Maminky, máte některá zkušenost, že vaše jinak zdravé dítě onemocní z cestování?
Moje dítě 18 měs. staré nebývá doma nemocné. Letos jsme byli 3x na Moravě u přítelových rodičů (t. j. 350km). Cestovali jsme nejdřív autem, ale to malý vydržel 3 hodiny sedět a pak 2 řval. Tak jsem jela příště vlakem, ale z toho jsem zase chytala nerva já (malý chtěl pořád chodit po vlaku a prozkoumávat odpadkové koše, aktivný důchodkyně ho chtěla krmit svým jídlem). 2 cesty na Moravu odnesl nachlazením a teď při poslední cestě minulý týden dostal angínu a měl horečku. Zpět nás přítel vezl autem v noci, aby malý cestu zaspal. Mám takový podezření, že když na malého něco leze, tak se mu to při cestě do K. rozjede. Je mi strašně líto, že bere už teď poprvé ATB. Docela mě to odrazuje od cestování, ale pro klid v rodině, vím že cestovat budeme. Když pominu tu cestu (to je očistec) tak se mi tam líbí. Jak často cestujete s dítětem vy za tchány a jak daleko?
Nevím, jestli je to tou cestou nebo Ostravskem, ale je mi divné, že malý byl letos 3x nemocný a vždy to souviselo s cestou na Moravu.

já s dítětem cestovala neustále - autem ( syn nyní 12 let), a v pohodě.Jako opravdu malý byl v sedačce-tedy jako i tvé dítě - a povídala jsem mu,nebo usnul.Později( to ještě nemusely být autosedačky pro děti- tak měl vzadu na sedačce celý prostor na hraní a zvládal cesty kamkoliv.V každém případě bych ale volila auto, kdy si můžete kdykoliv zastavit, máš ho připoutaného a nic nemůže provádět- jako např ve vlaku sahat do košů, osahávat cokoliv- vše není čisté a nkonec i obtěžovat lidi, kteří mu pak strkají buhvíjaké pamlsky.
Jinak pevníé nervy

Já cestuju pravidelně od narození dcery 300 km na Moravu a o podobných problémech nevím. Akorát někdy to chce pevné nervy a být připraven an vše. Cesta nám s přestávkami trvá asi čtyři hodiny, musím sledovat jestli se mi Eva nepřehřívá, jestli v autě není průvan. Musím mít pro ni zábavu, panenku, knihy hračky. A často ji nutit pít.  Pak je to v poho. Cestování vlakem se mi líbilo, do koše naštěstí nelezla a zbytek jsem brala jako průzkum mimunitního systému. Nikdy jsme po cestě nebyli nemocní. Ale je docela možné, že tvoje dítě je jiné. Třeba taky cítí, že se ti tam nechce, že je to pro tebe obtíž a tak ti tou nemocí pomáhá.

Jsme proti vám béčka. Jezdíme k tchýni jen 150 km, ale i tak to je někdy očistec. Dokud byla dcera mimino, šlo to. Teď cesty omarodíme zpravidla všichni tři. A za ty nervy nám to nestojí. Pokaždé se tam nastydneme, přestože se teple oblékáme, dbáme na sebe vzájemně, hlídáme se a je to k ničemu. Od dvou let dcera v autě zvrací, teď už méně (naučili jsme se tomu předcházet- zastavujeme, procházíme se....), ale je to očistec, jedna cesta k rodičům.... Ale jak jedeme jinam, je to dobré. Jak k příbuzným, jsme nemocní. Nejspíš to bude psychika. A přitom je máme rádi. A oni nás.

