruje tim jen zajem O MNE, nikoliv SVOU vlastni nejistotu. Pokud zijes v takovemhle vztahu, mohou ti ostatni skutecne zavidet. Ale i bohove jsou zavistivi, vsak to znas....

klokan napsal(a):

Miši napsal(a):

Přesně tak, klokane...:butter:

Ano Miši, PŘESNĚ tak! Píšu to tu takto právě proto, že se mi tuto zásadu podařilo svého času porušit. Považuju to za naprosto nesmyslnou a nezralou klukovinu a hrubé porušení vztahové kázně a hluboce se zato stydím :/. Píšu to takto proto, že ze mne mluví vlastní zkušenost. Do cizích věcí se prostě neleze. Ju? ;)

Klokane, já nevím. Vztahová kázeň - na mě moc vzletné. Taky jsem ji porušila, taky, ale po moc letech a potom, když jsem už potřebovala vědět, na čem sakra jsem. Tak proč si teď mám hrát na něco , co nejsem a nebudu. Já toho nelituju, že jsem se podívala. Mám jasno. Kdybych to neudělala, pořád bych žila v dohadech. Pořád bych hledala chybu v sobě, pořád bych si myslela, že asi jsem mizerná ženská, tak jsem aspoň přišla na milenku a na důvod nezájmu a mě.Kdybych to neudělala, tak by m. stále lhal a udržoval mě v tom, že za nic nestojím. A teď je mi mnohem líp. Mám jasno.
Tak mě utlučte. No. To jsem se rozjela. No hezký víkend všem.

Jenom k tomu ještě chci dodat. Všechno o čem si tu píšeme /myslím toleranci, důvěru, svobodu/ musí být oboustranné, pokud žiješ s někým, kdo s tebou hraje nefér hru, tak se musíš bránit. A máš právo vědět , na čem jsi. to si myslím /už jsem v rozčilení napsala málem sy/.

ďakujem, že si to pochopila.

Pandorraa napsal(a):

eset
pismenka zkresluji, to je znama vec.
Vztah, kde lide ziji spolu, kazdy z nich ma ale sve vlastni pratele a svuj vlastni cas jen sam pro sebe, muze odejit kamkoliv a s kymkoliv na libovolne dlouhou dobu a nemusi se pak podrobit krizovemu vyslechu, je pro mne ten "nejzdravejsi". Pak klidne mohu nechat cokoliv lezet na miste a druheho partnera nanapadne se ani ptat kde s kym o cem proc :) A pokud se zepta, vyjadruje tim jen zajem O MNE, nikoliv SVOU vlastni nejistotu. Pokud zijes v takovemhle vztahu, mohou ti ostatni skutecne zavidet. Ale i bohove jsou zavistivi, vsak to znas....

aeva1 napsal(a):

Jenom k tomu ještě chci dodat. Všechno o čem si tu píšeme /myslím toleranci, důvěru, svobodu/ musí být oboustranné, pokud žiješ s někým, kdo s tebou hraje nefér hru, tak se musíš bránit. A máš právo vědět , na čem jsi. to si myslím /už jsem v rozčilení napsala málem sy/.

Abych vedela, na cem jsem, na to nemusim strkat nos do partnerova mobilu. To prece poznam podle toho, jak se ke mne, detem, cele rodine a svym povinostem stavi, ne? pokud se chova jako hnup - ja jsem ta nejhorsi manzelka a on je spoutany a nestastny, nepotrebuji hledat zadne dukazy k tomu, abych ho opustila.
A pokud se stara o co ma, je na neho spolehnuti, miluje deti a mne cti, pak si spis musim zkontrolovat sveho Egouska a ne partneruv mobil.

aeva1 napsal(a):

Vztahová kázeň - na mě moc vzletné. .... Já toho nelituju, že jsem se podívala. Mám jasno. ..... Tak mě utlučte. No. To jsem se rozjela. No hezký víkend všem.

Aeva1: Původně jsem chtěl napsat "pracovní kázeň" ;) , ale do tohoto tématu se mi to nějak nehodilo... I když vztah je určitým způsobem taky jistý druh smlouvy, která má svoje pravidla a ctění soukromí mezi ně taky patří. Napsal jsem, že se stydím, protože to považuju za čuňárnu, nikoliv, že toho přímo lituji. Člověk by asi neměl příliš mnoho litovat zpětně svých činů, to potom svědčí o tom, že něco dělá špatně. Také jsem získal jasno, ovšem to poznání jasna bylo hodně bolestivé (detaily rozepisovat nechci a nebudu...). Toto "jasno" mě ovšem také posunulo určitým (a snad i správným) směrem. Takže toho nelituji i proto. Beru to tak, že za všechno se zkrátka platí a všechno má svoji cenu. Tlouct Tě, doufám, nikdo nebude, já rozhodně ne. I Tobě krásný víkend, snad nebude moc pršet :)

Aeva:
Tak pán o tebe neměl zájem, udržoval tě v tom, že za nic nestojíš a ty jsi nic jsi neřešila. Pak jsi ale pátráním zjistila, že pán má milenku a tohle už řešíš. Pán se tedy může chovat jako hulvát, ale nesmí mít milenku. Tohle je věc, která se tu pořád opakuje a která nemá logiku. Já bych si myslel, že jsi už dávno měla vyvodit závěry z toho hulvátství – drahý, miluji tě, ale nemohu dlouhodobě žít ve vztahu, kde moje láska není opětována. Pokud si myslíš, že za nic nestojím, je tvoje nezadatelné právo vybrat si někoho, kdo podle tebe stojí za víc. Dohodněme se na výchově naší dcery, rozdělme si spravedlivě náš majetek a jděme dál každý svou cestou…

Myslím, že v tom máš docela chaoz a že jasno nemáš ani trochu.