Děkuji za příspěvky. Já se právě léčím z angíny, kterou jsem chytla od děťátka. Angínu jsem neměla 10 let. Docela mě skolila. Navíc přítel je pryč a já jsem na vše, kromě víkendu, sama. Určitě za to může psychika z cestování a z nemoci dítěte, teď už tomu věřím. Moje dítě vydrží v autě 3 hodiny docela v pohodě, ale cesta na Moravu nám trvá bez přestávek 5 hodin a s přestávkami 6. Budeme jezdit v noci autem, to bude malý spát a určitě nebudu jezdit často. Možná za to může u mě i psychika, že se tam celý den kontroluju, protože se cítím jakoby pod dozorem tchánů a jím věci (nezdravé), které doma nikdy nevařím a nejím.

Krk , hlasivky.....sngína...holka napadá mě, jestli jsi někdy řekla, že něco nejíš, jestli ses zkusila domluvit.....

Pavlo, tak to jsi přesně trefila, snažím se neurazit a tak jsem se snažila jíst, co mi dali. Akorát protestuju, když jde o jídlo pro dítě, ale všechno neuhlídám. Příště to zkusím jinak.

Hele Simono a co takhle jine reseni? Co kdyby tchani pricestovali za vama? Jestli jsou normalni, tak by meli pochopit, ze vase male dite tu dalku spatne snasi a vzdy onemocni. Jestli toto nepochopi, tak bych se asi na nejake "povinnosti" vykaslala a nikam nejela.

Simono - nějde jsem četla, že dítě je psychicky závislé na své matce. Když má matka z nečeho strach nebo obavy, dítě je intuitivně přijímá, aniž by vědělo proč. Takže to může být tím, že z toho máš hlavně trauma Ty a dítě to přejímá. Je to jen návrh - třeba pomůže.
Takže zkuste tam jet příště natěšení a rádi.

Gio, asi to tak bude.

Tento týdnen jsem cestovala s dítětem autem sama 7 hod. za přítelem a jeho rodinou, zpět jsme jeli společně i s jeho sestrou a jejím přítelem a ukázali jim, kde bydlíme a přírodu u nás.
Z cesty jsme nikdo neonemocněli :-), přesto se cítím cestou poněkud vyčerpaná. Ono je to dokonce 380km daleko. Každý den jsme jezdili na výlety, které se nám moc líbili...
Musím moc pochválit svého klučinu, že vydržel sedět v sedačce bez jediného protestu a půlku cesty prospal. Měli jsme jen 2 pauzy.
Hned druhý den, co jsem přijela na Moravu, přítel začal plánovat, kdy přijedeme příště. Já ještě plná "dojmů" z dlouhé cesty jsem odmítla jet tam znovu někdy na podzim, myslím, že postačí jet tam až kolem Vánoc. Přítel nechce, aby pro děťátko byla jeho maminka cizí člověk, to chápu. Já jsem řekla, že přeci může přijet, ale on řekl, že neví, jestli přijede. To mě trochu mrzí. Cítím se tlačená do toho, abych tam jezdila častěji a mám takový pocit, že navštěvování by mělo být vzájemné a ne jen jednostranné.

Simonko, ani nevíš, jak moc ti rozumím. Naši za mnou těch tři sta kiláků taky nejezdí......Takže jsme si s manželem stanovili jasná pravidla - kompromis. Ne kvůli mě , ale kvůli dětem. Dcerka svým prarodičům také jednou bude chtít ukázat, kde bydlí, jaké má hračky. Když si prarodiče nezvyknou jezdit, je to jejich problém. Teď za rodiči jezdíme čtyřikrát ročně, vždycky se snažím pobýt delší dobu. Asi 14 dnů. Lépe si pak zvykají obě strany. Takže radím, otevřeně stanovit pravidla na celý rok. Neboj se sdělit i svoje důvody....

Pavlo, to je mi líto. U vlastních rodičů to zamrzí ještě víc. U tchýně to tak nějak beru a až bude dítě větší, může jezdit občas s taťkou i beze mne. Nakonec ještě budu ráda, že si odpočinu. Jinak si taky myslím, že pro dítě by bylo dobré, aby viděl prarodiče častěji, zvlášť když mluví doma nářečím po našimu (polsky). Sama občas nerozumím o čem je řeč, tak bych byla nerada, abych musela jednou dítěti překládat.