Já jsem věděla, že dostanu od vás po šňupáku. Jo Egoušek, o tom samozřejmě vím.
Axi, pátrání je silné slovo, ale když nacházíš cizí kalhotky v autě, to tě rozhodí. Promiň, tebe ne, ale já jsem z toho dost špatná. A o tom, že nemohu žít s neopětovanou láskou, to je těžké. Já jsem si dlouho myslela, že má úplně nějaké jiné problémy. A přece ho neopustím, když to vždycky mezi námi bylo fajn a slušné. Copak pořád nemůžeš pochopit, že m. to jen sám nechtěl rozhodnout ? Sám mi přiznal, že je rád , že jsem to ukončila. Ani mu takový dvojí vztah nevyhovuje.

aeva:
To máš pravdu, pána nechápu ani trochu.

Axi napsal(a):

Aeva:
Tak pán o tebe neměl zájem, udržoval tě v tom, že za nic nestojíš a ty jsi nic jsi neřešila. Pak jsi ale pátráním zjistila, že pán má milenku a tohle už řešíš. Pán se tedy může chovat jako hulvát, ale nesmí mít milenku. Tohle je věc, která se tu pořád opakuje a která nemá logiku. Já bych si myslel, že jsi už dávno měla vyvodit závěry z toho hulvátství – drahý, miluji tě, ale nemohu dlouhodobě žít ve vztahu, kde moje láska není opětována. Pokud si myslíš, že za nic nestojím, je tvoje nezadatelné právo vybrat si někoho, kdo podle tebe stojí za víc. Dohodněme se na výchově naší dcery, rozdělme si spravedlivě náš majetek a jděme dál každý svou cestou…

Myslím, že v tom máš docela chaoz a že jasno nemáš ani trochu.

Tak něco podobného jsem řešila já s manželem - říkal mi, že za nic nestojím, nic doma nedělal, nejdřív moc žárlil a šmíroval mě, pak se nezajímal, peníze nedával, sliby neplnil....a já byla ta hrozná. Po čase jsem získala nějaké to sebevědomí a začala tohleto s ním řešit s tím, že takto už žít nechci, ať navrhne, jak to změnit, aby i jemu to vyhovovalo. Nechtěl to, chtěl tu starou, hloupou manželku, která si nechala všechno líbit, nepochopil, že už se nevrátí.....Tak jsem se rozhodla odejít....posléze jsem zjišťovala, že už vlastně za našeho manželství měl nějaký jiný vztah, s danou ženou začal po mém odchodu prakticky hned žít a mě prudil SMSkami typu "Je mi po tobě nic smutno, jsem tu sám a asi zbytečnej. Pro každýho..." Měla jsem i obavu, aby si něco neudělal, pak mi přátelé donesli, že sám vůbec není a že pěkně kecá....vůbec nerozumím tomu, co ho vedlo k takovýmu chování. A perlička na závěr - o dítě zájem neměl do té doby, než jsem se dovolila požádat ho o výživné (tedy 3 měsíce po mém odchodu)...pak začal razantně prosazovat střídavou péči a protože je otec-srandista, dítko se toho chytlo a k tátovi chtělo (nedivím se, hodnotí to, nač mu zatím jeho mozek stačí a já mu hlavu neblbnu)....takže teď máme i střídavou péči a nedostávám od BM žádné peníze na dítě. Prý stačí říct, když něco potřebuje a dohodneme se. Tak jsme se dohodli, já podle dohody dítěti nakoupila oblečení a na peníze (tedy polovičku peněz) od něj pořád čekám...Myslím si, že se mi tímhle způsobem mstí za to, že jsem si dovolila ho opustit. Myslel si asi, že zůstanu navždy....přála bych si, aby mi už dal pokoj a když se na něčem dohodneme, aby to dodržel. Ale moje přání nejspíš zůstane nevyslyšeno.....

Evi,
on Ti asi potřebuje dokázat, že Tvůj odchod byl Tvým největším omylem života a nedokáže si připustit opak. No, možná by jsi se dočkala zaplacení synových věcí, kdyby jsi mu sepsala, co je potřeba, přiložila půlku peněz, obálku předala synovi s tím, ať si udělá výlet s tátou do obchodu a možná by bm, aby nevypadal před synem blbě, šel a koupil co kluk potřebuje. Jinak dokud to budeš platit Ty a pak teprve se dožadovat peněz, tak opravdu zůstaneš nevyslyšena. Udělat to tak, aby se to nedotklo syna, protože proč mu ukazovat co je jeho otec zač ( on na to stejně časem příjde sám).

Aevo,
nemyslím si, že by mu dvojí vztah nevyhovoval.Spíš to všechno přestal zvládat a tak mu přišlo vhod, že jsi to "rozetla" Ty. On je podle sebe jak se říká z obliga a vlastně vše je Tvoje vina. Ono je to přeci nejjednodušší. Pro Tebe tohle všechno podle mne skončí až se odstěhuje. Musí to být secsakra těžké, ale Ty to zvládneš. Jen mne pořád překvapuje jeho jistota, že na něj budeš pořád čekat. Kde bere tu jistotu?

SOFI napsal(a):

Evi,
on Ti asi potřebuje dokázat, že Tvůj odchod byl Tvým největším omylem života a nedokáže si připustit opak. No, možná by jsi se dočkala zaplacení synových věcí, kdyby jsi mu sepsala, co je potřeba, přiložila půlku peněz, obálku předala synovi s tím, ať si udělá výlet s tátou do obchodu a možná by bm, aby nevypadal před synem blbě, šel a koupil co kluk potřebuje. Jinak dokud to budeš platit Ty a pak teprve se dožadovat peněz, tak opravdu zůstaneš nevyslyšena. Udělat to tak, aby se to nedotklo syna, protože proč mu ukazovat co je jeho otec zač ( on na to stejně časem příjde sám).

Tak to mě nenapadlo udělat to s penězi takhle. Ale proč ne? Dobrý nápad! A syn už ví, co je tatínek zač. Sám to začal kritizovat, když mu otec místo slíbených nových tenisek do tělocvičny navrhl, ať nosí ty, co má u něj na ven...a říkal mi "Vždyť to nosím na ven, to mám chodit v těch nových botách od tebe?" a nechápal, ostatně ani já. Jinak si taky myslím, že BM mi dokazuje, že on byl ten nejlepší a že já teď musím steskem po něm umřít. To bylo chlubení se, co v bytě předělal, jak dodělává kdeco na chatě, teď se dokonce bude ženit....Já jen trošku lituju tu jeho novou, pořád mám nepříjemný pocit, že ona je náplast místo mě (i když ji měl už dřív jako milenku, nemůžu se toho dojmu z její role zbavit)...ale ne že bych to tedy řešila. Jsou mi tak jedno, jako by mi bylo jedno, že se žení sousedův syn. Žení, no a co jako?

To Axi(a Eva36):
Máte a nemáte pravdu. Nevera NEMUSÍ  byť dôležitá a NEMUSÍ byť zásah do súkromia, ale MOŽE. Nie je nevera ako nevera. Býv. partner mi bol niekoľkokrát neverný(už predtým, a neviem koľkokrát, lebo som to neriešila) a nič to neznamenalo, lebo to proste bol ojedinelý úlet(keby sa mu podaril bez toho, aby som sa to dozvedela ja i jeho syn, dal by sa snáď nazvať aj kultivovanou neverou). Ale potom prišla poriadna nevera, a tam išlo do tuhého a lietali nielen triesky, ale celé stromy. A propos, Franta hulvát, ktorý je hulvát, a či je alebo nie je neverný, je pritom podružné: Hulvátom sa človek nerodí, hulvátom sa človek stáva. A často bohužiaľ  v priebehu vzťahu. Ľudia sa menia, iba idioti sa nemenia. A môžete ma pokojne ukameňovať vy, čo máte iné, alebo nulové skúsenosti, ale môj BM sa pod vplyvom milenky zmenil totálne. Nechcem tvrdiť, že tá zmena nastala zo dňa na deň, ale aj keď sme už mali 2 roky krízu a on sa pomaly začínal správať inak ako predtým a porušovať svoje - predtým neochvejné - zásady, keď sa na obzore objavila ONA, k tým zásadám sa zrazu už ani slovne nehlásil. Všetko bolo zle, všetko naopak. Prestal so svojím podnikaním, pustil sa do nového projektu s ňou. A rozišiel sa nielen so mnou, ale aj so synom(odložil ho k babičke) a s celou rodinou. Keď sa po čase s M. búrlivo rozišli, pokúšal sa vrátiť k starým zásadám(myslím, že celkom sa mu to už nikdy nepodarilo), k rodine(so synom je vzťah pretrhaný nadobro, s ostatnými ako-tak pozliepaný nanovo) a k podnikaniu - to sa mu nepodarilo: ešte stále spláca dlhy a živí sa tak, ako nikdy nechcel(hoci ja si myslím, že k jeho osobnosti sa tento durh obživy hodí a vždy som mu to tvrdila). Sám hovorí, že musel mať nejaké zatmenie mozgu(nie mne, samozrejme, ale pri pive sa priznal svojmu bratovi). Takže toľko k téme nevera- porušovnaie súkromia a hulvát-alebo-neverník? veci naozaj nie sú čierno-biele a tak kao málokedy je nevera jeidnou či hlavnou príčinou rozkladu manželstva alebo vzťahu, tak často býva tým posledným, rozhodujúcim impulzom k rozchodu. Môj BM s odstupom povedal, že keby sa nebola zjavila ONA, tak by sme buď boli po čase rozišli menej búrlivo(s neškodnejšímí následkami), alebo by sme zašli do poradne a pustili sa vzťah zliepať. Či úspešne, to je otázne...

Aeva1: Ten tvůj mi připomíná někdy toho mého (BM). Ten mi zase pořád říkal "Vždyť já tě mám rád. Pořád tě mám moc rád. Napořád. Vždycky tě budu mít rád..." . Mně z něj bylo normálně špatně a to je mi při vzpomínce na tohle teď taky. Jak se může člověk, který tohle tvrdí, chovat jako nezodpovědné malé děcko a týrat svoji partnerku věčně nesplněnými sliby a ždímáním peněz, to nechápu....On mě měl rád, to zase jo. Ale asi jako maminku, která ho zabezpečí a obejme, když chlapec něco provede. Jako jistotu, takové krytí zad. Ale ne jako partnerku...na to jsem byla příliš silná partnerka, příliš schopná.

Sofi napsala:
"Aevo,
nemyslím si, že by mu dvojí vztah nevyhovoval.Spíš to všechno přestal zvládat a tak mu přišlo vhod, že jsi to "rozetla" Ty"
Tak tohe souhlasí, neb m. taky v době  jeho dvojího vztahu po několika(spíš po hodně) panácích přišel domů a říkal: Míšo, máme problém,co budeme dělat - nespecifiikoval,oba jsme věděli o co go.Já rozespalá, neb to bývalo po půlnoci  zamručela: Já žádný problém nemám, já spím....
Jo, viditelně chtěl rozetnutí hodit na mě - zřejmě ať bych to rozhodla, jak bych to ozhodla, no jo, ale bav se s opilcem....a ráno byl klídek a pohoda.

Evi,
takže jdeš na svatbu? Víš jak je to v těch amerických filmech. Koupiš kytku,  připravíš písemný návod - manuál- pro nevěstu, však sama víš nejlíp co by jsi ji poradila a tradáá. Určitě by jsis jeho svatbu užila víc než on sám, protože narozdíl od něj, Ty už jsi " za vodou".