Buď ráda, že má první ATB v roce a půl. Můj malý měl už ve 4 měsících. Chodili jsme plavat a vždy z toho byl zánět středního ucha, tak jsme to vzdali.

Asi jsem se radovala předčasně, že jsme z cesty neonemocněli. Dnes jsme byli u doktorky, malý má 3. den teploty 38-39, téměř nejí a pití mu nutím, za dnešek se mi do něj podařilo dostat pouze 3dl hruškové šťávy (tu má nejradši) a trochu kojení, ale mlíko už skoro nemám. Jestli se to do zítřka večera nezlepší, tak mám začít dávat antibiotika. Krk má zarudlý, ale zatím to prý vypadá spíš na virózu. Snad se to zlepší.
Cestování ma Moravu se vyhnu až do Vánoc, snad do té doby bude malý silnější a přežijeme cestu ve zdraví.

tak to je mi Simonko líto, prosím tě a něměli jste průvan v autě a nebo nebyl to pro malého velký rozdíl teplot mezi doma a u babi? Tahle viroza spíš vypadá na zpáteční cestu...

Pavlo, myslím, že toho na malého bylo moc za poslední dny, cestování zpět, pak s příbuznými tady hned druhý den na výlet do Prachovských skal, venku vedro a doma (v kamenném domě) máme jen 21-24 stupňů (u babi bylo vedro)...a taky jsme se koupali v Jizeře. V autě jsme průvan neměli a klimatizace funguje jen tak trochu, stejně bylo v autě dost teplo. Tohle vypadá, že si to asi nepřivezl z Moravy, ale že jsme zanedbali odpočinek po cestě a že máme doma zimu. Teď malý hodně spí, teplota se zmírňila, tak se snad bez antibiotik obejde.

Simono, osobně i od hodně jiných lidí mám zkušenost, že často je příčinou onemocnění z cesty právě klimatizace. Je to sice příjemná věc, ale zdravá bohužel vůbec ne... Ať se malý brzo uzdraví! (a ATB bych na Tvém místě dávala až po jednoznačně diagnostikované bakteriální infekci).

Dnes malý teplotu nemá, objevila se mu kopřivka po celém tělíčku. Antibiotika jsme naštěstí nemuseli dávat. Teď mě akorát trápí, jak ho vykrmím, nemá chuť k jídlu a je hubený. Zítra zavolám doktorce a budu moudřejší.
Jinak se mi zdá, že mám najednou dítě citlivé jako skleníkovou květinku.
V září jedeme letecky na dovolenou do Bulharska, doufám, že nebude nemocný a moře pomůže na zlepšení imunity a exému.

Simonko,k nasad Multisanostol, podpoří imunitu, navodí chut k jídlu a může se od roka. CO se týče tvých starostí, pokud je nemocný a nejí je to normální, navíc zase budou horka a to je nechutenství i u nás na pořadu dne. Mě vždy uklidní, když se podívám na své dítě a nevypadá jako Somálec, tak si říkám že je dobře. U nás se ted taky nejí, pro změnu zase kvůli zubům ;).

Pavlo, Multisanostol vyzkoušíme.
Volala jsem doktorce a řekla, že je to šestá nemoc. Přečetla jsem si o šesté nemoci na netu a sedí to úplně: nejdřív horečka, zvětšené uzliny, pak náhle horečka ustoupí a dítě má vyrážku (červené fleky), ta do 2 dní zmizí a pak je dítě zdravé. Prý jsme dnes druhý, kdo kvůli tomu volali. Tak si to asi nepřivezl z Moravy, ale chytil to u nás. Přenáší se z dítěte na dítě a můžou to chytit děti do 2 let. Doktorka říkala, že teď bude trochu protivný, to zatím není, je takový unavený, sám dobrovolně leží v posteli a pozoruje co dělám.