Selima: Můj manžel taky začal pomaloučku, polehoučku mít trošku jiné názory, začal se stýkat s "lepšími" lidmi jako jsou vyhazovači z diskoték, striptérky, go-go tanečnice, kluci, co je pasou....jeho milenka byla go-go tanečnicí. Myslím, že i na jeho chování měla vliv ona a vůbec celé prostředí, kam se dostal. Tam platí heslo "urvi, co se dá". Ale nejspíš to v něm někde bylo, jen to čekalo na probuzení. Vlastně jsem si uvědomila zpětně, že byl vždy velký sobec. Naše dítě jednou třeba dostalo od babičky k svátku obrovský kornout s bonbóny, jak si vždycky přál (bylo mu asi 5-6 roků) no a můj manžel, jeho otec, mu z toho kornoutu dokázal vyžrat všechny ty nejlepší bonbóny...ani se nezačervenal, přišlo mu to normální....všechny nejlepší bonbóny dítěti shltnout....nebo mně přinesl jen tak čokoládu, já jí jíst zrovna nechtěla, tak mě přemluvil, ať jí otevřu a pak mi jí celou snědl....ze začátku koupil na druhý den novou, ale pak zapomněl a pak už ho to ani nenapadlo.....nebo jsme měli hluboko do kapsy, já musela těhotná ležet doma, on šel na nákup, kde si koupil Algidu nanuka a celý ho hltavě sežral před krámem, ani mi nedal ochutnat (tenkrát ho viděla moje máma z toho krámu a celých 12 let našeho manželství o tom pomlčela)....nebo když mi nedával peníze na nájem ani na jídlo, ale když jsme spolu nakupovali, tak si dával do košíku nanukový dort zhruba za 100 kč a když jsem se ohradila, že by mohl stačit levnější, tak po mě vyjel se slovy "Si ani nemůžu koupit, co chci, jo???".....a já, blbec, zmlkla a pěkně to zaplatila.....Myslím, že oni ty špatné vlastnosti už měli dřív, jen my je možná neviděly, nebo nebyly tak znatelné (nebo jsme je omlouvaly, aspoň já teda jo)

Míšo,
spíš by mne zajímalo jestli existuje nějaký chlap, který umí"řešit", né v ovíněné náladě, ale střízlivý a hlavně bez čekání, že i když naznačí problém, tak nečeká, že to za něj vyřeší někdo jiný. Vlastně ten můj se to teď učí. Taktně odmítám dělat věci, které tvrdil, že bude dělat sám a teď by je rád přehodil na mne ( týká se to práce). Poradím, ale už je neřeším, takže teď objevuje nový svět a je z toho někdy na mrtvici a není úniku. Ale vím, že pokud bych couvla, tak jsem zpátky v " kleci" a tam teda rozhodně  nechci. Učím se asertivnímu chování a doufám, že jsem pilná a snaživá žačka. Ještě že jsem Vás tady objevila.
Co kluk?, škola se blíží ke konci .

Evi,
Ty jsi byla fakt "blbá" ( Tvá vlastní slova). Ale to jsme byly asi všechny tady. Studiem na babinetu se měníme. A Já doufám, že k lepšímu.

SOFI napsal(a):

Evi,
takže jdeš na svatbu? Víš jak je to v těch amerických filmech. Koupiš kytku,  připravíš písemný návod - manuál- pro nevěstu, však sama víš nejlíp co by jsi ji poradila a tradáá. Určitě by jsis jeho svatbu užila víc než on sám, protože narozdíl od něj, Ty už jsi " za vodou".

Tak na svatbu nejspíš nejdu :) Jednak je to sudý týden, což znamená, že dítko je u BM a já mám volno (tedy randím) a jednak mě nikdo nezval. Já se tý holce trochu divím, ale ona mi tak připomíná mě, když jsem byla mladší - naivní, hodná holka, pracovitá, ochranitelský instinkt, trošku sice přidrzlá, ale ne natolik, aby ji BM nedokázal zpacifikovat, smířlivá, s tchyní si bude rozumět .... a po čase zjistí, že to, že ji manžel miluje a říká jí to, kudy chodí, že to není všechno...že mu chybí důslednost, spolehlivost, že není oporou....A nebo třeba ne - třeba on se poučil, třeba ona je jiná a bude to s ním víc válet. Loni v zimě jsme spolu byli všichni na horách a ona mi říkala "Co chceš? Vždyť je to jen chlap, tak se urazí a zase bude dobrý." A on byl, ano. Ale mě nebavilo tohle jeho urážení a "odurážení" překračovat, dělat, že se nic neděje. Mně připadal jako malý dítě a s tím já žít nechtěla a nechci....ale jí to třeba vadit nebude, ani jí to možná nedojde. Zatím k němu vzhlíží, on je její ochranitel, zachránce před bývalým partnerem, který jí mlátil, její anděl....hlavně aby jí to vydrželo. Ona se totiž stará o moje dítě, když to je u otce. A nedělá to nejspíš špatně, protože syn k nim chce. Tak ať jí to jen vydrží, aspoň mám já půlku měsíce volno a nevisí veškerá péče na mně. (Sice by se měl starat otec, ale ten je tak pro legraci. Se smíchem se válet s dětmi po koberci, to mu jde, ale aby vyzvedl včas léky z lékárny, za to bych za něj ruku do ohně tedy nedala.)

SOFI napsal(a):

Evi,
Ty jsi byla fakt "blbá" ( Tvá vlastní slova). Ale to jsme byly asi všechny tady. Studiem na babinetu se měníme. A Já doufám, že k lepšímu.

No, to jsem tedy byla blbá. Ale když už na mě všechno padalo, srdce hrozilo, že vyskočí z hrudníku, chvěl se mi žaludek, jen jsem vkročila do bytu s tušením, že bude zase prázdný, bulela jsem, kudy jsem chodila (a nikdo mi nezavdal příčinu, jen tak mi najednou slzy tekly a ne a ne je zastavit)....našla jsem si psycholožku. Věděla jsem, že mě něco ničí, žere zevnitř. Nevěděla jsem co. Myslela jsem, že největší problém je líný manžel. Zjistila jsem, že neznám svoji cenu, že si zbytečně nechám všechno líbit, že se ve mně pořád bojí ta malá holčička, která touží po otcově uznání, po jeho lásce a opoře a ono to nepřichází. Tedy toužila jsem to mít od manžela, ne od otce, a byla jsem ochotná zajít daleko, abych si to "zasloužila". Nedocházelo mi, jak divně se chovám, nechám se odstrkovat do kouta, milovala jsem ho a on mě o své lásce taky pořád ujišťoval (slovy ale jen)....vyhrabala jsem se z toho, opustila ho a zjistila, jak je život nádherný! :supr:
Je pravda, že dodnes mě bolí jedna příhoda. Je to už asi 7 let, kdy jsem v neděli přijížděla ze školení, syna mi máma hlídala doma a když jsem přijela, tak odjela. Manžel doma nebyl. Začalo mi být příšerně zle od žaludku. Myslím, že za to mohl těžký oběd a pak tříhodinová jízda autem, jídlo se nejspíš nestrávilo jak mělo (byly tam i houby) a mně bylo strašně. Volala jsem manželovi, aby hned přišel, že mi je zle a je potřeba se postarat o malého, dát ho vykoupat, najíst a spát......slíbil mi, že hned přijede....Nespočetněkrát jsem zvracela, už jsem byla úplně slabá, studený pot na čele, motala jsem se a bála se, že fakt omdlím. Takhle zle mi nebylo nikdy ani po větším množství alkoholu....Neomdlela jsem a nějakým zázrakem jsem se zvládla postarat i o dítě.... Manžel přijel za čtyři hodiny!.... A to není konec příběhu. Když jsem ho opouštěla, tak jsem mu mj. řekla i tenhle příběh a že mě dodnes mrzí, že mě nechal, ať se v tom plácám, slíbil, že přijede a slib nedodržel. A on mi se vztekem řekl "Stejně jsi byla někde bůhvíským  na tom školení...já...já jsem ti přál tenkrát, ať chcípneš" Holky, on mi to říkal i po těch sedmi letech s takovou nenávistí, že jsem cítila, že by mi přál chcípnout i teď. Ani mě tak moc nebolí, jak se choval ke mně, ale hlavně to, že vůbec nepomyslel, co se stane s tím drobečkem, až mu tam máma padne k zemi a on kolem ní bude zoufale běhat a nevědět si rady....to mně je z něj opravdu zle, že vůbec nemyslel na to dítě. Zase zvítězilo jeho sobectví před otcovským citem, on mi prostě přál, ať chcípnu a nějaké dítě mu bylo ukradené....skoro se mi chce zase brečet.....uff...tak se mi trošku ulevilo. Dík.

No, on ten môj bývalý tiež mal k dokonalosti ďaleko, ale mám pocit, že celý život mal nejaké zásady(aspoň ich teda hlasno vytruboval a každému otrepával o hlavu), možno mu neboli vlastné, ale len vtlčené BBS(Bývalou budúcou svokrou) omieľaním do hlavy, a tie sa snažil dodržiavať s väčšími alebo menšími úspechmi, ale keď sa mu prestalo dariť v podnikaní, tak namiesto aby si povedal "Jednou si dolú, jednou nahoře", tak hľadal vinníka(samozrejme mimo seba), nepriaznivé okolnosti, a tak, a v čase najväčšieho znechutenia zrazu naďabil na spriaznenú dušu, ktorá sa - aká náhoda! - práve rozvádzala a tiež bola znechutená všetkým a potrebovala pomôcť s podnikaním, chuderka, a tak postupne úplne zmenil názory. Ona bola naša spoločná známa, a ešte predtým jeho frajerka(z čias cca. 8 rokov predo mnou, aby bolo jasné) a poznali sme aj jej M a ten môj pol roka predtým hovoril: "To je ale krava, ona toho chudáka celkom ničí a ako ním pohŕda! Ale na zarábanie prachov jej je dobrý! A vieš, aká je ona sviňa? Minule sa chválila, ako oberá dôchodcov o korunky, a že koľko jej to hodí na konci dňa do kasy(oni mali s M. prenajatý obchodík)!" No a pol roka nato mi tvrdil, že ona je úplne iná, rozvod ju zmenil, je z nej teraz vlastne inteligentná a charakterná žena, ktorá sa nebojí dať na podnikanie(netušil, že za jeho peniaze, cha!) a vo finále bol jediný, kto sa zmenil, on sám... Ale samozrejme, že som aj ja predtým tuho ignorovala niektoré signály, resp. vlastnosti, ktoré dávali tušiť, že budú problémy. Ibaže som chcela nemožné: udržať rodinu jeho synovi, ktorého sme spolu vychovávali. Tušila som, čo sa stane, ak sa my dvaja rozídeme. Jeho syn je bez vzdelania, nevyučený, v 20 sa stal otcom, a momentálne sedí v base... Vôbec ma neteší, že niektoré moje obavy sa naplnili, a vlastne ani to, že "starému" sa všetko vrátilo ako bumerang. Lebo "mladý" si to odskákal, a to mu už nikto neodpára. V 25 má život zbabraný až škoda hovoriť.

Evi,
tak si myslím, že by jsi jeho nové budoucí choti měla opravdu nějaký "manuál" nenápadně podstrčit. Pokud se Ti dobře stará o kluka, a Ty s ní nemáš problém, možná by měla vědět, že partner není dobrý  proto, že partnerku nebije, ale že je opravdu "partnerem". Nebo možná Tvůj bývalý m dospěl. I když si myslím, že u něj to není o dospění, ale o povaze. A on si dovolí tolik, kolik mu dovolíš. Ty už to víš, ale ví to i ona? Zase na druhou stranu, tohle už není naštěstí Tvoje starost. Blíží se konec května, tak jak to vypadá?

Selima: Tak můj bývalý muž je něco podobného jako "vaše" milenka. On se mi zase třeba chlubil tím, že mu při výpovědi nájmu krámu majitel odpustil 3-měsíční výpovědní lhůtu s tím, že mu zaplatí do měsíce dlužné nájemné (60 tisíc)...a těch 60 tisíc mu ještě nedal, už je to víc než rok....Když se mi nelíbilo, že pána obelhal (navíc ještě to byl takový stařeček, který si to ani nijak nepojistil tím, aby si to dal do výpovědi jako podmínku a nějaké sankce), tak se na mě obořil, jestli by se mi líbilo platit ještě další tři nájmy....fakt ho nechápu....a to ty peníze měl.... :(

SOFI napsal(a):

Aevo,
nemyslím si, že by mu dvojí vztah nevyhovoval.Spíš to všechno přestal zvládat a tak mu přišlo vhod, že jsi to "rozetla" Ty. On je podle sebe jak se říká z obliga a vlastně vše je Tvoje vina. Ono je to přeci nejjednodušší. Pro Tebe tohle všechno podle mne skončí až se odstěhuje. Musí to být secsakra těžké, ale Ty to zvládneš. Jen mne pořád překvapuje jeho jistota, že na něj budeš pořád čekat. Kde bere tu jistotu?

Sofi,
tebe jsem dlouho neslyšela. Jak jde to tvoje podnikání ? Daří se?

Kde bere jistotu? Dřív ji bral z mojí nejistoty, ale kde ji bere teď , to fakt nevím. On chudák někdy jenom zírá, že můžu žít bez něho. I jeho maminka mi řekla, že je praštěný, ale prý mě má rád a vrátí se. Bože, bože. Asi vzbuzuju nějaký dojem chuderky. Ale to já teda nejsem.

SOFI napsal(a):

Evi,
tak si myslím, že by jsi jeho nové budoucí choti měla opravdu nějaký "manuál" nenápadně podstrčit. Pokud se Ti dobře stará o kluka, a Ty s ní nemáš problém, možná by měla vědět, že partner není dobrý  proto, že partnerku nebije, ale že je opravdu "partnerem". Nebo možná Tvůj bývalý m dospěl. I když si myslím, že u něj to není o dospění, ale o povaze. A on si dovolí tolik, kolik mu dovolíš. Ty už to víš, ale ví to i ona? Zase na druhou stranu, tohle už není naštěstí Tvoje starost. Blíží se konec května, tak jak to vypadá?

Sofi, ona by mi to nejspíš nevěřila. Myslím, že je pěkně v jeho vleku (jako kdysi já, nic naplat). A jak to vypadá s koncem května?....No, trošku se kroutím....bude to až o prázdninách, prý aby dcera neměla ve škole nějaký problém. Spíš v tom vidím zástupný problém, spíš bych řekla, že on ji přece jen bude opouštět těžko. Dceru myslím, její matku ani ne, to věřím, že vyřešili. Ale kdybych nezačala rejt, co bude, když jako je konec května, tak by mi to ani neřekl snad. Nerad se otevírá, nerad mluví o sobě, o svých pocitech..... Mám ho ráda a tak jsem začala mluvit já. Taky se mi nechtělo a říkala jsem si, že jestli neodejde, tak ho bez řečí odstavím. Ale nějak nemůžu, šanci jsem mu tedy dala novou a uvidím co bude dál. Plánuje, jak mi pomůže se stavbou, dokonce si vezme na to svoji dovolenou (má jí přehršel)....nechce mě ztratit. To tvrdí, já mu to věřím. Nejsem nějak bláhově zamilovaná, ale umím pochopit, že muži neradi dělají "ty kroky". Máma se směje a říká mi, že si ho určitě nechávám jen na tu stavbu, ale to ani ne...i když bych lhala, kdybych řekla, že mě těší vidina toho, jak stavím sama.....takže i ta slibovaná pomoc mi je vlastně vhod....Jéžíši, já snad začínám bejt vypočítavá nebo co....nebo ne?....No, vyjasnili jsme si nový termín, do konce prázdnin by mohlo být postaveno, a pak uvidím, jestli se tedy stěhuje nebo ne. Pak už mu šanci nedám (leda by teda ještě nebylo dostaveno :gloria: - ne, dělám si srandu, taková potvora fakt nejsem)....ale zase vyhoď chlapa, který se o tebe stará, nakupuje, umyje ti sám od sebe nádobí, když tvoje dítě něco potřebuje, tak si všimne a zajistí to....neslibuje, ale plní, kromě toho odstěhování ovšem, to je pravda...Ale nějak moc mi to tedy nevadí. Myslím, že mi nelže. Poznávám to z reakcí jeho dcery, kdyby doma říkal něco jiného, asi by to holčina nějak prokecla nebo by se ke mně nechovala tak přirozeně, jak se chová....Já teď už spíš zase začala lítat ve zkouškovým období, jsem pěkně na šrot. Ale snažím se klidnit, chci opakovat prvák (tenhle rok byl nervák, odchod, rozvod, soudy...blé). Navíc se mi to tu ještě hýbe s prací, šéf mě hodlá někam "uklidit" , protože vyšší šéfstvo se divilo, že na sekretariátu jsme dvě (co na tom, že to jsem já-překladatelka a kolegyně-sekretářka a každá děláme něco jinýho)....no a začali remcat o snižování stavů. Ale má se sem přesouvat administrativní centrum pro celý náš holding (tj. celá Evropa), tak během roku až dvou a do tý doby, doufám, že zvládnu pracovat někde zastrčená, abych nebyla moc na očích a v kolonkách organigramu se začlením někam, kde mě nenajdou....je to na pytel, chtěla jsem si brát hypotéku, otec syna na dítko nijak zvlášť nepřispívá (i když tedy slibuje, ale to je jediné - ty sliby)....peníze potřebuju....no nějak bylo, nějak bude. Nebo taky jak říkal můj děda - Kdo se bojí, s...re v síni :)

Evi,
podle toho co jsi doposud o něm psala, tak si myslím, že pro něj ten odchod je těžký právě kvůli dceři a proto to prodloužení. Možná Ti o tom nechtěl sám říct, protože zná Tvé postoje a názory a hlavně asi ví , co byl Tvůj bm za "slibotechnu", takže nechce působit jako on.
Troška vypočítavosti nikdy neškodí, pokud neuškodí jinde, ale to není, myslím, Tvůj případ.

Holky, tak zase tady budu za vola, že se m. zastávám, ale takové hnusné jednání od něj neznám. Byl vždycky spolehlivý, milý, myslel hlavně na mě a dceru. Fakt. Ale před třemi lety to začalo všechno jít do háje. A to už je obehraná písnička. Však víte. Bylo by jednodušší napsat, že je hajzl a hotovo. Ale musím napsat /je malý hajzlík/ to, co chce říkat známým, po vzájemné dohodě se rozvádíme. Když už to prý musíme říkat, vůbec nejlepší by prý bylo , to ani neříkat. Na to mi nestačí ani IQ ani EQ.  Asi fakt ten chaoz.

Aevo,
a nebude to o tom, že si uvědomuje, že ho ostatní nepochopí? Že vlastně ani on pořádně nechápe co dělá?

SOFI napsal(a):

Aevo,
a nebude to o tom, že si uvědomuje, že ho ostatní nepochopí? Že vlastně ani on pořádně nechápe co dělá?

Možná to proto trošku bude, ale ostatní ho taky pochopí. I já, starý vůl, ho chápu., On je zamilovaný jak malý kluk , i když říká, že ne. A když to s touto trvá dva roky, tak ona zase taková kráva /jak bych si přála/ nebude. Třeba je to prima ženská. :grater:

Aeva1: Já bych řekla, že on tuší, že to zpackal i on, ale chce zůstat před okolím "ten hezký"....můj BM taky říká, že Já jsem se chtěla rozvést, Já jsem zbořila rodinu, Já připravila dítě o otce...a takový kydy...chce bejt hezkej před okolím. Smysl toho všeho mi uniká.

Sofi: Ať je to, jak je to, nechám se překvapit. Nenaléhám (ostatně proč?), dokonce mu snad i rozumím, to bylo měsíců, než já odešla od manžela...taky mi to trvalo. Věřím mu, taky mi hodně připomíná tátu (tedy 3. manžela mojí maminky), už jsou spolu skoro 20 let, taky ho "odtáhla" od rodiny, ale neklapalo to tam, ona nebyla ten důvod. A táta je miliónovej. Někdy mi ten můj chlap připomíná jeho, ty pohledy, kterýma kouká na mamku, oči plný obdivu, lásky, takový ty psí oči "Udělám pro tebe cokoli" a on fakt udělá (nejsou to jen kecy)....Asi jsem si tentokrát vybrala podle vzoru otce, nevím....Včera jsem si koupila knížku o asertivitě a partnerských vztazích, abych měla co zlepšovat. Já se pořád babrám v těchhle psycho-knížkách ,místo abych četla třeba Manažerskou ekonomiku....ta zkouška v sobotu asi nedopadne. (A co? Ale jak budu chytrá  v partnerských vztazích! :)

taky jsem si koupila. Od Praška Asertivní chování v partnerství. No hltám a často se vracím a vypisuju.

Pandorraa napsal(a):

Daniela02 napsal(a):

:dumbom:

Proc by mel partner z "detektiva Colomba", co mu vleze do mobilu, aby zjistil/la konecne pravdu, na kterou ma "svate pravo", delat idiota?? To kazdy takovy detektiv perfektne zvlada sam :(
Partner nema v manzelstvi "jakekoliv pravo na neveru"? A kdepak jsi to vycetla??? V katastru nemovitosti, pardon partnetru, kde jsi snad zapsana jako jediny a nejjedinejsi vlastnik tela, duse, mysli i srdce sveho partnera???
Ublizovani??? Specifikuj prosim! Co ti ublizuje? Ze je tvuj partner schopen byt stastny i s nekym jinym?? To se nesmi, ze? Jest zakazano! Stastny muze byt jen s tebou a pod tvym dohledem??? A nebo spis ty budes stastna jen, kdyz on nebude mit jakekoliv pravo???
.....
Blby, co?
Nu, jako kazde kategoricke soudy :kapitulation:

Moc hezky napsané, podobně jako Axi napsal nezapomenutelné " my už si ho (nevěrného partnera) srovnáme do latě..."
Souhlasím s tím, jen bych chtěla říct, že odpověď na otázky Pan bolí, protože jsou mířeny přímo na duši a srdce a jsou krutě upřímné.

Tak vy si holky pěkně hltáte o partnerských vztazích. Já si můžu koupit tak leda knížku o výchově psa. Myslím, že partnerské vztahy hned tak už řešit nebudu.

Ja som si kúpila všeobecnú Asertivitu(knihu), nielen vo vzťahoch, a myslím, že sa ta predsa prejaví aj vo vzťahoch...(partnerských). A ony zasa partnerské vzťahy súvisia so všetkým ostatným. Hlavne so vzťahom k sebe. Ja som začala tým, že som išla meniť seba. Vedela som, že vo všetkých mojich vzťahoch som jedinou konštantou ja. Tak načo sa týrať riešením premenných? Začnem rovno od konštanty.

Miši napsal(a):

Moc hezky napsané, podobně jako Axi napsal nezapomenutelné " my už si ho (nevěrného partnera) srovnáme do latě..."
Souhlasím s tím, jen bych chtěla říct, že odpověď na otázky Pan bolí, protože jsou mířeny přímo na duši a srdce a jsou krutě upřímné.

Vis, sama na sobe jsem si vyzkousela, ze pokud clovek neni uprimny sam k sobe a porad si neco nalhava, boli to jeste mnohem vic. A nejen jeho. Boli to i jeho okoli, protoze jeden ovlivnujeme druheho. A kdyz si konecne prestanes lhat, zboris "svet" i svym nejblizsim. Potkat se se svym cernym "dablem" kazdy nedokaze. Neni to taky nic pekneho... ale je to osvobozujici. Neco jako korupce v politice...zkorumpovatelny neni jen ten, kdo nema zadneho kostlivce ve skrini a vsechno na sebe "vysype". Tak vnitrne vyrovnany muze byt jen ten, kdo nelze predevsim sam sobe a prijme i to negativni uvnitr sebe, prizna si sve vlastni chyby a nehleda je porad u druhych. Neni potreba sve nitro vystavovat obnazene na posmech hlupakum, kteri nikdy nic nepochopi a jen si radi rypnou, ale je potreba ho dukladne poznat a mit se rad se vsim vsudy :)

Taky jsem se svýmu manželovi koukala do mobilu. Po osmi letech. Teda manželé jsme dvacet let, ale jeho chování bylo divný těch osm (!) let. Nefungoval jako manžel, nefungoval jako otec. Jasně, kdybych byla víc asertivní, řekla bych mu děláš to a to, neděláš tohle.. Jenže on mě postupně dostal dolů, sebevědomí v háji.
A to kouknutí do mobilu nebylo při první příležitosti, spíš jsem měla u některejch věcí dojem, že mi to snad podstrkuje pod nos schválně.
Byla jsem na dně, brečela na ulici.. a tak dál. Pak jsem se zmátořila a vyložila svou pozici na stůl, a on se začal snažit naše manželstí spravit!
Toho kouknuti do mobilu nelituju, mě to pomohlo. A jestli to bylo nefér vůči němu jako partnerovi - dyť on se choval nefér už takovou dobu!
Teď už jsme dva roky zase doopravdy spolu, poslední dobou dokonce líp, než kdy předtím. Ale jizvy jsou pořád. Že jsme spolu je jeho volba, i když já to chci taky. Ale někdy pláču uvnitř.
Miluju ho a nedovedu si život bez něj představit. A jsem smutná.

Hali napsal(a):

Taky jsem se svýmu manželovi koukala do mobilu. Po osmi letech. Teda manželé jsme dvacet let, ale jeho chování bylo divný těch osm (!) let. Nefungoval jako manžel, nefungoval jako otec. Jasně, kdybych byla víc asertivní, řekla bych mu děláš to a to, neděláš tohle.. Jenže on mě postupně dostal dolů, sebevědomí v háji.
A to kouknutí do mobilu nebylo při první příležitosti, spíš jsem měla u některejch věcí dojem, že mi to snad podstrkuje pod nos schválně.
Byla jsem na dně, brečela na ulici.. a tak dál. Pak jsem se zmátořila a vyložila svou pozici na stůl, a on se začal snažit naše manželstí spravit!
Toho kouknuti do mobilu nelituju, mě to pomohlo. A jestli to bylo nefér vůči němu jako partnerovi - dyť on se choval nefér už takovou dobu!
Teď už jsme dva roky zase doopravdy spolu, poslední dobou dokonce líp, než kdy předtím. Ale jizvy jsou pořád. Že jsme spolu je jeho volba, i když já to chci taky. Ale někdy pláču uvnitř.
Miluju ho a nedovedu si život bez něj představit. A jsem smutná.

Jestli jste doopravdy spolu, tak nebuď smutná. Každý někdy "ujede". A kdyby tě neměl rád...však víš.

aevo,
dík

Axi napsal(a):

eset napsal(a):

Takže tebe Axi je úplne jedno kto si to rozdáva z tvojou ženou?

Axi napsal(a):

Ano, čtení soukromé korespondence je větší prohřešek, neboť zasahuje do soukromí partnera. Tzv. nevěra do soukromí partnera nezasahuje.

Moje žena nemá zase až tak moc volného času. A mně, jako milujícímu partnerovi, samozřejmě není ani ň do toho, co v tom volném čase dělá. Partnerku nepovažuju za někoho méněcenného a nesvéprávného, aby se mi musela hlásit, jako dítě na pionýrském táboře. Spoléhám na její inteligenci (proto jsem si ji bral), že pokud dělá něco, co by se mi třeba nelíbilo, že to bude dělat způsobem, kterým nic nezničí. Jestli mi byla nebo nebyla nevěrná nevím určitě, myslím, že kdysi dávno byla. Není mi ale jasné, k čemu by mi tahle informace byla, co bych z toho měl jako vyvozovat. Pokud by mi to mělo vadit, asi bych se nad sebou zamyslel, zda to náhodou není pouze moje uražená pýcha – co si to dovolila, milovat kromě mě ještě i někoho jiného.

No ono to asi tak nějak bylo. řekl mi,že to byla zlatá klec-takže vlastně rozmar? Dost mi spadlo sebevědomí,že náš vztah je v poho,do důchodu a přesvědčení,že nikdy s jinou a proč taky JSOU PRYČ

Hali napsal(a):

Taky jsem se svýmu manželovi koukala do mobilu. Po osmi letech. Teda manželé jsme dvacet let, ale jeho chování bylo divný těch osm (!) let. Nefungoval jako manžel, nefungoval jako otec. Jasně, kdybych byla víc asertivní, řekla bych mu děláš to a to, neděláš tohle.. Jenže on mě postupně dostal dolů, sebevědomí v háji.
A to kouknutí do mobilu nebylo při první příležitosti, spíš jsem měla u některejch věcí dojem, že mi to snad podstrkuje pod nos schválně.
Byla jsem na dně, brečela na ulici.. a tak dál. Pak jsem se zmátořila a vyložila svou pozici na stůl, a on se začal snažit naše manželstí spravit!
Toho kouknuti do mobilu nelituju, mě to pomohlo. A jestli to bylo nefér vůči němu jako partnerovi - dyť on se choval nefér už takovou dobu!
Teď už jsme dva roky zase doopravdy spolu, poslední dobou dokonce líp, než kdy předtím. Ale jizvy jsou pořád. Že jsme spolu je jeho volba, i když já to chci taky. Ale někdy pláču uvnitř.
Miluju ho a nedovedu si život bez něj představit. A jsem smutná.

Ani já nelituji toho, že jsem se do toho mobilu podívala (nedokážu Vám říci proč a co mne k tomu nutilo, najednou jsem prostě cítila, že se do toho mobilu musím podívat i když jsem to za celou dobu 12letého manželství nikdy neudělala). Kdybych se nepodívala, žiju dodnes (asi) v nevědomosti, protože na mém M nebylo vůbec nic poznat. A ejhle - vyklubal se z toho 5letý vztah s 2,5 letým dítětem. Jsem ráda, že jsem to udělala, alespoň mám jasno. A teď mne suďte.......

Axi, omlouvám se za mou poslední reakci, nebylo to fér. Jsem ještě strašně moc bolavá (3 týdny) a zatím vidím všechny věci trochu jinak. Chtěla bych, aby jsem už byla za vodou a zvedla jsem znovu hlavu a začala žít sama za sebe. Teď zatím dřu bláto a prach........:(

klokan napsal(a):

Samozřejmě, že to bolí! Proč mu koukáš do mobilu???

Pod ciarou admin napisal ze co ta nezabije to ta posilni a ja som zas citala co ta nezabije to ta prizabije